Ano, existují. Naštěstí mohou sloužit jako příkad pro ty, co se snaží abstinovat. Nicméně jsou to jen ta 2 - 3%. I mě tato čísa říkai ékaři - adiktologové.

Serigala napsal(a):

vera napsal(a):

Serigala napsal(a):

A co o tom víš Z jaké pozice to píšeš?

S Judynou naprosto souhlasím--------------měli jsme v rodině závislého člověka 20 let, kterého jsme podporovali, sledovali na léčení, byl několikrát............ a sledovali jsme celou jeho skupinu, která se léčila........lékař říkal, že je úspěšnost 2 procenta a měl svatou pravdu....................naprosto se trefil....... Mnozí se do léčebny vrátili po 7 letech abstinence, zhřešili a do 2 měsíců byli znovu totálně na dně

No dobře devčata já vás chápu, jste ovlivněny tím co znáte ze svého okolí,to dá rozum.
Ale znovu opakuju NIKDY neházejme všechny do jednoho pytle. Každý človek - individuálně má jiné šance, jiné vstupní i vystupní podmínky, ovlivňující faktory, psychickou zdatnost… atd. atd.
Znám mnoho těch kteří se k tomu nevrátil ani po 30. ti letech.
Nemám pochopení pro lékarě kteří tvrdí že je to na celý život.
To je pro drogově závislého který má zájem s tím přestat prvni a hluboká podpasovka.
Informace která se nezakládá na individualním přistupu k člověku.

Vera že se u tvého přibuzného lékař trefil ( a opět má jít om individuální přistup ) a nebo i u jinych indivudualit neznamená že to platí pro všechny ostatní.

Už nevím jak ještě jasněji bych to tady řekla.

To jsou ty 3 %,clovek ktereho znas,ze to dokazal

rina napsal(a):

eremuruss napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Tak to koukám! Že jí tohle nevadí a ještě ho omlouvá! Myslíš, že to nevidí, že 12 piv denně je už alkoholismus? Nebo zavírá oči?

12 stupnove pivo,vypije jich pry 5-6 denne

Nerada kopíruju dlouhé příspěvky, ale teď to považuju za nutné...
Erem, nepíšeš nic o vnukovi, jen o synově "ne/alkoholizmu"...
On po těch 6ti až 12ti pivech "nesmrdí"? Jeho paní to nevadí? Ty peníze, co propije (ač si je vydělal), jí nechybí? A jak se "jí líbí" připitej tatínek malého synka?
Promiň, Erem, ty fakt věříš, že je tam všecko vporadku???

Ja vidim,ze to v poradku neni,ale kdyz mladej to nevadi,co ja muzu.Syn v praci pivo nepije,dela praci kde musi byt milimetrova presnost,tak si nemuze dovolit prijit do prace opilej.Prijde domu a pivo si da.Co ja se u mladych nepovidala,aby prestal pit to pivo a kourit,ze si toho pak muzou dovolit koupit vic.Na to me bylo odpovezeno,ze si na to vydela.Vnuk je rocni,takze tatovo piti nevnima.Navic,uz jsem psala,ze muj syn i po vetsim mnozstvi piva,proste opilej neni.Opileho jsem ho nikdy nevidela

eremuruss napsal(a):

Ja vidim,ze to v poradku neni,ale kdyz mladej to nevadi,co ja muzu.Syn v praci pivo nepije,dela praci kde musi byt milimetrova presnost,tak si nemuze dovolit prijit do prace opilej.Prijde domu a pivo si da.Co ja se u mladych nepovidala,aby prestal pit to pivo a kourit,ze si toho pak muzou dovolit koupit vic.Na to me bylo odpovezeno,ze si na to vydela.Vnuk je rocni,takze tatovo piti nevnima.Navic,uz jsem psala,ze muj syn i po vetsim mnozstvi piva,proste opilej neni.Opileho jsem ho nikdy nevidela

Jak pravíš Erem. Tvůj syn je dospělý, je to už i otec. Ty budeš sice po celý váš život jeho máma ale výchova skončila.
Co budou dnes žít a jak je na nich.
Neznám nikoho dospělého komu by nevadilo, když jim maminka a tatínek mluví do života. To je v mnoha případech naprosto kontraproduktivní.

To je ale skvělý Erem že syn má práci kde potřebuje být komentovaný na milimetrovou přesnost. Je skvělý že do práce jde zodpovědně.
Tohle mnozí vůbec nedokážou.

eremuruss napsal(a):

Niky123 napsal(a):

Také v rodině jeden ztracený případ, ale to už jsem psala.

Nicméně znám i člověka, který asi patří mezi ta šťastná 2%: Hodně pil a pak vyváděl. Pak našel deník své cca desetileté dcery, kde mimo jin stálo, že si kvůli tátovi chce vzít život. To byl pro něj tak silný impuls, že okamžitě přestal pít, nebyl ani v léčebně, a od té doby se nenapil. Je to už mnoho let a abstinuje.

