14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
mio, do poslední tečky souhlasím
Jsem 8, ale občas mě baví čáry změnit a psát jako 6 (v tom případě ale platí jen první 3 věty charakteristiky estky).
Není tady
Tak to můj způsob psaní písmena X je stálý a neměnný - odpovídá číslu 6. Ale ta charakteristika na mě teda vůbec nesedí.
Není tady
Jinak co se týče dětí, naprosto souhlasím s Miou. Ten návrh je opravdu hrozný. Protoe u to vidím - hlídání dětí zajitěno, povinnost slouit noční sluby.
Přitom první tři roky dítěte jsou naprosto stěejní, v nich se tvoří úplně ve. Dítě se "dopéká" a na to jsou třeba ty nejblií osoby, stálé a známé prostředí. Proto já třeba odsuzuju i kolky pro dvouleté. To, aby dítě dostalo dobrý základ v rodině, je nejdůleitějí na světě. A je jedno, jestli ta rodina má auto, podnájem nebo drahý barák.
Já sama jsem byla samoivitelka, která slouila i noční sluby. Vím, co to je. Já ale měla velké těstí, e mi syna hlídali u nás doma prarodiče. Navíc, noční i odpolední u samoivitelek se řeí nejen ve věku do 6 let. Tam si musíte zajistit hlídání podstatně déle.
To, e si Leno z tohoto období nic nepamatujeme, nic neznamená. Já i moje stejně staré kamarádky jsme měly mateřskou 3 roky a vlastně ani neznám nikoho, kdo by si ji nějak významně zkrátil.
Není tady
Judy, podle výrazu "nedopečené děti" soudím, e bude asi z příbuzného oboru.....ten se toti pouívá jen "mezi námi".....a je velice trefný a výstiný.....vyndej z trouby nedopečený koláč......zhroutí se ti, pokazí........tak to je.
Zakolování dvouletých je taky tragédie.....jak říká, do 3 let mají děti biologickou potřebu matky a rodiny....někteří i déle, je to indivindi.....i kdy přijdou někteří dvouletí do kolektivu zdánlivě ikovní a samostatní, později si začínají tu potřebu batolecí péče vynahrazovat......třeba a ve 4-5 letech......"neumím, nezvládnu, nechciů.... vatlají, chtějí se s kadým mazlit, přitom mazlit by se měli jen s rodiči - rodinná intimita je pro dítě velice důleitá i do budoucna.
Není tady
mia napsal(a):
LENNNA napsal(a):
mia napsal(a):
Ta doba, kdy je dítě malinké a potřebuje svoji rodinu, je tak krátká.......strčit ho někde do úschovny mi přijde mimořádně necitlivé. Proč ty děti potom mít......
Ale nic není tak jednoduché... v dnení době je plno samoivitelek, které ty děti do úschovy dát prostě musí.
A proč je v dnení době tolik samoivitelek? kde se vzala ta lehkomyslnost otců, se kterou opoutí své rodiny? Nebo i matek, i tyto případy dnes jsou.....kam se poděl ten základní pud chránit svá mláďata? To jsou právě ty důsledky, na které psychologové upozorňují....a které nikdo nechce slyet.....neschopnost udret rodinu.
Ale to se neptej mě Já jen říkám, e samoivitelka musí do práce, a chce nebo nechce a musí dát to dítě do jeslí.
Není tady
Judyna napsal(a):
Tak to můj způsob psaní písmena X je stálý a neměnný - odpovídá číslu 6. Ale ta charakteristika na mě teda vůbec nesedí.
Jsem také 6 a také to nesedí
Není tady
Judyna napsal(a):
Jinak co se týče dětí, naprosto souhlasím s Miou. Ten návrh je opravdu hrozný. Protoe u to vidím - hlídání dětí zajitěno, povinnost slouit noční sluby.
