sandra napsal(a):

Třeba to mohlo být i laktační psychózou....vždyť tomu nejmenšímu byly sotva 2 měsíce.

tu odborníci vyloučili.

Jasně, v životě každého z nás může dojít k situaci, že uvidí jediný východisko smrt. Odejít od všeho trápení . Ale, co mě na tom zaráží nejvíc, je razance surovosti s kterou děti zavraždila.  To přeci nemohla být zkratová reakce, ale promyšlený čin.  Vidět trpět a koukat se na umírající dítě poprvé, podruhé ... To mě na tom děsí. Když bych uvažovala hypoteticky, tak odejít ze světa jde bez bolesti, v klidu a míru. A třeba v objetí s milovanými dětmi .....

Je moc hezké, že se tu rozhorlujete nad tím, že Galja označila ženu, která BRUTÁLNÍM způsobem zavraždila své děti, za nehodnu titulu matka.
Řeči o tom, že nikdo jsme nežil její život, nemůžeme soudit, mne vedou k úvaze, proč si tedy některé z vás osobují právo velmi příkrým způsobem( a to používám eufemismus) hodnotit a odsuzovat postoje a činy jiných zdejších uživatelek a stavět se neustále do pozice morálního arbitra.
Mohl by mi to , prosím, někdo vysvětlit? Nějak to nestačím pobrat. Nerada bych ale, aby se mi dostalo odpovědi, že nemusím chápat všechno. Sofisma neberu. Předem děkuji.

majkafa napsal(a):

Delahey, napíšu za sebe.

Což takhle O nás bez nás?
Paní doživotně odsouzená se na babinetu na nic neptala, nenapsala žádný příspěvek, dokonce ani netuší, že je tady probírána.
A což takhle tvůj osobní pohled - ty tvrdíš, že někdo hodnotí a posuzuje atd. a přitom on nehodnotí a neposuzuje, ale vyjadřuje svůj názor?

Bych se tě také mohla zeptat na to, jak a proč vystupuješ třeba na xchatu, kam chodím i já... A jak a proč vystupuješ tak, jak vystupuješ, vůči Rozmarile?...
Ale neptám se, je to tvoje věc a nezajímá mě to. A bylo by to stejné, tahá se sem a rozebírá paní, která nemá možnost jakkoliv reagovat.

Všechny nás bude soudit vyšší moc za všechny naše činy.

A jestli ty nejsi bez viny, proč házíš kamenem? A nejsi. Nikdo z nás není.

Prosila bych neohánět se vyšší mocí. Něčím mi to zavání.
Myslím, že mezi slušným vyjádřením názoru a osobními útoky je dost velký rozdíl. Také jsem prosila o neužívání sofismat. Ale děkuji za odpověď, potvrdila mi můj názor.

Sama za sebe chci jen říci: vnímám rozdál mezi POCHOPIT a TOLEROVAT.
Jednání každého člověka, zapojím-li empatii, mohu pochopit - prostě příjmout, že to tak z nějakého důvodu má, mohu mu i odpustit, dokonce mohu dojít až tak daleko, že pochopím, že mu nemám co odpouštět.

To ale neznamená, že jeho jednání budu tolerovat = přijímat, snášet, trpět jako něco omluvitelného, v čem klidně může pokračovat.
A už to vůbec neznamená, že ho budu  chránit před trestem.

Každý člověk je zodpovědný za své činy a to dokonce i ten, který je lidmi shledán jako nepříčetný,  nemocný a za své činy nezodpovědný. Toho prostě potrestá vyšší moc - a chápu, že se ti to nemusí líbit, Delahey. Věci a jevy, které nás nějak přesahují, nerozumíme jim, se nám obvykle nelíbí, protože nám svým způsobem nahánějí strach... To ale neznamená, že neexistují.

Vyšší moc, Boží mlýny ... pojem tak často užívaný. Nedomnívám se, že Bůh je trestající a že , co nás potká nemilého je Boží trest. Myslím si, že každý z nás si nabere sám a dobrovolně "káru jobovek" a jde je  řešit na svět. Nemilé věci nás posouvají dál , učí nás ve škole života.
" Boží trest" může být život v blahobytu, bez překážek a starostí.
Podle mě životu dává smysl to, jak se učíme reagovat a přijímat ne zrovna milé věci.

Odsouzená paní na doživotí mohla být vynikají sportovkyně, dobrá kamarádka, skvělá pracovnice ... atd. Ale v MÝCH očích zklamala jako matka. Její čin nejsem schopná  pochopit, ani tolerovat. Každý jsme originál a každý máme jiné vnímání, jiné zkušenosti.

