vrabčák napsal(a):

Vím, berete to realisticky a máte v mnohém pravdu.
Ale vyskytují se i takoví, kteří silné drogy brali a dokázali s tím přestat. Jo, není to na 100 %, pořád nad nimi visí, že selžou a vrátí se k tomu... V každém konkrétním případě je ale třeba člověka závislého na drogách úplně nezatracovat a maximálně se snažit mu pomoct, aby se z toho dostal. Stejně jako alkoholika. Je to můj názor a nikomu neberu ten jeho.

vrabčáku, naopak odborníci doporučují, že cesta je nechat toho člověka spadnout až na dno.
Prosím JAK (jakým způsobem) mu chceš maximálně pomoct, aby se z toho dostal? Prosím jak? Třeba ty ten lék víš. Nemyslím to ironicky, opravdu mě tohle zajímá, protože s tímto nikdo neporadil.

Lennno, vím o tom, že odborníci doporučují nechat spadnout až na dno a doufat, že se od něj odrazí. Nejsem v tom žádný odborník, ale poradila bych se s těmi, u kterých by byl v léčebně (nemocnici) v péči. Kdyby mi doporučili, abych ho po určitou dobu nechala být, respektovala bych to. Jakmile by se mu podařilo překlenout to nejhorší období a byla by tu naděje, že to všechno nevzdal a začíná stoupat vzhůru, pak bych, jen se souhlasem lékařů a terapeutů, s ním byla v kontaktu - osobním, telefonickém, mailovém, opět podle doporučení a rad ošetřujícího personálu.

Palomita[b napsal(a):

]Není větší potřeby, než potřeba drogy, jakékoli[/b]. Je úplně jedno, kdo nás má rád, kdo nás podporuje a koho zraňujeme nejvíc. Jak je abstinující alkoholik, je i abstinující feťák. Nelze se z toho nikdy na 100 % dostat. V tomto si musí najít každý tu vnitřní motivaci sám. A ač to zní sebehůř, jeden feťák může zničit celou rodinu. Podívej se na Putina. Ten je závislý na moci a egu a že zničí celý národ, je mu úplně u zadku. Tohle nemá s podporou co dělat. Čím víc člověk projeví pochopení a lásku, tím spíš bude využit a zneužit. Závislák neuvažuje racionálně a už vůbec není ohleduplný.
Adekvátní pomoc by se měla dostat tomu, kdo si o ni řekne. Jinak je to marné, bohužel.

Tak tak. Tedy samozřejmě pro člověka už závislého. On za to vpodstatě nemůže, jelikož se mu úplně změní chemie v mozku, naruší se nějaká centra.

Leno, je možné, že mu pobyt na psychiatrii trochu pomůže, asi mu budou dávat léky, které mu zmírní abstinenční příznaky, možná se tam dostane z nejhoršího. No a potom se asi fakt uvidí, jak silnou má vůli, jak moc je jeho mozek pošozený. Pro rodinu to musí být hrozné, dívat se na takovou devastaci vlastního dítěte a nemůžeš pomoct.... Taková ta morální podpora, tu zpočátku asi poskytují všichni (v normálních rodinách). Však Erem toho napsala na toto téma hodně....

Judyna napsal(a):

Leno, je možné, že mu pobyt na psychiatrii trochu pomůže, asi mu budou dávat léky, které mu zmírní abstinenční příznaky, možná se tam dostane z nejhoršího. No a potom se asi fakt uvidí, jak silnou má vůli, jak moc je jeho mozek pošozený. Pro rodinu to musí být hrozné, dívat se na takovou devastaci vlastního dítěte a nemůžeš pomoct.... Taková ta morální podpora, tu zpočátku asi poskytují všichni (v normálních rodinách). Však Erem toho napsala na toto téma hodně....

