Midori napsal(a):

Martinko, v poradně jsme byli oba, u psychologa já.
Ty ještě nemáš dítě, viď? Viz: pokud chlapa mile uvítáš, dáš mu dobré jídlo a pak se pomilujete... ano, to se dělá opravdu dobře, když si člověk nestíhá pomalu ani vyčistit zuby a spí v průměru 3 hodiny denně. O jizvě po porodu a všech dalších bolestech ani nemluvím.
Dítěti nestačí, jak často ho vídá. Bulil mi u jeho zamčených dveří.
Ale v něčem máš samozřejmě pravdu, nestíhám teď víc a podrobněji reagovat už ale.

heleno, ano, dvouletý děcko není tak moc inspirativní, ale já si s ním taky hraju, i když bych si šla radši číst. Je to i povinnost prostě.

Ne nevěděla. Resp. nevěděla jsem, že až tak moc. Opravdu jsem byla přesvědčená, že bude skvělý otec například (a uvědomovala jsem si, že co se týká domácnosti to nebude nic moc, ale zas až takovou katastrofu a ignoraci jsem nečekala).

ta věta měla proboha znamenat: Podle mého názoru bychom měli hledat řešení a kompromis. A ne že to samotné řešení by mělo být podle mého

Zatím dítě nemám.
Ale pokud spíš v průměru 3 hod. denně... skutečně? - pak bych neřešila vztah, ale primárně to, abych se vyspala.
A taky bych už asi byla v Bohnicích.
Neřešila bych, aby dítě hlídal manžel, ale aby ho hlídal vůbec někdo, abych se mohla vyspat!
(jinak v tom asi musí být víc než dítě, přece ve 2 letech už dítě v noci spí, ne?)

No nic, napsáno bylo dost... asi bych se zeptala sama sebe, jestli je mi líp s ním (manželem) nebo bez něj. A hlavně bez výčitek svědomí.

... jo a myslím, že opravdu potřebuješ pomoc. Pokud není manžel schopen Ti ji dát, zkus někoho jiného: maminku, sestru, kamarádky... atd. Blízcí lidé jsou od toho, aby Ti pomáhali, ale musíš je požádat :-)

... ještě mě napadá, že manžel se ještě nevyrovnal s novým uspořádáním rodiny - totiž že na prvním místě u tebe už není on, ale dítě. Může to pro něj být šok... - což není omluva, ale možné vysvětlení... kdo v dnešní době je připravený na to, co přijde po narození dítěte, myslím, že nikdo.

Tj. předtím jste fungovali jinak a teď nezvládáš, a chceš po něm pomoc... mohlo ho to vyděsit? - to by bylo na psychologa pro něj :-)

sahleb napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

S dítětem - ženská od přírody funguje tak, že spíš "je" (bytí) a muž zase dělá, koná (akce).

Je škoda, že už nežijeme v širším společenství, protože tam dítě mělo tetičky a babičky a chlapi nebyli nucení dělat věci, ke kterým nemají buňky... prostě lovili. A ženská v kruhu sester, maminky, babičky a ostatních ženských nikdy na "domácnost" a děti nebyla sama. To je smůla dnešní společnosti (i když i dnes by maminka nebo někdo z rodiny mohli pomoct).

Potomstvo jsem naucila na pocitaci ja, lyzovat ja, jizdy do autoskoly ja, jizda na kole taky ja.
Omlouvat dokola muze tim, ze pred 30 000 nekdo z nic obcas prej neco ulovil.....................ufffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffffff:kapitulation:

Si to špatně pochopila, to není omluva, pokusila jsem se popsat, jak to podle mého názoru principielně fungovalo.
Princip je jasný: muž = akce, žena = bytí.
To, že žena i muž má v sobě obě složky (vnitřního muže i vnitřní ženu) a že záleží na jejich poměru, snad nemusím vysvětlovat, to je notoricky známé (nebo není?).
A je to mimo téma.

Jo a k vyčerpání z miminka. Tohle už jsem četla víckrát a taky jsem četla radu, že by si měla žena zařídit "výpomoc" na šestinedělí. Ale je jasný, že tou výpomocí se nemyslí manžel, ale nějaká jiná žena (třeba maminka), která uvaří, vypere, uklidí...
Vím že je to rada po bitvě, ale dovedu si představit, že to sníží napětí jak u ženy, tak u chlapa (nemusí být vyděšený, jak to zvládne, když se o domácnost nikdy nestaral). A popravdě, maminka taky vaří líp než manžel :-)))

Midori napsal(a):

Martionko, už nééé, naštěstí, to bych si tu tak vesele nevypisovala
Ale prvních několik měsíců jo. Částečně přímo kvůli miminu (budilo se a musela jsem kojit a uspávat), částečně zprostředkovaně kvůli miminu (byla jsem tak vyčerpaná a nevyspalá, že mi byla zima i při 25 stupních v pokoji, klepala se zimou a nemohla usnout).

