Nedá se tak žít. Je to tebe nedůstojné. Z toho, cos popsala, si vlastně z domova dělá velmi příjemný hotel se všemi službami. On by to vyhrál. V podstatě pro něj by se nic nezměnilo, ba navíc ke všemu komfortu se bude bavit a investovat city jinde. ALe nelze žít dlouho na dluh. To, co potřebuješ ty od tohoto muže nedostaneš. Je pravda? Určitě bych přistoupila na jeho dohodu.  Abyste si dál pomáhali, komunikovali a řešili problémy vaší rodiny. Včetně dcer. Ale on si bude bydlet jinde. To by byla moje podmínka.

Viníka nenajdeš. Někdy prostě není.  Ano i u mužů je něco jako přechod, zavelí druhá míza a oni na poslední chvíli chtějí stihnout věci, které se jim nepovedly. Ano může to být takto jednoduché.  Z jeho slov je patrné, že nechce věci řešit. Mezi vámi dvěma. Tak je prosím ty začni řešit ke své spokojenosti.

Mne zaujalo toto: "Povedala som to dvom dopselým dcéram, pretože sa nemám komu vyplakať a tie návaly emócií sú niekedy neudržateľné."

To je hodně smutné.... Z mého pohledu smutnější než celá manželova nevěra.
Děti, byť už dospělé, nejsou od toho, aby se jim matka vyplakala na rameni z toho, co dělá jejich otec.
Pomoc se zvládáním emocí bys měla hledat u psychologa. Ten je totiž naprosto nestranný a tvoje emoce se ho nijak nedotknou, nijak nepoškodí jeho vztah k otci - k mužům obecně.

Pokud nemáš kamarádky, se kterými bys to mohla probrat, svědčí to o tvé přílišné závislosti na manželovi, na rodině.... A tu teď oba boříte. Oba, nejen on...

Najdi si odbornou pomoc. Nečekej ji ani tady ani od svých dcer. Od těch, ve tvém i v jejich zájmu, už vůbec ne.

Ďakujem za reakcie. Viem, že toto nie je dôstojný život a viem aj to, že je zbabelec, dokonca, že si necháva otvorené zadné dvierka. Že mi nepomôžu deti, ani tu na diskusii som si tiež vedomá, potrebujem len pohľad aj niekoho nezainteresovaného, kto niečo také prežíva alebo prežil. Kamarátky také ktorým by som to mohla povedať nemám. Mám kolegyne, s ktorými dobre vychádzam ale nie je to až také, aby som im rozprávala takéto veci. Sestre, švagrine to nemôžem povedať zaťažili by tým rodičov a ostatnú rodinu. Dcéry mi nepomôžu, ale aspoň keď prídem domov tak sa môžem v kľude vyplakať. Niekedy mám horší niekedy lepší deň. Niekedy celý deň len potláčam plač, mám kŕče v žalúdku a keď zatvorím dvere na byte tak ten nával bolesti a emócií vypustím a vyplačem sa. A deti sa aspoň nečudujú čo to robím. Hľadám už aj odbornú pomoc, chcela by som navštíviť nejakého dobrého psychológa, ktorý by mi poskytol nejakú terapiu. Prešla som mnohé stránky na internete, aj sa pýtam či niekto nepozná nejakého dobrého psychológa. Potrebujem sa najskôr dať dokopy, zvýšiť si sebavedomie, sebadôveru, jednoducho na sebe zapracovať. A potom možno budem mať odvahu aj na realizáciu zásadných rozhodnutí. Na druhej strane si hovorím, že teda ok, budme mať spoločnú rodinu, budeme si pomáhať, ale budeme mať každý svoj citový život inde. Že si teda aj ja niekoho nájdem a budem si žiť svoj život. Spolu a bez seba. A ešte niečo. Vy by ste sa rozviedli? Aspoň ako protest, nech vidí, že dobre môžme takto fungovať, ale nie na papieri, dokedy to jemu bude vyhovovať. Alebo na rozvod je vždy dosť času?

Nie Hela, nie je to čierny humor, aj to je jeden z pohľadov a rozumných uvažovaní.

albex napsal(a):

A ešte niečo. Vy by ste sa rozviedli? Aspoň ako protest, nech vidí, že dobre môžme takto fungovať, ale nie na papieri, dokedy to jemu bude vyhovovať. Alebo na rozvod je vždy dosť času?

