14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Já jo http://www.nohavica.cz/cz/tvorba/texty/hlidac_krav.htm snad se dá i přehrát.
Není tady
Ziki:
Dík, to ví, e ji znám, jen jsem zapomněla, jsem u stařenka, co nadělám.
Ano, přesně tak to bylo a je. Opustil dobře placenou práci, postavení a ije si jako volný pták, i kdy s minimálním příjmem a je astný.
Není tady
aminel napsal(a):
Jaku napsal(a):
holcina napsal(a):
Jo, to je dobrá zpráva:-) a na to e moc studentek strojařek neznám. Vlastně ádnou. Ale těko to bude tím, e si s nima rodiče nestavěli lego. Holky jsou prostě jiné. Nií platy za stejnou pozici mi samozřejmě vadí, ale nesouhlasím s tím, e by holky měly být hornice a zednice
tak já mám na mysli u samozřejmě vyí level - uplatnění en v technickém managementu firmy.Take vč.s a vý.
Studentek na stroj.inenýrství je opravdu pomálu,ale je jich spousta na stavařině,více také na informatice (a e jsou tam fakt za princezny-kluci jim ochotně pomáhají,kdy něco nezvládají),taky obor počítačová grafika má velké uplatnění a to nemusí být zrovna výka,no dalo by se toho vymyslet povíc,kde je zájem o lidi,ale je známá věc,e mylení "bolí" a spousta lidí to tak proto radi svede na ty buňky muňky:lol:Jaku, rozesmálas mě, hlavně konstatováním, "kdy holky něco nezvládají". Tím chce naznačit co?
Mohu tě ujistit, e i holky mají matematické, potamo technické mylení a někdy mají větí talent ne kluci. Jezdím MHD kolem V kolejí. Občas tam nastoupí studentka, kolem ní roj kluků a ona jim trpělivě a dokola celou cestu vysvětluje sloité matematické operace, včetně různých postupů a moných řeení.
Moji snachu v době studií dva roky přemlouvali, a se věnuje studiu matematiky, e má talent. Ona nechtěla a dostudovala vybraný obor, který ji baví. I vnučku (13 let) baví matematika a plánuje (zatím) studovat jadernou fyziku. Syn má rovně technické vzdělání a je ve funkci manaera. Je úspěný, protoe mimo vzdělání má přirozenou schopnost předvídavosti, představivosti a tvořivosti, nápadů, včetně organizačních schopností a v neposlední řadě schopnost propojovat souvislosti. Tato nadstavba ke vzdělání se nedá naučit, ta buď je, nebo není. Věř nebo ne, od této nadstavby se odvíjí úspěch, jinak i vystudovaný člověk je pouhým dělníkem, kterého někdo musí řídit. Pokud tuto nadstavbu např.manaer nemá, je to dřina, která vede ke patným rozhodnutím.
Musím ti oponovat i ve tvém názoru na "netechnické" obory. Dcera vystudovala UK a podniká. Má tolik práce, e ji musí odmítat. Velké firmy, předevím zahraniční, ji vyhledávají samy a dopředu si ji objednávají. Vydělá víc peněz ne syn, ale v průměru jsou jejich příjmy srovnatelné. Dcera si toti práci vybírá. Kdy chce mít volno, tak ho má, např. na relaxační pobyt, výlet na houby apod. Přes léto nepracuje vůbec.
Věř, e nejste jediná rodina, která nenechala vyrůstat své děti jako dříví v lese.
Rodiče mého zetě mají dva syny, oba syny důsledně od dětství vedli ke stejnému vzdělání. Věděli, e je bude určitě dobře ivit. Ze je v oboru úspěný, vyhledávaný a spokojený, práce ho baví. Jeho bratr byl tak neastný, e po několika letech vechno i s rodinou opustil, odstěhoval se na hory a chová ovce. Ví, e ke svému oboru se u nikdy nevrátí, protoe mu definivně"ujel vlak" , nic jiného neumí a jeho rozhodnutí bylo ivotní. Rodiče byli v oku, ale on je tam spokojený, ničeho nelituje.
Tak to je dáno od přírody, kadý má talent (buňky) na něco jiného. Rodiče mohou v nejlepí víře děti nasměrovat k určitému vzdělání, ale jetě to neznamená, e jejich děti budou úspěné a astné.
Děkuji vyí moci, e moje děti mylení nebolí, ale jen tak přirozeně a bez námahy plyne.
