Já jo   http://www.nohavica.cz/cz/tvorba/texty/hlidac_krav.htm snad se dá i přehrát.

aminel napsal(a):

Jaku napsal(a):

holcina napsal(a):

Jo, to je dobrá zpráva:-) až na to že moc studentek strojařek neznám. Vlastně žádnou. Ale těžko to bude tím, že si s nima rodiče nestavěli lego. Holky jsou prostě jiné. Nižší platy za stejnou pozici mi samozřejmě vadí, ale nesouhlasím s tím, že by holky měly být hornice a zednice

tak já mám na mysli už samozřejmě vyšší level - uplatnění žen v technickém managementu firmy.Takže vč.sš a výš.

Studentek na stroj.inženýrství je opravdu pomálu,ale je jich spousta na stavařině,více také na informatice (a že jsou tam fakt za princezny-kluci jim ochotně pomáhají,když něco nezvládají),taky obor počítačová grafika má velké uplatnění a to nemusí být zrovna výška,no dalo by se toho vymyslet povíc,kde je zájem o lidi,ale je známá věc,že myšlení "bolí" a spousta lidí to tak proto radši svede na ty buňky muňky:lol:

Jaku, rozesmálas mě, hlavně konstatováním, "když holky něco nezvládají". Tím chceš naznačit co?
Mohu tě ujistit, že i holky mají matematické, potažmo technické myšlení a někdy mají větší talent než kluci. Jezdím MHD kolem VŠ kolejí. Občas tam nastoupí studentka, kolem ní roj kluků a ona jim trpělivě a dokola celou cestu vysvětluje složité matematické operace, včetně různých postupů a možných řešení.

Moji snachu v době studií dva roky přemlouvali, ať se věnuje studiu matematiky, že má talent. Ona nechtěla a dostudovala vybraný obor, který ji baví. I vnučku (13 let) baví  matematika a plánuje (zatím) studovat jadernou fyziku.  Syn má rovněž technické vzdělání a je ve funkci manažera. Je úspěšný, protože mimo vzdělání má přirozenou schopnost předvídavosti, představivosti a tvořivosti, nápadů, včetně organizačních schopností a v neposlední řadě schopnost propojovat souvislosti.  Tato nadstavba ke vzdělání se nedá naučit, ta buď je, nebo není. Věř nebo ne,  od této nadstavby se odvíjí úspěch, jinak i vystudovaný člověk je pouhým dělníkem, kterého někdo musí řídit. Pokud tuto nadstavbu např.manažer nemá, je to dřina, která vede  ke špatným rozhodnutím.


Musím ti oponovat i ve tvém názoru na "netechnické" obory. Dcera vystudovala UK a podniká. Má tolik práce, že ji musí odmítat. Velké firmy, především zahraniční, ji vyhledávají samy a dopředu si ji objednávají. Vydělá víc peněz než syn, ale v průměru jsou jejich příjmy srovnatelné. Dcera si totiž práci vybírá. Když chce mít volno, tak ho má, např. na relaxační pobyt,  výlet na houby apod. Přes léto nepracuje vůbec.

Věř, že nejste jediná rodina, která nenechala vyrůstat své děti jako dříví v lese.
Rodiče mého zetě mají dva syny, oba syny důsledně od dětství vedli ke stejnému vzdělání. Věděli, že je bude určitě dobře živit. Zeť je v oboru úspěšný, vyhledávaný a spokojený,  práce ho baví.  Jeho bratr byl tak nešťastný, že po několika letech všechno i s rodinou opustil, odstěhoval se na hory a chová ovce.  Ví, že ke svému oboru se už nikdy nevrátí, protože mu definivně"ujel vlak" , nic jiného neumí a jeho rozhodnutí bylo životní. Rodiče byli v šoku, ale on je tam spokojený, ničeho nelituje.

Tak to je dáno od přírody, každý má talent  (buňky) na něco jiného. Rodiče mohou v nejlepší víře děti nasměrovat k určitému vzdělání, ale ještě to neznamená, že jejich děti budou úspěšné a šťastné.

Děkuji vyšší moci, že moje děti myšlení nebolí, ale jen tak přirozeně a bez námahy plyne.

Ano,přesně tak je to i u nás až na tu vyšší moc - jsem ateista:godlike:

Jinak s tebou souhlasím,ve všem,co si napsala - já taky nejsem zaměstnána,mám svoji firmu a dělám to podobně jako tvoje dcera,nestěžuji si,ale musela jsem se k tomu dopracovat,do klína mi to nespadlo.

