|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Představ si, že vlastníš nemovitost ceny nevalné či v lokalitě, kde je téměř neprodejná, žiješ tam s jedním z dětí, možná i jeho rodinou, zatímco druhej potomek bydlí jinde a finančně zrovna nestrádá. Jakpak bys je podělila???
A představ si, že jedno dítě si bydlení pořídí za své (i když bez půjček a hypoték to nejde) a druhý bydlení dostane. mě to připadá nespravedlivé, ale vím, že se to stává dost často
Není tady
Smutný není, že přijdete o barák, ale o sestru...
a tohle je na tom to nejhorší:-(
Není tady
proč to otáčíš do polohy, která se ti zrovna hodí?
Ale kdepak... to je jen jedna z možností, jak vysvětlit postoj rodičů "dát jednomu dítěti vše a druhému nic" - prostě že to někdy můžou udělat zrovna takhle, protože jiná možnost prostě není.
Jak se rozhodnout mezi vlastními dětmi, komu dám a komu ne?
Ať se rozhodneš jakkoliv - a ze svého(!) hlediska sebespravedlivěji - vždycky se může stát, že některý z nich spokojený nebude.
Myslím, že by se měla rozlišovat "míra potřebnosti"... aneb zůstanu-li u toho hypotetickýho domku, pak asi neprodám jednomu z dětí střechu nad hlavou jen proto, aby to druhý "dostalo stejně", pokud může slušně žít i bez týhle částky.
A představ si, že jedno dítě si bydlení pořídí za své (i když bez půjček a hypoték to nejde) a druhý bydlení dostane.
Jenže to jsme zase u tý předpokládaný pomoci ve stáří, například.
Ono to na druhou stranu zas takový terno bejt nemusí, "dostat barák", když se klidně může stát, že u něj budeš uvázaná na X roků, plnit přání rodičů ohledně údržby a mít v péči dva stařečky, z kterejch není možný spustit oko. To všechno třeba okořeněný sourozencem, kterej prohlásí "máš barák, tak se starej".
Upravil(a) helena (9. 11. 2012 9:52)
Není tady
holcina napsal(a):
I když je pravda, že si neumím představit, že náš dům dostalo jedno dítě a druhý nic, ale chápu, že to je každého věc
Taky si nedovedu predstavit,ze jedno dite by dostalo vse a druhe nic,pro vim,ze muj otec nas deti obdaroval spravedlive kazdemu dal pulku baraku.Jakou kdo si vezme pulku neresil.Bratr o tom rozhodnul,ze chce bydlet v hornim patre.Jednak je tam balkon a horni pulka byla zachovalejsi i lepsi resena.Ja to neresila,protoze jsem nemela v planu do baraku jit v nejblizsi budoucnosti bydlet.Ale clovek mini zivot meni.Dnes tam bydlim a brachovi se nelibi,ze ma v hornim patre vecne bremeno a,ze my tim ziskali vice mistnosti jeste navic nove predelane.
Není tady
Jenže to jsme zase u tý předpokládaný pomoci ve stáří, například.
Ono to na druhou stranu zas takový terno bejt nemusí, "dostat barák", když se klidně může stát, že u něj budeš uvázaná na X roků, plnit přání rodičů ohledně údržby a mít v péči dva stařečky, z kterejch není možný spustit oko. To všechno třeba okořeněný sourozencem, kterej prohlásí "máš barák, tak se starej".
Ano, to jsme zase u tý předpokládaný pomoci ve stáří, která u nás nejspíš dopadne úplně jinak. Nevím sice jak, ale nějak to bude. A to "máš barák, tak se starej" - jo, to v některých rodinách funguje domluva s ostatními, moje rodina s tím problém nemá
Není tady
Muj deda take rozdelil barak spravedlive.Moje mamka stavela rodinny domek v 70 letech.Jelikoz se jim hodila kazda koruna tak svuj barak deda daroval tete v te dobe mel hodnotu 10 tisic takze 10 tisic dal me matce.Sice se to tete nelibilo,protoze ona v tu dobu nedostala nic.
Psal se rok myslim 1988 kdy teta barak prodala dostala za nej 350 tisic......byli k tomu pole ty,ale neprodala.Prodala je,az kdyz zemrela moje mamka a jake bylo prekvapeni,ze teta prinesla me i brachovi kazdemu s tech poli 20 tisic.Nemusela,ale udelala to....