Ano,přesně tak je to i u nás a na tu vyí moc - jsem ateista:godlike:
Jinak s tebou souhlasím,ve vem,co si napsala - já taky nejsem zaměstnána,mám svoji firmu a dělám to podobně jako tvoje dcera,nestěuji si,ale musela jsem se k tomu dopracovat,do klína mi to nespadlo.
Překvapilo mě,e u má vnuky,e u si dávno babička,jsem myslela,e si mladí,ale to neva samozřejmě.
Ty rodiče od hocha,co sběhl k ovcím,ty chápu,jsou to pro nás oky,kdy něc o takového se stane,tam holt musí zapracovat čas,během kterého se s tím i my rodiče srovnáme.Nakonec si člověk řekne e hlavně aby bylo to zdraví a co víc si přát,ejo.
Není tady
Jaku napsal(a):
Překvapilo mě,e u má vnuky,e u si dávno babička,jsem myslela,e si mladí,ale to neva samozřejmě.
Ty rodiče od hocha,co sběhl k ovcím,ty chápu,jsou to pro nás oky,kdy něc o takového se stane,tam holt musí zapracovat čas,během kterého se s tím i my rodiče srovnáme.Nakonec si člověk řekne e hlavně aby bylo to zdraví a co víc si přát,ejo.
No, jestli rodičům vadí, e syn je spokojený s alternativním způsobem ivota, tak by měli vyhledat nějakého odborníka.
Není tady
werena30 napsal(a):
Jaku napsal(a):
Překvapilo mě,e u má vnuky,e u si dávno babička,jsem myslela,e si mladí,ale to neva samozřejmě.
Ty rodiče od hocha,co sběhl k ovcím,ty chápu,jsou to pro nás oky,kdy něc o takového se stane,tam holt musí zapracovat čas,během kterého se s tím i my rodiče srovnáme.Nakonec si člověk řekne e hlavně aby bylo to zdraví a co víc si přát,ejo.No, jestli rodičům vadí, e syn je spokojený s alternativním způsobem ivota, tak by měli vyhledat nějakého odborníka.
To by měli. Navíc můu si být jistá, e by se dcera jako strojařka uivila dobře, ale nebudu ji do toho tlačit, kdy vím, e je humanitní typ.
Není tady
Co se týče mzdy za práci, tak není moné se dívat a porovnávat jen výi platu. Nutné je také zváit jaký má člověk z dané práce duevní příjem. Take pokud někdo vydělává více, ale práce ho nebaví a někdo vydělává méně a práce ho uspokojuje, tak celkový příjem toho druhého můe být vyí ne prvního. Podobné je to v případě pracovních rizik, někdo sice vydělává více, ale s jeho prací se pojí větí rizika. Také vdy neplatí přímá úměra mezi výí platu a prestií (opět část duevního příjmu člověka), ale i hůře placená zaměstnání mohou a mají v očích lidí vyí presti ne lépe placená (třeba hasiči nebo záchranáři). Dále je nutné zváit to, e v různých regionech bude stejná výe platu dovolat různě velké nákupy, porovnávat agregátně například platy v jednom oboru můe být zavádějící, pokud nejsou obě pohlaví rovnoměrně rozmítěna skrze alespoň větinu regionů. Také je otázka, zda skutečně lidé dělají úplně stejnou práci. Vechno není prostě jen o penězích.
Docela by mě zajímalo, kdy bude odstraněna diskriminace muů ohledně důchodů, a to e mui dotují enám roky a roky důchody. Dle wikipedie heslo Česká republika byla průměrná délka ivota u muů roku 2004 72 let a u en 79 let. Take pokud se lo třeba do důchodu v 62 letech, tak mui průměrně brali důchod 10 let a eny 17 let. Pokud tedy někdo měl důchod 120 tisíc ročně, tak jako mu si přiel z toho, co do systému odvedl na 1,2 miliónu Kč a jako ena na 2,04 miliónu Kč. Přičem ovem vichni platí na důchody stejné reálné procento z příjmů a doba pro odchod do důchodu je prakticky stejná. Logicky z toho tedy plyne, e mui dotují enám důchody místo toho, aby v důchodě brali více anebo li do důchodu dříve.
http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/na … ?id=759325
http://www.novinky.cz/koktejl/283399-ne … bouri.html
Není tady
holcina napsal(a):
werena30 napsal(a):
Jaku napsal(a):
Překvapilo mě,e u má vnuky,e u si dávno babička,jsem myslela,e si mladí,ale to neva samozřejmě.
