Oznámení

19. dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

19. dubna : Obyčejný citrón a jeho netradiční využití beze zbytku. V kuchyni i v domácnosti je skvělý pomocník!

19. dubna : Rodičovství podle zvěrokruhu: Štíři jsou přísní, Panny umí ustoupit.

#26 30. 9. 2012 19:35

lupina montana
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Polabí
Registrovaný: 14. 2. 2007
Příspěvky: 17877

Re: Jsem divná já nebo on?

PPavlaa napsal(a):

možná by nebylo od věci, aby to zkusil třeba i on řešit s psychologem, jak tu psala sandra. ale nečekala bych od toho změny ze dne na den.
pokud jim to jinak klape, bylo by škoda se na to vykašlat, jen proto, že každej má svoji hlavu.

To asi nikdo, Pavli, ani Sasasa, ale když on nechce, protože tvrdí, že nemá problém, tak se s tím hnout nedá.....psychologa by evidentně potřeboval, když si to ani nedokáže připustit - ale to pak je začarovanej kruh.
Tohle znám "JÁ k žádnýmu blbýmu cvokařovi nepůjdu, já problém nemám! Problém jsi ty - kdyby ses chovala, jak si představuju, problém by nebyl!" "No fajn - a kdyby ty ses choval, jak já si představuju, tak by taky žádnej problém nebyl" "Jenže já se nebudu chovat, jak ty si představuješ..."
A tak dále, dokud to neutneš.  Jestli by pan Sasasák  slyšel na nějakou jasnou podmínku, to ovšem netušíme....


Hou, hou, vlci jdou, už jsou tady, už tu jsou......

Není tady

 

#27 30. 9. 2012 22:00

Kiara
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Praha - východ
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 9643

Re: Jsem divná já nebo on?

sasasa napsal(a):

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak a dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

sasasa: v každém vztahu existuje něco, nějaká situace, kterou jeden z partnerů bytostně nesnáší a pokud ta situace nastane, je zkrátka zle. Psala jsi, že to u vás jinak klape, až na to, že pokud si jdeš někam sednout do osvěžovny a neoznámíš to předem, nastanou ze strany manžela tvrdé sankce. Tvůj manžel - jak je vidět - má s alkoholem neblahé zkušenosti, proto na podobné situace reaguje nepřiměřeně a není se mu co divit, zážitky s matkou-alkoholičkou v něm zřejmě vypěstovaly averzi k určitým situacím.

sasaso, pokud víš, že manžel nějakou situaci bytostně nesnáší, pokus se pro klid v rodině jednat tak, aby k podobným situacím docházelo co nejméně. Partnerství je o kompromisech, když víš, že je na něco partner vysloveně alergický, tak je na to prostě alergický stolt Je zbytečné ptát se, jestli jsi vadná Ty nebo on, prostě je na určitou věc extrémně citlivý a pokud chceš mít šastné manželství a v rodině klid, budeš muset udělat ústupek Ty.


"Náhody neexistují - to jen Bůh chce zůstat inkognito ..."

Není tady

 

#28 30. 9. 2012 22:19

Weatherwax
♥♥♥----
Místo: Brno
Registrovaný: 2. 4. 2012
Příspěvky: 162

Re: Jsem divná já nebo on?

Přispěju svou troškou do mlýna. Myslím si zřejmě to samé, co většina ostatních sem přispívajících. Doplním jen osobní zkušeností. Můj partner nikdy sice nereagoval až takto řekla bych přehnaně, ale stejnou situaci taky nesnáší...samozřejmě scény okolo byly a nebylo jich málo. Nakonec jsme se dohodli, protože já plánování oproti tomu echt nesnáším, že se budu snažit plánovat, ale když to nevyšlo, tak se prostě jednou necítil komfortně...je to kompromis a fungujeme dobře. Já nedělám příliš často překvapení...tak dvakrát do půl roku a on potom nedělá scénu a nehádáme se...Prostě jsme si jednou sedli a v klidu to probrali...S odstupem od všeho křičení a scén. Časem to prostě bylo potřeba, i když jsem se nejdříve snažila sebevíc "vyhovět", tak věčně to nejde...je to přepjetí, které by jednou někde "vystřelilo"... Jestli Vám to spolu jinak funguje a máte možnost společně v klidu promluvit, neházela bych řešení jen na jednoho...věčně to není únosné...
Tak a Vám to klape! rock


