sasasa napsal(a):

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

sasasa: v každém vztahu existuje něco, nějaká situace, kterou jeden z partnerů bytostně nesnáší a pokud ta situace nastane, je zkrátka zle. Psala jsi, že to u vás jinak klape, až na to, že pokud si jdeš někam sednout do osvěžovny a neoznámíš to předem, nastanou ze strany manžela tvrdé sankce. Tvůj manžel - jak je vidět - má s alkoholem neblahé zkušenosti, proto na podobné situace reaguje nepřiměřeně a není se mu co divit, zážitky s matkou-alkoholičkou v něm zřejmě vypěstovaly averzi k určitým situacím.

sasaso, pokud víš, že manžel nějakou situaci bytostně nesnáší, pokus se pro klid v rodině jednat tak, aby k podobným situacím docházelo co nejméně. Partnerství je o kompromisech, když víš, že je na něco partner vysloveně alergický, tak je na to prostě alergický Je zbytečné ptát se, jestli jsi vadná Ty nebo on, prostě je na určitou věc extrémně citlivý a pokud chceš mít šťastné manželství a v rodině klid, budeš muset udělat ústupek Ty.

Nebylo to poprvé co kvůli tomu udělal scénu, resp. v jeho podání je scéna několikadenní mlčení.
Ano, máš pravdu, když říkáš "Jsem dospělá ženská a pokud dám vědět kde jsem a kdy příjdu tak to pokládám za slušnost a hlavně dostačující."
Ale právě proto, že jsi dospělá, tak bys taky měla vědět, že jít "do hospody bez předchozího ohlášení", je zbytečná provokace - zvlášť když dáš-li "o tom vědět včas (tzn. min pár dní předem) tak se nic neděje". 
Mužova reakce je poněkud nepřiměřená... ale zřejmě pracujou jeho zkušenosti s matkou. Jedna moje známá je na tom podobně - brácha se jí "upil" k smrti a její manžel dodnes, po nějakých 15 letech, těžko snáší i její občasný dvě decky s kamarádkou... i když by to nepřiznal, pravděpodobně se obává "genetický zátěže", takže taky reaguje poněkud "přes čáru" - na rozdíl od "běžného" manžela, kterej podobný prkotiny přechází.
A málokterej chlap řekne, že má strach... to se ho spíš pokusí "překřičet" - sám v sobě, nebo křikem na manželku.

Upravil(a) helena (1. 10. 2012 7:53)

já měla štěstí na chlapy, kteří respektovali, že mi určitý věci vadí
Štěstí je jen muška zlatá - evidentně v tom ty sama nemáš problém - což je důvod k tiché, leč srdečné závisti

Já budu trochu hádat - jestli to není tím, že on má dojem (pocit) že sám za sebe to má pod kontrolou, kdežto milovanou ženu (matku, tebe) samosebou pod kontrolou mít nemůže? Prostě když chlastá on, ví jaksi co dělá, kdy má skončit a tak. Ale když milovaná žena....no, on ví své, jak to dopadá......

Kiara napsal(a):

sasasa napsal(a):

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

sasasa: v každém vztahu existuje něco, nějaká situace, kterou jeden z partnerů bytostně nesnáší a pokud ta situace nastane, je zkrátka zle. Psala jsi, že to u vás jinak klape, až na to, že pokud si jdeš někam sednout do osvěžovny a neoznámíš to předem, nastanou ze strany manžela tvrdé sankce. Tvůj manžel - jak je vidět - má s alkoholem neblahé zkušenosti, proto na podobné situace reaguje nepřiměřeně a není se mu co divit, zážitky s matkou-alkoholičkou v něm zřejmě vypěstovaly averzi k určitým situacím.

sasaso, pokud víš, že manžel nějakou situaci bytostně nesnáší, pokus se pro klid v rodině jednat tak, aby k podobným situacím docházelo co nejméně. Partnerství je o kompromisech, když víš, že je na něco partner vysloveně alergický, tak je na to prostě alergický Je zbytečné ptát se, jestli jsi vadná Ty nebo on, prostě je na určitou věc extrémně citlivý a pokud chceš mít šťastné manželství a v rodině klid, budeš muset udělat ústupek Ty.

ovšem nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena.
Vzhledem k tomu, že každý z nás má haldy negativních zkušeností s příbuznými, rodinou, známími  - ve finále by to také mohlo znamenat, že žena by nesměla nic - protože jeho babička, teta, strýc....
neměl by naopak manžel se postavit svým strachům a pořešit , proč na něj mají takový zničující vliv ?

Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on?... Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu
Proč? No protože mu to z nějakýho důvodu (o kterým tady jenom uvažujeme - nevíme a ty možná taky ne) vadí. To, že ty nevyvádáš, s tím vůbec nesouvisí... dokonce ani jeho "spotřeba a cena" ne.
Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já.
Pořád? Couváš i v jiných věcech nebo je to jen tahle jedna? To je totiž dost rozdíl, jestli bys měla přistoupit na kompromis - předem návštěvu hospody oznámit - nebo, jak píšeš, se "slepě přizpůsobovat" všem jeho požadavkům.

nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena
Když tě pokouše pes, taky to můžou "odnést" všichni ostatní, s kterýma se potkáš a který s tím jedním nemají vůbec nic společnýho...

holcina napsal(a):

neměl by naopak manžel se postavit svým strachům a pořešit , proč na něj mají takový zničující vliv ?

agewo, měl. Jenže pokud on neuzná, že má problém a bude ho vidět u manželky tak neudělá nic.

no zatím jí tu všichni vesměs radí, at teda ona ho " nedráždí" , když ví že mu to vadí.

agewa napsal(a):

helena napsal(a):

Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on?... Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu
Proč? No protože mu to z nějakýho důvodu (o kterým tady jenom uvažujeme - nevíme a ty možná taky ne) vadí. To, že ty nevyvádáš, s tím vůbec nesouvisí... dokonce ani jeho "spotřeba a cena" ne.
Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já.
Pořád? Couváš i v jiných věcech nebo je to jen tahle jedna? To je totiž dost rozdíl, jestli bys měla přistoupit na kompromis - předem návštěvu hospody oznámit - nebo, jak píšeš, se "slepě přizpůsobovat" všem jeho požadavkům.

nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena
Když tě pokouše pes, taky to můžou "odnést" všichni ostatní, s kterýma se potkáš a který s tím jedním nemají vůbec nic společnýho...

jenže v tom případě si asi psa nebudeš pořizovat .  V tom příadě by si teda neměl hledat ženu / partnerku, protože má špatnou zkušenost s matkou - alkoholičkou?
kromě toho bych to teda nesrovnávala. konec konců, když spadneš z kola - taky už nebudeš jezdit? nebo zjistíš, kde jsi to nezvládl ?

nemyslím si, že zrovna pád z kola by odpovídal téhle situaci.
a už vůbec nejde ani o špatné zkušenosti s příbuznými, jak jsi psala někde výš. tady šlo o jeho mámu. u rodičů by mělo dítě cítit bezpečí, to s rodičem alkoholikem nejde. a taky to nebývá občasná zkušenost,  může trvat roky, nebo celej život, dokud od nich nevypadneš.  když tě serou příbuzní, nemusíš se s nimi vídat, nebo to hodně omezíš, ale s rodiči to nejde. a jako dítě to sama neutneš, pokud to neudělá druhý rodič, který tu situaci bude řešit odchodem.

sasasa napsal(a):

Vždycky jsem se vyhýbala oplácení čehokoliv, jak tu někdo zmínil, protože to je začátek konce. Já vím, že všechno je o kompromisech. Jen nevím kde je ta správná hranice. Aby se nakonec nestalo, že pro klid v rodině budu couvat jen já a pak se to zas někde vyvalí.

Mantinely jsou takové, jaké si je zavedete. ( Aneb: Jaký si to uděláš, takový to máš. )
Když začneš uhýbat, už to pak těžko zavedeš zpátky, na život férový, bez uhýbání.
Jedině radikálně a odhodlaně.
Tak, aby nabeton cítil, že to myslíš smrtelně vážně.

Jsou partneři, kteří svá práva ctí a respektují.
A jsou jiní partneři, kteří to pořád zkoušejí.
Obvykle to zkouší jen jedna strana. A ta druhá se začne podřizovat.
Pro někoho je tahle podřízenost přijatelná, pro jiného je přijatelná částečně, pro někoho vůbec a za nic na světě.

