no - ale dá se říct, že v tomto momentě erem udělala správně - nechá kluka napospas jeho osudu - a ten bude mít on ve svých rukách. Jen potřebuje trošku víc té důslednosti erem sama - tj. žádný trencle, žádný polívčičky a knedlíčky s omáčičkou a 10 rohlíků k snídani..... na**at. Nech ho vyhladovět, on na to přijde....dřív, nebo později, nemyslím, že je totálně odepsanej (psala jsi, že chodil/chodí? do práce) Fakt, nech ho padnout na  tu h*bu..... v budoucnu ti za to poděkuje, teď to nevidí ani on, ani ty 

Zklamaná napsal(a):

no - ale dá se říct, že v tomto momentě erem udělala správně - nechá kluka napospas jeho osudu - a ten bude mít on ve svých rukách. Jen potřebuje trošku víc té důslednosti erem sama - tj. žádný trencle, žádný polívčičky a knedlíčky s omáčičkou a 10 rohlíků k snídani..... na**at. Nech ho vyhladovět, on na to přijde....dřív, nebo později, nemyslím, že je totálně odepsanej (psala jsi, že chodil/chodí? do práce) Fakt, nech ho padnout na  tu h*bu..... v budoucnu ti za to poděkuje, teď to nevidí ani on, ani ty 

souhlasím. Ale ona bude zase měkká, jak ji znám.

majkafa napsal(a):

Zklamaná napsal(a):

no - ale dá se říct, že v tomto momentě erem udělala správně - nechá kluka napospas jeho osudu - a ten bude mít on ve svých rukách. Jen potřebuje trošku víc té důslednosti erem sama - tj. žádný trencle, žádný polívčičky a knedlíčky s omáčičkou a 10 rohlíků k snídani..... na**at. Nech ho vyhladovět, on na to přijde....dřív, nebo později, nemyslím, že je totálně odepsanej (psala jsi, že chodil/chodí? do práce) Fakt, nech ho padnout na  tu h*bu..... v budoucnu ti za to poděkuje, teď to nevidí ani on, ani ty 

souhlasím. Ale ona bude zase měkká, jak ji znám.

Nemůže jeden člověk zachránit celý svět....takže? Nechat padnout na tu h*ubu i erem...ostatně, až bude zas o nějaký ten rok starší, třeba ji nějaké souvislosti dojdou

Erem,
ale aby sis nemyslela, že jsem to všechno měla pořešené jen tak lehce, jako když luskneš prsty, prošla - oba jsme si prošli peklíčkem.
srdce mi to rvalo na kusy a na můj vkus to trvalo moc dlouho, nakonec přišel zlom.
Bájil o práci v Izraeli, podpořila jsem ho v tom, dokonce jsem mu možná na cestu i něco přidala, zrušil si spoření, aby mohl odjet.
Vrátil se za pár týdnů a bez peněz,hubený, hladový ale podle všeho mu za dnů, kdy jedl jen papriku, kterou obíral, mnoho věcí docvalko. Pak se to začalo měnit, protože on chtěl něco změnit
našel si nějakou práci, pak se odstěhoval, bydlel všelijak, živil se bůh ví čím, ale zvládl to.

Dnes dělá  přesně to, z čeho mu naskakovaly pupínky, co nechtěl- hypotéka na dům, denodenní práce, přesčasy, aby se postaral o rodinu.
Ale to už je jeho život a já jsem jen pozorovatel z dálky.Vídáme se málo, zato je to intenzivní a teď je to tak. Já se zlobím, že mi nezavolá a nepísne a on mě ujišťuje, že sice málo volá a píše, ale jsem jeho milovaná maminka.
A zase mě má na chvíli na lopatě.

Bydlela tu kdysi  v 1+1 bábinka-velice milá. Její syn alkoholik tak hospodařil, že skončil u ní -u své staré matky, které bylo přes 70. Vlastně ho živila, uklízela..  grr a brrrr- takhle si své stáří nepředstavuji , proto už dnes proto musím udělat se synem pořádky - taky jeden ponor do historie kritického období.