Ty rodiče od hocha,co sběhl k ovcím,ty chápu,jsou to pro nás oky,kdy něc o takového se stane,tam holt musí zapracovat čas,během kterého se s tím i my rodiče srovnáme.Nakonec si člověk řekne e hlavně aby bylo to zdraví a co víc si přát,ejo.No, jestli rodičům vadí, e syn je spokojený s alternativním způsobem ivota, tak by měli vyhledat nějakého odborníka.
To by měli. Navíc můu si být jistá, e by se dcera jako strojařka uivila dobře, ale nebudu ji do toho tlačit, kdy vím, e je humanitní typ.
Známá psycholoka si mi onehdy stěovala,e takových mladých lidí, co plní ambice rodičů má plnou ordinaci a někteří z nich budou na antidepresivech jetě několik let po dokončení studia.
Není tady
Není divu, jestli celý svůj ivot poslouchají co je třeba dělat, aby se sluně uivili pak ani nejsou schopni vlastního posouzení
Není tady
aprill napsal(a):
Jaku napsal(a):
agewa napsal(a):
netuím, kdo z vás dokáe být prorokem a "vyvěstit" , jakou anci v oboru bude mít dítko za 5 let. jistě , někdy je pravděpodobnost vysoká , na druhou stranu trh práce se tak rychle mění, e málokdo dokáe s jistotou určit , kam dítko dát.Agewo,k tomu nepotřebuje větící kouli,stačí realisticky uvaovat,protoe o tech.profese je zájem snad pořád,ale o ty ostatní mnou jmenované?Neposlouchá,nečte nebo co ti na tom neni jetějasné a potřebuje vysvětlit?
jsi schopná pochopit, e ne kadý/á má na techniku buňky?
Zjavne nie...
Není tady
Jaku napsal(a):
Ziki napsal(a):
Jaku napsal(a):
HAHAHA
a taky se říká,e s poctivostí nejdál dojde (zatím co ostatní se vezou)nebo e práce lechtí a e bez práce nejsou koláče....Oprava pro Jaku Indíra Gándhíová: ena musí být dvakrát pracovitějí a lepí ne mu, aby dokázala, e je stejně dobrá.
chuděra enská,která si tohle myslí.Jetěe mě to dokazování teda nebere a to nejen v práci,třeba i ve sportu...
peciálne pre Jaku: Tá "chudera ena" bola indická premiérka a teda mono v trochu inej situácii, ale v zásade asi mala obecnejiu pravdu... Ale nelenilo sa jej a dotiahla to teda dos ďaleko, to hádam uzná aj ty. (Pripúam, e má geniálne deti, ale nepredpokladám, e by jeden z nich u stihol by premiérm - a asi ani nikto v tvojej rodine...).
Není tady
Ziki napsal(a):
idnes.:ze statistik čsú: Rozdíly mezi výdělky muů a en se sbliují v posledních letech jen velmi pomalu. Loni nebyla situace pro eny za posledních deset let zdaleka nejlepí. Vrcholem byl rok 1996, kdy jejich průměrný plat tvořil 77,2 procenta výdělku muů. Poté se vak na dva roky situace obrátila a rozdíl se začal opět zvětovat. Tento vývoj přesně kopíroval problémy ekonomiky: kdy se firmám daří hůře, raději podle odborníků uberou na platech enám, protoe jejich postavení na trhu práce je slabí a nové místo by si hledaly hůře. Ve srovnání se západní Evropou patří Česko spíe na spodní příčky. S necelými 75 procenty muských výdělků je na tom něné pohlaví hůře u jen v Portugalsku. Naopak nejlépe vychází srovnání pro severské země v čele se védskem, kde tento podíl dosahuje téměř 90 procent.
Zajímalo by mně jak teda v tomhle postupujou jinde, jestli se tam lidi víc soudí, nebo jestli jsou firmy s diskriminační politikou nějak znevýhodněný..
V Nórsku na to ili kvótami aj pre súkromné firmy (MUSELI ma zo zákona nejaké percento ien v manamente), čo je podža mňa trochu kách - ale asi účinné. Chlapi holt neradi opúajú vydobyté pozície...
Upravil(a) Selima (2. 11. 2012 12:33)
Není tady
Tenzan napsal(a):
Docela by mě zajímalo, kdy bude odstraněna diskriminace muů ohledně důchodů, a to e mui dotují enám roky a roky důchody. Dle wikipedie heslo Česká republika byla průměrná délka ivota u muů roku 2004 72 let a u en 79 let. Take pokud se lo třeba do důchodu v 62 letech, tak mui průměrně brali důchod 10 let a eny 17 let. Pokud tedy někdo měl důchod 120 tisíc ročně, tak jako mu si přiel z toho, co do systému odvedl na 1,2 miliónu Kč a jako ena na 2,04 miliónu Kč. Přičem ovem vichni platí na důchody stejné reálné procento z příjmů a doba pro odchod do důchodu je prakticky stejná. Logicky z toho tedy plyne, e mui dotují enám důchody místo toho, aby v důchodě brali více anebo li do důchodu dříve.
