|
1.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 1.září : Národní klasika: ovocné knedlíky. Jak zvádnout veškeré nástrahy jejich přípravy? 1.září : Dechberoucí krása těchto levitujících skleněných zahrad vás okouzlí. Aerárium: Vytvořte si svůj malý zelený svět |
|
|
se divím,že manžel nevěděl komu barák patří
Se divím, že se divíš... to máš jako s nevěrou, třeba - když jde o něco, co není zrovna košer, taky se to ten oblbovanej dozví jako poslední 
- akorát že v případě vymáhání (prokazatelnejch!) investic do baráku na tom, kdo je zrovna majitel, moc nezáleží.
Upravil(a) helena (8. 11. 2012 12:45)
Není tady
Jaku, vymáhání nebylo možné, fyzickou práci kolem domu neprokážeš. Různé drobné investice nás ani nenapadlo na rodičích vymáhat, milovali jsme je a tím jim pomáhali a starali se. V jejich vyšším věku je sestra zmanipulovala a my jsme nevěděli, že jí dům darovali. Po tom zjištění samozřejmě všechno ihned skončilo, jen péče o rodiče až do jejich smrti zůstala na nás.
Není tady
aminel napsal(a):
Holčino, nic nového pod sluncem, skoro bych řekla, dost běžná praxe.
U nás to bylo také tak, rodiče pomáhali sestře s hlídáním dětí, vařením i finančně. Když si sestra zajistila jejich majetek, který by "spadl" do dědictví, tak jsem se o ně postarala já. Nelituji, jen od té doby nemám sestru, ale toho také nelituji, s takovým člověkem nechci mít nic společného. Dřív bych za ni dala ruku do ohně.
Promiň, zajímalo by mě, jestli zmíněná nemovitost je ještě rodičů. U nás to bylo tak, že o jejich nemovitost se staral můj manžel (i financoval) a vůbec jsme nevěděli, že už rodičům nepatří.
Ježiš a to vám rodiče neřekli? 
To síla! Nadáváš na sestru - což rozumím, ale tohle od rodičů mi přijde snad ještě větší podpásovka.
Není tady
No, maminka už nebyla a otci bylo skoro 90 let, tak to jako cílenou podpásovku neberu, spíš jako stařecké selhání. Ovšem, sestra dobře věděla co dělá.
Není tady
helena napsal(a):
se divím,že manžel nevěděl komu barák patří
Se divím, že se divíš... to máš jako s nevěrou, třeba - když jde o něco, co není zrovna košer, taky se to ten oblbovanej dozví jako poslední http://fora.babinet.cz/img/smilies/sad.png - akorát že v případě vymáhání (prokazatelnejch!) investic do baráku na tom, kdo je zrovna majitel, moc nezáleží.
HA-HA nevěru ale bohužel či naštěstí nezjistíš na žádném,ani katastrofáním,úřadě
Není tady
Tak nejsem ani tak v šoku, jako nas...
Můj kolega-lempl (ano, přesně ten, co mi už pár let pije krev) přijel kolem devátý do práce se psem - a že si odskočí něco zařídit. Tak jsme spolu posvačili, poobědvali, byli se vyvenčit (s hafíkem, samozřejmě) a teď potřebuju odejít a ten blb (kolega) je kdesi v 3,14či.
Tak holt budu doufat, že voříšek bude klidně spinkat a páníček se pro něj nezapomene vrátit... GRRRRRRRRRRR
Není tady
aminel napsal(a):
Holčino, nic nového pod sluncem, skoro bych řekla, dost běžná praxe.
U nás to bylo také tak, rodiče pomáhali sestře s hlídáním dětí, vařením i finančně. Když si sestra zajistila jejich majetek, který by "spadl" do dědictví, tak jsem se o ně postarala já. Nelituji, jen od té doby nemám sestru, ale toho také nelituji, s takovým člověkem nechci mít nic společného. Dřív bych za ni dala ruku do ohně.