To je asi jako u meho taty,od 18-55 let byl silny kurak,vykouril pry 30 cigaret denne.Jak zdrazovali cigarety,tak prestal.Nadaval,ze tem lumpum ve vlade cpat penize nebude.Ted je tatovi 82 let pro predtavu,cigarety se od te doby nedotknul.Chute pry mel,ale odolal

Erem, !

vera napsal(a):

Serigala napsal(a):

Judyna napsal(a):

Erem, nedivím se, že jsi pořád"ve střehu". Závislost je opravdu na celý život. Moc držím palce, syn ušel pořádný kus cesty. Snad zvládne ukočírovat v menších dávkách i to pivo.

A co o tom víš Z jaké pozice to píšeš?

S Judynou naprosto souhlasím--------------měli jsme v rodině závislého člověka 20 let, kterého jsme podporovali, sledovali na léčení, byl několikrát............ a sledovali jsme celou jeho skupinu, která se léčila........lékař říkal, že je úspěšnost 2 procenta a měl svatou pravdu....................naprosto se trefil....... Mnozí se do léčebny vrátili po 7 letech abstinence, zhřešili a do 2 měsíců byli znovu totálně na dně

No jasně, ti doktoři si ty procenta určitě nevycucali z prstu! Jsou to jistě výsledky desetiletí z jejich praxe.

rina napsal(a):

eremuruss napsal(a):

LENNNA napsal(a):

Tak to koukám! Že jí tohle nevadí a ještě ho omlouvá! Myslíš, že to nevidí, že 12 piv denně je už alkoholismus? Nebo zavírá oči?

12 stupnove pivo,vypije jich pry 5-6 denne

Nerada kopíruju dlouhé příspěvky, ale teď to považuju za nutné...
Erem, nepíšeš nic o vnukovi, jen o synově "ne/alkoholizmu"...
On po těch 6ti až 12ti pivech "nesmrdí"? Jeho paní to nevadí? Ty peníze, co propije (ač si je vydělal), jí nechybí? A jak se "jí líbí" připitej tatínek malého synka?
Promiň, Erem, ty fakt věříš, že je tam všecko vporadku???

Tak ještě jednou:
Já se ptala Erem, a ne na její obavy, ale jak jeho pití piva působí na jeho rodinu. Neptala jsem se Niky. Tak nevím proč odpovídala za Erem. A co ty se divíš, že mně reakce Niky nezajímala? Jen tak, aby se mělo pro co rejpat do riny?

Vlákno opět promazáno. Příště již budu rovnou banovat bez upozornění. Jen připomínám, že pokud mi nějaký uživatel vadí, nesouhlasím s ním, můžu si ho dát do ignoru, a ne proti němu veřejně dělat výpady. Klid pak bude na obou stranách.

Andreo, nevím kde jinde tu otázku položit, tak se předem omlouvám za - ale nejsem si jistá, jestli jsem tě správně pochopila. Když tady bude nadále někdo diskutující usměrňovat, rozdávat povely jako na cvičáku a komunikovat způsobem, proti kterému jsem se ozvala, mám to řešit přes SZ nebo být zticha? Podotýkám, že ignorování toho moc nevyřeší, ne vždy sem chodí lidé číst přihlášení, takže prostě vidí i to, o co opravdu vůbec nestojí.   Pokud je to tak, banovat mě není třeba.

Xsara1 napsal(a):

Andreo, nevím kde jinde tu otázku položit, tak se předem omlouvám za - ale nejsem si jistá, jestli jsem tě správně pochopila. Když tady bude nadále někdo diskutující usměrňovat, rozdávat povely jako na cvičáku a komunikovat způsobem, proti kterému jsem se ozvala, mám to řešit přes SZ nebo být zticha? Podotýkám, že ignorování toho moc nevyřeší, ne vždy sem chodí lidé číst přihlášení, takže prostě vidí i to, o co opravdu vůbec nestojí.   Pokud je to tak, banovat mě není třeba.

Právo usměrňovat diskuzi zde má pouze administrátor, nikdo jiný. Líbit si to tudíž od uživatelů nechat nemusíš. Jen nemá moc smysl to řešit v diskuzi samotné, jelikož to pak způsobuje pouze hádky, urážky, porušování pravidel, a akorát se pak napojí další lidi na toto, kteří si v daných slovních přestřelkách doslova libují. Plevelí se tak vlákna (to je také důvod, proč jsem vlákno promazala, s tématem to totiž nemělo nic společného).  Logický krok je vyzvat danou osobu, ať tohoto jednání zanechá, a pokud se tak nestane, informovat mě. Je prostě fakt, že stejně jako v životě, tak o to více zde anonymně na netu, se s některými lidmi člověk prostě nedomluví. Já tady opakovaně za ty roky píšu, že jsme dospělí lidé a ne děti v MŠ. Bohužel mi to tak někdy připadá. Jen žádám rovněž o pochopení,  nejsem tady 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, nejsem ani robot, ani někdo, kdo nemá právo také být jinde, než na diskuzích zde.

