|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
majkafa napsal(a):
Je pro mě smutné zjištění, kdybych řekla - vážím si své maminky proto, že .......
Nedovedu najít jediný důvod, proč bych si ji vážila. Tento cit nebo jak to nazvat u mě směrem k ni není.
co třeba dala mi život. 9 měsíců mě nosila ve svém těle a pak porodila,?
Není tady
Můj malý chlapec přišel dneska před večeří do kuchyně
a podal mi kus papíru, na který něco napsal,
tak jsem si utřela ruce do zástěry
a začala číst, no a tam stálo :
zametl dvorek - 20 korun,
stlal si sám postel celý týden - 30 korun,
dvakrát utřel mádobí - 8 korun,
třikrát hlídal mladší sestru - 10 korun,
vynášení odpadků - 4,5
za pochvalu ve škole - 30 korun ,
vyvenčil psa 3,20 - celkem 105,5
Tak jsem tam stála a koukala na něj
a hlavou se mi honilo snad tisíc myšlenek,
pak obrátila papír, vzala tužku a začala psát.
Devět měsíců tenkrát,
já s láskou Tě nosila - nic víc....
a pak po nocích v nemocích
nebe jsem prosila nic víc....
to mě snad stálo jen čas a možná pár vrásek ,
co k tomu říct.....
Snad že láska se splácí,
zas jen stejnou láskou nic víc....
hlavní odměnou mou je,
když věci ti jdou nic víc....
to že sdílíme spolu,
díl štěstí i bolu nic víc....
Zdarma šít denně prát a vařit co máš rád, to nic není.....
každá láska i Tvá zas jen láskou se cenní, nic víc....
Když dočetl, tak papír zmačkal a schoval do kapsy,
sklopil hlavu tak jak to dělá vždycky,
když má slzy na krajíčku a řekl, mami,
Ty ale víš, že tě mám moc rád !
Každá láska se splácí,zas jen stejnou láskou nic víc...
(Petra Černocká - Nic víc)
Není tady
helena napsal(a):
že jsem strašně nervózní a že se na mně hned pozná, kdy jsem dobře naložená a kdy ve stresu a když jsem ve stresu (což jsem prý pořád), tak je jí jasný, že budeme hádat ... a jsme zase na tom kolotoči
Aniž bych chtěla rejpat... jen se ptám - fakt nejsi (nebo nějakej čas nebyla jsi) nervózní a ve stresu nějak nadmíru? Nebo nějak jinak, než byla maminka zvyklá?
Možná, že tohle je ten pudl pod zemí http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png - blbý období, při setkání vám vzájemně něco nesedlo... a od tý doby je máma "nastražená", že zas budeš nervéz... ty to na ní samozřejmě poznáš a zareguješ, řekněme, mírně nevrle, čímž jí potvrdíš ten stres a nervozitu... a jak říkáš "jsme zase na tom kolotoči", aniž byste si vůbec uvědomovaly, že si navzájem dráždíte tykadýlka http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png
Dá-li se stres měřit, pak dnes (a celou tu dobu od ledna) nejsem v takovém stresu, jako například před dvěma roky, kdy jsem měla fakt dost práce nebo před rokem, kdy jsem měla zdravotní problémy...
Ale máš pravdu v tom, že si vzájemně tykadýlkama třepeme 
, proto píšu o tom kolotoči.
Já o něm vím, ale nevím, jak z něj vyskočit.
Není tady
Jessika napsal(a):
Shaleb, jak to máš s mámou ? (tedy pokud ještě žije, nechtěla bych být neomalená)...
No tak jo, klidne odpovim. Nemam s rodici problem, ted zijeme daleko od sebe, ale pomahaji mi jak mohou. Jsem jim vdecna za ohromne moc veci. Za vychovu, pristup k vzdelani, emancipaci, zpusob zivota a taky za to, ze se vzali. S otcem mam - mozna - lepsi vztah nez vetsina dcer. Vetsina mych znamych holek popisuje lepsi vztah spis s matkou.
Moc ho obdivuji, prave proto, ze me vychovaval, prebaloval a taky ho obdivuji kvuli jeho praci. Ovsemmoji mamu taky, byla prvni zena v Cesku s takovou profesi.
A nejsem sama.
Upravil(a) sahleb (14. 6. 2012 16:28)
Není tady
Mám svou mámu moc ráda. Vždycky jsem si s ní povídala, rozuměly jsme si, vím, že mě má moc ráda.