Přitom první tři roky dítěte jsou naprosto stěejní, v nich se tvoří úplně ve. Dítě se "dopéká" a na to jsou třeba ty nejblií osoby, stálé a známé prostředí. Proto já třeba odsuzuju i kolky pro dvouleté. To, aby dítě dostalo dobrý základ v rodině, je nejdůleitějí na světě. A je jedno, jestli ta rodina má auto, podnájem nebo drahý barák.
Já sama jsem byla samoivitelka, která slouila i noční sluby. Vím, co to je. Já ale měla velké těstí, e mi syna hlídali u nás doma prarodiče. Navíc, noční i odpolední u samoivitelek se řeí nejen ve věku do 6 let. Tam si musíte zajistit hlídání podstatně déle.
To, e si Leno z tohoto období nic nepamatujeme, nic neznamená. Já i moje stejně staré kamarádky jsme měly mateřskou 3 roky a vlastně ani neznám nikoho, kdo by si ji nějak významně zkrátil.
To je pravda!
Není tady
LENNNA napsal(a):
Judyna napsal(a):
Tak to můj způsob psaní písmena X je stálý a neměnný - odpovídá číslu 6. Ale ta charakteristika na mě teda vůbec nesedí.
Jsem také 6 a také to nesedí
Jsem si to zase musela vyhledat, abych se podívala na estku.. ta by tak seděla na veru, co čtu na radosti
Není tady
mia napsal(a):
Judy, podle výrazu "nedopečené děti" soudím, e bude asi z příbuzného oboru.....ten se toti pouívá jen "mezi námi".....a je velice trefný a výstiný.....vyndej z trouby nedopečený koláč......zhroutí se ti, pokazí........tak to je.
Zakolování dvouletých je taky tragédie.....jak říká, do 3 let mají děti biologickou potřebu matky a rodiny....někteří i déle, je to indivindi.....i kdy přijdou někteří dvouletí do kolektivu zdánlivě ikovní a samostatní, později si začínají tu potřebu batolecí péče vynahrazovat......třeba a ve 4-5 letech......"neumím, nezvládnu, nechciů.... vatlají, chtějí se s kadým mazlit, přitom mazlit by se měli jen s rodiči - rodinná intimita je pro dítě velice důleitá i do budoucna.
Co dítě, to originál. Tabulky a veobecné předpoklady mě vdy děsily. Ze tří sourozenců jen jeden alkoholik a gambler, proč, kdy rodiče a celkově rodina spořádaná? Matka prohnaná exekucemi vychová tři děti samostatné a zodpovědné a jedno jde v jejích lépějích.. a těch příkladů je kolem nás nespočet. 100 % z těch dětí má být řízeno a řeeno na základě tabulek a veobecných předpokladů, ale pasuje to jen na část. To co píe určitě platí na větinu, ale my byli vdy mimo. Úplně slyím doktorku a následně učitelku ze kolky, jak na mě vřískají "No ale to neodpovídá tabulkám!!". Měly pravdu, nezapadáme a proto si ve řeíme tak, aby to vyhovovalo nám a naim dětem, bez ohledu na to, co nám říkají tabulky nebo společenské (vědecké) dogma Pořád si toti myslím, e svým dětem rozumím o krapánek víc, ne tabulky
Pointa je, e ivot není tabulka a říct, e něco je patně nebo dobře neznamená, e je to platné pro vechny a vdy. Těch proměnných je tam tolik, e by to snad ani excel neodřádkoval..
Není tady
Palomito, jasně e kadé dítě je originál. I v rodině. Protoe kromě prostředí a výchovy je důleitá genetická výbava. Někdo říká, e nejdůleitějí. Ale to neovlivníme. Ovlivnit můe ale to ostatní.
A to, e jste při výchově nejeli podle tabulek, to je to ono. Porozumnět dobře svému dítěti, poznat, co je pro něj dobré, vychovávat ho, ale přitom mu nechat prostor pro pozdějí jeho samostatnou cestu, to je "vyí dívčí" a to nejlepí, čeho se můe dítěti dostat. Toho ovem nedosáhne, kdy bude dítě od malinka pobývat v různých institucích, řekla bych. I kdy samozřejmě výjimky jsou, tak jako ve vem.