Proč o svém děťátku píšeš tak neosobně? Dítě, děcko, mimino... To mě velmi zaujalo.
Ani jednou ses nezmínila, jestli máte holčičku nebo kloučka. Kvůli anonymitě?

Upravil(a) majkafa (19. 6. 2012 16:21)

Martinka1 napsal(a):

Majkafo: no jo, ale ty jsi ženská... chlapa by asi nebavil "každý brouček" :-)

To je zajímavé, že mého zetě baví. Můj zeť nosil drobíska i v šátku a maminky zíraly. Před Vánocemi s ním jel sám na Mikulášskou jízdu historickým vláčkem, když dcerka chodí k lékaři, čeká druhého mimíska, je s ním v práci... A tak bych mohla pokračovat.
Takže opět - nezevšeobecňovat.

Upravil(a) majkafa (19. 6. 2012 16:21)

helena napsal(a):

nebyl ochotný řešit, že mi ve vztahu něco chybí, že bych od něj něco potřebovala, že chci něco změnit
Tobě chybí, ty bys potřebovala, ty chceš změnu... on ne. On je takhle spokojenej... a když není, tak se jednoduše zamkne. Jak prosté.
Tvoje "chyby" nejsou v tvém chování, ale v tom, že ses ho snažila nacpat někam, kam on zjevně nechtěl... takže se celkem logicky vzpírá. Ty máš představu šťastný rodiny, on zřejmě taky - akorát že se diametrálně liší. Bohužel musím opakovat, že jsi věděla... a možná jen nechtěla vidět, nebo (naivně) doufala, že ho změníš ty nebo dítě.
A ty jsi šťastná, se svým zvířátkem?
To není zvířátko pro radost... to je zvířátko, o který je teď už jen nutný se postarat. Starýho psa taky nevyhodíš na ulici nebo nepověsíš někomu na krk jen proto, že je výrazně odlišnej od toho štěňátka, co sis kdysi přivedla domů.
(Jsem zvědavá, kdo se zas nade mnou bude pohoršovat )

ja urcite ne, naprosto to chapu . Narozdil od jinych pro mne nesrozumitelnych prispevku , tz tvoje jsou pro mne srozumitelne .

sahleb napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Princip je jasný: muž = akce, žena = bytí.
To, že žena i muž má v sobě obě složky (vnitřního muže i vnitřní ženu) a že záleží na jejich poměru, snad nemusím vysvětlovat, to je notoricky známé (nebo není?).
A je to mimo téma.

COZE????? To zni jako ze stredoveku. Sovinisticky blbiny. Muz i zena je byti i akce.

Copak nic nedelas? Kdyz teda nic nedelas, tak si nemysli, ze to je i u vsech lidi  na zemekouli-. Podle me je akce uz jen porod.

Souhlasím se Sahleb,to co píše M.jsou tlachy nějaké sekty snad,ne?Aby vše ve vztahu klapalo,je nutno aby oba byli v akci i v tom bytí.A že vím, o čem mluvím-vl.zkušenost!!

majkafa napsal(a):

Martinka1 napsal(a):

Majkafo: no jo, ale ty jsi ženská... chlapa by asi nebavil "každý brouček" :-)

To je zajímavé, že mého zetě baví. Můj zeť nosil drobíska i v šátku a maminky zíraly. Před Vánocemi s ním jel sám na Mikulášskou jízdu historickým vláčkem, když dcerka chodí k lékaři, čeká druhého mimíska, je s ním v práci... A tak bych mohla pokračovat.
Takže opět - nezevšeobecňovat.

Tak to bude výjimka, většina chlapů co znám je jiná. Ale existují jak je vidět :-)))

Vilemína napsal(a):

majkafa napsal(a):

To je zajímavé, že mého zetě baví. Můj zeť nosil drobíska i v šátku a maminky zíraly. Před Vánocemi s ním jel sám na Mikulášskou jízdu historickým vláčkem, když dcerka chodí k lékaři, čeká druhého mimíska, je s ním v práci... A tak bych mohla pokračovat.
Takže opět - nezevšeobecňovat.

Bobísek, mocinky, dovča, manža, těhulkování... nemůžu si pomoct, ale z toho se mi ježí chlupy.

Souhlas

Grainne napsal(a):

Souhlas

Grainne, ozvi se, až budeš mít vnoučátko.

majkafa napsal(a):

Grainne napsal(a):

Souhlas

Grainne, ozvi se, až budeš mít vnoučátko.

nestras , nijak po tom netouzim moc na deti nejsem, spis musim doufat, ze kdyz se to stane / ovsem pri pohledu na sve deti se mi to zatim jevi jako vysoce nepravdepodobne / , ze me to snad trochu zmeni , abych nebyla za zlou tchyni a babicku