Galjo, bůh je přece láska a ta není trestající, ale chápavá a soucítící. Ona nesoudí, ona miluje.
Peklo na zemi si každý z nás připraví sám svými vlastními rozhodnutími

Pandorraa napsal(a):

Galjo, bůh je přece láska a ta není trestající, ale chápavá a soucítící. Ona nesoudí, ona miluje.
Peklo na zemi si každý z nás připraví sám svými vlastními rozhodnutími

Já vím ... prožila jsem něco, čemu se říká klinická smrt. Vím o tom svý

Galja napsal(a):

Vyšší moc, Boží mlýny ... pojem tak často užívaný. Nedomnívám se, že Bůh je trestající a že , co nás potká nemilého je Boží trest. Myslím si, že každý z nás si nabere sám a dobrovolně "káru jobovek" a jde je  řešit na svět. Nemilé věci nás posouvají dál , učí nás ve škole života.
" Boží trest" může být život v blahobytu, bez překážek a starostí.
Podle mě životu dává smysl to, jak se učíme reagovat a přijímat ne zrovna milé věci.

Odsouzená paní na doživotí mohla být vynikají sportovkyně, dobrá kamarádka, skvělá pracovnice ... atd. Ale v MÝCH očích zklamala jako matka. Její čin nejsem schopná  pochopit, ani tolerovat. Každý jsme originál a každý máme jiné vnímání, jiné zkušenosti.

Snad právě proto,že každý jsme originál..Každý se nenarodí jako psychicky vyrovnaný odolný člověk.

Ziki napsal(a):

Galja napsal(a):

Vyšší moc, Boží mlýny ... pojem tak často užívaný. Nedomnívám se, že Bůh je trestající a že , co nás potká nemilého je Boží trest. Myslím si, že každý z nás si nabere sám a dobrovolně "káru jobovek" a jde je  řešit na svět. Nemilé věci nás posouvají dál , učí nás ve škole života.
" Boží trest" může být život v blahobytu, bez překážek a starostí.
Podle mě životu dává smysl to, jak se učíme reagovat a přijímat ne zrovna milé věci.

Odsouzená paní na doživotí mohla být vynikají sportovkyně, dobrá kamarádka, skvělá pracovnice ... atd. Ale v MÝCH očích zklamala jako matka. Její čin nejsem schopná  pochopit, ani tolerovat. Každý jsme originál a každý máme jiné vnímání, jiné zkušenosti.

Snad právě proto,že každý jsme originál..Každý se nenarodí jako psychicky vyrovnaný odolný člověk.

Nikdo se tak nenarodí, všichni jsme tabula rasa .

majkafa napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Galjo, bůh je přece láska a ta není trestající, ale chápavá a soucítící. Ona nesoudí, ona miluje.
Peklo na zemi si každý z nás připraví sám svými vlastními rozhodnutími

Přesně tak.
To je podle mě vyšší moc. Něco v nás, neuchopitelné, nevysvětlitelné, proč se chováme tak, jak se chováme, proč myslíme, cítíme, vnímáme tak, jak myslíme, cítíme, vnímáme. Proč vysíláme, co vysíláme.
(Galjo, jsi schopna vždy říct, proč jsi konala tak, jak jsi konala? Proč tvá myšlenka byla zrovna taková a ne jiná?)

A následně co vysíláme, to se nám vrací. A to je ten, jak někdo říká "boží trest".

Ale kdepák, jasně, že nejsem. Jsem obyčejný člověk, který má určitý zkušenosti, který mě vedou k tomu napsat, že odsouzená paní v mých očích selhala jako matka. Ale nikde nepíšu, že já takto neselžu. Domnívám se, že ne, ale ....
U těchto diskuzí děsně chybí intonace hlasu, oční kontakt, mimika pisatele.

KALIK napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Galjo, bůh je přece láska a ta není trestající, ale chápavá a soucítící. Ona nesoudí, ona miluje.
Peklo na zemi si každý z nás připraví sám svými vlastními rozhodnutími

Ale i nebe na zemi

Tak to nepochybně

majkafa napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Galjo, bůh je přece láska a ta není trestající, ale chápavá a soucítící. Ona nesoudí, ona miluje.
Peklo na zemi si každý z nás připraví sám svými vlastními rozhodnutími

Přesně tak.
To je podle mě vyšší moc. Něco v nás, neuchopitelné, nevysvětlitelné, proč se chováme tak, jak se chováme, proč myslíme, cítíme, vnímáme tak, jak myslíme, cítíme, vnímáme. Proč vysíláme, co vysíláme.
(Galjo, jsi schopna vždy říct, proč jsi konala tak, jak jsi konala? Proč tvá myšlenka byla zrovna taková a ne jiná?)

A následně co vysíláme, to se nám vrací. A to je ten, jak někdo říká "boží trest".

dobře, pokud to vezmeme takto, jak k tomu pak ale přijdou ty děti, jak ty do toho celého zapadají ?