Osud rozdal karty, my hrajeme. (A. Schopenhauer) usch storstark dumbom

Není tady

 

#29 1. 10. 2012 7:51

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Jsem divná já nebo on?

Nebylo to poprvé co kvůli tomu udělal scénu, resp. v jeho podání je scéna několikadenní mlčení.
Ano, mᚠpravdu, když říkᚠ"Jsem dospělá ženská a pokud dám vědět kde jsem a kdy příjdu tak to pokládám za slušnost a hlavně dostačující."
Ale právě proto, že jsi dospělá, tak bys taky měla vědět, že jít "do hospody bez předchozího ohlášení", je zbytečná provokace - zvl᚝ když dáš-li "o tom vědět včas (tzn. min pár dní předem) tak se nic neděje"
Mužova reakce je poněkud nepřiměřená... ale zřejmě pracujou jeho zkušenosti s matkou. Jedna moje známá je na tom podobně - brácha se jí "upil" k smrti a její manžel dodnes, po nějakých 15 letech, těžko snáší i její občasný dvě decky s kamarádkou... i když by to nepřiznal, pravděpodobně se obává "genetický zátěže", takže taky reaguje poněkud "přes čáru" - na rozdíl od "běžného" manžela, kterej podobný prkotiny přechází.
A málokterej chlap řekne, že má strach... to se ho spíš pokusí "překřičet" - sám v sobě, nebo křikem na manželku.

Upravil(a) helena (1. 10. 2012 7:53)


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#30 1. 10. 2012 16:35

PPavlaa
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 1. 3. 2007
Příspěvky: 28044

Re: Jsem divná já nebo on?

lupina montana napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

možná by nebylo od věci, aby to zkusil třeba i on řešit s psychologem, jak tu psala sandra. ale nečekala bych od toho změny ze dne na den.
pokud jim to jinak klape, bylo by škoda se na to vykašlat, jen proto, že každej má svoji hlavu.

To asi nikdo, Pavli, ani Sasasa, ale když on nechce, protože tvrdí, že nemá problém, tak se s tím hnout nedá.....psychologa by evidentně potřeboval, když si to ani nedokáže připustit - ale to pak je začarovanej kruh.
Tohle znám "JÁ k žádnýmu blbýmu cvokařovi nepůjdu, já problém nemám! Problém jsi ty - kdyby ses chovala, jak si představuju, problém by nebyl!" "No fajn - a kdyby ty ses choval, jak já si představuju, tak by taky žádnej problém nebyl" "Jenže já se nebudu chovat, jak ty si představuješ..."
A tak dále, dokud to neutneš.  Jestli by pan Sasasák  slyšel na nějakou jasnou podmínku, to ovšem netušíme....

nj Lupi, je to chlap, chlapi si neradi připouští problém roll
já myslím, že většina lidí co má takhle nějákou zkušenost s alkoholem, tak reaguje nepřiměřeně, když se něco takovýho objeví. vidím to i u sebe, jenže já měla štěstí na chlapy, kteří respektovali, že mi určitý věci vadí a neměli si potřebu něco dokazovat.

Upravil(a) PPavlaa (1. 10. 2012 16:36)


Umění žít není umění hrát s dobrou kartou, ale umění sehrát se špatnou kartou dobrou hru.