Jasné, mui by nemali enám dotova dôchodky, mala by sa zrui materská, aby sa prestalo rodi - hlavne chlapov-debilov. Povolila by som materskú len v prípade, e ultrazvuk ukáe plod enského pohlavia, aby bolo isté, e novonarodenec nebude musie svojej matke dotova na starobu jej starostlivos...
Není tady
Tenzan napsal(a):
Co se týče mzdy za práci, tak není moné se dívat a porovnávat jen výi platu. Nutné je také zváit jaký má člověk z dané práce duevní příjem. Take pokud někdo vydělává více, ale práce ho nebaví a někdo vydělává méně a práce ho uspokojuje, tak celkový příjem toho druhého můe být vyí ne prvního. Podobné je to v případě pracovních rizik, někdo sice vydělává více, ale s jeho prací se pojí větí rizika. Také vdy neplatí přímá úměra mezi výí platu a prestií (opět část duevního příjmu člověka), ale i hůře placená zaměstnání mohou a mají v očích lidí vyí presti ne lépe placená (třeba hasiči nebo záchranáři). Dále je nutné zváit to, e v různých regionech bude stejná výe platu dovolat různě velké nákupy, porovnávat agregátně například platy v jednom oboru můe být zavádějící, pokud nejsou obě pohlaví rovnoměrně rozmítěna skrze alespoň větinu regionů. Také je otázka, zda skutečně lidé dělají úplně stejnou práci. Vechno není prostě jen o penězích.
má pravdu. Moná by ten druhý měl mít jetě méně, kdy chodí do práce rád. A znamená to tedy, e raději pracují eny ne mui?
Není tady
http://www.libinst.cz/clanky-a-komentar … nim-statu/
Citace: Ovem diskriminace v této podobě existuje. Proč? Z čistě ekonomických důvodů rozhodně ne, to jsme si ukázali výe. Dalí odpověď je nasnadě. Na rozdíl od muů, eny jsou potenciálními matkami. To ovem naprosto mění výchozí parametry naí úvahy. Děti jsou problémem. Zaměstnavatel se obává, e ena otěhotní, on jí bude muset platit mateřskou a dret pro ni místo, a se někdy vrátí zpět. Abychom mohli situaci lépe popsat, podívejme se na mateřství jako na jakýkoli jiný ekonomický statek. Jasným případem je situace, kdy zaměstnanec odletí na mnoho měsíců na dovolenou k moři. Podobně tomu ena můe otěhotnět a odejít z pracovního poměru na mnoho měsíců, ne-li let. Co můe zaměstnavatel udělat v prvním případě? Propustit ho. Co v druhém? Nemůe nic. Paklie odhlédneme od morálního aspektu celého problému, zjistíme, e obě situace, mateřství i dovolená, jsou identické. Oba tak činí pro svůj pocit, oba uspokojují své vlastní potřeby. Zaměstnanec dovolenou a ena mateřstvím. Ovem způsob, jakým je posuzuje ná stát shodný není. V prvním případě by byl zaměstnanec bez dalích otázek proputěn, naproti tomu v druhém případě legislativní obstrukce brání proputění pro firmu zbytečného pracovníka. Zde leí základní kámen celé úvahy. Zaměstnavatel raději vybere pracovníka, kterého můe propustit, kdy přestane pracovat. To je logické a nikdo mu to nemůe vyčítat. Je jasné, e zaměstnavatel není charitou a bez práce nejsou koláče. Jaký je tedy rozdíl mezi muem a enou? V monosti mít dítě. Diskriminováni by se tedy měli spíe cítit mui, ne eny. eny mohou, ale mui ne. V pracovním poměru by to ovem nemělo mít ádný vliv, kdyby stát svými populisticko-diskriminačními opatřeními do svobodné interakce nezasahoval. Proč by pracovnice nemohla podepsat smlouvu se zaměstnavatelem s dodatkem, e v průběhu trvání pracovního poměru neotěhotní? eny, které by se chtěly věnovat práci, by měly příleitost, a nikdo by nenesl tu veobecně diskriminující vinu mateřství. Dnes je tomu tak, e na kadou enu je pohlíeno jako na potenciální matku. Kdyby se eny mohly vzdát mateřství a nebylo by jim v tom legislativně bráněno, zmizelo by i celé téma diskriminace. Stejně tak, jako se kadý jiný pracovník zříká jisté svobody, kdy nastupuje do práce, i ena by měla mít právo si vybrat mezi prácí a mateřstvím. Dnes nemůe.