Erem....dobře ti tady radí....dej na ně
musíš ho nechat být....musí sám
já to tak měla s BM - ale to je trošku jiné...partner x dítě
teprve tehdy, když jsem ho nechala být..nechala ho v těch sračkách....několikrát mu šlo o život..propadl skleněnými dveřmi a málem vykrvácel.......když jsem se s ním rozvedla...tak se šel léčit a už přes
2 roky nepije...tvrdí, že to má vyřešené a že už nikdy....člověk by mu i uvěřil.....já ne
dokud jsme ....já + děti pomáhali...domlouvali...doprovázeli ho k lékařům....nic nepomáhalo
až totální odstřižení....totální jakoby nezájem.....věděli jsme, kde je a co dělá

Erem, držím ti palce, udělalas to dobře. A to, že jsi ho kdysi nedala do diagnosťáku, bylo také správné - pochybuji, že  diagnosťák někomu v něčem pomůže - to vidíš i na tom, jak ti pomohli odborníci.
A že mu něco vypereš, když sám nemá pračku, je také správné - v tom je právě cítit tvoje mateřská láska, že ho necitelně nechceš zadupat do země.
Ať vám to vyjde. 

Erem - kočko - nic si nevyčítej.
Kluk bude v pohodě uvidíš. Jestliže píšeš,že když neměl práci,tak vydržel být bez fetu je dobrá situace,že není až tak závislej.
Já bych řekla, že kluk chce být sám od "buzerování" co má jíst a tak. Vím,že to máma se svýma dětma myslí dobře, ale on je dospělý.
Držím pěstě
Vždyt se na něj nevykašleš,jen mu necháš prostor pro jeho život.
Jak vypadá to bydlení po Tvé matce? Je to tedy v domě s tátou? Já nevím Erem, jak se Ti tam bude žít. Co kdyby radši kluk napsal žádost na byt jako Tvá dcera. Vždyt Ty seš ve svém bytě spokojená a zvyklá,proč by ses měla stěhovat Ty?

Ahoj holky!

Souhlasím s většinou - k dětem by se měl člověk už od mala chovat tak, aby byly samostatné. Pomoci v nouzi, to ano - ale nepoletovat za nima zbytečně - ničeho by si nevážili. Já děti vždy učila samostatnosti. Nebránila jsem jejich odstěhování - je to lepší než se držet máminy sukně. Každý se velice brzo osamostatnil a máme snad ještě lepší vztah. Vydělávají si na sebe a já můžu zase cestovat. Třeba teď jsem se vrátila z Itálie. Nádhera. Po dvaceti letech zase svobodná, krásná a užívala jsem si sluníčka. Tip sem našla tady http://cestuj-levne.cz/  :-) a plánuju jet zase

Holky, pusťte je do světa a sebe taky!!!

majkafa napsal(a):

Musíš dávat reklamu ještě i sem?

nechápu?

Vějířovka napsal(a):

Erem, držím ti palce, udělalas to dobře. A to, že jsi ho kdysi nedala do diagnosťáku, bylo také správné - pochybuji, že  diagnosťák někomu v něčem pomůže - to vidíš i na tom, jak ti pomohli odborníci.
A že mu něco vypereš, když sám nemá pračku, je také správné - v tom je právě cítit tvoje mateřská láska, že ho necitelně nechceš zadupat do země.
Ať vám to vyjde. 

Vějířovko, já myslím, že by mu Erem pomáhat neměla, že by měl konečně dospět se všemi důsledky z toho vyplývajícími. Když sám nemá pračku, tak si přece může vyprat v ruce. Mí rodiče, když se vzali, tak taky pračku neměli, bráchovi pral otec plínky na valše a taky to zvládl. Já bych mu to svou pomocí neulehčovala v ničem. Zrovna v případě Erem mám pocit, že to začne čistým prádlem a skončí to tím, že se nastěhuje za nima do domečku. Určitě by měl vědět, že ho má Erem ráda, ale to se dá dát najevo i jinak než pomocí v domácnosti.

eremina láska k dětem je bohužel opičí, aspoň já to tak vidím. A to není pro děti nic dobrého. To totiž není láska.
Vějířovko, kam na to chodíš? Pozdrav lásky mě odrovnal

helena napsal(a):

v tom je právě cítit tvoje mateřská láska, že ho necitelně nechceš zadupat do země
Nevypráním ho do země nezadupe... naopak. Jen ať si hezky pere. A taky kupuje jídlo a toaletní papír, platí složenky, přišívá knoflíky... ona jediná šance v podobných případech je přestat se starat, bohužel. Ono je strašně těžký zpovzdálí sledovat, jak je mládě po kolena, po pás, po krk ve srač*kách a neběžet ho vytáhnout - ale nic jinýho se dělat nedá, protože je v nich dobrovolně... a po případným vytažení a olízání si do nich hupne znova, dokud nebude schopný akceptovat jinou možnost.

Já si myslím, že je dobré sledovat to a případně trochu pomoci, když necháte nějakého člověka naprosto bez pomoci, tak to může dopadnout jako s tou paní, co dostala doživotí.