Není tady

 

#31 1. 10. 2012 18:07

lupina montana
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Polabí
Registrovaný: 14. 2. 2007
Příspěvky: 17877

Re: Jsem divná já nebo on?

já měla štěstí na chlapy, kteří respektovali, že mi určitý věci vadí
Štěstí je jen muška zlatá - evidentně v tom ty sama nemᚠproblém - což je důvod k tiché, leč srdečné závisti storstarklol


Hou, hou, vlci jdou, už jsou tady, už tu jsou......

Není tady

 

#32 1. 10. 2012 22:22

sasasa
♥♥♥----
Registrovaný: 12. 6. 2010
Příspěvky: 108

Re: Jsem divná já nebo on?

helena napsal(a):

Nebylo to poprvé co kvůli tomu udělal scénu, resp. v jeho podání je scéna několikadenní mlčení.
Ano, mᚠpravdu, když říkᚠ"Jsem dospělá ženská a pokud dám vědět kde jsem a kdy příjdu tak to pokládám za slušnost a hlavně dostačující."
Ale právě proto, že jsi dospělá, tak bys taky měla vědět, že jít "do hospody bez předchozího ohlášení", je zbytečná provokace - zvl᚝ když dáš-li "o tom vědět včas (tzn. min pár dní předem) tak se nic neděje"
Mužova reakce je poněkud nepřiměřená... ale zřejmě pracujou jeho zkušenosti s matkou. Jedna moje známá je na tom podobně - brácha se jí "upil" k smrti a její manžel dodnes, po nějakých 15 letech, těžko snáší i její občasný dvě decky s kamarádkou... i když by to nepřiznal, pravděpodobně se obává "genetický zátěže", takže taky reaguje poněkud "přes čáru" - na rozdíl od "běžného" manžela, kterej podobný prkotiny přechází.
A málokterej chlap řekne, že má strach... to se ho spíš pokusí "překřičet" - sám v sobě, nebo křikem na manželku.

Na tohle fórum jsem přišla, právě proto, že jsem do problému asi ponořená víc než bych si přála. Nejsem objektivní a chtěla jsem slyšet názor nezainteresovaných lidí,proto tu jsem. V těchhle souvislostech mě nikdy nenapadlo uvažovat. Každý situaci posuzuje po svém. Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on? Jako provokaci jsem to už vůbec nemyslela! On taky chodí do hospody a nejsem si jistá, že by dbal na moje přání a přitom ví. Úmysl je předtím vždycky dobrý, ale výsledek nikoliv. Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu i když nechodí moc často. Právě proto mě jeho reakce tak vytáčí. Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já. Vždycky jsem se vyhýbala oplácení čehokoliv, jak tu někdo zmínil, protože to je začátek konce. Já vím, že všechno je o kompromisech. Jen nevím kde je ta spávná hranice. Aby se nakonec nestalo, že pro klid v rodině budu couvat jen já a pak se to zas někde vyvalí.


Slunce svítí na všechny stejně.

Není tady

 

#33 1. 10. 2012 22:58

lupina montana
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Polabí
Registrovaný: 14. 2. 2007
Příspěvky: 17877

Re: Jsem divná já nebo on?

Já budu trochu hádat - jestli to není tím, že on má dojem (pocit) že sám za sebe to má pod kontrolou, kdežto milovanou ženu (matku, tebe) samosebou pod kontrolou mít nemůže? Prostě když chlastá on, ví jaksi co dělá, kdy má skončit a tak. Ale když milovaná žena....no, on ví své, jak to dopadá......


Hou, hou, vlci jdou, už jsou tady, už tu jsou......

Není tady

 

#34 1. 10. 2012 23:34

Kiara
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Praha - východ
Registrovaný: 10. 1. 2006
Příspěvky: 9643

Re: Jsem divná já nebo on?

lupina montana napsal(a):

Já budu trochu hádat - jestli to není tím, že on má dojem (pocit) že sám za sebe to má pod kontrolou, kdežto milovanou ženu (matku, tebe) samosebou pod kontrolou mít nemůže? Prostě když chlastá on, ví jaksi co dělá, kdy má skončit a tak. Ale když milovaná žena....no, on ví své, jak to dopadá......