Překvapilo mě,že už máš vnuky,že už si dávno babička,jsem myslela,že si mladší,ale to neva samozřejmě.
Ty rodiče od hocha,co sběhl k ovcím,ty chápu,jsou to pro nás šoky,když něc o takového se stane,tam holt musí zapracovat čas,během kterého se s tím i my rodiče srovnáme.Nakonec si člověk řekne že hlavně aby bylo to zdraví a co víc si přát,žejo.

werena30 napsal(a):

Jaku napsal(a):

Překvapilo mě,že už máš vnuky,že už si dávno babička,jsem myslela,že si mladší,ale to neva samozřejmě.
Ty rodiče od hocha,co sběhl k ovcím,ty chápu,jsou to pro nás šoky,když něc o takového se stane,tam holt musí zapracovat čas,během kterého se s tím i my rodiče srovnáme.Nakonec si člověk řekne že hlavně aby bylo to zdraví a co víc si přát,žejo.

No, jestli rodičům vadí, že syn je spokojený s alternativním způsobem života, tak by měli vyhledat nějakého odborníka.

To by měli. Navíc můžu si být jistá, že by se dcera jako strojařka uživila dobře, ale nebudu ji do toho tlačit, když vím, že je humanitní typ.

Docela by mě zajímalo, kdy bude odstraněna diskriminace mužů ohledně důchodů, a to že muži dotují ženám roky a roky důchody. Dle wikipedie heslo Česká republika byla průměrná délka života u mužů roku 2004 72 let a u žen 79 let. Takže pokud se šlo třeba do důchodu v 62 letech, tak muži průměrně brali důchod 10 let a ženy 17 let. Pokud tedy někdo měl důchod 120 tisíc ročně, tak jako muž si přišel z toho, co do systému odvedl na 1,2 miliónu Kč a jako žena na 2,04 miliónu Kč. Přičemž ovšem všichni platí na důchody stejné reálné procento z příjmů a doba pro odchod do důchodu je prakticky stejná. Logicky z toho tedy plyne, že muži dotují ženám důchody místo toho, aby v důchodě brali více anebo šli do důchodu dříve.

holcina napsal(a):

werena30 napsal(a):

Jaku napsal(a):

Překvapilo mě,že už máš vnuky,že už si dávno babička,jsem myslela,že si mladší,ale to neva samozřejmě.
Ty rodiče od hocha,co sběhl k ovcím,ty chápu,jsou to pro nás šoky,když něc o takového se stane,tam holt musí zapracovat čas,během kterého se s tím i my rodiče srovnáme.Nakonec si člověk řekne že hlavně aby bylo to zdraví a co víc si přát,žejo.

No, jestli rodičům vadí, že syn je spokojený s alternativním způsobem života, tak by měli vyhledat nějakého odborníka.

To by měli. Navíc můžu si být jistá, že by se dcera jako strojařka uživila dobře, ale nebudu ji do toho tlačit, když vím, že je humanitní typ.

Známá psycholožka si mi onehdy stěžovala,že takových mladých lidí, co plní ambice rodičů má plnou ordinaci a někteří z nich budou na antidepresivech ještě několik let po dokončení studia.

aprill napsal(a):

Jaku napsal(a):

agewa napsal(a):

netuším, kdo z vás dokáže být prorokem a "vyvěstit" , jakou šanci v oboru bude mít dítko za 5 let. jistě , někdy je pravděpodobnost vysoká , na druhou stranu trh práce se tak rychle mění, že málokdo dokáže s jistotou určit , kam dítko dát.

Agewo,k tomu nepotřebuješ věštící kouli,stačí realisticky uvažovat,protože o tech.profese je zájem snad pořád,ale o ty ostatní mnou jmenované?Neposloucháš,nečteš nebo co ti na tom neni ještějasné a potřebuješ vysvětlit?

jsi schopná pochopit, že ne každý/á má na techniku buňky?

Zjavne nie...