Promiň, zajímalo by mě, jestli zmíněná nemovitost je ještě rodičů. U nás to bylo tak, že o jejich nemovitost se staral můj manžel (i financoval) a vůbec jsme nevěděli, že už rodičům nepatří.
Ne, rodiče dali barák právě tomu synovi, který tam bydlí, který 20 let využíval jejich pomoci s dětmi, vařením apod. Asi před pěti lety manžel jen náhodou zjistil, že barák je dávno přepsaný, ale neřešil to, s tím, že aspoň bude o rodiče postaráno. A teď, když ůmladí" nepotřebují pomoc, ale začíná to být naopak je najednou všechno jinak:-(
Není tady
Holčina:
Vždyť jsem psala, běžná praxe vych. caných sourozenců. Hned mě to napadlo při čtení tvého příspěvku.
Dnes po zkušenostech bych šla do krajnosti. Řekla bych rodičům, tedy, v mém případě otci, aby požádal sestru o navrácení daru.
To mohou udělat i rodiče, když má syn problém se o ně postarat. Rozhoduje soud.
Je to stejné, jako u nás. Nenapadlo mě, že barák má na sebe napsaný sestra, tak jsem po tom ani nepátrala.
Není tady
aminel napsal(a):
Jaku, vymáhání nebylo možné, fyzickou práci kolem domu neprokážeš. Různé drobné investice nás ani nenapadlo na rodičích vymáhat, milovali jsme je a tím jim pomáhali a starali se. V jejich vyšším věku je sestra zmanipulovala a my jsme nevěděli, že jí dům darovali. Po tom zjištění samozřejmě všechno ihned skončilo, jen péče o rodiče až do jejich smrti zůstala na nás.
to je mi lito, ted rict, ze se o rodice teda jako nebudes starat, je nemozny, alespon pro normalniho slusneho cloveka.
To ze si sourozenci privlastni majetek, ktery by meli jen castecne jednoho dne podedit, neni az tak zarna vyjimka. Ja to znam taky. Spis je vzacnost symetrie v rodine.
Není tady
Jsem docela zvědavá jak to bude pokračovat. V naší rodině se veškerý majetek vyrovnal, žádné tajné dary apod. a všechno funguje jak má. Sestra dostala darem majetek rodičů, sourozence vyplatila (částkou sníženou, protože co si budem povídat, péče může být někdy hodně náročná) a stará se. Jasně, rodiče si můžou udělat se svým majetkem co chtějí. Tak teď to mají. A to nemluvím o tom, že zatím nepotřebují nějakou zvláštní péči, jen občas odvézt na nákup, vše ostatní si zatím zvládají sami
Není tady
Mě docela šokuje, že péče o staré a nemohoucí rodiče je podmíněná majetkem. 
Není tady
pomněnka napsal(a):
Mě docela šokuje, že péče o staré a nemohoucí rodiče je podmíněná majetkem.
To rozhodně není
Není tady
Pomněnko, mě zase šokuje, že rodiče dokáží jednomu dítěti poskytovat mnoho let veškeré služby, tajně mu darovat majetek a nakonec péči ve stáří očekávají od druhého dítěte. Šokuje mě i to, že obdarované dítě nemá v sobě lásku, odpovědnost a pocit vděčnosti.
Vůbec to není o tom, že by péče o staré rodiče byla podmíněná majetkem. Naopak, mám zkušenost, že dítě, které rodiče podvedli, se o ně postaralo.
Není tady
aminel napsal(a):
Holčina:
Vždyť jsem psala, běžná praxe vych. caných sourozenců. Hned mě to napadlo při čtení tvého příspěvku.
Dnes po zkušenostech bych šla do krajnosti. Řekla bych rodičům, tedy, v mém případě otci, aby požádal sestru o navrácení daru.