Já si také myslím, že takhle nějak to asi bude wink


"Náhody neexistují - to jen Bůh chce zůstat inkognito ..."

Není tady

 

#35 2. 10. 2012 7:59

agewa
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 2. 2008
Příspěvky: 4341

Re: Jsem divná já nebo on?

Kiara napsal(a):

sasasa napsal(a):

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak a dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

sasasa: v každém vztahu existuje něco, nějaká situace, kterou jeden z partnerů bytostně nesnáší a pokud ta situace nastane, je zkrátka zle. Psala jsi, že to u vás jinak klape, až na to, že pokud si jdeš někam sednout do osvěžovny a neoznámíš to předem, nastanou ze strany manžela tvrdé sankce. Tvůj manžel - jak je vidět - má s alkoholem neblahé zkušenosti, proto na podobné situace reaguje nepřiměřeně a není se mu co divit, zážitky s matkou-alkoholičkou v něm zřejmě vypěstovaly averzi k určitým situacím.

sasaso, pokud víš, že manžel nějakou situaci bytostně nesnáší, pokus se pro klid v rodině jednat tak, aby k podobným situacím docházelo co nejméně. Partnerství je o kompromisech, když víš, že je na něco partner vysloveně alergický, tak je na to prostě alergický stolt Je zbytečné ptát se, jestli jsi vadná Ty nebo on, prostě je na určitou věc extrémně citlivý a pokud chceš mít šastné manželství a v rodině klid, budeš muset udělat ústupek Ty.

ovšem nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena.
Vzhledem k tomu, že každý z nás má haldy negativních zkušeností s příbuznými, rodinou, známími  - ve finále by to také mohlo znamenat, že žena by nesměla nic - protože jeho babička, teta, strýc....
neměl by naopak manžel se postavit svým strachům a pořešit , proč na něj mají takový zničující vliv ?

Není tady

 

#36 2. 10. 2012 8:14

holcina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 30. 10. 2009
Příspěvky: 4292

Re: Jsem divná já nebo on?

neměl by naopak manžel se postavit svým strachům a pořešit , proč na něj mají takový zničující vliv ?

agewo, měl. Jenže pokud on neuzná, že má problém a bude ho vidět u manželky tak neudělá nic.

Není tady

 

#37 2. 10. 2012 9:26

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Jsem divná já nebo on?

Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on?... Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu
Proč? No protože mu to z nějakýho důvodu (o kterým tady jenom uvažujeme - nevíme a ty možná taky ne) vadí. To, že ty nevyvádáš, s tím vůbec nesouvisí... dokonce ani jeho "spotřeba a cena" ne.
Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já.
Pořád? Couvᚠi v jiných věcech nebo je to jen tahle jedna? To je totiž dost rozdíl, jestli bys měla přistoupit na kompromis - předem návštěvu hospody oznámit - nebo, jak píšeš, se "slepě přizpůsobovat" všem jeho požadavkům.

nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena
Když tě pokouše pes, taky to můžou "odnést" všichni ostatní, s kterýma se potkᚠa který s tím jedním nemají vůbec nic společnýho...


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#38 2. 10. 2012 9:58

agewa
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 2. 2008
Příspěvky: 4341

Re: Jsem divná já nebo on?

helena napsal(a):

Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on?... Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu
Proč? No protože mu to z nějakýho důvodu (o kterým tady jenom uvažujeme - nevíme a ty možná taky ne) vadí. To, že ty nevyvádáš, s tím vůbec nesouvisí... dokonce ani jeho "spotřeba a cena" ne.
Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já.
Pořád? Couvᚠi v jiných věcech nebo je to jen tahle jedna? To je totiž dost rozdíl, jestli bys měla přistoupit na kompromis - předem návštěvu hospody oznámit - nebo, jak píšeš, se "slepě přizpůsobovat" všem jeho požadavkům.

nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena
Když tě pokouše pes, taky to můžou "odnést" všichni ostatní, s kterýma se potkᚠa který s tím jedním nemají vůbec nic společnýho...

jenže v tom případě si asi psa nebudeš pořizovat .  V tom příadě by si teda neměl hledat ženu / partnerku, protože má špatnou zkušenost s matkou - alkoholičkou?
kromě toho bych to teda nesrovnávala. konec konců, když spadneš z kola - taky už nebudeš jezdit? nebo zjistíš, kde jsi to nezvládl ?

