Ty jsi mu tak vzácná, že to tak nelibě nese, když se 1-2x za půl roku zdržíš s kamarádkou? 
Měli jste snad domluvený sex?

Nemá třeba zkušenost takovou,třeba z dřívějšího vztahu,že se přítelkyně z neplánované akce v hospodě nevrátila?
Pokud jinak nedělá problémy a cítíš se svobodná, a volná ve vztahu, asi bych to udělala tak, že bych mu týden před nečekanou akcí oznámila, že v úterý půjdu cvičit a pak zajdu s kámoškou na skleničku. A když ne, tak bych přišla domů,že se mi nechtělo.
Za ten klid doma by mi to stálo mu to předem ohlásit.

sasasa napsal(a):

Máme s partnerem takový problém. Možná to napsat nepůjde tak abych to přesně vystihla,ale pokusím se. Včera jsem byla cvičit a slovo dalo slovo zašla jsem s kamarádkou po cestě domů do naší hospůdky na sídlišti ještě na chvilku posedět a popovídat. Než jsem tam vlezla zavolala jsem to ještě tomu mému a odpovědí mi bylo zavěšení telefonu. Takže jsem věděla hned, že to znamená doma opět problém. Nebylo to poprvé co kvůli tomu udělal scénu, resp. v jeho podání je scéna několikadenní mlčení. Nicméně jsem dospělý člověk a nevím proč bych nemohla na chvíli jít nebo to musela hlásit s týdením předstihem (což ani nejde). Naše děti byli doma, měl se o ně kdo postarat, nepokládala jsem za životně důležité mazat hned z tohoto důvodu domů. Po 1 a 1/2 hodině jsem se vrátila a následovala docela nechutná scéna. "Jsem prý ožralá a nemám na něj mluvit, chodím pořád chlastat ( byla jsem tam za půl roku všehovšudy 2x). Nestarám se o děti , nic doma nedělám a ani nevařím" to samozřejmě není pravda jsem klasická ženská co večer po 21.hod padne a je ráda, že je ráda. Strašně jsme se kvůli tomu pohádali a on se dnes ráno sebral a NĚKAM odjel, nevím kam, nevím kdy se vrátí, pokud vůbec. Telefon nezvedne, takže už se ani nepokouším volat. Vzal si naše auto i přes můj protest a já pokud někam budu chtít jet tak autobusem a to si raději odpustím protože přejet město a zpátky na nějaký výlet s dětma je o svátcích na hodně dlouhý lokte. Přijde mi to neadekvátní vzhledem k mému " provinění".Tohle všechno se ale odehrává jen když jdu do hospody bez předchozího ohlášení jinak ne. Pokud vím, že bude nějaký sraz nebo prostě jen posezení a dám o tom vědět včas (tzn. min pár dní předem) tak se nic neděje. Partner mi vyčetl, že nejdřív se mám postarat o děti a pak se teprv bavit. Myslím si že ho vykolejí to, že to nemá pod kontrolou. Dokáže mi to vždycky tak přesvědčivě podat, že začnu pochybovat o tom jestli snad nemá pravdu. Mám raději tohle vynechat pro klid v rodině nebo se mám držet toho co si o tom doteď myslím. Nevím jak z toho ven. Chci mít klid, ale zároveň mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala. On mi připadá jak hysterka. Jsem dospělá ženská a pokud dám vědět kde jsem a kdy příjdu tak to pokládám za slušnost a hlavně dostačující. Podotýkám, že nejsem žádný alkoholik, alkohol piju občas a v malém množství.

