agewa napsal(a):

myslím, že ve 42 by měla už vědět jednu věc.
Žije tu sama za sebe a je zodpovědná jen sobě. A pokud je jejim rodičům něco líto - jde o JEJICH představy , jak by měla žít - a to opravdu není povinna dělat.
Měla by se chovat tak, aby byla ona spokojená , ona štastná a né , aby to nebylo líto rodičům.

Ale to víme my, dospělí.

To je moc pěkný, jak spousta z nás ví, co by kdo měl v kolika vědět .
Jediný, co je na tom trošičku omezující je situace, která občas téměř vždy nastane, že ten vševěd je najednou konfrontován s něčím, co by měl vlastně už dávno vědět ........ A co s tím?!?
Nejlépe ignorovat, ne?

helena napsal(a):

Vidím ve tvém psaní, jak za tebe mluví tvé podvědomí. Jak se tvé psaní odvíjí od toho, že jsi v nevyhovujícím svazku
Tak to vidíš víc, než já http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png Možná by sis měla připomenout, co se říká o domněnkách http://fora.babinet.cz/img/smilies/tongue.png... a o chození v cizích mokasínech.

Ano, občas druzí vidí víc, než my sami. Jen si to připustit. To platí všeobecně - tudíž i pro mě.

Bramborka napsal(a):

To je moc pěkný, jak spousta z nás ví, co by kdo měl v kolika vědět .
Jediný, co je na tom trošičku omezující je situace, která občas téměř vždy nastane, že ten vševěd je najednou konfrontován s něčím, co by měl vlastně už dávno vědět ........ A co s tím?!?
Nejlépe ignorovat, ne?

A to mě napadl jeden Murphyho zákon, akorát si ho přesně nevybavuji, večer ho dopíšu.

helena napsal(a):

já myslím, že neplete, protože tahle věta
ale doufám, že se nechovám tak špatně, aby jim to třeba mohlo být líto...
snažím chovat tak, abych jim nepřivodila infarkt špatnými zprávami
přesouvá zodpovědnoust za její chování na to, jak se budou cítit její rodiče
Počkej... já myslela odpovědnost ve smyslu "nést si následky", například "krádež-trest".
Nemusím nést odpovědnost za pocity rodičů, když se, dejme tomu, rozhodnu nestudovat, vezmu si někoho, kdo se jim nelíbí a tak dál a neměla bych se jejich výčitkami nechat omezovat - ale na druhou stranu (vím, že se opakuju) bych je neměla trápit - vědomě trápit, což je jistá známka dospělosti. Nakonec už malé dítě učíme, že druhým se neubližuje.

proč jednou ano a jednou ne? v obou případech se mohou trápit hodně .
a vědomě je můžu trápit právě tím, že si vezmu Tondu ( přestože oni přece vědí, že je blbec a lepší by byl Franta), že půjdu se "jen" učit a nejdu dál do školy ( i když oni vědí, že na to mám).

Petr100 napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Vlaďko, držela bych se Messnerova "očekávej nejlepší a připravuj se na nejhorší" Jako strategie přežití ve všech smerech to podle mně nemá chybu.

Myslíš ReinholdaJ To je můj idol. Také jsem lezl po skalách.

Myslím. Že by to byl můj idol, to zrovna ne, ale jeho přístup k nebezpečným aktivitám se mi moc líbil - ráda vidím zdravý instinkty, u kohokoliv. A ta jeho formulace nemá chybu

Novavilo, Hela říkala VĚDOMĚ. Já to chápu ve smyslu, že jim nebudu dělat naschvály a nebudu dělat věci, které je trápí, pokud tím nebudu trápit sebe.

Ano, občas druzí vidí víc, než my sami.
Ano, občas si druzí myslí, že vidí víc, než my sami.[/ "Jen si to připustit."

Stačí když budeš normálně žít a stejně se můžou něčím trápit , něco jim bude vadit ,ale to je jejich problém
Vždyť jo... nic jinýho nepíšu. To je ta škola, partner a další prkotiny.
Ale budu-li žít, řekněme, v rozporu s trestním zákoníkem, nebo se "jenom" chovat jako dobytek vůči bližním a podobně - pak jsem za to, že se trápí, zodpovědná, protože svoje chování korigovat můžu, ale bezohledně nechci.

helena napsal(a):

Ano, občas druzí vidí víc, než my sami.
Ano, občas si druzí myslí, že vidí víc, než my sami.[/ "Jen si to připustit." http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png

Stačí když budeš normálně žít a stejně se můžou něčím trápit , něco jim bude vadit ,ale to je jejich problém
Vždyť jo... nic jinýho nepíšu. To je ta škola, partner a další prkotiny.
Ale budu-li žít, řekněme, v rozporu s trestním zákoníkem, nebo se "jenom" chovat jako dobytek vůči bližním a podobně - pak jsem za to, že se trápí, zodpovědná, protože svoje chování korigovat můžu, ale bezohledně nechci.