S tátou jsem mívala vztahy všelijaké z důvodů na obou stranách.
Máma měla nesmírně krušné dětství, bez zázemí, bez bezpečí, bez maminky.
Loni se mi přihodilo, že jsem vyhledala terapii RUŠ. Byla jsem na smrt vyčerpaná, nemohla jsem dál. Terapeutka mi v rámci "čištění" vztahů s nejdůležitějšími řekla, že začneme s rodiči, jestli chci napřed otce nebo matku. Řekla jsem, že je mi to jedno, ona vybrala matku, já jsem si pomyslela, že to bude šup šup. Trvalo to celé ty 4 hodiny úvodního sezení (táta při příštím asi hodinu a půl)! Po cestě od RUŠitelky jsem několikrát usnula (naštěstí jsem jela MHD, jsem přesvědčena, že bych usnula i za volánem, takže bych měla vyčistíno, ale mrtvo), doma jsem za zcela nepřijatelných podmínek padla do postele a spala 12 hodin, probudila jsem se jako jiný, svěží člověk.
Zdá se mi, že máma, a myslím jakákoli, je se svým dítětem spojitá nádoba. Příjde mi, že jak to mám se svou mámou, tak to mám se svým ženským principem. Jak se chovám ke své mámě jako k ženě, tak se chovám k sobě, jako k ženě. Že ji celý život mohu podpořit jako ženu a podpořím tím i sebe. A naopak.
Není tady
Ziki napsal(a):
majkafa napsal(a):
Je pro mě smutné zjištění, kdybych řekla - vážím si své maminky proto, že .......
Nedovedu najít jediný důvod, proč bych si ji vážila. Tento cit nebo jak to nazvat u mě směrem k ni není.No, mám to samý. Úplně lhostejná mi teda není,protože je to dcera mojí drahé babičky,a tak to jedině vnímám, jinak mi to bohužel ani nejde.
Mám to tak nějak stejně jako vy 2.Nechápu,proč bych si měla své matky vážit - není pro mě žádnou hrdinkou,ani nic mimořádného neudělala,naopak,co mohla,to si v životě podělala:D,svou matku mou prima babičku nakonec šupla do DD-to zas kvůli svému novému manželovi,který žárlil i na naši andulku;a stejně se s ním nakonec rozvedla.Mě třeba kvůli němu nezaplatila ani 3000 na členství v družstvu a tak mě pak taky s lehkou dušou vyprovodila z domu.Nyní je sama,ale je aktivní,zdravá,samostatná,vidíme se párkrát do roka.bydlíme cca 100km od sebe.
A už vůbec nemám důvod si ji vážit jak tady nesmyslně píšete někteří proto,že mi dala život-především ona si tím,že mi ho dala,naplnila svoje tužby,plány,své ženství.Nic nepochopitelného.Nedala-li by mi ho,tak bych tu nebyla,to jevše.
Upravil(a) Jaku (14. 6. 2012 16:23)
Není tady
Ty jo, tak na příspěvky čučím jak trubka.
NEvěřila jsem,že by někdo mohl nenávidět svou mámu. 
za to, že provedla něco, co se nám nelíbilo. Třeba to je pro nás neomluvitelné, ale ... je to smutný čtení.
Upravil(a) dusička (14. 6. 2012 16:45)
Není tady
agewa napsal(a):
majkafa napsal(a):
Je pro mě smutné zjištění, kdybych řekla - vážím si své maminky proto, že .......
Nedovedu najít jediný důvod, proč bych si ji vážila. Tento cit nebo jak to nazvat u mě směrem k ni není.co třeba dala mi život. 9 měsíců mě nosila ve svém těle a pak porodila,?
Tohle pro mě nějak není důvod. Taky jsem porodila své děti. A když mi bylo v těhotenství špatně a s dcerkou jsem ležela na udržování a nesměla ani sedět v posteli, maminka řekla - vy mladí jste dneska nějací cimprlich. 
Takže ani tohle ne.
Nemám potřebu mermomocí si hledat nějaké důvody. Jestli si jí někdy budu vážit, tak prostě budu. Až to ke mně přijde samo. Ale násilím ho sama sobě nevnutím. Na to už se mám teď ráda, abych si takhle ubližovala. Možná ještě tak před 7 lety, když jsem byla za chudinku. Ale teď už ne.