Není tady
A to nemají tchánovci ani věcné břemeno
Není tady
A to nemají tchánovci ani věcné břemeno
Ano... zas použiju mé oblíbené rčení "po přízni řízni" 
Když ona si fůra lidí myslí "je to v rodině... to by mi rodiče/děti nemohli udělat... přece si věříme..." Prd a vořech. Právě v rodině by měly bejt tyhle věci právně ošetřený hodně neprůstřelně, protože jinak taky můžou postiženýmu zbejt akorát oči pro pláč a nebe nad hlavou. Jenže ono je těžký si jen připustit, že by se můj blízkej mohl zachovat jako píp... natož s touhle možností počítat jaksi ouředně smlouvou se štemplem.
Není tady
Jak už jsem psala v mé rodině to proběhlo tak jak bych chtěla aby to jednou proběhlo i u nás.-) sešli jsme se, domluvili jsme se, věcné břemeno pro rodiče bylo samozřejmostí a nikdo nemá nic proti nikomu druhému. Tcháni to "zkazili" už tím, že bylo vše tajné a druhému synovi nikdo neřekl ani ň. To se ho dotklo nejvíc. A teď problém se starostí, to už zuří
Není tady
holcina napsal(a):
Jak už jsem psala v mé rodině to proběhlo tak jak bych chtěla aby to jednou proběhlo i u nás.-) sešli jsme se, domluvili jsme se, věcné břemeno pro rodiče bylo samozřejmostí a nikdo nemá nic proti nikomu druhému. Tcháni to "zkazili" už tím, že bylo vše tajné a druhému synovi nikdo neřekl ani ň. To se ho dotklo nejvíc. A teď problém se starostí, to už zuří
se mu ani nedivím.Pokus se ho zpracovat tak,at si těch starostí připouští co nejméně a nedělá tak život svýmu bráchovi jednodušším.
Není tady
helena napsal(a):
proč to otáčíš do polohy, která se ti zrovna hodí?
Ale kdepak... to je jen jedna z možností, jak vysvětlit postoj rodičů "dát jednomu dítěti vše a druhému nic" - prostě že to někdy můžou udělat zrovna takhle, protože jiná možnost prostě není.
Jak se rozhodnout mezi vlastními dětmi, komu dám a komu ne?
Ať se rozhodneš jakkoliv - a ze svého(!) hlediska sebespravedlivěji - vždycky se může stát, že některý z nich spokojený nebude.
Myslím, že by se měla rozlišovat "míra potřebnosti"... aneb zůstanu-li u toho hypotetickýho domku, pak asi neprodám jednomu z dětí střechu nad hlavou jen proto, aby to druhý "dostalo stejně", pokud může slušně žít i bez týhle částky.
Dobře, zase předpokládáš jen jednu možnost - že se obejde bez peněz, že to dítě žijící jinde se má dobře (proč píšeš jen o této možnosti?) - co teda pokud to druhé dítě nemůže žít slušně bez té částky? Pokud to druhé dítě je na tom fakt bídně? Co potom? I tak dáš dům tomu druhému dle hesla, že mu neprodáš střechu nad hlavou? To první dítě si tu střechu musela nejspíš zajistit samo, proč to druhé ne a nechceš mu prodávat střechu nad hlavou?
Není tady
eremuruss napsal(a):
holcina napsal(a):
I když je pravda, že si neumím představit, že náš dům dostalo jedno dítě a druhý nic, ale chápu, že to je každého věc
Taky si nedovedu predstavit,ze jedno dite by dostalo vse a druhe nic,pro vim,ze muj otec nas deti obdaroval spravedlive kazdemu dal pulku baraku.Jakou kdo si vezme pulku neresil.Bratr o tom rozhodnul,ze chce bydlet v hornim patre.Jednak je tam balkon a horni pulka byla zachovalejsi i lepsi resena.Ja to neresila,protoze jsem nemela v planu do baraku jit v nejblizsi budoucnosti bydlet.Ale clovek mini zivot meni.Dnes tam bydlim a brachovi se nelibi,ze ma v hornim patre vecne bremeno a,ze my tim ziskali vice mistnosti jeste navic nove predelane.
jo, souhlasím, že by to mělo být spravedlivý. ale taky považuju za samozřejmý, že se o rodiče postarají, pomůžou, vyřídí, zařídí a co je prostě potřeba - všechny děti. ne že jen jedno a ty ostatní pak přijdou akorát po smrti rodičů s nataženou rukou .. samozřejmě s ohledem na to, kde kdo bydlí. asi se těžko bude moct pravidelně starat někdo, kdo bydlí na druhým konci republiky.
Není tady
dusička napsal(a):
Není lepší nemít co dědit?
Takže tchyně řekla,že jednou podědí barák náš syn. Je to jejich první vnuk. A zároven poslední.
Sice má vnučky,ale takto prostě je. A já nevidím nikde,že by vnučky nějak poškodila nebo tak. Je to přeci její rozhodnutí.
Uvidime jak se budou citit vnucky. Jestli budou mit pocit, ze je nikod neposkodil.