V tomhle bych žít nechtěla. Je to pěknej manipulátor. On je snad tvůj otec, že mu to musíš hlásit dopředu? Ty jsi ve vězení?
Jak říkám, z tvýho psaní na mě jde úzkost.....

sandra napsal(a):

sasasa napsal(a):

... Včera jsem byla cvičit a slovo dalo slovo zašla jsem s kamarádkou po cestě domů do naší hospůdky na sídlišti ještě na chvilku posedět a popovídat. Než jsem tam vlezla zavolala jsem to ještě tomu mému a odpovědí mi bylo zavěšení telefonu. Takže jsem věděla hned, že to znamená doma opět problém. Nebylo to poprvé co kvůli tomu udělal scénu, resp. v jeho podání je scéna několikadenní mlčení. Nicméně jsem dospělý člověk a nevím proč bych nemohla na chvíli jít .... Po 1 a 1/2 hodině jsem se vrátila a následovala docela nechutná scéna. "Jsem prý ožralá a nemám na něj mluvit, chodím pořád chlastat ( byla jsem tam za půl roku všehovšudy 2x). Nestarám se o děti , nic doma nedělám a ani nevařím" ..... Strašně jsme se kvůli tomu pohádali a on se dnes ráno sebral a NĚKAM odjel, nevím kam, nevím kdy se vrátí, pokud vůbec. Telefon nezvedne, takže už se ani nepokouším volat. Vzal si naše auto i přes můj protest a já pokud někam budu chtít jet tak autobusem ..... Přijde mi to neadekvátní vzhledem k mému " provinění"...... Nevím jak z toho ven. Chci mít klid, ale zároveň mám pocit, že jsem nic hrozného neudělala. On mi připadá jak hysterka. Jsem dospělá ženská a pokud dám vědět kde jsem a kdy příjdu tak to pokládám za slušnost a hlavně dostačující. Podotýkám, že nejsem žádný alkoholik, alkohol piju občas a v malém množství.

V tomhle bych žít nechtěla. Je to pěknej manipulátor. On je snad tvůj otec, že mu to musíš hlásit dopředu? Ty jsi ve vězení?
Jak říkám, z tvýho psaní na mě jde úzkost.....

Prvků manipulace je tam skutečně víc, nejen jeden či dva, takže se s tímto upozorněním věru dá i souhlasit... 
P.S.: To, jak ji trestá, je přece hrozné - on se tím přece provinil mnohem víc, než jeho paní !!! ... udělal to, aby ji ztrestal, aby jí ublížil - a to zcela úmyslně!!!

Když to shrnu:
Ona rodinu nijak extra neomezila (jako otec by se měl umět o děti postarat) - on ANO (ujel i s autem na blíže nespecifikovanou dobu).
Ona se zachovala zodpovědně a vstřícně (zavolala, kde bude) - ON se uráží, zmizí si aniž by sdělil, kde bude, jak dlouho, aniž by bral telefon...  (klidně mohl jet za milenkou, ne?!) ... a vůbec se chová jako nějaký vzteklý malý smrad, uraženě a neadekvátně.
A hlavně: veškerou VINU háže na ni !!!!!

Žil jsem s manipulátorkou a tak vím, jaké to je...
Vím už i to, jaké to je, žít opět BEZ manipulace !!! 

viz.: kniha Isabel Nazaré Aga ... "Nenechte sebou manipulovat"  ... vřele doporučuji.

Jak se mu asi ona pomstí za to, že nechal ji i děti bez hlavy rodiny, bez ochránce, bez auta???
Jak se asi pomstí on jí, když ona se pomstí jemu?
Jsme snad v muslimském státě, kde se o děti (do 10 let) starají výhradně ženy
a muži se věnují jen mužským záležitostem?

Upravil(a) Vachu (28. 9. 2012 19:52)

já s vachu tak úplně nesouhlasím. ty řeči, že mohl jet za milenkou mi přijdou, že zavání hysterií a proč sasu zbytečně znervózňovat.
a to, jak píše, že ona vrátí něco jemu, aby se pomstila, pak se zase pomstí on jí, no tak to snad vůbec nemyslí vážně
no, asi z něj mluví vlastní zkušenost.

PPavlaa napsal(a):

já s vachu tak úplně nesouhlasím. ty řeči, že mohl jet za milenkou mi přijdou, že zavání hysterií a proč sasu zbytečně znervózňovat..

