Nemá podle mě hlavně smysl, abys na sebe tlačila. Čím víc na to budeš myslet, tím větší budeš pociťovat odpor
Přesně tak. Pokud Tvůj čas příjde, půjdou strachy z bolesti a všeho kolem stranou. A pokud nepříjde, tak děti mít nebudeš. Nejsi jediná.
Nebo to budeš mít jako já - do jiného stavu jsem přišla neplánovaně a nechtěně. Přesto mě ani nenapadlo si dítě nechat vzít. Bylo to v době, kdy jsem opravdu děti nechtěla. Žádnou velkou radost po porodu jsem necítila, první měsíce byly velice těžké, asi jsem měla (bráno zpětně) náběh na poporodní depresi a v té době byl i počátek konce mého vztahu s partnerem. Přes ten neslavný začátek mám doma perfektního kluka. Jo a taková ta touha po dítěti u mě přišla až kolem 35 let.

Konikleci, Tony na mě netlačí. Děti chce, ale ne teď hned. Shodli jsme se, že je nutné, abych si udělala praxi, musí se dodělat podkroví a pak MOŽNÁ začnu uvažovat o dítěti.
Moje mamka v mém věku taky nemusela děti, nic jí neříkaly. Spolužačky postupně rodily a zvaly ji, ať se jde podívat na jejich miminko. Ze slušnosti šla, ale mimina jí byla protivná, v žádném případě ne roztomilá. Pak se to najednou během půl roku obrátilo a v necelých 29 letech porodila mě. Jsem plánované dítě. V porodnici se mamky ptali, kolik let se léčila s neplodností. Nemohli pochopit, že s otěhotněním neměla sebemenší problémy, že dřív jen nechtěla mít děti. Některé sestry jsou hodně netaktní.

Vilemína napsal(a):

Konikleci, Tony na mě netlačí. Děti chce, ale ne teď hned. Shodli jsme se, že je nutné, abych si udělala praxi, musí se dodělat podkroví a pak MOŽNÁ začnu uvažovat o dítěti.
Moje mamka v mém věku taky nemusela děti, nic jí neříkaly. Spolužačky postupně rodily a zvaly ji, ať se jde podívat na jejich miminko. Ze slušnosti šla, ale mimina jí byla protivná, v žádném případě ne roztomilá. Pak se to najednou během půl roku obrátilo a v necelých 29 letech porodila mě. Jsem plánované dítě. V porodnici se mamky ptali, kolik let se léčila s neplodností. Nemohli pochopit, že s otěhotněním neměla sebemenší problémy, že dřív jen nechtěla mít děti. Některé sestry jsou hodně netaktní.

Vil, já se léčila s neplodností a první dítě jsem měla "až" ve svých šestadvaceti. Jako prvorodička jsem byla tenkrát hodně bílá vrána, protože v mém věku už rodily ženské svoje druhé, třetí nebo dokonce čtvrté dítě, takže chápu, že prvorodička skoro na prahu třicítky byla tenkrát rarita

Kiara napsal(a):

Vil, já se léčila s neplodností a první dítě jsem měla "až" ve svých šestadvaceti. Jako prvorodička jsem byla tenkrát hodně bílá vrána, protože v mém věku už rodily ženské svoje druhé, třetí nebo dokonce čtvrté dítě, takže chápu, že prvorodička skoro na prahu třicítky byla tenkrát rarita

Ja se narodila v letech sedesatych a moje matka byla skoro 32 let "stara". Byl to uplne specialni pripad. Kdyz jsem sla do 1.tridy, o sest let pozdeji tedy, tak si ji ucitelky zdlouhave prohlidky a sdelily ji, ze tak brzo mit deti nemela, vypadala asi na 20.

Mam to po ni, kdyz byl muj kluk uz vetsi ajezdili jsme spolu do Francie na vejlety, nabadali ho , at koupi neco sestre. To jsem mela byla ja, uz dost pres tricetileta zena. Tohle se mi stava, lidi si mysli, ze neumim datum sveho narozeni a opravuji me.

Ale dodavam, ze moje matka po detech nijak zvlast netouzila. Az okolo triceti.