Ziki napsal(a):

idnes.:ze statistik čsú: Rozdíly mezi výdělky mužů a žen se sbližují v posledních letech jen velmi pomalu. Loni nebyla situace pro ženy za posledních deset let zdaleka nejlepší. Vrcholem byl rok 1996, kdy jejich průměrný plat tvořil 77,2 procenta výdělku mužů. Poté se však na dva roky situace obrátila a rozdíl se začal opět zvětšovat. Tento vývoj přesně kopíroval problémy ekonomiky: když se firmám daří hůře, raději podle odborníků uberou na platech ženám, protože jejich postavení na trhu práce je slabší a nové místo by si hledaly hůře. Ve srovnání se západní Evropou patří Česko spíše na spodní příčky. S necelými 75 procenty mužských výdělků je na tom něžné pohlaví hůře už jen v Portugalsku. Naopak nejlépe vychází srovnání pro severské země v čele se Švédskem, kde tento podíl dosahuje téměř 90 procent.
Zajímalo by mně jak teda v tomhle postupujou jinde, jestli se tam lidi víc soudí, nebo jestli jsou firmy s diskriminační politikou nějak znevýhodněný..

V Nórsku na to išli kvótami aj pre súkromné firmy (MUSELI mať zo zákona nejaké percento žien v manažmente), čo je podľa mňa trochu kách - ale asi účinné. Chlapi holt neradi opúšťajú vydobyté pozície...

Upravil(a) Selima (2. 11. 2012 12:33)

Tenzan napsal(a):

Co se týče mzdy za práci, tak není možné se dívat a porovnávat jen výšši platu. Nutné je také zvážit jaký má člověk z dané práce duševní příjem. Takže pokud někdo vydělává více, ale práce ho nebaví a někdo vydělává méně a práce ho uspokojuje, tak celkový příjem toho druhého může být vyšší než prvního. Podobné je to v případě pracovních rizik, někdo sice vydělává více, ale s jeho prací se pojí větší rizika. Také vždy neplatí přímá úměra mezi výšší platu a prestiží (opět část duševního příjmu člověka), ale i hůře placená zaměstnání mohou a mají v očích lidí vyšší prestiž než lépe placená (třeba hasiči nebo záchranáři). Dále je nutné zvážit to, že v různých regionech bude stejná výše platu dovolat různě velké nákupy, porovnávat agregátně například platy v jednom oboru může být zavádějící, pokud nejsou obě pohlaví rovnoměrně rozmíštěna skrze alespoň většinu regionů. Také je otázka, zda skutečně lidé dělají úplně stejnou práci. Všechno není prostě jen o penězích.

máš pravdu. Možná by ten druhý měl mít ještě méně, když chodí do práce rád. A znamená to tedy, že raději pracují ženy než muži?

http://www.mises.cz/clanky/epstein-r-a- … a-480.aspx

Citace: „Výsledkem zákazu diskriminace (neboli působení antidiskriminačního zákonodárství) je nižší nabídka pracovních míst, protože zaměstnavatelé musí používat méně efektivní a méně spolehlivé strategie při najímání pracovníků [31]. Firmám tak zvyšuje zákaz diskriminace náklady, a proto nebudou moci mezní firmy na trhu přežít a budou muset propustit své zaměstnance. Vyšší náklady na najímání práce znamenají, že ti pracovníci, kteří mají diskontovanou hodnotu mezního příjmu (za situace působení zákazu diskriminace) nižší, než jsou náklady na jejich zaměstnání, přijdou o práci (nebo ji legálně neseženou) [32]. Nižší diskontovanou hodnotu mezního příjmu mají zpravidla ti pracovníci, kteří nabízejí méně kvalifikovanou pracovní sílu, což jsou často právě příslušníci různých menšin, které měl zákaz diskriminace paradoxně chránit. Samozřejmě je nutné zvážit i další státní regulace, které mají vliv na pracovně právní vztahy. Sám profesor Epstein v rámci své statě například srovnává dopady zákazu diskriminace s institutem minimální mzdy. Antidiskriminační zákony ve formě stejnou mzdu za stejnou práci, podobně jako minimální mzda, „... de facto znemožňují pracovníkům z nedominantní skupiny, aby zvítězili v soutěži o volná pracovní místa tím, že budou dotyčnou práci vykonávat za nižší mzdu než pracovníci z dominantní skupiny.“ Zaměstnavatelé tak budou místo nich mít tendenci sáhnout po zaměstnancích, které lépe znají a od nichž očekávají vysokou produktivitu a nízká rizika [33]. Tito zaměstnanci však stojí samozřejmě více – získávají za situace působení zákazu diskriminace restriktivní cenu (mzdu). Institut minimální mzdy je tak možné chápat i jako nástroj státní diskriminační (vědomé či nevědomé) politiky. Jak je patrné, tak antidiskriminační zákony díky odchodu mezních firem a díky jejich unifikovanému dopadu na zbývající firmy vedou k zúžení výběru optimálního zaměstnavatele pro zaměstnance. Omezují pestrý mix výhod a nevýhod, které zaměstnavatelé jinak nabízejí [34]. K tomu je nutné připočíst i výše zmíněné omzezení produkce zboží a služeb.
Profesor Epstein si dále všímá, že antidiskriminační zákonodárství není univerzálním právem, protože firmám a jejich vlastníkům odnímá právo na autonomii a sebeurčení, které přiznává ostatním lidem [35]. Je tomu tak proto, že pozitivní práva nejsou slučitelná se svobodnou společností. Nahlíží také problém z pohledu etiky: „... argumenty ve prospěch rovného přístupu ke všem zaměstnáním předpokládají, že jasně a smysluplně určíme, jaké preference jsou 'legitimní' a jaké nikoli, a následně prohlásíme určité typy preferencí pracovníků za nepřípustné.“ Proč by však měly být preference jedněch osob počítány a jiných ignorovány [36]? Dělí se snad lidstvo na nadlidi a obyčejné smrtelníky? Mezi negativní dopady antidiskriminačních zákonů je dále nutné započítat i možnost jejich zneužití - například proti bělochům nebo mužům [37].“