Není tady

 

#39 2. 10. 2012 9:59

agewa
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 2. 2008
Příspěvky: 4341

Re: Jsem divná já nebo on?

holcina napsal(a):

neměl by naopak manžel se postavit svým strachům a pořešit , proč na něj mají takový zničující vliv ?

agewo, měl. Jenže pokud on neuzná, že má problém a bude ho vidět u manželky tak neudělá nic.

no zatím jí tu všichni vesměs radí, at teda ona ho " nedráždí" , když ví že mu to vadí.

Není tady

 

#40 2. 10. 2012 10:28

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Jsem divná já nebo on?

jenže v tom případě si asi psa nebudeš pořizovat
Kdo mluví o pořizování? V lepším případě se pokousanej vyhne, v horším nakopne...
by si teda neměl hledat ženu / partnerku, protože má špatnou zkušenost s matkou - alkoholičkou?
Ale prd a vořech... ale je celkem pochopitelný, že ta zkušenost se do vztahu promítne, a už ve formě strachu nebo agrese.
Když se vrátím k tomu psovi - dotyčnýmu rafnutýmu taky nebudu tahat domů vořecha, aby "si ho pohladil - vždy nic nedělá"... No jasně - nedělá... ale ten blok tam holt je.


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#41 2. 10. 2012 17:55

PPavlaa
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 1. 3. 2007
Příspěvky: 28044

Re: Jsem divná já nebo on?

agewa napsal(a):

helena napsal(a):

Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on?... Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu
Proč? No protože mu to z nějakýho důvodu (o kterým tady jenom uvažujeme - nevíme a ty možná taky ne) vadí. To, že ty nevyvádáš, s tím vůbec nesouvisí... dokonce ani jeho "spotřeba a cena" ne.
Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já.
Pořád? Couvᚠi v jiných věcech nebo je to jen tahle jedna? To je totiž dost rozdíl, jestli bys měla přistoupit na kompromis - předem návštěvu hospody oznámit - nebo, jak píšeš, se "slepě přizpůsobovat" všem jeho požadavkům.

nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena
Když tě pokouše pes, taky to můžou "odnést" všichni ostatní, s kterýma se potkᚠa který s tím jedním nemají vůbec nic společnýho...

jenže v tom případě si asi psa nebudeš pořizovat .  V tom příadě by si teda neměl hledat ženu / partnerku, protože má špatnou zkušenost s matkou - alkoholičkou?
kromě toho bych to teda nesrovnávala. konec konců, když spadneš z kola - taky už nebudeš jezdit? nebo zjistíš, kde jsi to nezvládl ?

nemyslím si, že zrovna pád z kola by odpovídal téhle situaci.
a už vůbec nejde ani o špatné zkušenosti s příbuznými, jak jsi psala někde výš. tady šlo o jeho mámu. u rodičů by mělo dítě cítit bezpečí, to s rodičem alkoholikem nejde. a taky to nebývá občasná zkušenost,  může trvat roky, nebo celej život, dokud od nich nevypadneš.  když tě serou příbuzní, nemusíš se s nimi vídat, nebo to hodně omezíš, ale s rodiči to nejde. a jako dítě to sama neutneš, pokud to neudělá druhý rodič, který tu situaci bude řešit odchodem.


Umění žít není umění hrát s dobrou kartou, ale umění sehrát se špatnou kartou dobrou hru.