Ziki napsal(a):
holcina napsal(a):
majkafa napsal(a):
Já si své maminky nevážím. Takže kdybych jí to říkala, lhala bych.
To ale nemá nic společného s láskou.
Já si své maminky vážím hlavně proto, že mi dala život. A pro spoustu jiných věcí. I když mě taky občas uměla naštvat, ale už se jen usměju a neřešímHolcino, není to jen smutné čtení. Ono se to někdy i těžko píše.. A ještě smutněji prožívá.
Ano, přesně tak. Pro někoho je to "jenom" smutné čtení.
Ale pro ty, co to žijí, je to mnohem smutnější a těžší.
Nechci se rouhat, ale prostě, má milovaná babička, říkaly jsme jí německy oMAMA, to je ta má milovaná a milující mě - bezvýhradně. I když jsem nedělala spoustu věcí podle jejich představ.
Moje maminka - z ní stále cítím, že mě měla ráda, jen když jsem byla v jejich očích "dokonalá".
Já si nemohu vzpomenout, jestli mě vůbec někdy pochválila. Ale co všechno dělám špatně, jak jsem neschopné nemehlo k ničemu, to jsem slyšela často.
Rozumem si říkám, a asi to tak je, že ona mě má ráda, určitě. Ale já to z ní prostě necítím. Ani teď. I když zavolám, tak se netěší, že mě slyší, ale první dostanu vyhubováno, že jsem nevolala dlouho. Už jsem jí řekla - mami, jestli ti chybím, tak zavolej někdy ty... Zavolá. Na mé narozeniny a svátek. Chápu, že je v důchodu, že to stojí peníze. Ale ještě aspoň o něco víc než 2x za rok by mohla zavolat i ona. Abych měla pocit, že jí chybím.
Myslím, že chybím. Ale ona to jinak neumí.
Revliba napsal(a):
majkafa napsal(a):
Já si své maminky nevážím. Takže kdybych jí to říkala, lhala bych.
To ale nemá nic společného s láskou.Tohle je Majkafo přesně to,proč tě lidé odmítají,nemají tě rádi a nevěří ti......bohužel,ty si to interpretuješ přesně naopak.....
Možná kdybys ubrala pár kostelíčků,Bohů,milých,vnoučátek a kdovíjaké bohulibé havěti...a hodila se do normálních lidských kolejí....snad by tvé EQ rozkvetlo..
a tudíž i tvé přijetí společností,kterou tak ráda káráš...
sorry zaJess,ovšem nemůžu si pomoci..
Revlibo, nebudu ze sebe dělat, co nejsem, jen proto, aby mě někdo přijal. Pokud mě má přijmout, tak takovou, jaká jsem. 
Nemám problém s přijetím společností v životě mimo internet.
A že mě někdo nepřijímá? Že mě nepřijímáš ty nebo někdo jiný na netu? To mě netrápí.
majkafa napsal(a):
agewa napsal(a):
majkafa napsal(a):
Je pro mě smutné zjištění, kdybych řekla - vážím si své maminky proto, že .......
Nedovedu najít jediný důvod, proč bych si ji vážila. Tento cit nebo jak to nazvat u mě směrem k ni není.co třeba dala mi život. 9 měsíců mě nosila ve svém těle a pak porodila,?
Tohle pro mě nějak není důvod. Taky jsem porodila své děti. A když mi bylo v těhotenství špatně a s dcerkou jsem ležela na udržování a nesměla ani sedět v posteli, maminka řekla - vy mladí jste dneska nějací cimprlich.
Nemám potřebu mermomocí si hledat nějaké důvody. Jestli si jí někdy budu vážit, tak prostě budu. Až to ke mně přijde samo. Ale násilím ho sama sobě nevnutím. Na to už se mám teď ráda, abych si takhle ubližovala. Možná ještě tak před 7 lety, když jsem byla za chudinku. Ale teď už ne.
No vidíš, a já bych jí řekla, vždyt si maminko taky byla mladá, jen si vzpomeň.
PRávě že si i vážím mé mámy,že vím,jaký to je rodit dítě.
Není tady
Majkafo - třeba Tvoje mamka neumí vyjádřit to,že Tě má ráda. NEbyla utlačovaná, bylo jí dáno v dětství láska? Chválil jí někdo?
Mojí mamku třeba ne, ale všimla jsem si,že ona o to vyloženě stojí. A když jí pochválím, je uplně jiná. Učíme se to spolu navzájem. Co nedala mě, protože neuměla, dává vnučce.