Není tady
Judyna napsal(a):
Tak to můj způsob psaní písmena X je stálý a neměnný - odpovídá číslu 6. Ale ta charakteristika na mě teda vůbec nesedí.
taky píu X stejně...................jsem 2.............ale tak úasná tedy nejsem, taky to moc nesedí
Není tady
Včera jsem potkala dívčinu, kterou jsem dosud viděla jen na fotkách. Na fotkách krásná modelka, která by mohla být i na titulkách módních časopisů. No ve skutečnosti jsem ji nepoznala. okovalo mě to mnoství filtrů, které musí pouívat a říkám si proč. V reálu normální, příjemná baba, ale marně jsem hledala něco společného s těmi fotkami. Zajímalo by mě, jestli ti filtrující mají tuení, jaký dopad má pak realita
Není tady
Jistěe mají! Lidi se podle těch retuí zdevastujou natolik, e pak musej pomoc retuérů sami vyhledat 🤡
Není tady
Včera jsem byla na obědě. Za chvíli se zleva ozývalo mlaskání a takvé "ccc, ccc". Kouknu tím směrem - normální, upravená paní, párátkem ourala zuby a vyluzovala ten zvuk! Mnohokrát. Pátrala v ústech, ani je nezakryla rukou. Pak bylo chvíli ticho, jene dáma jen nechala párátko v koutku úst a četla mobil. A dočetla, dokončila zubní hygienu. Byla jsem v oku. Na první pohled vůbec nevypadala jako čuně... Tohle nikdy nepochopím.
Není tady
Fuj! A se mi zvedl kybl
Není tady
Irma napsal(a):
Včera jsem byla na obědě. Za chvíli se zleva ozývalo mlaskání a takvé "ccc, ccc". Kouknu tím směrem - normální, upravená paní, párátkem ourala zuby a vyluzovala ten zvuk! Mnohokrát. Pátrala v ústech, ani je nezakryla rukou. Pak bylo chvíli ticho, jene dáma jen nechala párátko v koutku úst a četla mobil. A dočetla, dokončila zubní hygienu. Byla jsem v oku. Na první pohled vůbec nevypadala jako čuně... Tohle nikdy nepochopím.
Lidé mají různé zvyky.. mě se vdycky navalovalo u kolegy.. něco snědl, pak si lokl třeba kávy. Tím lokem si vykloktal řádně pusu (bez záklonu samozřejmě) a pak to spolknul.. Časem jsem vdy po jeho jídle odcházela z místnosti, protoe tohle pro mě bylo stejné, jako by si přede mnou strčil kartáček do pusy a začal na mě mluvit.. Podotýkám, e je to velmi vzdělaný, společenský a čistotný mu. Ale asi mu nikdy nikdo neřekl, e tohle se ve společnosti nedělá.. no ani já mu to neřekla a jestli mu to neřekl ani nikdo jiný, tak to dělá do dnes
Není tady
Mnoho mladých, ale i dost starích, netuí, e ze dveří se nejdřív vychází a a pak se do nich vchází. Asi o tom taky jetě nikdy neslyeli. A nebo musí vejít současně. Vdycky spěchají a neodpustí si projevit svou důleitost.
Není tady
Já jsem dnes v autobuse postavila vnuka, aby pustil sednout starou paní s berlí. Poeptala jsem mu, e má říct 'posaďte se, prosím'.
Cestou zpátky nastal stejná situace, u jiné maminky se sedícím děckem se postavila opět paní s berlí. Koukala se na to děcko, nic. Matka čuměla do mobilu. Vnuk se ptá: Proč ta holčička nevstane? Rřikaam nevím. Asi jí to maminka nevysvětlila. U jsem byla nachystaná vychovávat cizí matku i děcko, ale vnuk mě předběhl. Hbitě vyskočil a říká: Posaďte se prosím. Neslyela, byla zády. Říkám, pohlaď jí po té ruce s berlí...