Není tady
Barborka napsal(a):
holcina napsal(a):
I když je pravda, že si neumím představit, že náš dům dostalo jedno dítě a druhý nic, ale chápu, že to je každého věc
Také si tohle vůbec neumím představit! Chápu, že s majetkem si může každý udělat co chce - o tom žádná. Ale mě osobně šokuje dát jednomu dítěti vše a druhému nic.
Me tohle bude vzdy taky sokovat.
Není tady
co teda pokud to druhé dítě nemůže žít slušně bez té částky?
V tom případě by holt přišly na řadu krizový řešení - třeba bydlení všech členů rodiny dohromady, nebo prodej domu, rozdělení peněz na 3 díly (rodič/e + 2 děti) a každej ať se postará jak umí.
To první dítě si tu střechu musela nejspíš zajistit samo, proč to druhé ne
Třeba proto, že u toho, který si zařídilo vlastní bydlení, se už předem jaksi nepočítá s tím, že by mělo "na krku" starý rodiče a (většinou) i starší nemovitost. Ano... má starosti s vlastním bydlením, ale nebude (nemělo by) mít starosti s péčí o stařečky.
Není tady
sahleb napsal(a):
dusička napsal(a):
Není lepší nemít co dědit?
Takže tchyně řekla,že jednou podědí barák náš syn. Je to jejich první vnuk. A zároven poslední.
Sice má vnučky,ale takto prostě je. A já nevidím nikde,že by vnučky nějak poškodila nebo tak. Je to přeci její rozhodnutí.Uvidime jak se budou citit vnucky. Jestli budou mit pocit, ze je nikod neposkodil.
nezbývá mi dusičko, než souhlasit se sahleb .. a musím říct, že v souvislosti s tvou větou "Není lepší nemít co dědit? "
mně to docela rozesmálo.
Není tady
Pavli nevím. I já mám dceru. Je to rozhodnutí tchyně, moje ne. A kdo ví,jak to bude,třeba se děti rozutečou do světa, nepřemýšlím nad tím.
Není tady
tak jestli se rozutečou do světa, to není nic proti ničemu, to s tím nemá moc co dělat.
ale pravdu máš v tom, že nikdo neví, co bude, zatím je to předčasný řešit.
Není tady
helena napsal(a):
mají problém se postarat a to předpokládám bude hůř
Co tak znám z okolí, není to vyloženě nechuť postarat se... spíš spolíhání na to, že se postará někdo jinej, kdo má slabší nervy a silnější pocit povinnosti. Většinou, když není zbytí, se až na výjimky postarají i ti, co původně nechtěli (extrémy neuvažuju), byť třeba se skřípějícím chrupem. Ale když mají "k dispozici" někoho, kdo to vezme za ně... no proč by to na něj nepřehodili, ne?
Ale mě osobně šokuje dát jednomu dítěti vše a druhému nic.
Hm - a když krom toho baráku a svý drahý duše nic jinýho nemáš?
Představ si, že vlastníš nemovitost ceny nevalné či v lokalitě, kde je téměř neprodejná, žiješ tam s jedním z dětí, možná i jeho rodinou, zatímco druhej potomek bydlí jinde a finančně zrovna nestrádá. Jakpak bys je podělila???
to že finančně nestrádá přeci není důvod mu nic nedat 
Není tady
aprill napsal(a):
helena napsal(a):
mají problém se postarat a to předpokládám bude hůř
Co tak znám z okolí, není to vyloženě nechuť postarat se... spíš spolíhání na to, že se postará někdo jinej, kdo má slabší nervy a silnější pocit povinnosti. Většinou, když není zbytí, se až na výjimky postarají i ti, co původně nechtěli (extrémy neuvažuju), byť třeba se skřípějícím chrupem. Ale když mají "k dispozici" někoho, kdo to vezme za ně... no proč by to na něj nepřehodili, ne?
Ale mě osobně šokuje dát jednomu dítěti vše a druhému nic.
Hm - a když krom toho baráku a svý drahý duše nic jinýho nemáš?
Představ si, že vlastníš nemovitost ceny nevalné či v lokalitě, kde je téměř neprodejná, žiješ tam s jedním z dětí, možná i jeho rodinou, zatímco druhej potomek bydlí jinde a finančně zrovna nestrádá. Jakpak bys je podělila???to že finančně nestrádá přeci není důvod mu nic nedat
to není, měl by ho vyplatit.
ne každej na vyplacení nebo něčem podobným trvá, tohle může být jiný případ od případu.
Není tady
Myslím, že tisíc rodin tisíc názorů co komu kdy jak:-) Já mluvila o konkrétním případě v manželově rodině.