Dokud stát bude podporovat ty, co si odletí na několik měsíců na dovolenou, bude jim za to platit a nutit zaměstnavatele, aby je přijal i po příletu z dovolené zpět, bude fungovat diskriminace en. Tato část zákoníku práce je pouze jednou z mnoha legislativních obstrukcí, které mají dobrou mylenku, ale v praxi brání enám najít si zaměstnání a pokozují celý trh. Dokud tyto nesmyslné pasáe z naí legislativy nezmizí, budou zaměstnavatelé pauálně diskriminovat kadou pracovnici
http://www.mises.cz/clanky/epstein-r-a- … a-480.aspx
Citace: Výsledkem zákazu diskriminace (neboli působení antidiskriminačního zákonodárství) je nií nabídka pracovních míst, protoe zaměstnavatelé musí pouívat méně efektivní a méně spolehlivé strategie při najímání pracovníků [31]. Firmám tak zvyuje zákaz diskriminace náklady, a proto nebudou moci mezní firmy na trhu přeít a budou muset propustit své zaměstnance. Vyí náklady na najímání práce znamenají, e ti pracovníci, kteří mají diskontovanou hodnotu mezního příjmu (za situace působení zákazu diskriminace) nií, ne jsou náklady na jejich zaměstnání, přijdou o práci (nebo ji legálně neseenou) [32]. Nií diskontovanou hodnotu mezního příjmu mají zpravidla ti pracovníci, kteří nabízejí méně kvalifikovanou pracovní sílu, co jsou často právě přísluníci různých menin, které měl zákaz diskriminace paradoxně chránit. Samozřejmě je nutné zváit i dalí státní regulace, které mají vliv na pracovně právní vztahy. Sám profesor Epstein v rámci své statě například srovnává dopady zákazu diskriminace s institutem minimální mzdy. Antidiskriminační zákony ve formě stejnou mzdu za stejnou práci, podobně jako minimální mzda, ... de facto znemoňují pracovníkům z nedominantní skupiny, aby zvítězili v soutěi o volná pracovní místa tím, e budou dotyčnou práci vykonávat za nií mzdu ne pracovníci z dominantní skupiny. Zaměstnavatelé tak budou místo nich mít tendenci sáhnout po zaměstnancích, které lépe znají a od nich očekávají vysokou produktivitu a nízká rizika [33]. Tito zaměstnanci vak stojí samozřejmě více získávají za situace působení zákazu diskriminace restriktivní cenu (mzdu). Institut minimální mzdy je tak moné chápat i jako nástroj státní diskriminační (vědomé či nevědomé) politiky. Jak je patrné, tak antidiskriminační zákony díky odchodu mezních firem a díky jejich unifikovanému dopadu na zbývající firmy vedou k zúení výběru optimálního zaměstnavatele pro zaměstnance. Omezují pestrý mix výhod a nevýhod, které zaměstnavatelé jinak nabízejí [34]. K tomu je nutné připočíst i výe zmíněné omzezení produkce zboí a slueb.
Profesor Epstein si dále vímá, e antidiskriminační zákonodárství není univerzálním právem, protoe firmám a jejich vlastníkům odnímá právo na autonomii a sebeurčení, které přiznává ostatním lidem [35]. Je tomu tak proto, e pozitivní práva nejsou slučitelná se svobodnou společností. Nahlíí také problém z pohledu etiky: ... argumenty ve prospěch rovného přístupu ke vem zaměstnáním předpokládají, e jasně a smysluplně určíme, jaké preference jsou 'legitimní' a jaké nikoli, a následně prohlásíme určité typy preferencí pracovníků za nepřípustné. Proč by vak měly být preference jedněch osob počítány a jiných ignorovány [36]? Dělí se snad lidstvo na nadlidi a obyčejné smrtelníky? Mezi negativní dopady antidiskriminačních zákonů je dále nutné započítat i monost jejich zneuití - například proti bělochům nebo muům [37].