Není tady

 

#42 2. 10. 2012 18:54

holcina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 30. 10. 2009
Příspěvky: 4292

Re: Jsem divná já nebo on?

agewa napsal(a):

holcina napsal(a):

neměl by naopak manžel se postavit svým strachům a pořešit , proč na něj mají takový zničující vliv ?

agewo, měl. Jenže pokud on neuzná, že má problém a bude ho vidět u manželky tak neudělá nic.

no zatím jí tu všichni vesměs radí, at teda ona ho " nedráždí" , když ví že mu to vadí.

Stejnou situaci jsem řešila takhle - napřed jsem nechápala o co mu jde, pak když jsem to pochopila snažila jsem se "nedráždit". Jenže jsem zjistila, že mě to strašně omezuje, manžel odmítal uznat, že má problém on a ne já a já přestala řešit. Přestala jsem hlásit co kdy kde a se třeba zvencne. A mám klid

Není tady

 

#43 2. 10. 2012 19:36

Vachu
♥♥♥♥♥--
Místo: Brno
Registrovaný: 25. 6. 2009
Příspěvky: 767

Re: Jsem divná já nebo on?

sasasa napsal(a):

Vždycky jsem se vyhýbala oplácení čehokoliv, jak tu někdo zmínil, protože to je začátek konce. Já vím, že všechno je o kompromisech. Jen nevím kde je ta správná hranice. Aby se nakonec nestalo, že pro klid v rodině budu couvat jen já a pak se to zas někde vyvalí.

Mantinely jsou takové, jaké si je zavedete. ( Aneb: Jaký si to uděláš, takový to máš. )
Když začneš uhýbat, už to pak těžko zavedeš zpátky, na život férový, bez uhýbání.
Jedině radikálně a odhodlaně.
Tak, aby nabeton cítil, že to myslíš smrtelně vážně.

Jsou partneři, kteří svá práva ctí a respektují.
A jsou jiní partneři, kteří to pořád zkoušejí.
Obvykle to zkouší jen jedna strana. A ta druhá se začne podřizovat.
Pro někoho je tahle podřízenost přijatelná, pro jiného je přijatelná částečně, pro někoho vůbec a za nic na světě.

Bohužel, také může nastat (a taky nastává) případ, kdy to jeden zkouší, druhý se víc a víc podřizuje a čím víc se podřizuje, tím víc jím ten druhý pohrdá a o to víc si dovoluje. Pak to dojde třeba k domácímu násilí...
(prosím, dámy, neobviňujte mne, že sasase vyhrožuji tím, že ji to taky čeká!)

Upravil(a) Vachu (2. 10. 2012 19:38)

Není tady

 

#44 2. 10. 2012 19:46

Vachu
♥♥♥♥♥--
Místo: Brno
Registrovaný: 25. 6. 2009
Příspěvky: 767

Re: Jsem divná já nebo on?

Svůj první vztah jsem prohrál. Bývalka byla ta paní dokonalá, která měla právo se urážet, já nikoli.
Umírněnost (shovívavost, podřízenost) mi byla k ničemu, nakonec tuhle nerovnováhu vyřešil až rozvod.

Svůj dnešní vztah máme založený na vzájemné dohodě, že oba jsme si naprosto rovnocenní partneři.
Každý z nás má právo se nakrknout, kdyby se mu něco nelíbilo.
A ten druhý to nakonec ocení jako něco pozitivního.
Funguje nám to tak, že to čas od času trošinku zajiskří, ale usmiřováníčko je fajn. stolt

Není tady

 

#45 3. 10. 2012 9:28

agewa
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 2. 2008
Příspěvky: 4341

Re: Jsem divná já nebo on?