Jasně, kdepak milenka, poprosil ženu o volný víkend na spravení pocuchaných nervů a jel si zarybařit !!! 

holcina napsal(a):

Sasaso, někteří lidi potřebují mít všechno nalajnovaný. Trošku mi to připomnělo mého manžela. Vždycky přesně věděl co bude dělat třeba příští týden v úterý. A když já najednou změnila svoje plány, které se dotkly i toho jeho plánování bylo zle. Když věděl co bude dopředu byl klid. Ale už si zvykl, nic jiného mu taky nezbývalo protože já nevím ani co bude za hodinu. S tím, že ti vyčítá hospodu to u nás taky jednou proběhlo, v klidu za pár dní jsme to probrali a vylezlo z něj, že měl prostě strach, protože jeho matka je alkoholička. A nejspíš se mu vrátilo něco z dětství. Zeptej se ho proč tak jednal

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

sasasa napsal(a):

holcina napsal(a):

Sasaso, někteří lidi potřebují mít všechno nalajnovaný. Trošku mi to připomnělo mého manžela. Vždycky přesně věděl co bude dělat třeba příští týden v úterý. A když já najednou změnila svoje plány, které se dotkly i toho jeho plánování bylo zle. Když věděl co bude dopředu byl klid. Ale už si zvykl, nic jiného mu taky nezbývalo protože já nevím ani co bude za hodinu. S tím, že ti vyčítá hospodu to u nás taky jednou proběhlo, v klidu za pár dní jsme to probrali a vylezlo z něj, že měl prostě strach, protože jeho matka je alkoholička. A nejspíš se mu vrátilo něco z dětství. Zeptej se ho proč tak jednal

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

saso, ale tady máš opravdu problém ty. pokud to on vnímá tak, jak píšeš, tak to v sobě nepředělá ze dne na den. takže to vidím tak, že buď si zvykneš, nebo budete muset jít od sebe.
ty pořád chceš, aby to bylo podle tebe, což docela chápu, neudělala jsi nic špatnýho, nic, proč by musel takhle reagovat.
ale jeho chápu taky.
ty sis našla někoho, kdo je prostě chlastem z dřívějších blbých zkušeností poznamenanej. měla by ses naučit to tak brát, jinak se budete hádat pořád.

tady sandro nejde o vymlouvání. ale nečekám, že to pochopíš, protože ty jsi to nikdy nezažila.

PPavlaa napsal(a):

sasasa napsal(a):

holcina napsal(a):

Sasaso, někteří lidi potřebují mít všechno nalajnovaný. Trošku mi to připomnělo mého manžela. Vždycky přesně věděl co bude dělat třeba příští týden v úterý. A když já najednou změnila svoje plány, které se dotkly i toho jeho plánování bylo zle. Když věděl co bude dopředu byl klid. Ale už si zvykl, nic jiného mu taky nezbývalo protože já nevím ani co bude za hodinu. S tím, že ti vyčítá hospodu to u nás taky jednou proběhlo, v klidu za pár dní jsme to probrali a vylezlo z něj, že měl prostě strach, protože jeho matka je alkoholička. A nejspíš se mu vrátilo něco z dětství. Zeptej se ho proč tak jednal

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

saso, ale tady máš opravdu problém ty. pokud to on vnímá tak, jak píšeš, tak to v sobě nepředělá ze dne na den. takže to vidím tak, že buď si zvykneš, nebo budete muset jít od sebe.
ty pořád chceš, aby to bylo podle tebe, což docela chápu, neudělala jsi nic špatnýho, nic, proč by musel takhle reagovat.
ale jeho chápu taky.
ty sis našla někoho, kdo je prostě chlastem z dřívějších blbých zkušeností poznamenanej. měla by ses naučit to tak brát, jinak se budete hádat pořád.