Upravil(a) sahleb (3. 4. 2012 17:54)

Tak právě mně udělalo velkou radost, že jsem nám na zítřek zachránila večeři.
Totiž tak - přijdu z práce, dám do trouby pect maso, hezky na maloučko, aby se to propeklo.
Něco drobného pojím a padne na mně dřímota.
Tak si dám dvacet, vstanu, mrknu, co nového na babi a čtu a čtu...
A celou dobu čuchám a říkám si : ...áá, tady někdo peče něco moc dobrýho, jak to krásně voní...
A pak se jdu napít do kuchyně a HELE... on te někdo jsem já
(maso je obzvlášť dobře upečené, ale krájet se to dá...)

Mně dělá radost dnešní příjemné povídání na babinetu. Děkuji dotyčným. Myslím, že ony vědí.

Když tě vedoucí zabije jen trochu, tak je to v pohodě

Super, konikleci. Držím palce. Z tvých písmenek je cítit pohoda.

Konikleci, gratuluju! Můžeš být na sebe právem pyšná. Zvlášť s tou prací, ta se dnes hledá hodně špatně. Na internetu se to hemží přímým prodejem různých produktů, finančními poradci, makléři, specialisty telefonního prodeje, pojišťováky a nejrůznějšími agenty, to opravdu není nic pro mě. Tím bych si nevydělala ani na slanou vodu. Neumím "ochcávat" lidi. A moje intuice mi říká, že v zimě budeš Ing.

Já posílám i dostávám klasické pohlednice. Letos jsem posílala takové do obálek, od malířů malujících ústy nebo nohami. Byly moc hezké, věřím, že příjemcům udělají radost.

My si s Tonym hodně posíláme elektronické pohlednice. Dělá mi to velkou radost jak je posílat, tak je dostávat.

Konikleci, to jsi měla velké štěstí, moc ti to ale přeju.

K těm "agentům" a poradcům. Když mi někdo zavolá a řekne, že je z T-mobilu, ani nepípnu, nezavěšuju, nechám dotyčného se vypovídat, po chvilce ten specialista telefonního prodeje zavěsí. Podobnou taktiku jsem zaujala na ulici. Jakmile se ke mně někdo začne přibližovat a oslovovat, jdu dál, nenavazuju oční kontakt  a dělám, že neslyším. Nač se vysilovat a vysvětlovat těmto mnohdy agresivním lidem, že opravdu nemám zájem.
Na závěr jedna perlička. Jdu ze zastávky domů, někdo na mě volá, to už jsem v duchu hodně nadávala, jelikož jsem se vracela z města a tam se to těmi "agenty" jen hemžilo. I v tomto případě jsem se držela svého osvědčeného postupu, tedy nekomunikovala a šla dál. Bylo mi divné, že ta osoba na mě pořád volá. Pak jsem se otočila a on to byl můj brácha.
Mně tito "agenti" nepřesvědčí, v tom jsem stejná jako můj otec. On teda má tu výhodu, že špatně slyší, tak je skutečně kolikrát ani neslyší.
Ještě jsem si vzpomněla, že se mi jednou stalo, že mi zatarasil jeden "agent" cestu, tomu se skutečně nedalo uniknout. Byl z Hnutí duha. Neuvěřitelně vlezlý typ. Jako první se mě zeptal, jestli mám ráda přírodu. Odpověděla jsem, že ne, řekla jsem to velice důrazně. Tím jsem mu sebrala vítr z plachet a zbavila se ho. Podobně to jednou udělala moje mamka. Volali jí z T-mobilu, ona je taková ta, že si to vyslechne, a slušně řekne, že nemá zájem. Baba na ni nastartovala, že jistě chce slevu. Mamka odvětila, že ne, že si chce všechno řádně zaplatit. Tolik k "agentům".

Nemám ráda přírodu je univerzální . Nejlepší by bylo vypálit to na všechny, co něco nabízejí. "Jste spokojená se svým tarifem". "Já nemám ráda přírodu!" To by mohlo zabrat

helena napsal(a):

To by mohlo zabrat
Mně docela zabírá "Mám všechno, proto mě vaše nabídka nezajímá" http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png Občas i otrlý agent ztratí řeč.

To věřím ....... To se agent setkává s někým nepředstavitelným.