agewa napsal(a):

Tenzan napsal(a):

Co se týče mzdy za práci, tak není možné se dívat a porovnávat jen výšši platu. Nutné je také zvážit jaký má člověk z dané práce duševní příjem. Takže pokud někdo vydělává více, ale práce ho nebaví a někdo vydělává méně a práce ho uspokojuje, tak celkový příjem toho druhého může být vyšší než prvního. Podobné je to v případě pracovních rizik, někdo sice vydělává více, ale s jeho prací se pojí větší rizika. Také vždy neplatí přímá úměra mezi výšší platu a prestiží (opět část duševního příjmu člověka), ale i hůře placená zaměstnání mohou a mají v očích lidí vyšší prestiž než lépe placená (třeba hasiči nebo záchranáři). Dále je nutné zvážit to, že v různých regionech bude stejná výše platu dovolat různě velké nákupy, porovnávat agregátně například platy v jednom oboru může být zavádějící, pokud nejsou obě pohlaví rovnoměrně rozmíštěna skrze alespoň většinu regionů. Také je otázka, zda skutečně lidé dělají úplně stejnou práci. Všechno není prostě jen o penězích.

máš pravdu. Možná by ten druhý měl mít ještě méně, když chodí do práce rád. A znamená to tedy, že raději pracují ženy než muži?

To nevím a těžko to někdo zjistí.

Selima napsal(a):

Tenzan napsal(a):

Docela by mě zajímalo, kdy bude odstraněna diskriminace mužů ohledně důchodů, a to že muži dotují ženám roky a roky důchody. Dle wikipedie heslo Česká republika byla průměrná délka života u mužů roku 2004 72 let a u žen 79 let. Takže pokud se šlo třeba do důchodu v 62 letech, tak muži průměrně brali důchod 10 let a ženy 17 let. Pokud tedy někdo měl důchod 120 tisíc ročně, tak jako muž si přišel z toho, co do systému odvedl na 1,2 miliónu Kč a jako žena na 2,04 miliónu Kč. Přičemž ovšem všichni platí na důchody stejné reálné procento z příjmů a doba pro odchod do důchodu je prakticky stejná. Logicky z toho tedy plyne, že muži dotují ženám důchody místo toho, aby v důchodě brali více anebo šli do důchodu dříve.

Jasné, muži by nemali ženám dotovať dôchodky, mala by sa zrušiť materská, aby sa prestalo rodiť - hlavne chlapov-debilov. Povolila by som materskú len v prípade, že ultrazvuk ukáže plod ženského pohlavia, aby bolo isté, že novonarodenec nebude musieť svojej matke dotovať na starobu jej starostlivosť...

Tenzan napsal(a):

http://www.libinst.cz/clanky-a-komentare/1471-diskriminace-zen-je-selhanim-statu/