A tak je to možná u Vás. Co Tvoje babička nedala své dceři, dala Tobě.
Není tady
heleno, hezká básnička.
Ale když jsem stonala, když mi bylo smutno na duši, byla se mnou má babička, ona se o mě zajímala, ona se starala.
Moje máma ne.
majkafa napsal(a):
heleno, hezká básnička.
Ale když jsem stonala, když mi bylo smutno na duši, byla se mnou má babička, ona se o mě zajímala, ona se starala.
Moje máma ne.
Majkafo - nedokážeš to mámě odpustit?
Proč nemohla být u Tebe? Měla nějaký důvod? Jen se ptám, nechci rýpat,vím, že je to citlivý téma, zajímá mě to. Je to smutný. 
Není tady
řekla si Tvojí mámě, že jí potřebuješ, poprosila si jí,aby byla s Tebou, nebo si čekala, že jí to napadne?
Není tady
dusička napsal(a):
Ty jo, tak na příspěvky čučím jak trubka.
NEvěřila jsem,že by někdo mohl nenávidět svou mámu.
dusičko, nenávidět?
Ty to pořád motáš.
Nečetla jsem, že by tu kdokoliv psal o tom, že svou mámu nenávidí.
Píšeme o tom - že si jí nevážíme. To je něco úplně jiného.
Já mám svou maminku ráda. Ať je jakákoliv, ať bylo cokoliv. Miluji ji. Ale láska nemá nic společného s tím, že si jí nevážím. Už jsem to tu psala, víš?
majkafa napsal(a):
dusička napsal(a):
Ty jo, tak na příspěvky čučím jak trubka.
NEvěřila jsem,že by někdo mohl nenávidět svou mámu.dusičko, nenávidět?
Ty to pořád motáš.
Nečetla jsem, že by tu kdokoliv psal o tom, že svou mámu nenávidí.
Píšeme o tom - že si jí nevážíme. To je něco úplně jiného.
Já mám svou maminku ráda. Ať je jakákoliv, ať bylo cokoliv. Miluji ji. Ale láska nemá nic společného s tím, že si jí nevážím. Už jsem to tu psala, víš?
Vím,že si to tu psala,
ale tak nějak mi slovo nenávist padlo u příspěvku Jaku.
Nepsala jsem,že mámu nenávidíš, nepíšeš o ní ošklivě, jako že na ní nemáš vztek, jako Jaku. Reagovala jsem na příspěvek Jaku.
A s tím vážím, nevážím, musím o tom přemýšlet, já to nežiju, tak možná ted tomu nerozumím.
Není tady
dusička napsal(a):
No vidíš, a já bych jí řekla, vždyt si maminko taky byla mladá, jen si vzpomeň.
PRávě že si i vážím mé mámy,že vím,jaký to je rodit dítě.
Vůbec nechápeš, o čem píšu. Já jsem ležela 500 km daleko od svého domova, odešla jsem do Čech 6. září, nikoho kromě tchýně, tchána a desetileté švagrové jsem neznala, můj muž byl na vejšce v Žilině. Mé kamarádky a mé sestry 500 km ode mě. A já jsem už 25. září ležela v nemocnici v Příbrami na udržování, sama, a má maminka, místo aby mě podporovala, držela, mi pohrdavě řekla, že my mladí jsme cimprlich. hm.
Ty někdy taky tak necitlivě plácáš, aniž by ses zamyslela. Jsi pro mě zrcadlem, že takhle ne.
Upravil(a) majkafa (14. 6. 2012 18:53)
dusička napsal(a):
majkafa napsal(a):
heleno, hezká básnička.
Ale když jsem stonala, když mi bylo smutno na duši, byla se mnou má babička, ona se o mě zajímala, ona se starala.
Moje máma ne.Majkafo - nedokážeš to mámě odpustit?
Proč nemohla být u Tebe? Měla nějaký důvod? Jen se ptám, nechci rýpat,vím, že je to citlivý téma, zajímá mě to. Je to smutný.
dusičko, ty fakt plácáš. Psala jsem někde, že jí to nedokážu odpustit? Že jsem jí to neodpustila? Nemám jí co odpouštět. Dělala, jak uměla. Ale to neznamená, že si tyhle věci vygumuju z hlavy. Proč? I to byl můj život a tak jsem to žila.
dusička napsal(a):
řekla si Tvojí mámě, že jí potřebuješ, poprosila si jí,aby byla s Tebou, nebo si čekala, že jí to napadne?
