PavlaH napsal(a):

Marek_ napsal(a):

My tady máme i jiné úkoly než jen žít v trvalé meditaci. Být přítomni, dělat věci jak v daném okamžiku nejlépe umíme. To stačí, ne?

Z tohoto príspevku sa mi zdá, ako by si meditáciu a život bez ega - v prítomnosti rozlišovala... meditácia = život v prítomnosti... meditácia nemusí mať podobu sedenia v kresle alebo ležania v posteli... meditovať sa dá pri akejkoľvek činnosti... ide o toto - ak odstavíš ego, veci sa začnú diať "samé", Život začne prúdiť a prejavovať sa cez Tvoje telo... nekonaj, nezasahuj, nechaj konať Život...
"Svet si podmaní ten, kto nezasahuje. Kto má nutkanie konať, nikdy ho nezíska."

Nemyslím si, že bych rozlišovala. Ale tvůj popis mi přijde jako nechat se vláčet životem, at se stane cokoli, přijímat to. Takhle žít nemůžu a nedokážu. Pro mne je život každodenní rozhodování a pozorování, kam jde proud. Ano, mylýlím se, na svůj vkus někdy až moc často. Ale to už je moje riziko, když jsem se rozhodla žít aktivně. Přesto se snažím věci dělat nejlépe jak umím (a potfora Ego si i k této afirmaci našlo skulinu )

Tenhle Markův popis se mi taky nějak nezdá. Ale možná je to jen méně vhodnou formulací.

"Tak mi vyznelo to, "Protože bez ega není třeba v této dimentzi, na této planetě setrvávat."... nie, nie je treba... nič nie je treba, všetko, čo sa týka Života je dobrovoľné. Ale prečo by tu telo bez ega nemalo zostávať? Tomu nerozumiem..."

Tělo si může setrvat, kde chce. Jenže já to chápu tak, že nejsem jen tělo.
A to, co jsem, má spoustu jiných možností, kde přebývat a co tam zažívat, než jen bez minulosti, bez budoucnosti a bez emocí setrvávavat zde.

"Vo všeobecnosti prevláda v "duchovnej komunite" názor, že život v hmote je nejakým spôsobom "podradný, menejcenný" (neviem, aké správne slovo použiť)... že to "pravé orechové" nastane až po smrti, resp. niekedy inokedy a inde, nie teraz a tu. Netvrdím, že aj Ty to takto berieš, lebo neviem, ako to berieš... len ma to pri čítaní toho príspevku napadlo..."

Nu, to je podle mne pěkná hovadina, život v hmotě je naprosto plnohodnotný dalším možnostem, které duše má. Podle mne je to jedno velké dobrodružství. Nakonec nikde jinde, než ve hmotě se ani odpouštět naučit nemůžeš Zde se nakonec můžeš naučit spoustu jiných zajímavých a vzrušujících věcí. A nejen naučit, ale můžeš si je i prožít, na VLASTNÍM TĚLE POCÍTIT   Ale možnosti jsou omezené a když už všechno víš, chápeš a cítíš, tak to musí být dost nuda tu zůstávat, asi taková, jako chodit deset let po sobě pořád do stejné třídy i když jsi už na poprvé absolvoval se samými jedničkami.
Pak se buď začneš nudit a nebo začneš dávat rady těm, kteří jsou v ní poprvé - začneš krmit svoje ego a po čase můžeš začít celé to jedno kolečko "hmotného bytí" nanovo.


"Nič také si nemyslím... verím, že vesmír je plný života..."
No vidíš Tak proč to neprozkoumat a poznat jiné "bytí" než to hmotné?

"Čítal som moc "jeho" kníh, verím, že bol... verím, že jeho ústa boli nástrojom Boha..."
Já jsem jeho knihu nečetla ani jednu.
Jen jsem četla, že se obklopoval přepychem, sbíral luxusní auta...a vůbec nic proti tomu nemám, proč ne. Jen nechápu, k čemu plně reralizovaný člověk potřebuje vlastnit plno věcí, proč na nich lpí....


" Mám polročnú a dva a poloročnú dcéru... práve som tú menšiu dokŕmil nejakou kašou...
Trvám na tom, že deti sa rodia bez ega a ego získavajú časom... ich fyziologické potreby nemajú s egom nič spoločné... "
Děti se rodí se základními kody, získanými od obou rodičů - a už v nich mají zakodováné ego, které se domáhá naplnění jejich potřeb. Jinak by přece nepotřebovaly plakat, když mají hlad, plně by se spolehly na milující rodiče, že se postarají.


"Podľa tejto logiky majú ego aj šteniatka, kozliatka, vtáčiky atď... "
No tak to bezpochyby. Máš doma nějaké zvířátko? Pokud tam máš minimálně dvě, jistě víš, že každé je úplně jiné a rojevuje se úplně jinak.

"Presne o to ide... byť prirodzený... obyčajný, spontánny... ale to ide iba bez ega. Ak sa zapája ego, spontánnosť je preč..."
Tak o tom se nepřu. To jde JEN s kultivovaným egem.

Marek_ napsal(a):

Podľa realizovaných a aj ja to tak cítim, je každý čin, ktorý vychádza z myšlienky, činom ega... je jedno, či plánuješ zabiť človeka, alebo zachrániť ľudstvo - je to ego, z čoho vychádza to chcenie... naopak, každý spontánny čin, čin vykonaný bez uvažovania, je činom Boha... je to stále všetko o tom istom - keď zablokujeme rozum, myseľ, zablokujeme ego a stávame sa súčasťou celku... sme ním, samozrejme, stále, len ego nás "oddeľuje"...