Dle primáře s ním vůbec není řeč, nedá si vůbec říct prý
Judyno, jj, pro rodinu (rodiče, sourozenci) to musí být nepředstavitelné. Vůbec si to asi neumíme představit, jak moc

Palomita napsal(a):

LENNNA napsal(a):

To je fakt, že toto málokdo z rodičů dokáže. Vlastní dítě nemá kde bydlet, co jíst, v čem chodit, trpí, vypadá vzhledově jako troska (špinavý, 30 kg dole, bez zubů), spí na ulici... málokdo z rodičů to dokáže

To už je hodně v háji. Otázka zní, jestli je ještě vůbec k čemu se vracet. Myslím on, jestli by ještě bez drog dokázal normálně fungovat a uvažovat. Pak je taky důležité, kam až jsou schopni rodiče/rodina zajít. Nechat jej zbavit svéprávnosti a někam zavřít? Je tohle ta cesta a možná i cíl? Nechat jej dlouhé roky zamčeného v zařízení bez možnosti volby a bez svobody?

Palomito, nevím, jestli to nevyznělo, že u nás to příbuzní dokázali... u nás právě zatím také ne. Proto jsem psala, že to moc rodičů bohužel nedokáže - vyhodit dítě na ulici, aby takto dopadlo. Jinak kromě té ulice, ale popis bohužel sedí. Je to šílené. Ale bohužel nikdo nic nepomůže a neporadí (obvolali kvanta odborníků - vždy stejné: dokud sám nebude chtít, nic mu nepomůže... a druhá rada - nechat ho padnout na dno). Policie zasahuje také často, ale ti se s rodinou ani nechtějí bavit, jen mluví vždy při zásahu sprostě, což já chápu, ale ze strany rodiny je to moc bolavé. Je to něco šíleného a to nejsem přímý účastník, neumím si vůbec představit, jak hrozné to je pro rodiče a sourozence

vrabčák napsal(a):

Lennno, vím o tom, že odborníci doporučují nechat spadnout až na dno a doufat, že se od něj odrazí. Nejsem v tom žádný odborník, ale poradila bych se s těmi, u kterých by byl v léčebně (nemocnici) v péči. Kdyby mi doporučili, abych ho po určitou dobu nechala být, respektovala bych to. Jakmile by se mu podařilo překlenout to nejhorší období a byla by tu naděje, že to všechno nevzdal a začíná stoupat vzhůru, pak bych, jen se souhlasem lékařů a terapeutů, s ním byla v kontaktu - osobním, telefonickém, mailovém, opět podle doporučení a rad ošetřujícího personálu.

ano, to jsme udělali.............a zafungovalo to..................nepil 8 let a byl skoro!! jako dřív............
ale nechodil na doléčování.........to je strašně důležité, rozebírat život na terapii s někým "cizím", nechtěl, že to nepotřebuje...a po 8 letech stačilo málo a začal znovu...............už nic nepomohlo
je po smrti

poslední rok byl strašný..............vidět ho, jak klesl, jak je ubohý, jak lhal, podváděl - jen aby se dostal k alkoholu a pak...............to nebudu popisovat....................... nakonec to bylo i pro něj vysvobození

bylo to strašné, ale toto vše se odehrávalo po jeho 50.roku života..............vidět takto žít dítě - to si nedovedu představit

eremuruss napsal(a):

LENNNA napsal(a):

vrabčák napsal(a):

Lennno, vím o tom, že odborníci doporučují nechat spadnout až na dno a doufat, že se od něj odrazí. Nejsem v tom žádný odborník, ale poradila bych se s těmi, u kterých by byl v léčebně (nemocnici) v péči. Kdyby mi doporučili, abych ho po určitou dobu nechala být, respektovala bych to. Jakmile by se mu podařilo překlenout to nejhorší období a byla by tu naděje, že to všechno nevzdal a začíná stoupat vzhůru, pak bych, jen se souhlasem lékařů a terapeutů, s ním byla v kontaktu - osobním, telefonickém, mailovém, opět podle doporučení a rad ošetřujícího personálu.