Bohužel, také může nastat (a taky nastává) případ, kdy to jeden zkouší, druhý se víc a víc podřizuje a čím víc se podřizuje, tím víc jím ten druhý pohrdá a o to víc si dovoluje. Pak to dojde třeba k domácímu násilí...
(prosím, dámy, neobviňujte mne, že sasase vyhrožuji tím, že ji to taky čeká!)

Upravil(a) Vachu (2. 10. 2012 19:38)

PPavlaa napsal(a):

agewa napsal(a):

helena napsal(a):

Mě vždycky první naběhlo-Já neudělám scénu kvůli chvíli v hospodě tak proč by jí měl dělat on?... Jeho alkodýchánky jsou vždy několikanásobně delší,dražší a s podstatně větším množstvím alkoholu
Proč? No protože mu to z nějakýho důvodu (o kterým tady jenom uvažujeme - nevíme a ty možná taky ne) vadí. To, že ty nevyvádáš, s tím vůbec nesouvisí... dokonce ani jeho "spotřeba a cena" ne.
Cítila a pořád trochu cítím, že je to nespravedlnost, stále mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala, tak proč bych měla pořád couvat já.
Pořád? Couváš i v jiných věcech nebo je to jen tahle jedna? To je totiž dost rozdíl, jestli bys měla přistoupit na kompromis - předem návštěvu hospody oznámit - nebo, jak píšeš, se "slepě přizpůsobovat" všem jeho požadavkům.

nechápu, proč by jeho špatné zkušenosti s někým jiným měla odnášet jeho žena
Když tě pokouše pes, taky to můžou "odnést" všichni ostatní, s kterýma se potkáš a který s tím jedním nemají vůbec nic společnýho...

jenže v tom případě si asi psa nebudeš pořizovat .  V tom příadě by si teda neměl hledat ženu / partnerku, protože má špatnou zkušenost s matkou - alkoholičkou?
kromě toho bych to teda nesrovnávala. konec konců, když spadneš z kola - taky už nebudeš jezdit? nebo zjistíš, kde jsi to nezvládl ?

nemyslím si, že zrovna pád z kola by odpovídal téhle situaci.
a už vůbec nejde ani o špatné zkušenosti s příbuznými, jak jsi psala někde výš. tady šlo o jeho mámu. u rodičů by mělo dítě cítit bezpečí, to s rodičem alkoholikem nejde. a taky to nebývá občasná zkušenost,  může trvat roky, nebo celej život, dokud od nich nevypadneš.  když tě serou příbuzní, nemusíš se s nimi vídat, nebo to hodně omezíš, ale s rodiči to nejde. a jako dítě to sama neutneš, pokud to neudělá druhý rodič, který tu situaci bude řešit odchodem.

jenže manžel už dávno není dítě , nelze se vymlouvat na to, že měl problém jako dítě s rodičem , takže vlastně nemusí s tím nic dělat , ale manželka by se měnit měla. Tomu se říká dospět - řešit své postoje a problémy sám se sebou a ne přenášet řešení na partnera ( já se měnit nebudu, ale ty se chovej jinak , protože totot chování mi vadí a já tě za něj budu trestat. A to přesto, že to vlastně s tebou nesouvisí.)
Taky jsem hrozně dlouho řešila velice komplikovaný a těžký vztah se svojí matkou. Ale přece nelze svůj problém s rodičem přenášet na partnera a chtít po něm, aby se měnil jen proto, že já jsem nezvládl svůj postoj k rodiči.

Ovsem to , ze on sam porada alkoholove dychanky jsme tu nevedeli. V tom pripade se mi zda rada, jako on je traumatizovan svou matkou-alkoholickou mi vubec nesedi.

Nemusí ti sedět, ale může to tak být. mě tenkrát manžel vysvětlil, že u sebe to vnímá jinak, tam to má pod kontrolou, u mě měl obavy.

Ale je jasné, že to jeho žena snášet nemusí, když nechce

pod vlivem představy, že ten druhej to sakra přece musí ocenit...
... nebo alespoň pochopit, když mu to vysvětlím... přece nejni žádnej blbec...
No - blbec není, ale byl by, kdyby pouštěl jednou dobytý území...