Tohle vypadá, že vše, co pochází z rozumu - ega, je špatně.
Jenže to je příliš velké zjednodušení.
Podle mě to není o tom zbavit se rozumu, ale uvést ho do harmonie s onou bezprostředností.
Naslouchat srdci i rozumu.

Nevím, jak by se ti líbilo, kdyby se například tvá žena SPONTÁNĚ rozhodla, že sebere vaše děti a opustí tě, protože se právě zamilovala jinde. Vypustila - zablokovala by naprosto rozum - podle tebe své ego - a šla tam, kam ji srdce táhne. Tleskal  bys jejímu "osvícení"?

Marek_ napsal(a):

Ale tvůj popis mi přijde jako nechat se vláčet životem, at se stane cokoli, přijímat to.

Myslím si, že bojovať proti Životu, ísť proti prúdu, nie je to "pravé orechové"... je to, samozrejme, jedna z možností, ale prináša trápenie...

Tady si myslím že je ten rozdíl v našem myšlení Marku. Já netvrdím, že když žiju aktivně zákonitě zároveň jdu proti životu. nemyslím si, že život spočívá v tom , že se nechám jen unášet. Vždyť v tom proudu mohu aktivně plavat, mohu si odpočinout, když cítím tu potřebu a mohu i zrychlit, když vidím hezký kus před sebou. To je aktivní využití ega. A že se občas spletu a jdu do peřejí po hlavě? Inu to už souvisí s onou volbou. A nemá nic společného s egem. Prostě aktivní způsob přijímám i s těmito riziky.

na druhou stranu já vidím velké riziko právě v tom unášení, se necháš jednou tak unést, až...

Je to jen o úhlu pohledu.

Upravil(a) PavlaH (4. 5. 2012 17:59)

Ziki napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Marek_ napsal(a):

Podľa realizovaných a aj ja to tak cítim, je každý čin, ktorý vychádza z myšlienky, činom ega... je jedno, či plánuješ zabiť človeka, alebo zachrániť ľudstvo - je to ego, z čoho vychádza to chcenie... naopak, každý spontánny čin, čin vykonaný bez uvažovania, je činom Boha... je to stále všetko o tom istom - keď zablokujeme rozum, myseľ, zablokujeme ego a stávame sa súčasťou celku... sme ním, samozrejme, stále, len ego nás "oddeľuje"...

Tohle vypadá, že vše, co pochází z rozumu - ega, je špatně.
Jenže to je příliš velké zjednodušení.
Podle mě to není o tom zbavit se rozumu, ale uvést ho do harmonie s onou bezprostředností.
Naslouchat srdci i rozumu.

Nevím, jak by se ti líbilo, kdyby se například tvá žena SPONTÁNĚ rozhodla, že sebere vaše děti a opustí tě, protože se právě zamilovala jinde. Vypustila - zablokovala by naprosto rozum - podle tebe své ego - a šla tam, kam ji srdce táhne. Tleskal  bys jejímu "osvícení"?

Tak to je snad samozřejmé, že ne všechno,co vychází z rozumu a ega je špatně. Jinak by to Bůh udělal jinak..

Moje řeč

Judyna napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Já tím ale myslela, že vědí, že oni jsou oni

Jo tááák
Ale s tím uvědoměním možná souvisí i to sebeprosazování?
To duchovní je ale fuška

Áánebo naopak
Jj, je to duchovní fuška

Vějířovka napsal(a):

Někde jsem četla, že lidstvo je vlastně jedna bytost, prostě to všechno patří dohromady. Když se vtělím, tak jsem vlastně vědomím v té jedné buňce té bytosti, ale protože jsem ještě spící a nevědomá, tak si myslím, že jsem naprosto samostatná jednotka, že k ničemu nepatřím. Takže Ego by bylo špatná představa o tom, kdo jsem. Myslím, že jsem moje fyzické tělo, myslím, že jsem moje myšlení, myslím, že jsem moje city , vášně a chtění, myslím, že jsem smrtelná, ale když prohlédnu a uvědomím si, že jsem ta velká bytost, že patřím k tomu celku, pak zjistím, že jsem nesmrtelná, a že není třeba nic dělat, že "sedím ve vlaku, který sám jede a mohu svá zavazadla odložit".

S tímhl souhlasím, až na to, že vědět takovou věc nestačí - musí se cítit a tam ještě nejsme. A stejně si nemyslím, že bychom vyžili bez ega i jakožto součást velkocelku - jen by bylo naše ego a pak společný nad-ego
Podle mě má plusmínus vědomí i každá buňka - i když ego bych tomu pravda neříkala
Takový miniegoušky, jako....

agewa napsal(a):

no taky můžu spontálně přejít silnici. Co na tom, že tam jede auto, které fakt nepřetlačím?Konec konců duše je nesmrtelná, že?

Přesně tak, vypnu rozum - ego a kamion nekamion, vyrazím

Napsat,že spontánní čin, bez uvažování, je činem Boha je přehnaný.

lupina montana napsal(a):

Jj...věznice jsou takovejch plný

I to.. ale myslím to všeobecně.

Ale na to musí rozum následovat srdce, ne naopak...kéž bychom se naučili aspoň to.

myslím, že to bol Ježiš, kto povedal "buďte ako deti"
Ano,Marku, je to myšleno,že takoví máme být k přístupu k Bohu a víře.