elza1 napsal(a):

Ahoj Tulipánko,
odpověď jsi napsala sama. Silní si příležitost vytvářejí. Co pomohlo mně? V prvé řadě to je vzdělání a ochota se stále učit. Pak to byla ochota poprat se s překážkami. Zdědila jsem domek a začala jej rekonstruovat. Těžké práce/ střecha/ či odborné /ústřední topení, elektrika/ apod. jsem si nechala udělat. Řadu věcí jsem dělala sama - sádrokartony, podlahy, zateplení domu, omítky aj. Stavební dozor nenašel chybičku. Z každého kroku jsem měla radost. Někdy ani není potřeba tolik peněz.  Člověk nemusí být bohatý. Stačí když své potřeby přizpůsobí svým financím. Během rekonstrukce mi onemocněla i mamka a bylo to zlé. Musela jsem přestat a všechny síly věnovat jí, aby přežila. Postavit se čelem překážkám, umět život přijmout, jak přichází, dává sílu. Nemusí se vše podařit hned, můžeme občas i prohrát, ale důležité je to nevzdat.

pane bože, to je ale novinka !

Pavlo,
děkuji ti
Já rušku nikdy nedělala jako zaměstnání, ale sem tam nějaký klient přišel a když přijde, neodmítám ho. Ale na sobě ještě pořád ruškou pracuju, i když už jsem si to hodně pozměnila k obrazu svému...

jo tak, já myslela, že práci hledá, protože ji ta ruška neuživí ...

tulip, pro sebe to dělej určitě, pokud cítíš, že ti to pomáhá. já si jen neumím představit tu práci s jinými, přijde mi, že ty sama se v tom dost plácáš a máš hodně věcí nevyřešených. ne tak ještě pomáhat v tomhle dalším.

lupina montana napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Lupi, děkuji
Jestli můžu dát radu, jak to tvé dilema vyřešit: jdi tam, kam tě to víc táhne , ne , ani , tím také ne a tím už vůbec ne . Ať se daří!

Copak o to........to já jdu, ale jednak připadám jako magor sobě i ostatním a druhak je to ta nejtrnitější cesta

Lupi,
zajdi za Pan, ona ti tu trnitou cestu zRUŠí

Děkuji všem

lupina montana napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

zajdi za Pan, ona ti tu trnitou cestu zRUŠí

Nezruší, už jsem byla nalomená a nachystaná na cestu k ní, ale pak jsem dostala zarážku, jako noha.
Asi je ta trnitá cesta nějakou součástí mapy, nebo co

Lupi, pokud se nutne potrebujes prodirat trnitou cestou, zrusit si tu POTREBU muzes jen ty sama
Moje osobni zkusenost - na trnitou cestu me vzdy poslala moje palice dubova - ego ;o)
Intuice - cit - srdce po me nikdy nic takoveho nechtely

Možno, že TERAZ to tak nemá byť - všetko má podľa mňa svoj čas... alebo treba skúsiť niečo iné.

lupina montana napsal(a):

Njn - každá to máme jinak Možná i ego, to já až tak nerozeznám - ale znamení je jednou znamení.......

Ano, znameni ji znameni. Jen jak si ho vylozit.....

A jak rika Sel: vsechno ma svuj cas

Upravil(a) Pandorraa (1. 4. 2013 18:19)

Milánkové: TOHLE znamení bylo přes mýho psa a jestli je to egoušek nebo ne je mi ale lautr fuk - riskovat život milujícího zviřete prostě nebudu.
A Pan - to se prostě nedalo vyložit jinak, ok? Bylo to tak jednoznačné, že to jednoznačnější být nemohlo.
Já bych vám to i popsala, ale je to  na dlouhý lokte, poněvadž je zapotřebí znát vývoj celé věci.
Ujišťuju vás, že Rušku jsem sice nezkoušela (nemusím mít taky všechno), ale řadu jiných metod jo - a prostě není všechno pro každého. Já si zůstanu u svý homeopatie a jiné infomedicíny.......
Jinak myslím vím docela dobře, co dělám a jsem toho názoru, že zafňukat a postěžovat si může i člověk, kterej ví, co dělá

Vidím to podobně jako Lupi. Tedy pracuji na tomto pohledu, protože ho považuji za správný. Moje moudrá maminka mi vždy říká (jelikož mám docela velký smysl pro zodpovědnost a když si něco naplánuju, tak jedu), abych poslouchala svoje tělo a to, co cítím a pak přesně to, co píše Lupi v poslední odstavci. Učím se to a vidím, že se to vyplácí.

Mně se to docela povedlo a nejvíc mi v tom asi pomohly knížky od Kurta Tepperweina. Všechny jsou naladěné podobným směrem a asi nejlepší je Poselství tvé duše. Tam se člověk opravdu hodně dozví a taky naučí. Jak být správně sám sebou a tak. Docela to stojí za to