Souhlasím s Pavlou,pokud s manželem chceš zůstat a jinak si rozumíte, jen prostě chce,aby si mu o akcích říkala s předstihem, tak bych na to přistoupila. vždyt manželství je o kompromisech.A jestliže znáš důvod, proč se bojí, o to víc bych ho i chápala.
A že odjel a neřekl - to je furt dokola, on udělá něco naschvál, tak já mu to oplatím.

dusička napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

sasasa napsal(a):

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

saso, ale tady máš opravdu problém ty. pokud to on vnímá tak, jak píšeš, tak to v sobě nepředělá ze dne na den. takže to vidím tak, že buď si zvykneš, nebo budete muset jít od sebe.
ty pořád chceš, aby to bylo podle tebe, což docela chápu, neudělala jsi nic špatnýho, nic, proč by musel takhle reagovat.
ale jeho chápu taky.
ty sis našla někoho, kdo je prostě chlastem z dřívějších blbých zkušeností poznamenanej. měla by ses naučit to tak brát, jinak se budete hádat pořád.

Souhlasím s Pavlou,pokud s manželem chceš zůstat a jinak si rozumíte, jen prostě chce,aby si mu o akcích říkala s předstihem, tak bych na to přistoupila. vždyt manželství je o kompromisech.A jestliže znáš důvod, proč se bojí, o to víc bych ho i chápala.
A že odjel a neřekl - to je furt dokola, on udělá něco naschvál, tak já mu to oplatím.

možná by nebylo od věci, aby to zkusil třeba i on řešit s psychologem, jak tu psala sandra. ale nečekala bych od toho změny ze dne na den.
pokud jim to jinak klape, bylo by škoda se na to vykašlat, jen proto, že každej má svoji hlavu.

agewa napsal(a):

sasasa napsal(a):

holcina napsal(a):

Sasaso, někteří lidi potřebují mít všechno nalajnovaný. Trošku mi to připomnělo mého manžela. Vždycky přesně věděl co bude dělat třeba příští týden v úterý. A když já najednou změnila svoje plány, které se dotkly i toho jeho plánování bylo zle. Když věděl co bude dopředu byl klid. Ale už si zvykl, nic jiného mu taky nezbývalo protože já nevím ani co bude za hodinu. S tím, že ti vyčítá hospodu to u nás taky jednou proběhlo, v klidu za pár dní jsme to probrali a vylezlo z něj, že měl prostě strach, protože jeho matka je alkoholička. A nejspíš se mu vrátilo něco z dětství. Zeptej se ho proč tak jednal

No nad tím jsem přemýšlela už x-krát. Je to jeden z důvodů který mě už napadl. Jeho matka lila 1. ligu. Tam bude zakopaný pes. On asi ví taky, ale pořád k tomu přistupuje tak, že problém mám já ne on a tak ať dělám co mám (obstarat rodinu pak se jít bavit). Přitom to tak není , obstarání rodiny je jen argument, který použije protože mu momentálně příjde nejrozumnější z důvodů který ho zrovna napadl, aby mě udržel od alkoholu. Tu scénku by udělal i jinak, ale tohle se mu hodí do krámu. Nehodlá s tím nic dělat. Včera jsem s ním o tom mluvila a je to pořád dokola "já se nezměním to musíš ty pokud chceš mít klid, pokud se nezměníš ta scénka bude vždycky já s tím nic neudělám, vadí mi to." Tímpádem vzniká neustále třecí plocha a já se odmítám slepě přizpůsobovat, tak jak z toho ven? Jinak je fajn člověk, ale tohle mezi náma roste. Odejít ze vztahu rovnou nechci. Zahodit to co jsme léta budovali? Nejdřív bych to raději opravila, než to zahodím. Jen se cítím v pasti.

jenže je pravda, že tohle nastavení opravdu problémy způsobovat bude.
Měli by na sobě zapracovat oba. Pokud nmanžel k "problému" přistupuje takhle , i když s. bude poctivě nahlašovat každé opoždění dopředu ( nejlépe písemně, tři dny dopředu), přiště to bude něco jiného .
JEMU něco vadí , ale změnit se má ONA ?

Pokud se k tomu staví tak, že změnit se musíš jen ty je to špatně. V tom případě bych oznámila, že vztah je o kompromisech a já jsem ochotná přistoupit na to, že budu říkat dopředu kam jdu, pokud to půjde. Ale taky se může stát, že to vědět dopředu nebudu a pak on nebude dělat scény. Jestli se na tom nemůžeme domluvit smůla:-( kde není vůle nenaděláš nic