Selima napsal(a):
Tenzan napsal(a):
Docela by mě zajímalo, kdy bude odstraněna diskriminace muů ohledně důchodů, a to e mui dotují enám roky a roky důchody. Dle wikipedie heslo Česká republika byla průměrná délka ivota u muů roku 2004 72 let a u en 79 let. Take pokud se lo třeba do důchodu v 62 letech, tak mui průměrně brali důchod 10 let a eny 17 let. Pokud tedy někdo měl důchod 120 tisíc ročně, tak jako mu si přiel z toho, co do systému odvedl na 1,2 miliónu Kč a jako ena na 2,04 miliónu Kč. Přičem ovem vichni platí na důchody stejné reálné procento z příjmů a doba pro odchod do důchodu je prakticky stejná. Logicky z toho tedy plyne, e mui dotují enám důchody místo toho, aby v důchodě brali více anebo li do důchodu dříve.
Jasné, mui by nemali enám dotova dôchodky, mala by sa zrui materská, aby sa prestalo rodi - hlavne chlapov-debilov. Povolila by som materskú len v prípade, e ultrazvuk ukáe plod enského pohlavia, aby bolo isté, e novonarodenec nebude musie svojej matke dotova na starobu jej starostlivos...
Jasně a děvčata se rodí ze zkumavky. Alespoň vidíte, e Vy sama diskriminaci podporujete - akorát pokrytecky hlásáte vodu a pijete víno nebo spí kořalu. To je celé. Ale já Vám drím palce, na pracáku vás rádi uvidí, stačí jen platové poadavky více vyroubovat.
agewa napsal(a):
Tenzan napsal(a):
Co se týče mzdy za práci, tak není moné se dívat a porovnávat jen výi platu. Nutné je také zváit jaký má člověk z dané práce duevní příjem. Take pokud někdo vydělává více, ale práce ho nebaví a někdo vydělává méně a práce ho uspokojuje, tak celkový příjem toho druhého můe být vyí ne prvního. Podobné je to v případě pracovních rizik, někdo sice vydělává více, ale s jeho prací se pojí větí rizika. Také vdy neplatí přímá úměra mezi výí platu a prestií (opět část duevního příjmu člověka), ale i hůře placená zaměstnání mohou a mají v očích lidí vyí presti ne lépe placená (třeba hasiči nebo záchranáři). Dále je nutné zváit to, e v různých regionech bude stejná výe platu dovolat různě velké nákupy, porovnávat agregátně například platy v jednom oboru můe být zavádějící, pokud nejsou obě pohlaví rovnoměrně rozmítěna skrze alespoň větinu regionů. Také je otázka, zda skutečně lidé dělají úplně stejnou práci. Vechno není prostě jen o penězích.
má pravdu. Moná by ten druhý měl mít jetě méně, kdy chodí do práce rád. A znamená to tedy, e raději pracují eny ne mui?
To nevím a těko to někdo zjistí.
Selima napsal(a):
Tenzan napsal(a):
Docela by mě zajímalo, kdy bude odstraněna diskriminace muů ohledně důchodů, a to e mui dotují enám roky a roky důchody. Dle wikipedie heslo Česká republika byla průměrná délka ivota u muů roku 2004 72 let a u en 79 let. Take pokud se lo třeba do důchodu v 62 letech, tak mui průměrně brali důchod 10 let a eny 17 let. Pokud tedy někdo měl důchod 120 tisíc ročně, tak jako mu si přiel z toho, co do systému odvedl na 1,2 miliónu Kč a jako ena na 2,04 miliónu Kč. Přičem ovem vichni platí na důchody stejné reálné procento z příjmů a doba pro odchod do důchodu je prakticky stejná. Logicky z toho tedy plyne, e mui dotují enám důchody místo toho, aby v důchodě brali více anebo li do důchodu dříve.
Jasné, mui by nemali enám dotova dôchodky, mala by sa zrui materská, aby sa prestalo rodi - hlavne chlapov-debilov. Povolila by som materskú len v prípade, e ultrazvuk ukáe plod enského pohlavia, aby bolo isté, e novonarodenec nebude musie svojej matke dotova na starobu jej starostlivos...
souhlas
Není tady
Selima napsal(a):
Tenzan napsal(a):
Docela by mě zajímalo, kdy bude odstraněna diskriminace muů ohledně důchodů, a to e mui dotují enám roky a roky důchody. Dle wikipedie heslo Česká republika byla průměrná délka ivota u muů roku 2004 72 let a u en 79 let. Take pokud se lo třeba do důchodu v 62 letech, tak mui průměrně brali důchod 10 let a eny 17 let. Pokud tedy někdo měl důchod 120 tisíc ročně, tak jako mu si přiel z toho, co do systému odvedl na 1,2 miliónu Kč a jako ena na 2,04 miliónu Kč. Přičem ovem vichni platí na důchody stejné reálné procento z příjmů a doba pro odchod do důchodu je prakticky stejná. Logicky z toho tedy plyne, e mui dotují enám důchody místo toho, aby v důchodě brali více anebo li do důchodu dříve.