Kdybych se rozhodla dát jednomu dítěti víc než druhému ( např.proto, že to jedno vydělá miliony a to druhý bude na opačném konci) a já chtěla aby se i to druhý dítě mělo dobře - tak nějak to asi myslela Helena?
tak tohle opravdu není případ manžela:-) Manžel bude svůj dům ještě nějakou dobu splácet ( z důchodu), bratr je "za vodou".
Není tady
PPavlaa napsal(a):
sahleb napsal(a):
dusička napsal(a):
Není lepší nemít co dědit?
Takže tchyně řekla,že jednou podědí barák náš syn. Je to jejich první vnuk. A zároven poslední.
Sice má vnučky,ale takto prostě je. A já nevidím nikde,že by vnučky nějak poškodila nebo tak. Je to přeci její rozhodnutí.Uvidime jak se budou citit vnucky. Jestli budou mit pocit, ze je nikod neposkodil.
nezbývá mi dusičko, než souhlasit se sahleb .. a musím říct, že v souvislosti s tvou větou "Není lepší nemít co dědit? "
mně to docela rozesmálo.
Souhlasím s Pavlou a Sahleb. Nevím jestli se vnučky budou cítit nepoškozené. Pokud teda nebudou milionářky, to by jim potom asi bylo jedno. Také se může stát, že to rozhádá sourozence, v kolika rodinách se to stalo. Ale je fakt, že je předběžné to řešit, navíc jak píšeš je to rozhodnutí tchyně. Já se jen divím tvému úhlu pohledu, že jednomu dítěti se dají statisíce, miliony (neznám hodnotu bydlení) - druhým dětem nic a ty je nevidíš jako poškozené?
Není tady
holcina napsal(a):
Myslím, že tisíc rodin tisíc názorů co komu kdy jak:-) Já mluvila o konkrétním případě v manželově rodině.
Kdybych se rozhodla dát jednomu dítěti víc než druhému ( např.proto, že to jedno vydělá miliony a to druhý bude na opačném konci) a já chtěla aby se i to druhý dítě mělo dobře - tak nějak to asi myslela Helena?
tak tohle opravdu není případ manžela:-) Manžel bude svůj dům ještě nějakou dobu splácet ( z důchodu), bratr je "za vodou".
Tak těch sourozenců, kteří by byli milionáři a dědictví nepotřebovali, těch asi nebude moc, že? Podle mého Helena uvádí špatný příklad. Většina lidí budou případ jako tvůj manžel, holcino.
Není tady
Lenno - je to starej barák, navíc půlka, v druhé půlce bydlí jiná rodina (vzdálené příbuzenstvo). Takže já jsem o tom fakt nepřemýšlela,jestli se budou holky cítit ukřivděně. Jsou tři vnučky. Dvě od švagrový a tam navíc před lety,kdy jsme se s manželem ještě neznali, dostala švagrová peníze za prodej baráku druhé jejich babičky s tím,že tento barák,kde bydlíme zůstane jednou manželovi rodině.
Takže mi tu budeme bydlet s manželem,děti odrostou a nemyslím,že když kluk zdědí barák řekne mámo táto,vystěhujte se. Takže pro mě je to fakt hodně do budoucna ,takže o tom nepřemýšlím a neřeším
Není tady
LENNNA napsal(a):
Souhlasím s Pavlou a Sahleb. Nevím jestli se vnučky budou cítit nepoškozené. Pokud teda nebudou milionářky, to by jim potom asi bylo jedno. Také se může stát, že to rozhádá sourozence, v kolika rodinách se to stalo. Ale je fakt, že je předběžné to řešit, navíc jak píšeš je to rozhodnutí tchyně. Já se jen divím tvému úhlu pohledu, že jednomu dítěti se dají statisíce, miliony (neznám hodnotu bydlení) - druhým dětem nic a ty je nevidíš jako poškozené?
Nejde z principu ani tak o miliony, ale o deleni pozustalosti mezi vlastnimi detmi. Kdyby mi rodice odkazali majetek i kdyby se jednalo o jeden kavovy servis a dva vlneny kabaty, a druhemu sourozenci neodkazali nic, tak bych stoprocentne nedala prednost penezum a majetku pred tim, ze bych zrejme zratila druheho sourozence. Jak se asi musi v tomto pripade citit.....
Pokud by deleni probehlo spravedlive pul na pul (nebo na tretiny apod.), tak bych stejne neco majeneho spravadlive ziskala a mohla se az do smrti podivat do oci vlastim sourozencum. Jinak bych mela ja osobne veleke problemy. Nicmene o par takovych pripadech vim. Divim se tomu obdarovanemu, ze ve vsi spokojenosti dokaze klidne spat. Vztah nevyvazi zadne blbe nabite majetky a penize. Pro nekoho ovsem vyvazi.....
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.