Pája101 napsal(a):

Dobrý den,

je mi necelých 30 let a mám skoro 5 a půl let starého syna. Poslední dobou mám pocit, že jsem něco prošvihla. Chtěla jsem mezi dětmi nějaký rozumný věkový rozdíl, ale teď jsem vlastně zjistila že nevím který to je.
Druhé dítko bych moc chtěla, ale bohužel jsem se dnes od manžela dozvěděla že se na druhé dítě necítí (bude mu 31). Je OSVČ takže nemá stálou výši příjmu...
Ať je to jak chce, tak je to bohužel o penězích - pokud bych šla na mateřskou přijdeme o jeden nezanedbatelný příjem, který by v případě problémů mohl způsobit dost velké finanční potíže.
Mám bratra, který je o 9 let mladší a musím přiznat, že vztahy mezi námi jsou ale nic zvláštního - vidím v něm bláznivého puberťáka.
Jaký máte rozdily mezi dětmi? Prosím o kladné či "zápo*né" postřehy.

mám mezi dětmi šest let rozdílu a kdybych se měla po zkušenostech rozhodovat znovu, chtěla bych rozdíl do tří let, víc ne. To už jsi ale "prošvihla" a pak si myslím je to jedno, protože budeš mít stejně dva jedináčky. Bude to znít sice drsně, ale druhé dítě jsem právě kvůli financím už nechtěla, překecal mě BM a brzy po narození druhého jsme šli od sebe.

Já si myslím, že je určitý věk, kdy se sourozenci nemusí. Příjde to dříve nebo později a je jedno, jaký je mezi nimi věkový rozdíl. Mezi mnou a bráchou je 5 let. Byť on je ten mladší, tak mě bil. Já se nedala, takže jsme se mlátili hlava nehlava. Divím se, že jsme to přežili
Jsme tu pro sebe až teď.
Když jsem zvažovala, jestli jít do druhého dítěte, tak jsem se asi rozhodla proto, že tu jednou s manželem nebudeme, tak tu dcera nebude sama. Bude mít bratra! A pak bude jedno, jestli jeden bude straší o dva nebo třeba o patnáct let...
Znám paní, která neměla sourozence, snoubenec ji padl ve vojně. Celý život žila oddaně s maminkou. Pak ji zemřela. Zůstala na světě sama. Úplně sama To musí být hrozné...

Mám bratra, který je o 1,5roků mladší a sestru, která je mladší o 7,5roku. Když jsme byli malí, s bráchem jsme se jen hádali, co si pamatuju... moc hrát jsme si spolu neuměli. Sestru jsem občas měla na starost, nijak mi to nevadilo, brala jsem ji s sebou do kroužků, do kina i mezi kamarádky. Dnes jsme všichni dospělí a se ségrou mám úžasný sesterský vztah a je fuk, že je o tolik mladší. S bráchem se respektujeme, ale nikdy jsme spolu neprobírali žádné osobní problémy. Mám zatím jen dcerku, které bylo teď 6let, půjde do první třídy. Nikdy jsem nechtěla dvě děti po sobě. Když vidím, jak nevyspalá je švagrovou ze dvou dětí, které jsou od sebe o dva roky, tak mě to fakt nemrzí. Ze svého pohledu nevnímám větší věkový rozdíl jako negativum, malou jsem si teď úžasně užila. Momentálně se už druhému dítku nebráníme, pokud to přijde, tak to přijde..

sandra napsal(a):

Mezi mnou a sestrou je 7 let rozdíl. Ano, v dětství jsme se moc nemusely, ale teď už je to super Pomáháme si, podporujeme se a stojíme při sobě

Tak to je krásné!
Každý věkový rozdíl mezi sourozenci může být zcela ideální, pokud jej bereme za ten správný!

Někde jsem četla že nejideálnější je věkěkový rozdíl cca 3 roky.
Ale ani ty tři roky nezaručují,že si spolu budou sourozenci rozumět. My se se ségrou hádali jak koně, a ted i když bydlíme ve stejném městě nenavštěvujeme se, jen při rodinných událostech. Ale vím,že kdybych měla problém já neob ségra, nebo naši, že se spojíme
Ideální je to v tom,že tříleté dítko už tolik mámu nepotřebuje jako dvouleté.
Ale zase co se týče třeba práce, z mateřské na mateřskou,to je 6 roků pauza v oboru,když ženská potřebuje být ve "vobrazu" .
Novavilo - to je docela smutný,že nemáte vztah s mámou.

Pája101 napsal(a):

Ono opravdu nejde všechno naplánovat a je rozumnější mít děti v relativně stabilní finanční situaci než přivést dítě na svět a pak teprve řešit kde vlastně rodina bude bydlet.
Možná mne tak "zdeptalo" okolí - všechny kamarádky mají děti max. 4 roky od sebe a navíc každou chvilku čelím dotazu kdy bude druhé. Nechci všude vyprávět, že až budou peníze (protože většina odpovědí - to nebudou nikdy)...
Občas se mi zdá jako společensky nastavený standart - děti 3 roky po sobě a pak do důchodu makat a makat aby děti měli co potřebujou a zároveň rodina žila aspoň trochu normálně.

Ahoj,
myslím, že neexistuje nejlepší věkový rozdíl. Resp. objektivně a statisticky, ekonomicky (hračky, oblečení apod) to opravdu může být těch 2,5-3 roky. Ale jelikož nic neplatí na 100%, tak jsou stejně tak nejlepší rozdíly i 15 měsíců nebo 9 let. Psala to Mandragora: nejvíce záleží na tom, jestli TY SAMA to budeš považovat za správné a budeš prostě spokojená s tím, co máš.

Jako obvykle nejde u tazatele o původní otázku "kolik je správný věkový rozdíl", ale o jiné okruhy, které sama píšeš:
1. Ono opravdu nejde všechno naplánovat
- jsi asi jeden z těch lidí, co hůře snášejí "nejistotu" a nepředvídatelnost života.
2. S plánováním souvisí velmi i věta "je rozumnější mít děti v relativně stabilní finanční situaci než přivést dítě na svět a pak teprve řešit kde vlastně rodina bude bydlet". Naprostý souhlas s tím principem. Na druhé straně je otázka míry. Bydlet se dá i v menším bytě, menším domě... Nechci operovat cikány jako špatným příkladem (přírodní národy jsou nám příliš vzdálené, abych to uváděl jako příklad), ale oni to fakt neřeší. Alespon špetka z toho jejich "nějak prostě bude" by se nám občas hodila pro volnější život namísto počítání každé koruny. Nic naplat, v duši jsou cikáni prostě svobodnější, i když to spousta vnímá pouze optikou vychcanosti, kriminality a parazitování na systému.
3.Možná mne tak "zdeptalo" okolí - všechny kamarádky mají děti max. 4 roky od sebe a navíc každou chvilku čelím dotazu kdy bude druhé. Nechci všude vyprávět, že až budou peníze (protože většina odpovědí - to nebudou nikdy)... Musím zopakovat starou pravdu: přestože všechny kamarádky to mají stejně (a jinak než ty), tak žádná (bohudík) nežije tvůj život za TEBE. Nenech se kamarádkami či okolím vtěsnat a natlačit do jejich způsobu vnímání standardů, měřítek a toho, co je či není ideální. To určuješ především ty sama. Nicméně chápu, že klování kamarádek tě může znejisťovat a dokonce přivádět do rozpaků.
4. Otázkou tedy je, jestli chceš dítě jen proto, že se ptají kamarádky a že máš pocit vnucený okolím, že tě tlačí nějaký "ideální čas pro věkový rozdíl mezi sourozenci". Navíc, když jsi ten ideální věkový rozdíl již evidentně prošvihla. To si musíš odpovědět upřímně sama.

Nejepší, nejsrozumutelnější a zároveň i přiměřeně optimistická mi přijde odpověď od Morgaine, kde v závěru říká dle mého klíčovou větu:
nesmutni... ....Na to bych se zaměřila, abych pro to vytvořila podmínky a těšila se na miminko, které pak v pravý čas přijde...

Já bych jen dodal, že ekonomická situace se může měnit ze dne na den. Nic není jisté do konce života. Důležité je, abyste se alespoň přiměřeně na další dítě těšili a byli zdraví. Ostatní se skoro vždy dá nějak zařídit. Držím palce.

Vztahy mezi sourozenci nejsou otázkou věku.
Jsou individuální tak, jako jsou individuální lidé.
Má zkušenost je, že víc si spolu v dospělosti rozumí sestry nebo bráchové, než sestra a bratr. Ale ani tohle nemusí být pravidlem.

Taky mi příspěvkem novavily mnohé došlo

Stejně si asi děti děláme především kvůli sobě ne? A když si rozumí, tak to je takový příjemný bonus

Delahey napsal(a):

Mám dva, dnes už dospělé syny.Jsou od sebe dva a čtvrt roku. Když byli malí, lidé si mysleli, že jsou dvojčata, i podobou. Všude museli být spolu a s námi. V době puberty spolu malinko soupeřili, teď bych řekla, že mají velmi dobré vztahy. Je to možná dané i tím, že každý je na VŠ v jiném městě, nevidí se tolik, jsou si vzácnější.Oba jsou samostatné jednotky, navzájem se respektují.

Jo a pak ses probudila co?
Nikoho nemáš moje milá, jen žiješ cizí životy lidí z netu, hlavně cizí zajíčci tě trápí a fest.

novavila napsal(a):

Delahey napsal(a):

Mám dva, dnes už dospělé syny.Jsou od sebe dva a čtvrt roku. Když byli malí, lidé si mysleli, že jsou dvojčata, i podobou. Všude museli být spolu a s námi. V době puberty spolu malinko soupeřili, teď bych řekla, že mají velmi dobré vztahy. Je to možná dané i tím, že každý je na VŠ v jiném městě, nevidí se tolik, jsou si vzácnější.Oba jsou samostatné jednotky, navzájem se respektují.

Jo a pak ses probudila co?
Nikoho nemáš moje milá, jen žiješ cizí životy lidí z netu, hlavně cizí zajíčci tě trápí a fest.

Z čeho tak usuzuješ novavilo?

Delahey napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

novavila napsal(a):

Jo a pak ses probudila co?
Nikoho nemáš moje milá, jen žiješ cizí životy lidí z netu, hlavně cizí zajíčci tě trápí a fest.

Nesmíš, novavilo, posuzovat lidi podle sebe. Že ty lžeš i sama sobě, tak to neznamená, že musí lhát i ti ostatní.

Vějířovko, tohle je jenom JEJÍ zbožné přání. Proč jí ho brát? Mě může jedině blažit, že stoprocentně NEJSEM JEJÍ MILÁ. Už to je samo o sobě výhra.

Tak to jo,bo by tě možná s dcerkou chca nechca okoupaly...

Delahey napsal(a):

Vějířovka napsal(a):

novavila napsal(a):

Jo a pak ses probudila co?
Nikoho nemáš moje milá, jen žiješ cizí životy lidí z netu, hlavně cizí zajíčci tě trápí a fest.

Nesmíš, novavilo, posuzovat lidi podle sebe. Že ty lžeš i sama sobě, tak to neznamená, že musí lhát i ti ostatní.

Vějířovko, tohle je jenom JEJÍ zbožné přání. Proč jí ho brát? Mě může jedině blažit, že stoprocentně NEJSEM JEJÍ MILÁ. Už to je samo o sobě výhra.

Žádný moje zbožný přání, ráda bych se tě zbavila, ale ty jsi vtěrka , která se na mně lepí už pět let  a všude vyvádí to co tady a nejvíc jí trápí mí bývalí milenci, proč asi? 
Osobní život žádnej nemáš, žiješ jen cizí životy na netu .
Tady tě nikdo nezná , ale jinde tě už prohlídli, co jsi zač .