Citace: Ovšem diskriminace v této podobě existuje. Proč? Z čistě ekonomických důvodů rozhodně ne, to jsme si ukázali výše. Další odpověď je nasnadě. Na rozdíl od mužů, ženy jsou potenciálními matkami. To ovšem naprosto mění výchozí parametry naší úvahy. Děti jsou problémem. Zaměstnavatel se obává, že žena otěhotní, on jí bude muset platit mateřskou a držet pro ni místo, až se někdy vrátí zpět. Abychom mohli situaci lépe popsat, podívejme se na mateřství jako na jakýkoli jiný ekonomický statek. Jasným případem je situace, kdy zaměstnanec odletí na mnoho měsíců na dovolenou k moři. Podobně tomu žena může otěhotnět a odejít z pracovního poměru na mnoho měsíců, ne-li let. Co může zaměstnavatel udělat v prvním případě? Propustit ho. Co v druhém? Nemůže nic. Pakliže odhlédneme od morálního aspektu celého problému, zjistíme, že obě situace, mateřství i dovolená, jsou identické. Oba tak činí pro svůj pocit, oba uspokojují své vlastní potřeby. Zaměstnanec dovolenou a žena mateřstvím. Ovšem způsob, jakým je posuzuje náš stát shodný není. V prvním případě by byl zaměstnanec bez dalších otázek propuštěn, naproti tomu v druhém případě legislativní obstrukce brání propuštění pro firmu zbytečného pracovníka. Zde leží základní kámen celé úvahy. Zaměstnavatel raději vybere pracovníka, kterého může propustit, když přestane pracovat. To je logické a nikdo mu to nemůže vyčítat. Je jasné, že zaměstnavatel není charitou a bez práce nejsou koláče. Jaký je tedy rozdíl mezi mužem a ženou? V možnosti mít dítě. Diskriminováni by se tedy měli spíše cítit muži, než ženy. Ženy mohou, ale muži ne. V pracovním poměru by to ovšem nemělo mít žádný vliv, kdyby stát svými populisticko-diskriminačními opatřeními do svobodné interakce nezasahoval. Proč by pracovnice nemohla podepsat smlouvu se zaměstnavatelem s dodatkem, že v průběhu trvání pracovního poměru neotěhotní? Ženy, které by se chtěly věnovat práci, by měly příležitost, a nikdo by nenesl tu všeobecně diskriminující vinu mateřství. Dnes je tomu tak, že na každou ženu je pohlíženo jako na potenciální matku. Kdyby se ženy mohly vzdát mateřství a nebylo by jim v tom legislativně bráněno, zmizelo by i celé téma diskriminace. Stejně tak, jako se každý jiný pracovník zříká jisté svobody, když nastupuje do práce, i žena by měla mít právo si vybrat mezi prácí a mateřstvím. Dnes nemůže.
Dokud stát bude podporovat ty, co si odletí na několik měsíců na dovolenou, bude jim za to platit a nutit zaměstnavatele, aby je přijal i po příletu z dovolené zpět, bude fungovat diskriminace žen. Tato část zákoníku práce je pouze jednou z mnoha legislativních obstrukcí, které mají dobrou myšlenku, ale v praxi brání ženám najít si zaměstnání a poškozují celý trh. Dokud tyto nesmyslné pasáže z naší legislativy nezmizí, budou zaměstnavatelé paušálně diskriminovat každou pracovnici

naprosto populistická a alibistická výmluva.
Jsou ženy, které děti nechtějí ( prostě z důvodu, že se necítí matkami, mají již děti nebo jsou "staré" na děti , ze zdravotních důvodů)). Přesto se na všechny pohlíží jako , že BY MOHLI. A týká se to všech žen bez rozdílu věku.
Nehledě na to, že jsou zaměstnání , kde je dodatek, že žena otěhotnět nesmí ( minimálně herečky toto ve smlouvě mají) , takže znovu říkám jen ALIBISMUS.

holcina napsal(a):

sahleb napsal(a):

holcina napsal(a):

Jo, to je dobrá zpráva:-) až na to že moc studentek strojařek neznám. Vlastně žádnou. Ale těžko to bude tím, že si s nima rodiče nestavěli lego. Holky jsou prostě jiné. Nižší platy za stejnou pozici mi samozřejmě vadí, ale nesouhlasím s tím, že by holky měly být hornice a zednice

Nesouhlasis s tim, ze holky maji byt hornice a zednice? Chces jim to zakazat?  Uplne? Ja jen ziram !  Jaky mas duvod?

To ze nejaka holka chce byt zednici a vyuci se, je snad jeji vec, ne?

Jistě, že je to její věc:-) rozhodně nechodím po učilištích a nerozmlouvám jim to:-) pokud vůbec nějaké jsou. To víš, já jsem v tomhle tradiční, chlapská práce nechť zůstane chlapskou

Ty NESOUHLSIS prece. Proto moje odpoved.
Co znamena to *necht* ? Ja SOUHASIM, protze mi do toho nic neni, jake si nekdo (zena nebo muz) zvoli zamestnani,  naopak - podle me- necht at toto vykonavaji taky zeny.