dusička napsal(a):

Lenno - je to starej barák, navíc půlka, v druhé půlce bydlí jiná rodina (vzdálené příbuzenstvo). Takže já jsem o tom fakt nepřemýšlela,jestli se budou holky cítit ukřivděně. Jsou tři vnučky. Dvě od švagrový a tam navíc před lety,kdy jsme se s manželem ještě neznali, dostala švagrová peníze za prodej baráku druhé jejich babičky s tím,že tento barák,kde bydlíme zůstane jednou manželovi rodině.
Takže mi tu budeme bydlet s manželem,děti odrostou a nemyslím,že když kluk zdědí barák řekne mámo táto,vystěhujte se. Takže pro mě je to fakt hodně do budoucna ,takže o tom nepřemýšlím a neřeším

dusičko, až tak daleká budoucnost to být nemusí, kluk už je docela velkej, než se naděješ, může to být na pořadu dne.
a já bych se teda sama za sebe nespoléhala na to, že mi dítě neřekne, je to můj barák, odstěhujte se. ony ty vztahy můžou být dneska ideální, zítra už to může být jinak.

PPavlaa napsal(a):

holcina napsal(a):

Myslím, že tisíc rodin tisíc názorů co komu kdy jak:-) Já mluvila o konkrétním případě v manželově rodině.
Kdybych se rozhodla dát jednomu dítěti víc než druhému ( např.proto, že to jedno vydělá miliony a to druhý bude na opačném konci) a já chtěla aby se i to druhý dítě mělo dobře - tak nějak to asi myslela Helena?
tak tohle opravdu není případ manžela:-) Manžel bude svůj dům ještě nějakou dobu splácet ( z důchodu), bratr je "za vodou".

holči, ale já vcelku i chápu to, jak to helena myslela. a je pravdou, že znám i případy, kdy lidi nebyli milionáři, ale stejně se vzdali dědictví ve prospěch toho, kdo se o rodiče na stáří staral. tohle je opravdu případ od případu.

Ano, souhlasím. Taky manžel několik let nic neřešil, i když věděl, že barák dostal bratr. Právě proto, že si říkal, on se o ně postará, já stejně nemůžu. A teď, když tcháni začínají potřebovat pomoc, má bratr problém. Pomáhat nebude, vozit k lékaři nebude, nakupovat nebude, topit se bude až večer atd

nechci se do toho plést, není to moje věc, ale nejradši bych švagra chytla pod krkem a pořádně s ním zatřásla ať se vzpamatuje. Být chlap tak mu možná i ústa rozbiju

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

Lenno - je to starej barák, navíc půlka, v druhé půlce bydlí jiná rodina (vzdálené příbuzenstvo). Takže já jsem o tom fakt nepřemýšlela,jestli se budou holky cítit ukřivděně. Jsou tři vnučky. Dvě od švagrový a tam navíc před lety,kdy jsme se s manželem ještě neznali, dostala švagrová peníze za prodej baráku druhé jejich babičky s tím,že tento barák,kde bydlíme zůstane jednou manželovi rodině.
Takže mi tu budeme bydlet s manželem,děti odrostou a nemyslím,že když kluk zdědí barák řekne mámo táto,vystěhujte se. Takže pro mě je to fakt hodně do budoucna ,takže o tom nepřemýšlím a neřeším

dusičko, až tak daleká budoucnost to být nemusí, kluk už je docela velkej, než se naděješ, může to být na pořadu dne.
a já bych se teda sama za sebe nespoléhala na to, že mi dítě neřekne, je to můj barák, odstěhujte se. ony ty vztahy můžou být dneska ideální, zítra už to může být jinak.

Hm ... ono se taky může stát, že si syn-majitel půlky baráku jednou domů přivede slečnu, nad kterou bude rodina skřípat zubama a nebudete mu moci nic říct, protože syn bude přece "ve svém" Nebo si může zabrat převážnou část baráku a zbytek rodiny sestěhovat do jedné-dvou místností, protože převážnou část obydlí bude potřebovat pro sebe a svoji novou rodinu

Já bych se fakt nespoléhala na nějaké ohledy dospělého dítěte vůči rodičům - i když bych za vlastní dítě třeba dala ruku do ohně, nikdy nemůžu vědět, koho si to dítě jednou najde a jestli ho partner nezblbne natolik, že ho dítě ve všem na slovo poslechne. I třeba v tom, že rodiče už v tom baráku překážejí nějak moc dlouho ...