Jasné, mui by nemali enám dotova dôchodky, mala by sa zrui materská, aby sa prestalo rodi - hlavne chlapov-debilov. Povolila by som materskú len v prípade, e ultrazvuk ukáe plod enského pohlavia, aby bolo isté, e novonarodenec nebude musie svojej matke dotova na starobu jej starostlivos...
Není tady
Selima napsal(a):
Tenzan napsal(a):
Docela by mě zajímalo, kdy bude odstraněna diskriminace muů ohledně důchodů, a to e mui dotují enám roky a roky důchody. Dle wikipedie heslo Česká republika byla průměrná délka ivota u muů roku 2004 72 let a u en 79 let. Take pokud se lo třeba do důchodu v 62 letech, tak mui průměrně brali důchod 10 let a eny 17 let. Pokud tedy někdo měl důchod 120 tisíc ročně, tak jako mu si přiel z toho, co do systému odvedl na 1,2 miliónu Kč a jako ena na 2,04 miliónu Kč. Přičem ovem vichni platí na důchody stejné reálné procento z příjmů a doba pro odchod do důchodu je prakticky stejná. Logicky z toho tedy plyne, e mui dotují enám důchody místo toho, aby v důchodě brali více anebo li do důchodu dříve.
Jasné, mui by nemali enám dotova dôchodky, mala by sa zrui materská, aby sa prestalo rodi - hlavne chlapov-debilov. Povolila by som materskú len v prípade, e ultrazvuk ukáe plod enského pohlavia, aby bolo isté, e novonarodenec nebude musie svojej matke dotova na starobu jej starostlivos...
Není tady
Tenzan napsal(a):
http://www.libinst.cz/clanky-a-komentare/1471-diskriminace-zen-je-selhanim-statu/
Citace: Ovem diskriminace v této podobě existuje. Proč? Z čistě ekonomických důvodů rozhodně ne, to jsme si ukázali výe. Dalí odpověď je nasnadě. Na rozdíl od muů, eny jsou potenciálními matkami. To ovem naprosto mění výchozí parametry naí úvahy. Děti jsou problémem. Zaměstnavatel se obává, e ena otěhotní, on jí bude muset platit mateřskou a dret pro ni místo, a se někdy vrátí zpět. Abychom mohli situaci lépe popsat, podívejme se na mateřství jako na jakýkoli jiný ekonomický statek. Jasným případem je situace, kdy zaměstnanec odletí na mnoho měsíců na dovolenou k moři. Podobně tomu ena můe otěhotnět a odejít z pracovního poměru na mnoho měsíců, ne-li let. Co můe zaměstnavatel udělat v prvním případě? Propustit ho. Co v druhém? Nemůe nic. Paklie odhlédneme od morálního aspektu celého problému, zjistíme, e obě situace, mateřství i dovolená, jsou identické. Oba tak činí pro svůj pocit, oba uspokojují své vlastní potřeby. Zaměstnanec dovolenou a ena mateřstvím. Ovem způsob, jakým je posuzuje ná stát shodný není. V prvním případě by byl zaměstnanec bez dalích otázek proputěn, naproti tomu v druhém případě legislativní obstrukce brání proputění pro firmu zbytečného pracovníka. Zde leí základní kámen celé úvahy. Zaměstnavatel raději vybere pracovníka, kterého můe propustit, kdy přestane pracovat. To je logické a nikdo mu to nemůe vyčítat. Je jasné, e zaměstnavatel není charitou a bez práce nejsou koláče. Jaký je tedy rozdíl mezi muem a enou? V monosti mít dítě. Diskriminováni by se tedy měli spíe cítit mui, ne eny. eny mohou, ale mui ne. V pracovním poměru by to ovem nemělo mít ádný vliv, kdyby stát svými populisticko-diskriminačními opatřeními do svobodné interakce nezasahoval. Proč by pracovnice nemohla podepsat smlouvu se zaměstnavatelem s dodatkem, e v průběhu trvání pracovního poměru neotěhotní? eny, které by se chtěly věnovat práci, by měly příleitost, a nikdo by nenesl tu veobecně diskriminující vinu mateřství. Dnes je tomu tak, e na kadou enu je pohlíeno jako na potenciální matku. Kdyby se eny mohly vzdát mateřství a nebylo by jim v tom legislativně bráněno, zmizelo by i celé téma diskriminace. Stejně tak, jako se kadý jiný pracovník zříká jisté svobody, kdy nastupuje do práce, i ena by měla mít právo si vybrat mezi prácí a mateřstvím. Dnes nemůe.