Ano, poprosila. Mockrát. Naposledy před 6 lety, když jsem se vrátila z psychiatrie. Prosila jsem ji, aby přijela, aby tady se mnou pár týdnů nebo aspoň pár dní byla, že je mi velmi zle a cítím se velmi osamělá. Maminka byla v důchodu.
Řekla mi na to, že by neměl kdo krmit slepice. (Měl. Sestra bydlí asi 100 metrů od našich).
Mamince je 72 let a vypadá a cítí se dobře. K tetě do "západního" Německa jela na 2 týdny.Za mnou byla maminka a tatínek naposledy v roce 2003 a maminka řekla, že už jsou hodně staří a už ke mně nikdy nepřijedou. Vůbec neví, kde bydlím, jak vypadá můj byt. Nepřijeli s tátou v roce 2009 ani na svatbu mé dceři do Prahy.
Upravil(a) majkafa (14. 6. 2012 18:55)
majkafa napsal(a):
dusička napsal(a):
No vidíš, a já bych jí řekla, vždyt si maminko taky byla mladá, jen si vzpomeň.
PRávě že si i vážím mé mámy,že vím,jaký to je rodit dítě.Vůbec nechápeš, o čem píšu. Já jsem ležela 500 km daleko od svého domova, odešla jsem do Čech 6. září, nikoho kromě tchýně, tchána a desetileté švagrové jsem neznala, můj muž byl na vejšce v Žilině. A já jsem už 25. září ležela v nemocnici v Příbrami na udržování, sama, a má maminka, místo aby mě podporovala, držela, mi pohrdavě řekla, že my mladí jsme cimprlich. hm.
Ty někdy taky tak necitlivě plácáš, aniž by ses zamyslela. Jsi pro mě zrcadlem, že takhle ne.
Majkafo - nepsala si nic o porodnici, z Tvého psaní jsem si udělala možná "domněnky" ale je to stále tam. Cítím to z Tvého psaní, Ty si byla ta chudinka, že Tě máma nepodpořila.
Ale třeba zkus taky pochopit svou mámu, třeba neměla lehký dětství , nejenom Ty si ho neměla lehký, ano, i Tvoje máma. A když Tě porodila, třeba si přála, aby ses měla líp než ona, ona si myslela,že je cimprlich,že není statečná, a tak paradoxně to chtěla po Tobě, aby si statečná byla.
Upravil(a) dusička (14. 6. 2012 19:02)
Není tady
majkafa napsal(a):
dusička napsal(a):
řekla si Tvojí mámě, že jí potřebuješ, poprosila si jí,aby byla s Tebou, nebo si čekala, že jí to napadne?
Ano, poprosila. Mockrát. Naposledy před 6 lety, když jsem se vrátila z psychiatrie. Prosila jsem ji, aby přijela, aby tady se mnou pár týdnů nebo aspoň pár dní byla, že je mi velmi zle a cítím se velmi osamělá. Maminka byla v důchodu.
Řekla mi na to, že by neměl kdo krmit slepice. (Měl. Sestra bydlí asi 100 metrů od našich).
Majkafo - je to smutný, neomlouvám jí. Jasně že to byla výmluva - slepice, nedokázala si najít k Tobě cestu, jak kdyby se bála obejmutí od Tebe, přiblížení. Já píšu asi jako tatar,neumím to vyjádřit.
Upravil(a) dusička (14. 6. 2012 18:56)
Není tady
dusičko, na udržování se neleží na porodnici, ale na gyndě. A třeba na pokoji se ženami, co šly na interupci... Aspoň v příbramské nemocnici takhle necitliví byli.
majkafa napsal(a):
dusičko, na udržování se neleží na porodnici, ale na gyndě. A třeba na pokoji se ženami, co šly na interupci... Aspoň v příbramské nemocnici takhle necitliví byli.
To máš jedno Majkafo.
Já ležela na udržování jak na gyndě tak i na porodnici. Je to furt nemocnice
Upravil(a) dusička (14. 6. 2012 18:57)
Není tady
dusičko, dopsala jsem něco do mého příspěvku 145. Přečti si to, prosím. Možná pak pochopíš.
Upravil(a) majkafa (14. 6. 2012 18:58)
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