Po mé zkušenosti  s rozchodem a pak následně i rozvodem? ... ROZHODNĚ ANO.
Člověk má právo se urazit a vyvodit z naprostého a vědomého selhání partnera plné důsledky. Pokud nás rozchod bolí (a to zatraceně bolí!), stejně litujeme hlavně sami sebe... To mocně prožívané zklamání je spíš sebelítost...
Takže:
Urazit se neznamená pomstu. - Naopak, urazit se, znamená MÍT svou sebeúctu, nešlapat sám po sobě, neupozaďovat se až na bůh-ví-kolikáté místo...
Mít svou hrdost není zločin. - Naopak. - Je to ZCELA správné.

helena napsal(a):

Vy by ste sa rozviedli? Aspoň ako protest, nech vidí
Dělat něco na truc, navíc v ne zrovna klidném rozpoložení, je s odpuštěním blbost.
Nesmíš uvažovat "dokedy to jemu bude vyhovovať" ale přesně naopak - dokud to bude vyhovovat mně... tedy přesně do okamžiku, kdy si řekneš "mám to zapotřebí?" (vařit, prát, brečet a tak dál).
Ryze pragmaticky - "na rozvod je vždy dosť času" -kdyby jenom kvůli vdovskýmu důchodu http://www.gify.nou.cz/smajlici_soubory/z37.gif... ale to už je asi příliš černej humor http://www.gify.nou.cz/smajlici_soubory/x16.gif

Také musím napsat,že Helena mi tady v tom čte moje myšlenky.
Jen teda nevím,jak to máte s tím,když tvůj muž náhodou zabloudí domů - ty mu pereš a nají se taky z potravin,které kupuješ ty nebo přispívá na společnou domácnost?I kdyby přispíval,tak už bych mu přestala prát a žehlit a nákupčího teda taky ne.No,nebude to ještě jednoduché.Skoro bych uvažovala o tom,najít si sama pro sebe malý byteček,kam mi nikdo nezvaný nepoleze.A nechat ho napsat na dceru,vymezit si tam věcné břemeno,ať se o byt nemusíš s manželem ještě později při případném rozvodu o něj dělit.

Pandorraa napsal(a):

Mne zaujalo toto: "Povedala som to dvom dopselým dcéram, pretože sa nemám komu vyplakať a tie návaly emócií sú niekedy neudržateľné."

To je hodně smutné.... Z mého pohledu smutnější než celá manželova nevěra.
Děti, byť už dospělé, nejsou od toho, aby se jim matka vyplakala na rameni z toho, co dělá jejich otec.
Pomoc se zvládáním emocí bys měla hledat u psychologa. Ten je totiž naprosto nestranný a tvoje emoce se ho nijak nedotknou, nijak nepoškodí jeho vztah k otci - k mužům obecně.

Pokud nemáš kamarádky, s
e kterými bys to mohla probrat, svědčí to o tvé přílišné závislosti na manželovi, na rodině.... A tu teď oba boříte. Oba, nejen on...
Najdi si odbornou pomoc. Nečekej ji ani tady ani od svých dcer. Od těch, ve tvém i v jejich zájmu, už vůbec ne.

Nesouhlas.  Komu jinemu ma rict o rozkladu manzelstvi rodicu, nez dceram? 

Jak muze tim, ze neco rekne o otci - a to pravdu - poskodit jejich vztah k otci  muzum obecne. NERIKAT dospelemu cloveku, ze otec ma milenku, znamena zachovat jeho pozitivni vztah k druhemu pohalvi???? Zatim co otcovy ciny se jich nedotknou?


Snad nechces rict, ze jim to ma zamlcet, ze otec ma jinou partnerku? COpak na to neprijdou, copak jim to otec nesdeli? Nebo se  to nedozvedi treba u rozvodu? 

Kdyz uz bych to nekomu nerekla, tak dvouletemu diteti.

Pandorraa napsal(a):

Mne zaujalo toto: "Povedala som to dvom dopselým dcéram, pretože sa nemám komu vyplakať a tie návaly emócií sú niekedy neudržateľné."

To je hodně smutné.... Z mého pohledu smutnější než celá manželova nevěra.
Děti, byť už dospělé, nejsou od toho, aby se jim matka vyplakala na rameni z toho, co dělá jejich otec.
Pomoc se zvládáním emocí bys měla hledat u psychologa. Ten je totiž naprosto nestranný a tvoje emoce se ho nijak nedotknou, nijak nepoškodí jeho vztah k otci - k mužům obecně.