Byly to jen vteřiny, ale srdce se mi rozbouchalo nekonečnou hrdostí.
Není tady
vrabčák napsal(a):
Mnoho mladých, ale i dost starích, netuí, e ze dveří se nejdřív vychází a a pak se do nich vchází. Asi o tom taky jetě nikdy neslyeli. A nebo musí vejít současně. Vdycky spěchají a neodpustí si projevit svou důleitost.
To člověk pozná, takové "trestám" na místě Zablokuju vchod a nahlas dumám, e vdycky se dřív vycházelo a asi se to muselo změnit, e jsem to popletla.. Někdy se stane, e jde člověk zamylený a ani si neuvědomí, e by měl dát přednost.. nevadí mi podret dveře a pustit někoho dovnitř, kdy vycházím. Naopak se mi spí stává, e mi lidé dávají přednost i kdy vcházím. Pak jen prohodím, e mají přednost, abych se tam vela a uetříme si dohadování, kdo půjde první
Není tady
Rino, !
Není tady
Palomito, zajímavé postřehy.
Taky občas vychovávám......, ale opravdu jen občas. Hodně lidí chodí po chodníku vlevo nebo se při vyhýbání cpou doleva, a já tvrdoíjně doprava. Nakonec to se mnou vzdají.
Jak ráda bych vychovala propletence na přechodech! Z nadhledu to sice můe vypadat pomalu jako umělecké dílo , ale proč to lidi neznají nebo nechtějí dodrovat, prostě nechápu. Poruují to rodiče, a tak i jejich děti a děti těch dětí... A přitom to íleně zdruje, a tím pádem je na zebře často nebezpečno.
Upravil(a) vrabčák (28. 7. 2021 22:01)
Není tady
vrabčák napsal(a):
Palomito, zajímavé postřehy.
Taky občas vychovávám......, ale opravdu jen občas. Hodně lidí chodí po chodníku vlevo nebo se při vyhýbání cpou doleva, a já tvrdoíjně doprava. Nakonec to se mnou vzdají.
Jak ráda bych vychovala propletence na přechodech! Z nadhledu to sice můe vypadat pomalu jako umělecké dílo , ale proč to lidi neznají nebo nechtějí dodrovat, prostě nechápu. Poruují to rodiče, a tak i jejich děti a děti těch dětí... A přitom to íleně zdruje, a tím pádem je na zebře často nebezpečno.
U chodníků a přechodů si taky sypu popel na hlavu.. tam volím větinou stranu mě nejblií, popř. méně zatíenou pejskařskými "dárečky". A v obchodech mám věčně pocit, e jdu v protisměru, nějak se neumím sladit s davem
Není tady
Palomito, !
Není tady
rino
Není tady
V obchoďácích nemám pocit, e jdu v protisměru - to toti není pocit, to je fakt Odmítám procházet vechna oddělení se zboím, jdu si jen za tím "svým". Na bloumání mezi regály mě neuije. Ovem pokud bych byla v papírnictví, parfumerii, knihkupectví... tady bych nespěchala. Tolik krásných věcí se nedá neosahat
Kdy mě na chodníku míjí skupinka 2 a více lidí, větinou mají tendenci jít v houfu a čekají, e jim protichodec uhne třeba na obrubník. Neuhne A dojdu k těsné blízkosti a oni stále nehodlají svoji skupinku zmenit a nechat mě projít, zastavím se. Nic neříkám, jen stojím a koukám. Někdy se usměju, někdy se tvářím neutrálně. Nikoho nevychovávám, mlčím. Zatím (!) to vdy vylo - ten, kdo el v mém protisměru nakonec sám uhne stranou a nechá mě v klidu projít. Taková malá pasivní agrese, s výsledkem a bez konfliktu:)
Není tady