No já zas považuju slova tchyně,jako že to jednou řekla,tak z toho nebudu spát?. Kdyby chtěla udělá to dávno. Zatím to říká pane jí. Je to stará rujna, ani nevím,jestli to má cenu opravovat. Takže fakt neřeším. Stoletý barák. Zatím máme kde bydlet a to nám stačí.
A ani nemyslím,že by jednou kluk chtěl bydlet tady ve starým. Má jiný plány. Ale uvidíme, nemyslím na to co bude.
No a co,tak se přestěhujeme s manželem někam do podnájmu jedna jedna,až děti vyletí z hnízda. Kdo ví,jak to bude.
Taky bych mohla třeba počítat, že naši,až jednou umřou, můžou děti zdědit jejich byt ne. Nebo po tchyni a tchánovi jejich byt.
Je mi to fakt putna. Neřeším materiálno.

Eva. napsal(a):

Šokuje mě, že dusičky tchýně je myslím žena v celkem dobrých letech, stále žije, myslím, že nenapsala závěť a tady se už řeší takové věci.

Závěť v tomhle případě nic neřeší

Eva. napsal(a):

Šokuje mě, že dusičky tchýně je myslím žena v celkem dobrých letech, stále žije, myslím, že nenapsala závěť a tady se už řeší takové věci.

aby tě z toho nešlehlo.

holcina napsal(a):

dusička napsal(a):

No já zas považuju slova tchyně,jako že to jednou řekla,tak z toho nebudu spát?. Kdyby chtěla udělá to dávno. Zatím to říká pane jí. Je to stará rujna, ani nevím,jestli to má cenu opravovat. Takže fakt neřeším. Stoletý barák. Zatím máme kde bydlet a to nám stačí.
A ani nemyslím,že by jednou kluk chtěl bydlet tady ve starým. Má jiný plány. Ale uvidíme, nemyslím na to co bude.
No a co,tak se přestěhujeme s manželem někam do podnájmu jedna jedna,až děti vyletí z hnízda. Kdo ví,jak to bude.
Taky bych mohla třeba počítat, že naši,až jednou umřou, můžou děti zdědit jejich byt ne. Nebo po tchyni a tchánovi jejich byt.
Je mi to fakt putna. Neřeším materiálno.

No s tím nepočítej, pokud jim ty byty nedarují za života, určitě nic nepodědí. Ale je fakt, že přemýšlet nad tím je zbytečné. Moji rodiče to chtěli mít vyřešeno za života a tak taky udělali. Kdyby neudělali rozhodně bych to neřešila

já bych to asi taky spíš radši vyřešila za svého života, kdyby na to přišlo ..

PPavlaa napsal(a):

dusička napsal(a):

A já chci aby žili,abych si mohla užít mámy, táty. Vím,že tady nebudou věčně, ale ještě jsou relativně "mladí" tak proč myslet na to, co kdo zdědí. 

no ale tos tady řešila ty, ne my :-))))

jj, já neříkám, že vy.

dusička napsal(a):

Holči naši maj 5 vnoučat a fakt bych řekla, že je to trapný a nemorální řešit co bude až jednou rodiče umřou. Když umřou, nebudou tu s námi.

naši mají 3 vnoučata a 3 pravnoučata ...

holcina napsal(a):

dusička napsal(a):

Holči naši maj 5 vnoučat a fakt bych řekla, že je to trapný a nemorální řešit co bude až jednou rodiče umřou. Když umřou, nebudou tu s námi.

Vnoučata ze zákona nedědí. Já bych neřekla, že je to trapný a nemorální, naopak mám zkušenost, když se vše vyřešilo za života, problémy v rodinách nebývají. Ty bývají právě když se "to" neřeší. Aspoň v mém okolí to tak je

holči, mám stejný názor. taky si myslím, že je lepší to vyřešit za života.

Není nic horšího, když barák vlastní x lidí, každý třeba 1/16...s tím se fakt skvěle něco dělá:-)))