PPavlaa napsal(a):

agewa napsal(a):

helena napsal(a):

Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on?... Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu
Proč? No protože mu to z nějakýho důvodu (o kterým tady jenom uvažujeme - nevíme a ty možná taky ne) vadí. To, že ty nevyvádáš, s tím vůbec nesouvisí... dokonce ani jeho "spotřeba a cena" ne.
Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já.
Pořád? Couvᚠi v jiných věcech nebo je to jen tahle jedna? To je totiž dost rozdíl, jestli bys měla přistoupit na kompromis - předem návštěvu hospody oznámit - nebo, jak píšeš, se "slepě přizpůsobovat" všem jeho požadavkům.

nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena
Když tě pokouše pes, taky to můžou "odnést" všichni ostatní, s kterýma se potkᚠa který s tím jedním nemají vůbec nic společnýho...

jenže v tom případě si asi psa nebudeš pořizovat .  V tom příadě by si teda neměl hledat ženu / partnerku, protože má špatnou zkušenost s matkou - alkoholičkou?
kromě toho bych to teda nesrovnávala. konec konců, když spadneš z kola - taky už nebudeš jezdit? nebo zjistíš, kde jsi to nezvládl ?

nemyslím si, že zrovna pád z kola by odpovídal téhle situaci.
a už vůbec nejde ani o špatné zkušenosti s příbuznými, jak jsi psala někde výš. tady šlo o jeho mámu. u rodičů by mělo dítě cítit bezpečí, to s rodičem alkoholikem nejde. a taky to nebývá občasná zkušenost,  může trvat roky, nebo celej život, dokud od nich nevypadneš.  když tě serou příbuzní, nemusíš se s nimi vídat, nebo to hodně omezíš, ale s rodiči to nejde. a jako dítě to sama neutneš, pokud to neudělá druhý rodič, který tu situaci bude řešit odchodem.

jenže manžel už dávno není dítě , nelze se vymlouvat na to, že měl problém jako dítě s rodičem , takže vlastně nemusí s tím nic dělat , ale manželka by se měnit měla. Tomu se říká dospět - řešit své postoje a problémy sám se sebou a ne přenášet řešení na partnera ( já se měnit nebudu, ale ty se chovej jinak , protože totot chování mi vadí a já tě za něj budu trestat. A to přesto, že to vlastně s tebou nesouvisí.)
Taky jsem hrozně dlouho řešila velice komplikovaný a těžký vztah se svojí matkou. Ale přece nelze svůj problém s rodičem přenášet na partnera a chtít po něm, aby se měnil jen proto, že já jsem nezvládl svůj postoj k rodiči.

Není tady

 

#46 3. 10. 2012 10:52

sahleb
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: MIMO CESKO
Registrovaný: 14. 5. 2008
Příspěvky: 5109

Re: Jsem divná já nebo on?

sasasa napsal(a):

Na tohle fórum jsem přišla, právě proto, že jsem do problému asi ponořená víc než bych si přála. Nejsem objektivní a chtěla jsem slyšet názor nezainteresovaných lidí,proto tu jsem. V těchhle souvislostech mě nikdy nenapadlo uvažovat. Každý situaci posuzuje po svém. Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on? Jako provokaci jsem to už vůbec nemyslela!On taky chodí do hospody a nejsem si jistá, že by dbal na moje přání a přitom ví. Úmysl je předtím vždycky dobrý, ale výsledek nikoliv. Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu i když nechodí moc často. Právě proto mě jeho reakce tak vytáčí. Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já.

TOHle by me taky napadlo, mam podobne mysleni. 

Ovsem to , ze on sam porada alkoholove dychanky jsme tu nevedeli. V tom pripade se mi zda rada, jako on je traumatizovan svou matkou-alkoholickou mi vubec nesedi.

POkud sam pije nekde v restauraci alkohol a s tebou nemluvi nekolik dni, odjede autem neznamokam apod., tak to je hodne divna reakce. Spis xi myslim, ze nejde o piti alkoholu, ale o neco jineho.

Souhlas s Agewou: "ovšem nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena." potazmo jeho deti. To je infantilni, rikam ja.

Snaha te nutit, rikat, ze nekam pujdes tyden dopredu je totiz nerealna.Tady totiz nejde o alkohol.

