Držím

Ivana napsal(a):

Tak děvčata, celý víkend jsem se učila trestní právo, rodinné právo, sociální právo až v tom mám úplnej guláš. Docela by mě totiž bavilo pomáhat ženám, které zažívají domácí násilí, rozhodně to je smysluplnější než převody pozemků pod komunikacemi. Moc ráda bych byla užitečná. Jenže přečíst si to, je něco úplně jiného, než v té oblasti nějakou dobu dělat. Moc bych si přála, aby mi řekli, že se mnou počítají a poslali mě na nějaké školení. Moc o tu práci stojím, ale musím se ji naučit. Tak uvidím, co mi řeknou. Přijdu k nim se srdcem na dlani, nebudu lhát, nebudu předstírat. Napíšu vám pak, jak to probíhalo a jak jsem dopadla.
Držte mi pěsti!!!!!

držím

I já držím

Tulipánka napsal(a):

Ráda bych se zeptala: podařilo se tady někomu, nebo znáte někoho, kdo se z nicky s nízkým sebevědomím, nedostatkem peněz a problémy se vztahy podařilo stát se šťastným, vyrovnaným, bohatým a dlouhodobě spokojeným?
Myslela jsem si, že směr, který vyznávám, mi k tomu pomůže, ale zatím ze svých spolubojovníků nevím snad o jediném, kterému by se to podařilo dlouhodobě a trvale zvrátit.....

Nepoznám nikoho, kto by bol 100% stále šťastný vo všetkých oblastiach, ale... poznám ľudí, ktorí sa z ustráchaných, plachých osamelých a nespokojných introvertov stali spokojnými a vyrovnanými ľuďmi, ktorí primerane znášajú životné výkyvy - a o to podľa mňa ide. Ale je to fakt makačka, väšľia ako shcudnúť 15 kíl alebo natrénovať na maratón... Hoci aj takých poznám.

Tulipánka napsal(a):

Ivo,
takže myslíš, že když se někomu v nějakém směru nedaří, že to nejde změnit? Myslím tím cílenou prací?

Niekedy je to otázka "rodinných vzorcov" alebo starých, niekoľkogeneračných "hriechov". A niekedy ide o to, pokorne prijať, že v jednej oblasti sa mi darí a v inej nie...

Selimo,
děkuji

Seli, byla jsem na tom pohovoru, na odborné věci vůbec nedošlo, dělala jsem nějaký psychotest a ptali se mě proč u nich chi pracovat, jaké jsou moje silné a slabé stránky, co vím o domácím násilí, jak si představuju, že jako poradna fungují a tak. Řekli, že mi dají vědět, jak jsem dopadla, ale zatím nic. Všechno, co jsem tam uvedla, jsem napsala i řekla přesně podle pravdy, nic jsem nepředstírala. Tak uvidím. Ani nevím kolik uchazečů měli, já tam byla sama.

Selima napsal(a):

Tulipánka napsal(a):

Ráda bych se zeptala: podařilo se tady někomu, nebo znáte někoho, kdo se z nicky s nízkým sebevědomím, nedostatkem peněz a problémy se vztahy podařilo stát se šťastným, vyrovnaným, bohatým a dlouhodobě spokojeným?
Myslela jsem si, že směr, který vyznávám, mi k tomu pomůže, ale zatím ze svých spolubojovníků nevím snad o jediném, kterému by se to podařilo dlouhodobě a trvale zvrátit.....

Nepoznám nikoho, kto by bol 100% stále šťastný vo všetkých oblastiach, ale... poznám ľudí, ktorí sa z ustráchaných, plachých osamelých a nespokojných introvertov stali spokojnými a vyrovnanými ľuďmi, ktorí primerane znášajú životné výkyvy - a o to podľa mňa ide. Ale je to fakt makačka, väšľia ako shcudnúť 15 kíl alebo natrénovať na maratón... Hoci aj takých poznám.

Mně se podařilo, Tuli. Jak říká Seli, ne že by ze mně byla nějaká hvězda, nebo co - ale je to asi tak o tisíc procent lepší, než bývalo.
Tedy, nevím, jaké je to trénovat na maraton, ale každopádně to bylo daleko pracnější a dlouhodobější, než schudnúť 15 kíl Nicméně o totéž více uspokojivé.

Jak vypadám, to moc nevím každopádně děkuji za poklonu. Rozhodně ale vím, jak se cítím - a to je naprosté nebe a dudy. I zuby se mi přestaly kazit, představ si

Ahoj Tulipánko,
odpověď jsi napsala sama. Silní si příležitost vytvářejí. Co pomohlo mně? V prvé řadě to je vzdělání a ochota se stále učit. Pak to byla ochota poprat se s překážkami. Zdědila jsem domek a začala jej rekonstruovat. Těžké práce/ střecha/ či odborné /ústřední topení, elektrika/ apod. jsem si nechala udělat. Řadu věcí jsem dělala sama - sádrokartony, podlahy, zateplení domu, omítky aj. Stavební dozor nenašel chybičku. Z každého kroku jsem měla radost. Někdy ani není potřeba tolik peněz.  Člověk nemusí být bohatý. Stačí když své potřeby přizpůsobí svým financím. Během rekonstrukce mi onemocněla i mamka a bylo to zlé. Musela jsem přestat a všechny síly věnovat jí, aby přežila. Postavit se čelem překážkám, umět život přijmout, jak přichází, dává sílu. Nemusí se vše podařit hned, můžeme občas i prohrát, ale důležité je to nevzdat.

Jé, gratuluju! Krásný voseníčko, parádní Tak ať se ti daří, Tulipánečko! Já potřebuju vyřešit ještě jeden velký životní problém a nevím jak - tedy, nevím, které řešení by bylo nejlepší z hlediska dlouhodobé perspektivy (myslím duše, ne tohoto života, tam už ta perspektiva tak dlouhodobá není, žejo )

Tak jsem sem zabloudila a mám radost, Tuli, že máš práci !   Gratuluju

Ahoj Ivano,
já se zatím v tomhle nepovažuji za experta, ale řeknu ti, odkud jsem čerpala:
http://www.youtube.com/watch?v=Sny6hgqA … ture=share - tohle funguje na všechno, nejen na peníze, ale i na práci
Takže myslet pozitivně, i když ti na mysl přichází spousta negativních iluzí, jako že jsi už moc stará a pod. Já si ty iluze ještě navíc RUŠím.
A podle čeho ještě jedu: podle toho jednoduchého příběhu o vlkovi.

Jednou vyprávěl starý indián svému vnukovi o velké bitvě, která probíhá v nitru každého člověka. Řekl mu:

„Chlapče, ta bitva v každém z nás je bitvou mezi dvěma vlky.
Jeden je zlý. Je to vztek, žárlivost, závist, smutek, sobectví, namyšlenost, hrubost, nenávist, sebestřednost a falešnost.
Ten druhý je dobrý. Je to láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, naděje, empatie, štědrost, věrnost, soucit, důvěra a víra.“

Vnuk o tom chvíli přemýšlel a potom se zeptal: „A který vlk vyhraje?“

Starý indián odpověděl:

„Ten, kterého krmíš...“

Takže krmím dobrého vlka. Pokud se ti podaří vyslat do vesmíru víc pozitivní energie než negativní, máš vyhráno

Já si často představuji tu práci, která mě baví, jak si to užívám. Tzn. i když mám ještě spoustu negativních myšlenek, přebíjím je těmi pozitivními.