To mohou udělat i rodiče, když má syn problém se o ně postarat. Rozhoduje soud.
Je to stejné, jako u nás. Nenapadlo mě, že barák má na sebe napsaný sestra, tak jsem po tom ani nepátrala.
Vraceni daru pouze do 3 let .
Není tady
aminel napsal(a):
mám zkušenost, že dítě, které rodiče podvedli, se o ně postaralo.
Tohle myslíš jak?
Jak PODVEDLI? Hm?
Není tady
rodiče dali barák právě tomu synovi, který tam bydlí
Přijde mi to logický - nebrat v rámci jakési "spravedlnosti" střechu nad hlavou jednomu ze sourozenců, pokud ten druhej nežije nedobrovolně pod mostem a případně je i možnost nějaký kompenzace. Bohužel, je-li soužití s obdarovaným potomkem relativně slušný, těžko předpokládat, že se po X letech na rodiče vykašle.
mě zase šokuje, že rodiče dokáží jednomu dítěti poskytovat mnoho let veškeré služby, tajně mu darovat majetek a nakonec péči ve stáří očekávají od druhého dítěte. Šokuje mě i to, že obdarované dítě nemá v sobě lásku, odpovědnost a pocit vděčnosti.
Já teda nevím... ale viz výše - při spolubydlení to darování jen jednomu dovedu pochopit. A ty "služby" taky - ono se snáz třeba stará o vnoučata, který bydlí o patro vejš, než o ta vzdálenější... stejně tak spíš uvařím večeři pro "domácí", než abych ji vezla přes půl města k druhejm mladejm.
A z požadavků na "lásku, odpovědnost a pocit vděčnosti" by úplně měla stačit ta odpovědnost. Nemusím svého bližního milovat, natož projevovat vděčnost... ale jestliže patří ke slabejm členům smečky, tak bych se postarat měla. Samozřejmě podle svých možností - darování baráku neznamená, že obdarovaný bude mít veškerou péči výhradně na svým hrbu.
Vraceni daru pouze do 3 let
Ne tak docela - nárok na vrácení daru vzniká hrubým porušením dobrých mravů a od tohoto okamžiku běží tříletá promlčecí doba pro uplatnění práva. V případě opakovaného závadného jednání začíná běžet promlčecí doba u každého takového jednání samostatně, v případě déletrvajícího závadného jednání běží promlčecí doba až ode dne, kdy obdarovaný od tohoto jednání upustil.
Upravil(a) helena (9. 11. 2012 7:25)
Není tady
rodiče dali barák právě tomu synovi, který tam bydlí
Přijde mi to logický - nebrat v rámci jakési "spravedlnosti" střechu nad hlavou jednomu ze sourozenců, pokud ten druhej nežije nedobrovolně pod mostem a případně je i možnost nějaký kompenzace. Bohužel, je-li soužití s obdarovaným potomkem relativně slušný, těžko předpokládat, že se po X letech na rodiče vykašle.
Taky mi to přijde logické, v tomto našem případě se tou "kompenzací" myslela právě starost o rodiče, až to budou potřebovat
Není tady
Není lepší nemít co dědit? 
Mně třeba osobně je jedno,jestli by dali naši víc ségře než mně. Protože vím,že mamka mi zase pomáhá jinak. HLídá mi holku, pokecáme jako kámošky. Prostě vždyt není svět jen o materiálnu aby se přesně rozškatulkovalo na polovinu.
Když vezmu rodiče mého manžela. Bydlíme s manželm 18 let ve starém baráku,kde půlka domu je majitelkou tchyně (druhá půlka bratranec tchyně). Tchyně sdědila barák po své mamince, nikdy tu nebydlela.
Bydlela zde manžela babička. Oni to v rodině měli zvláštně rozdělený. Tahle babička milovala svého vnuka (mého manžela) a vnučka ta byla miláček druhé babičky.