AndreaP. napsal(a):

Selima napsal(a):

Mmch, nie sme aj my mnohí len zatiaľ neodhalení závisláci? Čo my vieme, čo na nás ešte číha, a aké máme slabosti a predpoklady? Moja mama sa na sklonku života stala (podľa mňa, ale aj lekár to potvrdil) v podstate závislou na liekoch, ale tak jej zlepšovali kvalitu spánku a celkovo života, že to viac-menej nikto neriešil...

S tímto naprosto souhlasím a moc se o tom nemluví. Nikdy v životě nemáme jistotu, že do závislosti (jakékoliv) jednou spadneme. Spouštěč můžeme být cokoliv.

No to píšeš správně Selimo, je celá řada těch co jsou závislý na lécích a o tom se moc nemluví jak píše Andrea.
Léky které ulevují od bolestí, léky na spaní, antidepresiva ale i řada dalších které  nějakým způsobem přispívají zlepšovat kvalitu života ,jsou návykové.   
Stejně tak jako pervitin nebo heroin který si narkoman později dává hlavně proto ,že potřebuje ulevit od už doslova fyzické bolesti a psychické ruku v ruce.
A Závislost která nakonec narkomana vyřadí ze společnosti, změní jeho osobnost,vzhled a nakonec končí i smrtí je obrovský smutná věc. Je to dramaticky jiná kategorie závislosti.

K téhle tvé větě : “ Čo my vieme, čo na nás ešte číha, a aké máme slabosti a predpoklady? “ , si dovolim dodat… a co my víme jakou máme i potencionální vnitřní sílu ( co se týká závislosti na drogách ).

LENNNA napsal(a):

Erem, také jsem hodně kouřila a co jsem přestala, tak bych to nikdy nezkusila, protože jsem si absolutně nevěřila, že bych v tom nebyla ihned zpět. A to je cigareta jen slabý odvar alkoholu a drog.

To jsi dobrá, já to dávala na 3x Spíš než "must have" to bylo sociální kouření spojené s různými situacemi. Tzn. venku s kamarády, nebo při čekání na tramvaj, atp. Přesto krabka či dvě za den nebyl problém. Musela jsem to vyplnit jiným "zaměstnáním", které mi zůstalo dodnes, resp. zlozvyky. Ale když se hodně napiju, tak ta chuť na cigaretu je velká i přes několik dekád abstinence. Před pár lety jsem si dala jednu s kamarádkou na půl (ta kouří stále) a teda vůbec mi to nejelo, za což jsem ráda. Jedna moje kolegyně také dlouho abstinovala, ale pak ji dohnal pracovní stres a protože pít v práci samozřejmě nemohla, tak si zapálila jednou, dvakrát.. a už v tom jede znovu. Není to sranda. A to se bavíme o hloupých cigaretách. Takže respekt tobě, že jsi dokázala skončit a vydržet

Mimochodem ,abstinence je považována za zdrženlivost ,vzdání se toho co způsobuje požitek.
No a teď tady jde o to, že narkoman -už v pokročilém stádiu své závislosti na drogách, si dále pak nebere návykovou látku pro požitek ,ale naopak proto aby netrpěl. Aby mu nebylo zle. A to je podstatný rozdíl.  To v žádném případě už není jedno a totéž.
Takže co zpočátku bral “ jen “ pro ten požitek ,z toho se později stává ta noční můra kdy se to otáčí. Bere to hlavně proto aby mu nebylo zle. Ať už psychicky nebo i fyzicky podle toho na čem se veze.
A chci tím říct ,že ten kdo si už na začátku uvědomil , uvědomuje tuhle “skrytou “ past, tak ten má ještě velkou šanci do ni nespadnout.
Ale tak snadné to není ,co si budeme povídat. Abstinenční syndrom při odeznívání účinků drog ,který je zpočátku ještě pro někoho nepatrný a ještě snesitelný se časem ale prohlubuje. To co se zesiluje plíživě se přehlíží a pak nastane zlom.

A ti co do ní sice spadli ale uvědomili si ,že už neabstinují proto aby se zdrželi požitku, ale proto už ,aby se vyhnuli utrpení skryté v abstinenčním syndromu tak těm bliká červené světlo uvědomění. Kdo si i uvědomili že ztratit mohou všechno a zvolí oni sami život.


Nejhorší variantou jak víme je ,když člověk před utrpením ( životní ztráty, trápení,krize  úzkosti, deprese atd. ) hledá útočiště v potěšení které se nakonec stává ještě větším utrpením.