Dokud stát bude podporovat ty, co si odletí na několik měsíců na dovolenou, bude jim za to platit a nutit zaměstnavatele, aby je přijal i po příletu z dovolené zpět, bude fungovat diskriminace en. Tato část zákoníku práce je pouze jednou z mnoha legislativních obstrukcí, které mají dobrou mylenku, ale v praxi brání enám najít si zaměstnání a pokozují celý trh. Dokud tyto nesmyslné pasáe z naí legislativy nezmizí, budou zaměstnavatelé pauálně diskriminovat kadou pracovnici
naprosto populistická a alibistická výmluva.
Jsou eny, které děti nechtějí ( prostě z důvodu, e se necítí matkami, mají ji děti nebo jsou "staré" na děti , ze zdravotních důvodů)). Přesto se na vechny pohlíí jako , e BY MOHLI. A týká se to vech en bez rozdílu věku.
Nehledě na to, e jsou zaměstnání , kde je dodatek, e ena otěhotnět nesmí ( minimálně herečky toto ve smlouvě mají) , take znovu říkám jen ALIBISMUS.
Není tady
Agewo souhlas.
Nadpis clanku je ovsem spravny *diskriminace-zen-je-selhanim-statu*, ale je to z jinych duvodu. Proste zena rovna se matka at je ji 15 nebo 59. A za to ji budeme diskriminovat. Protoze neni muz. (tedy podle stanoviska mnohych, ne podle mne). Zena nerovna se matka. To je blbost.
Zajimave, ze se neustale argumentuje s tim, ze zeny jako odejdou na rodicovskou dovolenou a zapomina se , ze to muze byt klidne otec,
zapomina se, ze zena nemusi mit tak flouhou rodocovskou, zapomina se na to, ze driv byla materka maximalne pul roku nebo rok,, a hlavne se zapomina na to, ze muzi meli taky vojenkou dovolenou a to dva roky. A byli kvuli tomu neja diskriminovani?
Taky se zde tvrdi, ze je to jako dovolena, PRDLAJS A PRD A VORECHY, kdyz je zamestnanec na dovolene, tak ji ma placenou, zena na dovolene neni placena (za prve !! - tedy 100%) za druhe neni placena zamestnavatelem.
Krasne inteligentni veta, stoji za precteni: Kdyby se eny mohly vzdát mateřství a nebylo by jim v tom legislativně bráněno, zmizelo by i celé téma diskriminace. Tohle jsou vyplody liberalu a mysli to zrejme vazne.
Autor clanku taky po*n lze:
Zaměstnavatel se obává, e ena otěhotní, on jí bude muset platit mateřskou a dret pro ni místo, a se někdy vrátí zpět.
Zamestnavatel nikdy neplati ani neplatil zadne zene materskou. To je neuveritelne, se v proslulem Liberalnim Institutu najde takovy blb.
Mezi dalsi skvele perly uvadim:
"Jaký je tedy rozdíl mezi muem a enou? V monosti mít dítě. Diskriminováni by se tedy měli spíe cítit mui, ne eny. eny mohou, ale mui ne. " To je neuveritelne, on autor fakt nevi, ze maj vlastniho otce??
Shrnuti: OTRESNA UROVEN A BLABOL.
Upravil(a) sahleb (3. 11. 2012 17:06)
Není tady
holcina napsal(a):
sahleb napsal(a):
holcina napsal(a):
Jo, to je dobrá zpráva:-) a na to e moc studentek strojařek neznám. Vlastně ádnou. Ale těko to bude tím, e si s nima rodiče nestavěli lego. Holky jsou prostě jiné. Nií platy za stejnou pozici mi samozřejmě vadí, ale nesouhlasím s tím, e by holky měly být hornice a zednice
Nesouhlasis s tim, ze holky maji byt hornice a zednice? Chces jim to zakazat? Uplne? Ja jen ziram ! Jaky mas duvod?
To ze nejaka holka chce byt zednici a vyuci se, je snad jeji vec, ne?Jistě, e je to její věc:-) rozhodně nechodím po učilitích a nerozmlouvám jim to:-) pokud vůbec nějaké jsou. To ví, já jsem v tomhle tradiční, chlapská práce nech zůstane chlapskou
Ty NESOUHLSIS prece. Proto moje odpoved.
Co znamena to *necht* ? Ja SOUHASIM, protze mi do toho nic neni, jake si nekdo (zena nebo muz) zvoli zamestnani, naopak - podle me- necht at toto vykonavaji taky zeny.
Není tady