Takže tchyně řekla,že jednou podědí barák náš syn. Je to jejich první vnuk. A zároven poslední. Sice má vnučky,ale takto prostě je. A já nevidím nikde,že by vnučky nějak poškodila nebo tak. Je to přeci její rozhodnutí.
Není tady
Mě taky nešokovalo, že dali barák jednomu a druhýmu nic. Mě šokuje, že mají problém se postarat a to předpokládám bude hůř a bude třeba větší péče než teď. Ale už teď je to problém
Není tady
I když je pravda, že si neumím představit, že náš dům dostalo jedno dítě a druhý nic, ale chápu, že to je každého věc
Není tady
holcina napsal(a):
I když je pravda, že si neumím představit, že náš dům dostalo jedno dítě a druhý nic, ale chápu, že to je každého věc
Také si tohle vůbec neumím představit! Chápu, že s majetkem si může každý udělat co chce - o tom žádná. Ale mě osobně šokuje dát jednomu dítěti vše a druhému nic.
Není tady
mají problém se postarat a to předpokládám bude hůř
Co tak znám z okolí, není to vyloženě nechuť postarat se... spíš spolíhání na to, že se postará někdo jinej, kdo má slabší nervy a silnější pocit povinnosti. Většinou, když není zbytí, se až na výjimky postarají i ti, co původně nechtěli (extrémy neuvažuju), byť třeba se skřípějícím chrupem. Ale když mají "k dispozici" někoho, kdo to vezme za ně... no proč by to na něj nepřehodili, ne?
Ale mě osobně šokuje dát jednomu dítěti vše a druhému nic.
Hm - a když krom toho baráku a svý drahý duše nic jinýho nemáš?
Představ si, že vlastníš nemovitost ceny nevalné či v lokalitě, kde je téměř neprodejná, žiješ tam s jedním z dětí, možná i jeho rodinou, zatímco druhej potomek bydlí jinde a finančně zrovna nestrádá. Jakpak bys je podělila???
Upravil(a) helena (9. 11. 2012 7:56)
Není tady
taky jsem si říkala, že to je o tom přehození na druhé, ale ví, že manžel se není schopen nějak moc postarat. A já nevím nevím
Není tady
Představ si, že vlastníš nemovitost ceny nevalné či v lokalitě, kde je téměř neprodejná, žiješ tam s jedním z dětí, možná i jeho rodinou, zatímco druhej potomek bydlí jinde a finančně zrovna nestrádá. Jakpak bys je podělila???
Heleno a proč to otáčíš do polohy, která se ti zrovna hodí? Co takhle kdyby na tom bylo finančně špatně to dítě, které by bydlelo jinde. Co takhle kdyby na tom byli finančně obě děti stejně špatně? Jak se rozhodnout mezi vlastními dětmi, komu dám a komu ne?
Není tady
Barborka napsal(a):
holcina napsal(a):
I když je pravda, že si neumím představit, že náš dům dostalo jedno dítě a druhý nic, ale chápu, že to je každého věc
Také si tohle vůbec neumím představit! Chápu, že s majetkem si může každý udělat co chce - o tom žádná. Ale mě osobně šokuje dát jednomu dítěti vše a druhému nic.
Pokud definuji šok jako překvapující poznání, pak mně teda takové věci nešokují.
Znám to z vlastního života, ze života blízké kamarádky, ze života blízké sousedky...
Je to sice zarážející, ale pro mně dost běžný model - nemovitost, dvě dcery, dva žijící rodiče.
Jeden rodič (maminka) zajišťuje , aby obě holky dostaly stejně.
Tak je to za života maminky. Pak maminka umře, dědí se třetiny (otec a 2 dcery).
Pak umře tatínek a najednou je celý barák napsaný na jednu dceru.
Jo, můžete se soudit, že všechno neproběhlo ok, ale kdo o to stojí.
Smutný není, že přijdete o barák, ale o sestru...
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