Pokud nemáš kamarádky, se kterými bys to mohla probrat, svědčí to o tvé přílišné závislosti na manželovi, na rodině.... A tu teď oba boříte. Oba, nejen on...

Najdi si odbornou pomoc. Nečekej ji ani tady ani od svých dcer. Od těch, ve tvém i v jejich zájmu, už vůbec ne.

Kdo jiný by měl člověka v první řadě podržet než nejbližší rodina a dospělé děti?

U psycholožky se nedozvíš nic jiného,než co ti písou holky tady,psychologové jsou taky jenom lidi.
Vím,že se následující lehce napíše a hůř dělá,ale zkus tímto směrem na sobě pracovat: zkus se s tvojí situací začít smiřovat,brečením nad rozlitým mlíkem nic nezměníš a trápíš zase jen sama sebe.Najdi si nějaké svoje zájmy - začni třebas s návštěvou knihovny,nějaký relax.víkend prostě se vším možným,co tě může pomalu ale jistě odvádět od tvých ponurých myšlenek.To co prožíváš ty,prožívá miliony dalších na tomto světě,tak se zkus na to kouknout i takto;na nevěřu partnera se neumírá,naopak nám může nabídnout další,netušené obzory;jen si představ oč je horší situace,kdy se jako rodič dozvíš,že tvoje malé dítě musí zemřít třebas na leukémii.

a ve finále by se mohlo stát, že rodiče se opět dají dohromady. No a dospělé děti nebudou vědět, jak se k nim nadále chovat. přeci jen, člověk v emociálním šoku řekne i věci, které tak nemyslel a podrobnosti, které se opravdu týkají jen partnerů.

Ja jsem se rozvedla po 24 letech. Byl to stejny postup. Opakovane nevery, hledani sebe sameho. I ja jsem byla moc hezka, hodna, take se nechtel rozvadet. Chtel udrzovat nas  vztah, ale zaroven se nechtel ukoncit ten druhy. Odstehoval se, potom se vratil, ale jeho caste vylety se konaly beze mne.Dozvidala jsem se veci, ktere jeste dnes nespolkla. Trvalo to 10let, prosla jsem si peklem. Vrchol byl, kdyz se mne zeptal, jestli s nim chci jet na dovolenou. Kdyz ne, tak pojede s nekym jinym. A jel, ovsem beze mne.
Mela jsem stesti, pomohla mi svagrova(strasne moc) a nasla jsem si v te dobe opravdovou kamaradku. Jsem silne natury a hodne mne rozvod rozhodil, ale presto jsem se nad to povznesla a neresila co by bylo, kdyby....
Take jsem resila, kde se stala chyba. Dosla jsem K nazoru, ze na obou stranach. Proste jsme meli kazdy jinou predstavu o stari. ( On ma male, dite a stastny ale neni. Ja mam nejkrasnejsi vnucku na svete a jsem moooc spokojena a jesti to klapne tak i stastna(jsem desne zamiovana)
Zacala jsem zit svuj zivot. Ja a moje deti. Jezdim 4x za rok na dovolenou, na vylety, chodim do kina, do divadla,jezdim rada na kole, chodim po horach, proste si uzivam zivota. Ale jsem introvert, takze jsem take rada sama. Tim, ze jsem poznala hodne lidi, kteri mi ukazali, ze si mne vazi se posililo moje sebevedomi.
Muzu potvrdit nazor, ze nikdy neni pozde znovu zacit. Nejhorsi je cekat, jesti mu to tam vyjde, nebo se vrati. Kdyz se vrati "Co bude dal?"

sahleb napsal(a):

Nesouhlas.  Komu jinemu ma rict o rozkladu manzelstvi rodicu, nez dceram?

Říct by jim to měla, kdyby se stěhovala, měla rozvodový papíry v ruce a pod. Tady nešlo o to říct jim fakt, ale hodit na ně vlastní zklamání a lítost s JEJICH otcem, kapíruješ?
Já to zkusila taky párkrát, byť jsem se velmi velmi brzdila - no, ujelo mi. Můžu ti říct, že mi to holky definitivně zatrhly, jen začly brát rozum - a měly pravdu.

ten boxující smajlík teda vážně nemá chybu:supr:

Upravil(a) Jaku (24. 8. 2012 12:27)