To je fakt, že toto málokdo z rodičů dokáže. Vlastní dítě nemá kde bydlet, co jíst, v čem chodit, trpí, vypadá vzhledově jako troska (špinavý, 30 kg dole, bez zubů), spí na ulici... málokdo z rodičů to dokáže

Nedokaze a utrapi se spolu s nim

Erem, někteří to dokáží. Ne hned, ale časem pochopí, že musí zachránit sebe a možná vlastně i to "dítě".

vrabčák napsal(a):

Lennno, to je mi moc líto. Ale když je nebezpečný sám sobě, mohlo by se jeho nejbližším podařit umístit ho do léčebny. Detox a pak přísná léčba. Hlavně aby se dostal do bodu, kdy bude chtít sám s drogami přestat.

Do lecebny bez jeho souhlasu ho neumisti.A v lecebne jsou tak prisna pravidla,ze to 14 dnu s lecebny vylitne jako ptacek.Syn byl v lecebne 2x ani jednou ji nedodelal celou,ale po trech mesicich pobytu mohl jit na dolecovak,to ho zachranilo,ze zvladnul ty tri mesice.Ono totiz i zapomenuty hrnecek ,prichod z vychazky po arealu o par sekund dele je trestni bod,nesmis prijit ani o 5 minut drive.Pak tam mas ruzne rerapile malovani,keramika,psychologie....aj a ty si musis pamatovat na kolikatou hodinu ses objednanej,jestli se te to neprotina s jinym planem v lecebne.Za tri trestne body letis.Takze to,ze syn zvladnul poprve pobyt 3 mesicu po druhe 4 mesicu me prijde obrovsky uspech,protoze ja bych nedala ani ten mesic.

eremuruss napsal(a):

LENNNA napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Nedokaze a utrapi se spolu s nim

Erem, někteří to dokáží. Ne hned, ale časem pochopí, že musí zachránit sebe a možná vlastně i to "dítě".

Leno,mam znamou jeji syn kamaradil s mym synem.Co ja se ji narikala,aby mu necpala penize,aby ho poslala na leceni,aby ho nechala spadnout na dno.Porad mela strach,ze si syn neco udela,co ja jsem to za hroznou matku ktera syna nechala zavrit do lecebny a citila jeste ke vsemu ulevu........pred rokem si jeji syn vzal zivot,teda nekdo rika,ze si vzal zivot,nekdo,ze zemrel vycerpanim organismu,takze vlastne nevim jak zemrel. Nemluvila jsem s ni od te doby,je me ji lito.kdyz klukum bylo 15 let a ja silela jak kouri marihuanu,byla to ona kdo ze me delal blbku,ze silim z marihuany,ze je leciva,tak proc by ji kluci nekourili. A takhle to nakonec dopadlo ,bylo to jeji jedine dite

Erem, to jsou tak smutné příběhy Absolutně vůbec si neumím představit, že bych tohle musela řešit se svým nejbližším   Co jste si museli prožít a jak jste to vůbec mohli zvládnout! Oprvu z celého srdce ti přeji, ať už je tvůj syn v pořádku už nafurt!

Hrozné, ale aspoň pro některé z nich účinné.

Serigala napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Leno,to je me moc lito,ale muj syn konec jeste nema..........zavislost na drogach je po cely jeho zivot,je jen na nem jak to po zbytek zivota ukociruje,jak dal bude zit svuj zivot.Do znovu zavislosti spadne velice rychle.

Ahoj eremu
Chtela bych Te podporit v jedne veci.
Existuji jedinci kteri kdyz pochopi sebe sama ( je jich pravda jen hrstka i mezi temi co zavislosti netrpi ) a zaroven priciny sve zavislosti v tomto pripade na drogach a teda to co je dohnalo a znovu muze vehnat k uniku z reality,tak tito nakonec definitive vitezi po zbytek zivota.
Nadeje ze to muze byt i Tvuj syn, ten jeden z nich, existuje take.

Není to tak jednoduché. Záleží na tom, co člověk bere, protože jsou drogy, které ti změní chemii v mozku už po prvních dávkách a ty ani nemáš šanci nějaké sebereflexe. Záleží prostě na konkrétním jedinci a stupni poškození mozku.
Eremina syna obdivuju, zatím se drží moc dobře. Držím nadále palce.