Upravil(a) sahleb (3. 10. 2012 10:59)


Kultura je založena na tom, co se od lidí vyžaduje, ne na tom, co se jim poskytuje.

ANTOINE DE SAINT-EXUPÉRY

Není tady

 

#47 3. 10. 2012 12:09

holcina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 30. 10. 2009
Příspěvky: 4292

Re: Jsem divná já nebo on?

Ovsem to , ze on sam porada alkoholove dychanky jsme tu nevedeli. V tom pripade se mi zda rada, jako on je traumatizovan svou matkou-alkoholickou mi vubec nesedi.

Nemusí ti sedět, ale může to tak být. mě tenkrát manžel vysvětlil, že u sebe to vnímá jinak, tam to má pod kontrolou, u mě měl obavy.

Ale je jasné, že to jeho žena snášet nemusí, když nechce

Není tady

 

#48 8. 10. 2012 22:02

lupina montana
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Polabí
Registrovaný: 14. 2. 2007
Příspěvky: 17877

Re: Jsem divná já nebo on?

agewa napsal(a):

jenže manžel už dávno není dítě , nelze se vymlouvat na to, že měl problém jako dítě s rodičem , takže vlastně nemusí s tím nic dělat , ale manželka by se měnit měla. Tomu se říká dospět - řešit své postoje a problémy sám se sebou a ne přenášet řešení na partnera ( já se měnit nebudu, ale ty se chovej jinak , protože totot chování mi vadí a já tě za něj budu trestat. A to přesto, že to vlastně s tebou nesouvisí.)

Ale já myslím, že přesně o tomhle se vede řeč - nevnímám to jako omluvu, ale snahu o pochopení. Což naprosto není totéž....nikdo ho tu snad neomlouvá va

Vachu, úplně s tebou souhlasím. Já zvolila z různých důvodů cestu vydobýt si nazpět ztracená území - ale je to pořádná fuška. roll A o právu dožrat se bych mohla psát poučný traktáty lol Blbý je, že člověk většinou ustupuje pod vlivem stupidních pouček typu "moudřejší ustoupí", nebo pod vlivem představy, že ten druhej to sakra přece musí ocenit, že.... cool Tohle bych vyučovala ve škole namísto větný skladby: poznat - kromě jiného- kdy má a kdy nemá smysl ustupovat. Jaké to může mít výsledky, důsledky a následky...


Hou, hou, vlci jdou, už jsou tady, už tu jsou......

Není tady

 

#49 9. 10. 2012 6:58

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Jsem divná já nebo on?

pod vlivem představy, že ten druhej to sakra přece musí ocenit...
... nebo alespoň pochopit, když mu to vysvětlím... přece nejni žádnej blbec... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
No - blbec není, ale byl by, kdyby pouštěl jednou dobytý území...


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#50 9. 10. 2012 22:31

lupina montana
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: Polabí
Registrovaný: 14. 2. 2007
Příspěvky: 17877

Re: Jsem divná já nebo on?

helena napsal(a):

pod vlivem představy, že ten druhej to sakra přece musí ocenit...
... nebo alespoň pochopit, když mu to vysvětlím... přece nejni žádnej blbec... http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png
No - blbec není, ale byl by, kdyby pouštěl jednou dobytý území...

Joo! http://www.depo2012.cz/images/smilies/rofl.gif Zvláště, když jsi prakticky avatar Merkura lol
A mᚠsvatou pravdu s tím dobytým územím - akorát že mně to došlo až po mnoha desetiletích, protože jsem naprostá nedobyvatelka. Jeden kamarád mi kdysi dávno řekl památná slova; tvrdila jsem, že se přece nebudu cpát nikam dopředu a on mi opáčil, že dozadu se teda ale taky cpát nemusím. Jojo, někdy stačí pár slov, aby člověku změnily život.


Hou, hou, vlci jdou, už jsou tady, už tu jsou......

Není tady

 
NÁŠ TIP:

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů