29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Dobrý den,
ani nevím jak bych měla začít, je toho hrozně moc, tak snad aby jsem to vzala od začátku. Mamka s otcem si mě adoptovali když mi byl rok a půl, do mých 10-ti let bylo všechno v pořádku, pak jsem začala mít zlé sny a chodila s brekem za rodiči s tím, jestli u nich můžu spát. Chvíli to bylo v pohodě, ale pak se otec začal stěhovat ke mě do pokoje (prý bylo v ložnici málo místa) a od té doby šlo všechno z kopce. V mých 11-ti letech si sbalil kufry s tím že jede něco zařizovat v práci... A už se nevrátil. Několikrát jsem ho prosila, aby se vrátil, ale on že ne. Ale nikdy mi ani neřekl důvod, vždy se jen vymlouval na nesmysly, které byly nepravdivé...
Ještě 6 let se snažil, jezdil k nám, byl s námi na Vánoce, na narozeniny, jen tak na kafe, dokonce mě vozil na dovolené a na motorce, ale poslední rok byl zlomový. Najednou se přestal ozývat, nikam mě nevozil, prostě nic.
Mamka si tedy řekla, že už to tak nejde a dala žádost o rozvod. Otec (ačkoliv je ředitelem firmy) přiznal plat 18 000 a že nemá na to dávat více jak 4 tisíce Kč, ale já velmi dobře vím, že obchoduje i na černo a má měsíčně alespoň 50 000,- , ale byly jsme s mamkou naivní a nic neřekli. Také řekl, že nikoho nemá a mít nebude.
Jakmile došel dopis o rozvodu, tak najednou nám oznámil že má známost přes rok a půl. Od té doby když nám volal, tak bych zadýchaný, nervní a kdo ví co ještě, prostě nic příjemného. Jednou dokonce dojel s tím, že jsme s mamkou obě dvě svině, ať se zalkneme a že nám nic nedá. Že já nejsem jeho dcera, že jsem příživnická svině a už se těší na den kdy bude mít se svou přítelkyní své vlastní dítě.. A že dokud ji nepřijmeme, nedá nám ani halíř. Můžu Vám říci, že nic horšího jsem ještě neslyšela.
Od té doby to jde se mnou a mamkou z kopce... Mám hrozný prospěch ve škole, brečím co chvíli a mám depresivní stavy takové, že jsem jednu dobu zvažovala, že si i šáhnu na život, jenže mě při životě drží má rodina - hlavně mamka..
A s ní je problém...poslední dobou rezignuje, nic ji nebaví, má hrozné řeči o tom že už jsem dospělá, postarám se o sebe sama a že může odejít.... Ale já bez ní nemůžu žít ! ať si říká každý o adopci co chce, ale ona je má matka a nemůžu ji v tom srabu nechat, ale už si nevím rady.. Ještě k tomu nás obral o peníze které ještě společně s mamkou šetřili na mě a proutrácel je za tu svini.... A uživit s mamčiného platu nás dvě, psa a splátky je nemožné.. Nenávidím je oba dva, zabila bych je za to co nám udělali, protože ačkoli on to zapírá, tak ta jeho "přítelkyně" je typ zlatokopky... Ale co mám dělat? Potřebuju radu
Není tady
Zadna neni.Otce vymaz ze zivota.Venuj se mamce,svym zajmum zivot mas pred sebou.
Upravil(a) eremuruss (2. 4. 2012 21:11)
Není tady
eremuruss napsal(a):
Zadna neni.Otce vymaz ze zivota.Venuj se mamce,svym zajmum zivot mas pred sebou.
Přesně tak. S adopcí to nijak nesouvisí.
Chovají se tak i pokrevní "otcové".
Máš mámu a máma má tebe. Na tom se dá stavět.
Hodně štěstí, Jess.
Není tady
Já vím že mám mamku, ale jak říkám... Ona má takové stavy, kdy řve na všechny okolo že nemá nikoho, že udělá líp když nebude, že se všem jen ulehčí.... S tímhle potřebuju pomoct... Snažím se mamku uchlácholit, ale pro ni to byla z otcovi strany hrozná zrada a pořád se s tím nemůže vyrovnat.... Co s tím ?? já vím že oni se najdou tupci i mezi pokrevními rodiči, ale on je opravdu extrém...
Není tady
Mamka si to musí vyřešit sama se sebou a sama za sebe.
Nejsi ta správná osoba, která má řešit věci za ni.
Buď ta "správná" osoba, která je citlivá, vnímavá a laskavá,ale nepřebírej trápení mámy.
Není tady
Nitriel napsal(a):
Já vím že mám mamku, ale jak říkám... Ona má takové stavy, kdy řve na všechny okolo že nemá nikoho, že udělá líp když nebude, že se všem jen ulehčí.... S tímhle potřebuju pomoct... Snažím se mamku uchlácholit, ale pro ni to byla z otcovi strany hrozná zrada a pořád se s tím nemůže vyrovnat.... Co s tím ??
já vím že oni se najdou tupci i mezi pokrevními rodiči, ale on je opravdu extrém...
Neni extrem takovych muzu je.Bud mamce oporou a ona se s toho urcite dostane.Cas rany zahoji.Kolik je te let?
Není tady
Kolik je mě? 18..... a začínám přemýšlet že dám otce k soudu ..... už můžu.... a mamce to aspoň přinese pár korun na splátky a jídlo....
Není tady
Jessika napsal(a):
Mamka si to musí vyřešit sama se sebou a sama za sebe.
Nejsi ta správná osoba, která má řešit věci za ni.
Buď ta "správná" osoba, která je citlivá, vnímavá a laskavá,ale nepřebírej trápení mámy.
Mě to přijde jako společné trápení, protože to samé zažívám i já, ale já jsem narozdíl od ní zvyklá to držet v sobě, vyloženě to dusit a předstírat že mi nic není..... musím to dělat, už kvůli ní... Ale když se z toho nedostala už 8 let, tak kdy to skončí? Když už to vypadá že zapomněla, tak se otec ozve s dalšíma výhružkama nebo nesmyslama a je to zpět
Není tady
Nitriel napsal(a):
Já vím že mám mamku, ale jak říkám... Ona má takové stavy, kdy řve na všechny okolo že nemá nikoho, že udělá líp když nebude, že se všem jen ulehčí.... S tímhle potřebuju pomoct... Snažím se mamku uchlácholit, ale pro ni to byla z otcovi strany hrozná zrada a pořád se s tím nemůže vyrovnat.... Co s tím ??
já vím že oni se najdou tupci i mezi pokrevními rodiči, ale on je opravdu extrém...
To je moc osklive co pises. Ale takovi jsou i pokrevni otcove. To , ze tvuj otecna vas rve a tesi se na nove dite, znamena jen a jen jeho slabost a zbabelost. S tou novou pritelkyni to muze byt za par let , nebo jeste drvi uplne stejne. taky na ni muze rvat.
ja bych to brala tak, ze to proste neni tvuj otec a nikdy nebyl, takhle se proste zadny otec nesmi chcovat. Tvoje maminka je strasne zranena a psychicky je ji asi hrozne. je v soku.
Mela bych jen jednu radu,k zkus s ni jit k psychologovi, potrebuje se nekomu sverit a potrebuje oporu. ty samozrejme taky, na tyto situace jsou odbornici.
Nevim, zda novapritelkyje je zlatokopka, al eje hodne primitivni, chodi se zenatym a mysli si, ze je ta prava a on ze je ten pravy. Podle jeho letitelho chovani, jak ho popisujes, neni dalsi spoluziti vubec pro vas obe pozitivni. Tohle si musis uvedomit. Muze se nakrasne "venovat" nove partnerce.
Nevim jestli studujes,ale mohla bys pomahat financne brigadami.
Není tady
Nitriel napsal(a):
Kolik je mě? 18..... a začínám přemýšlet že dám otce k soudu ..... už můžu.... a mamce to aspoň přinese pár korun na splátky a jídlo....
To není dobrá léčba pro duši.
Ale já nevím, v jaké jste finanční situaci a jakou máte perspektivu...
Není tady
Nitriel napsal(a):
Já vím že mám mamku, ale jak říkám... Ona má takové stavy, kdy řve na všechny okolo že nemá nikoho, že udělá líp když nebude, že se všem jen ulehčí.... S tímhle potřebuju pomoct... Snažím se mamku uchlácholit, ale pro ni to byla z otcovi strany hrozná zrada a pořád se s tím nemůže vyrovnat.... Co s tím ??
já vím že oni se najdou tupci i mezi pokrevními rodiči, ale on je opravdu extrém...
Není extrém, Nitri. Schválně si projdi některý příběhy tady na Psychině, nebo na Životě po něvěře. Jednak budeš vidět, že v tom nejsi sama a ověříš si, že se tak chovají nejen nevlastní a nejen otcové
Mámě pomoct nemůžeš, ne v tomhle. To je její a jeho - ty si to hlavně neber za svůj problém. Ono to svádí, převzít to na sebe - ale v konečným důsledku se tím nepomůže nikomu, poněvadž vyřešit to za ně stejně nemůžeš - a jen si pokazíš sama sobě bůhví kolik let.
Ty se snaž žít svůj vlasní život - mámu vyslechnout, to jo, poňuchňat taky můžeš, ale ne to za ni řešit.
Dobrým psychologem rozhodně nic nezkazíš, ale ten soud....jak říká Jess, není to léčba pro duši, jen to bude váš spor živit. Tedy kromě toho, že tohle by měla být věc tvojí mámy.
Jsi čerstvě dospělá - snaž se postavit na vlastní nohy, jak jen to půjde, ve všech směrech.
Nenech se semlít v tom jejich masomlejnku, ty ses do něj jen připletla, jako každý jiný dítě.
Není tady
Jessika napsal(a):
Nitriel napsal(a):
Kolik je mě? 18..... a začínám přemýšlet že dám otce k soudu ..... už můžu.... a mamce to aspoň přinese pár korun na splátky a jídlo....
To není dobrá léčba pro duši.
Ale já nevím, v jaké jste finanční situaci a jakou máte perspektivu...
Hm, Jessiko, takovéhle kroky nepodniká mladý člověk proto, aby si léčil duši, ale aby si spíš zachoval holou existenci.
Nitriel, jestli máš chuť dát svého otce k soudu ohledně výživného, tak si uvědom, že příjem načerno okolo 50.000,- Kč budeš muset být schopna otci prokázat a jestli nemáš v ruce žádné pádné důkazy o tom, že otec takový příjem opravdu má, bude soud bohužel vycházet z těch 18.000,- Kč, které přiznal
A pokud s mamkou půjdete do soudů, potřebujete především kvalitního právníka-silnou oporu za zády, protože jak je vidět, otec vám zřejmě dobrovolně nic nedá
S tím psychologem je to dobrý nápad, já bych se přikláněla k tomu, abyste s mamkou nějakého dobrého odborníka vyhledaly. Mamka bude navíc potřebovat podporu odborníka proto, aby peripetie a nechuťárny okolo rozvodu ustála a nezlomily ji víc, než je potřeba.
Jsi statečná holka, Nitriel, držím palce a posílám na dálku hodně síly Tobě i mamce ...
Není tady
Take se pripojim, nemela jsi to v zivote lehke a tudiz hodne sily!
Není tady
Je to sice mamčina věc, ale kdy jsem už plnoletá tak se nemůže soudit ona, ale já... Navíc jsem byla u sociálky, která mamce hodně radila... a říkali mi tam, že je do očí bijící kolik si vydělává (spíš přiznává) a že pokud budu chtít soud vyvolat, tak mu tam udělají inventuru.... Tím na to dojdou, nebo ne? Navíc kdyby jeho firma tolik neprosperovala, tak jak si může dovolit nejnovější Audi, motorku a Nokii Lumii ? To je divné ....
K tomu soudu chci jít nejen aby jsem mu utnula tipec s těma sprosťárnama co nám dělá, ale taky aby jsme dostaly s mamkou to, co nám patří, protože on jí před rozvodem nasliboval pomoc kdykoli budeme chtít, ale jen pod podmínkou, že se mamka všeho zřekne. Je po rozvodu a pomoc nikde. Navíc mamka si vzala půjčku na dům, který zrenovovala zcela sama, měla na krku mě a ještě dělala výšku a MUSELA to zvládnout, ale jak teď budou snižovat platy učitelům, tak se bojím že nevyjdeme už vůbec. Snažím se jí pomáhat, nejím nijak moc, šetřím s elektřinou, vodou, snižuju i topení, i na brigádu chodím... Chtěla bych jí pomoct víc, ale jsem na gymplu a mamka mi řekla, že si mám udělat výšku, najít si dobré zaměstnání a pak jí teprve budu moci pomáhat víc. tak nevím no...
Není tady
Nitriel napsal(a):
Je to sice mamčina věc, ale kdy jsem už plnoletá tak se nemůže soudit ona, ale já... Navíc jsem byla u sociálky, která mamce hodně radila... a říkali mi tam, že je do očí bijící kolik si vydělává (spíš přiznává) a že pokud budu chtít soud vyvolat, tak mu tam udělají inventuru.... Tím na to dojdou, nebo ne? Navíc kdyby jeho firma tolik neprosperovala, tak jak si může dovolit nejnovější Audi, motorku a Nokii Lumii ? To je divné ....
K tomu soudu chci jít nejen aby jsem mu utnula tipec s těma sprosťárnama co nám dělá, ale taky aby jsme dostaly s mamkou to, co nám patří, protože on jí před rozvodem nasliboval pomoc kdykoli budeme chtít, ale jen pod podmínkou, že se mamka všeho zřekne. Je po rozvodu a pomoc nikde. Navíc mamka si vzala půjčku na dům, který zrenovovala zcela sama, měla na krku mě a ještě dělala výšku a MUSELA to zvládnout, ale jak teď budou snižovat platy učitelům, tak se bojím že nevyjdeme už vůbec. Snažím se jí pomáhat, nejím nijak moc, šetřím s elektřinou, vodou, snižuju i topení, i na brigádu chodím... Chtěla bych jí pomoct víc, ale jsem na gymplu a mamka mi řekla, že si mám udělat výšku, najít si dobré zaměstnání a pak jí teprve budu moci pomáhat víc.tak nevím no...
Nitriel, přeju ti hodně síly a pevné nervy. Jsi dobrá, jak se k té situaci stavíš. Musí to být hodně těžké. Ohledně soudu se mnou asi mnohé nebudou souhlasit, ale tvé důvody se mi zdají rozumné a asi bych to toho na tvém místě šla.
Není tady
Ahoj Nitriel
byla jsem, přesně ve stejné roli s dcerami jako vy s matkou. Bohužel stejně hrozné věci dělal mě i dcerám BM - a to je jejich biologický otec. Strašně to bolí, je těžké to pochopit, jak se může někdo takto chovat, ale nic moc s tím nejde dělat, jen se sebrat a snažit se žít dál. Nyní dcery obě studují VŠ. manžel dva roky neplatí, dlluh má na výživném okolo 100 000,- Kč a dcery musely jít i k soudu, protože si dal žádost na snížení výživného a stále není rozsudek. Já když ho potkávám u soudu, tak je mi nevolno až na zvracení a pro dcery je to velmi náročné, sedět na lavice obžalovaných...
Naučila jsem se spoléhat sama na sebe, taky studuju VŠ, holky mi pomáhají brigádami a kdyby nebylo těch soudů, tak se trauma nás všech nemusí oživovat, protže rány v srdci zůstaly. Prosím Tě nehledej nějakou spravedlnost - prostě v některých věcech není a nedočkáš se jí a nejspíš ani u otce.
Pokud se vydáš cestou soudních řízení, připrav se na to, že to bude velmi náročné a i hodně bolestivé a budeš muset předložit nějaké důkazy. Zvaž co je pro Tebe nejlepší, od otce se snaž citově odpoutat, on za tvoje trápení nestojí. Pomáhej matce, ale ona sama musí najít sílu, jak se vzchopit,ale když bude mít tebe vedle sebe, tak to jistě půjde. Ty řeš svoje věci, ona svoje a pokud máš sílu jít do soudu se svým otcem a cítíš, že je to tak správné, tak to udělej.
Držím Vám oběma palce, s pozdravem Hana
Není tady
Nitriel napsal(a):
K tomu soudu chci jít nejen aby jsem mu utnula tipec s těma sprosťárnama co nám dělá, ale taky aby jsme dostaly s mamkou to, co nám patří, protože on jí před rozvodem nasliboval pomoc kdykoli budeme chtít, ale jen pod podmínkou, že se mamka všeho zřekne. Je po rozvodu a pomoc nikde. Navíc mamka si vzala půjčku na dům, který zrenovovala zcela sama, měla na krku mě a ještě dělala výšku a MUSELA to zvládnout, ale jak teď budou snižovat platy učitelům, tak se bojím že nevyjdeme už vůbec. Snažím se jí pomáhat, nejím nijak moc, šetřím s elektřinou, vodou, snižuju i topení, i na brigádu chodím... Chtěla bych jí pomoct víc, ale jsem na gymplu a mamka mi řekla, že si mám udělat výšku, najít si dobré zaměstnání a pak jí teprve budu moci pomáhat víc.
tak nevím no...
Nitriel, maminka na tohle přistoupila ?!? Já do toho nechcí šťourat víc, než je zdrávo, neznám a ani nemohu znát všechny okolnosti, ale maminka by se měla obrátit na kvalitního právníka, který by jí vyložil, nač má nebo nemá nárok a jak je velká pravděpodobnost, že se svých nároků proti bývalému manželovi domůže.
Bohužel jedna věc je mít nárok na spravedlivé vypořádání SJM a jiná věc je domoci se tohoto plnění proti bývalému manželovi. Obvzlášť u podnikatelů to nebývá snadné a nechutné soudy se mohou táhnout X let, nehledě na to, že poplatky soudům a advokátům jdou do desetitisíců Takže na jedno stranu maminku chápu, že možná nemá na takové vleklé spory ani energii, ani peníze a možná ani žaludek a souhlasila s tím, že k žádnému majetkovému vyrovnání mezi bývalými manželi v budoucnu nedojde
Na místě Tvojí maminky bych ale dopředu neskládala zbraně a raději bych si to všechno u dobrého právníka ověřila: buďto abych zbytečně neskládala ruce v klín, nebo abych naopak nechodila do předem prohrané bitvy
Nitriel, a pokud mohu poradit Tobě, skutečně jdi třeba na brigádu a vydělej si na dobrého právníka, který by Tě proti otci zastupoval a nech si na sebe - než dostuduješ gympl a poté VŠ - vyměřit adekvátní výživné. Já příliš neschvaluji soudní spory dětí proti rodičům a obráceně, ale myslím si, že v tomto případě je to plně na místě
Není tady
Nitriel napsal(a):
Mě to přijde jako společné trápení, protože to samé zažívám i já, ale já jsem narozdíl od ní zvyklá to držet v sobě, vyloženě to dusit a předstírat že mi nic není..... musím to dělat, už kvůli ní...
Nemusíš.
Nikdo není zvyklý předstírat to, co není, ani ty ne, jednou tě to dožene.
Neber matce její důstojnost, je dospělá, vyřeší si to sama.
A pokud si to nevyřeší, není na tobě, abys to udělala za ní.
Nejsi lepší než ona.
Když to nezvládne ona, ty taky ne.
Nesuď ani otce.
Nejsi lepší než on, neživ k němu nenávist, prptože ta se jeho nedotkne, ale tebe může zahubit.
Hledej v sobě raději lásku, abys mohla odpustit a žít svůj život.
Odpuštění není generální pardon pro toho, kdo ubližuje, to je jen svoboda pro toho, kdo visí na pomstě.
Pokud ti nejsou jasné základní zíákony plynutí energie, se soudy si nezahrávej. Víc ztratíš než získáš.
Ztratíš i to, co ještě ani nemáš...a tak mít ani nebudeš.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Pokud ti nejsou jasné základní zíákony plynutí energie, se soudy si nezahrávej. Víc ztratíš než získáš.
Ztratíš i to, co ještě ani nemáš...a tak mít ani nebudeš.
Pandorro, znovu opakuji, že nejsem příznivcem soudních sporů dětí proti rodičům a opačně, ale jsou situace, kdy je něco takového plně na místě
Není tady
Nitriel pokud půjdeš do soudních sporů jen za účelem nějaké touhy po pomstě, zadostiučení otci, nedopadne to nejlíp, nejlepší je to řešti s odstupem času. V současné době jsi hodně zraněná a věř tomu, že ani tkzv. "výhra u soudu" pokud k ní dojde, ti nepřinese žádnou úlevu, neubere ti bolest a citově tě ještě pravděpodobně více zraní. Pandorra má pravdu, i když tomu nechceš věřit, taky jsem si myslela, že je to totální blbost- nejlepší je odpuštění, přináší klid v duši, bohužel cesta k němu je dlouhá a bolavá, ale změní ti to život.
Není tady
Kiara napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Pokud ti nejsou jasné základní zíákony plynutí energie, se soudy si nezahrávej. Víc ztratíš než získáš.
Ztratíš i to, co ještě ani nemáš...a tak mít ani nebudeš.Pandorro, znovu opakuji, že nejsem příznivcem soudních sporů dětí proti rodičům a opačně, ale jsou situace, kdy je něco takového plně na místě
Já se s tebou o to nepřu.
Není tady
Pandorraa napsal(a):
Nikdo není zvyklý předstírat to, co není, ani ty ne, jednou tě to dožene.
Neber matce její důstojnost, je dospělá, vyřeší si to sama.
A pokud si to nevyřeší, není na tobě, abys to udělala za ní.
Nejsi lepší než ona. Když to nezvládne ona, ty taky ne.
Nesuď ani otce.
Nejsi lepší než on, neživ k němu nenávist, prptože ta se jeho nedotkne, ale tebe může zahubit.
Pokud ti nejsou jasné základní zíákony plynutí energie, se soudy si nezahrávej. Víc ztratíš než získáš.
Ztratíš i to, co ještě ani nemáš...a tak mít ani nebudeš.
HA! Tomu nerozumim. jakym pravem tady vykladas, ze nema pomahat matce nebo ze neni lepsi nez otec?Ze to nezvladne, kdyz to nezvladne matka? ODKUS TO VIS? Kdeje souvislost?
Jaky maji tyhle pindy smysl. Prvni co bych udelala by bylo poradit se s pravniky a zacit se soudit. Vzdat by to nemela. Urcite nema v teto situaci co ztratit.
Jake zakony plynuti energie?
ZVASTY!!!
Není tady
První bych si chtěla ověřit u mého kamaráda (výborný právník) jestli je možné něco vysoudit... Nechtěla bych to rozpoutat a pak prohrát...
A to s tím že nejsem lepší jak můj otec... nejsem sice nijak namyšlená, ale jsem mnohem víc než ten pr*vít, protože já nikomu nezničila život a děkuji bohu že nemám jeho geny.... A nikdy bych neopustila rodinu jen kvůli svobodě. Jeho rodina je teď jeho přítelkyně, auto a motorka, o které se stará bilionkrát víc než kdy o mě s mamkou.. A vyrovnat se s tím nedokážu, natož mu odpustit... Nejen že on nás bombarduje těmahle kecama o tom jak on je vše a mi nic, jako kdyby byl náš král a my poddaní, navíc ta jeho přítelkyně hraje na dvě strany... Před ním si hraje na hodnou, říká mu jak k ní mohu kdykoliv dojet, lyžovat a blá, blá.... a na druhou stranu nám posílá výhružné SMSky, jednou i MMS použité vložky a to nejhorší, že ty svoje faldy vystavuje na erotických fotkách, kdy jí vidím až do žaludku, ty nám pošle mailem s názvem "Štěrbinka" .... Tak jak mu můžu odpustit?!?!?
Není tady
sahleb napsal(a):
Pandorraa napsal(a):
Nikdo není zvyklý předstírat to, co není, ani ty ne, jednou tě to dožene.
Neber matce její důstojnost, je dospělá, vyřeší si to sama.
A pokud si to nevyřeší, není na tobě, abys to udělala za ní.
Nejsi lepší než ona. Když to nezvládne ona, ty taky ne.
Nesuď ani otce.
Nejsi lepší než on, neživ k němu nenávist, prptože ta se jeho nedotkne, ale tebe může zahubit.
Pokud ti nejsou jasné základní zíákony plynutí energie, se soudy si nezahrávej. Víc ztratíš než získáš.
Ztratíš i to, co ještě ani nemáš...a tak mít ani nebudeš.HA! Tomu nerozumim. jakym pravem tady vykladas, ze nema pomahat matce nebo ze neni lepsi nez otec?Ze to nezvladne, kdyz to nezvladne matka? ODKUS TO VIS? Kdeje souvislost?
Jaky maji tyhle pindy smysl. Prvni co bych udelala by bylo poradit se s pravniky a zacit se soudit. Vzdat by to nemela. Urcite nema v teto situaci co ztratit.
Jake zakony plynuti energie?
ZVASTY!!!
Je strašně smutný , když je někdo tak starej jako ty Saleb a vůbec není moudrej , to je finito .
Kdybys aspoň mlčela, ale ty to ještě křičíš do světa .
Pandorra má samozřejmě pravdu , živit v sobě nenávist a pomstu a řešit věci za jiný, je chyba , stojí to moc energie a nikomu nic dobrýho nepřinese .
Nech si změřiit ten cukr , jsi vznětlivá a nervozní .
Není tady
Nitriel napsal(a):
Dobrý den,
ani nevím jak bych měla začít, je toho hrozně moc, tak snad aby jsem to vzala od začátku. Mamka s otcem si mě adoptovali když mi byl rok a půl, do mých 10-ti let bylo všechno v pořádku, pak jsem začala mít zlé sny a chodila s brekem za rodiči s tím, jestli u nich můžu spát. Chvíli to bylo v pohodě, ale pak se otec začal stěhovat ke mě do pokoje (prý bylo v ložnici málo místa) a od té doby šlo všechno z kopce. V mých 11-ti letech si sbalil kufry s tím že jede něco zařizovat v práci... A už se nevrátil. Několikrát jsem ho prosila, aby se vrátil, ale on že ne. Ale nikdy mi ani neřekl důvod, vždy se jen vymlouval na nesmysly, které byly nepravdivé...
Ještě 6 let se snažil, jezdil k nám, byl s námi na Vánoce, na narozeniny, jen tak na kafe, dokonce mě vozil na dovolené a na motorce, ale poslední rok byl zlomový. Najednou se přestal ozývat, nikam mě nevozil, prostě nic.
Mamka si tedy řekla, že už to tak nejde a dala žádost o rozvod. Otec (ačkoliv je ředitelem firmy) přiznal plat 18 000 a že nemá na to dávat více jak 4 tisíce Kč, ale já velmi dobře vím, že obchoduje i na černo a má měsíčně alespoň 50 000,- , ale byly jsme s mamkou naivní a nic neřekli. Také řekl, že nikoho nemá a mít nebude.
Jakmile došel dopis o rozvodu, tak najednou nám oznámil že má známost přes rok a půl. Od té doby když nám volal, tak bych zadýchaný, nervní a kdo ví co ještě, prostě nic příjemného. Jednou dokonce dojel s tím, že jsme s mamkou obě dvě svině, ať se zalkneme a že nám nic nedá. Že já nejsem jeho dcera, že jsem příživnická svině a už se těší na den kdy bude mít se svou přítelkyní své vlastní dítě.. A že dokud ji nepřijmeme, nedá nám ani halíř. Můžu Vám říci, že nic horšího jsem ještě neslyšela.
Od té doby to jde se mnou a mamkou z kopce... Mám hrozný prospěch ve škole, brečím co chvíli a mám depresivní stavy takové, že jsem jednu dobu zvažovala, že si i šáhnu na život, jenže mě při životě drží má rodina - hlavně mamka..
A s ní je problém...poslední dobou rezignuje, nic ji nebaví, má hrozné řeči o tom že už jsem dospělá, postarám se o sebe sama a že může odejít.... Ale já bez ní nemůžu žít !ať si říká každý o adopci co chce, ale ona je má matka a nemůžu ji v tom srabu nechat, ale už si nevím rady.. Ještě k tomu nás obral o peníze které ještě společně s mamkou šetřili na mě a proutrácel je za tu svini.... A uživit s mamčiného platu nás dvě, psa a splátky je nemožné.. Nenávidím je oba dva, zabila bych je za to co nám udělali, protože ačkoli on to zapírá, tak ta jeho "přítelkyně" je typ zlatokopky... Ale co mám dělat? Potřebuju radu
Zlatíčko, začnu zcela jiného soudku. Otec je sebevědomí dcery. Kdyby toto otcové věděli, určitě by se jinak chovali v rámci své rodiny ke svým dcerám. I když jsi adaptovaná, buď šťastná, že jsi tento vztah směla zažít! Zkus si vzít ze všeho jen to pozitivní, to ostatní ti škodí. Neměli bychom vědomě škodit sami sobě.
Jinak. Je mnoho dívek-dcer, které svého otce vůbec nezažily, ale otec s nimi vždy byl i v jeho nepřítomnosti. Vztah matky a otce je zcela jiná záležitost, respektuj jej.
Měli bychom být šťastní, za to, co jsme prožili a pochopit i ostatní, proč se vše děje jinak, než bychom chtěli právě my.
Není tady