a já myslím, že nejsem  protože
- mám právo se chovat jak chci/ cítím ( ve vší zodpovědnosti za sebe)
- co když oni mají stejný názor
- co je pro ně bezohlednost může pro mě být normální ( zase nemluvím o JEN o uplným extrému)
- proč je bezohledné chovat se tak, jak je pro mě ( dle mého) dobré/správné i když rodičům to může připadat špatné/ nevhodné/ neslušné/...

a opět otázka proč jednou ano a podruhé ne?

helena napsal(a):

Ano, občas druzí vidí víc, než my sami.
Ano, občas si druzí myslí, že vidí víc, než my sami.[/ "Jen si to připustit." http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png

Stačí když budeš normálně žít a stejně se můžou něčím trápit , něco jim bude vadit ,ale to je jejich problém
Vždyť jo... nic jinýho nepíšu. To je ta škola, partner a další prkotiny.
Ale budu-li žít, řekněme, v rozporu s trestním zákoníkem, nebo se "jenom" chovat jako dobytek vůči bližním a podobně - pak jsem za to, že se trápí, zodpovědná, protože svoje chování korigovat můžu, ale bezohledně nechci.

podívej se třeba na toto z hlediska rozvodu.
5ekněme si na rovinu, že při rozvodu se hodně lidí chová bezohledně ( jde o jejich dobro), někdy i jako dobytek a to i vůči bližním ( rodičům, dětem, manželovi/manželce).
začátkem minulého století byl rozvod ostuda.
Takže jsem pak zodpovědná za to, že se moje rodiče trápí mým rozvodem , přestože já vím, že pro mě je dobrem? Dle toho, co tu bylo řečeno, bych se rozvádět neměla, protože je vědomě trápím ( znám jejich názor na rozvod).

agewo, umíš napsat tak srozumitelně a výstižně, na co já těžko hledám správná slova.

takže když moje děti budou štěstím bez s sebe, že můžou okrádat cizí lidi, tak já bych se vlastně měla radovat s nimi, že jsou šťastné? Nebo bych mohla třeba soucítit s těmi okradenými a mohlo by mi to být líto, co že za zvířata jsem to přivedla na svět? A mohla bych je třeba za jejich nevhodné chování i vydědit? Ať si nakradou, že, když je to činí šťastné a spokojené....co mi je do druhých?

Majko - já se už vůbec nedivím tomu, že máš přesně tento náhled na svět - ty si totiž potřebuješ omluvit své nevhodné chování, které máš vůči cizím lidem (konkrétně manželce tvého ženatého milence)  - akorát mi to nějak logicky nezapadá to kontextu, když se oháníš třeba Bohem, nebo když se kloníš k tezi - Láska a mějme se všichni rádi a bude mír na světě
ty jsi tak trošku velký sobeček, že?

Nedávno jsem četla jeden článek (odborný - ne žádný IN blog) - že vlastně povaha člověka a jeho pohled na svět se rodově kóduje do DNA - ono to bylo přímo o komunistech a jejich pohledu - všechno všem...takže jestliže rodiče jsou zažraní komunisti a socialisti - tlačí si do mozku názor, že všechno je všech a že buržousti je chudáky okrádají, tak se s tím natolik ztotožní, že to předávají v DNA, jako poselství svým dětem, takže pokud to dítě nemá jaksi odchylku, je to v pohledu na svět přesná kopie rodičů...taky se domáhá všeho pro všechny. Na druhou stranu bohatý člověk, co předává svým dětem do vínku tezi, že nic není zadarmo a jen to je tvé, o co se zaloužíš, tak ty děti nemají pak v dospělosti problém mít nápad, realizovat ho a zbohatnout (samozřejmě, pokud opět nemá nějakou tu odchylku). To samé je ale i v pohledu na svět a chování lidí v něm a vůči sobě navzájem. Možná někdy moji dřívější předci byli asi hodně pobožní, věřili v Boha a ctili desatero - tohle v mé DNA zůstalo, přestože moji rodiče jsou ateisti. Já ctím nějaké tyhle mravní kodexy - nepokradeš, nazabiješ, nesesmilníš....a nejsem pobožná...kdežto jsem si všimla, že mnozí ti, kdo si Bohem opatlávají "h*pusu" tak k jeho pohledu - kupříkladu neubližuj bližnímu svému (A NENÍ TÍM MYŠLEN PŘÍMÝ PŘÍBUZNÝ, NÝBRŽ ČLOVĚK - sorry caps) mají na hony daleko. Vždyť se podívej  na své psaní, co píšeš - je ti jedno, co děláš, je ti jedno, zda ubližuješ a ono by ti bylo i jedno, jestli se tak budou chovat i tvé děti - co ti vlastně bude do toho, že budou krást....vždyť co ti bude do toho, jestli třeba budou vraždit, viď? Co mi bude do toho, jestli budou rozbíjet rodiny - hlavně, že se budou tak nějak sobecky mít hlavně dobře a uspokojí je to.

Zklamaná napsal(a):

takže když moje děti budou štěstím bez s sebe, že můžou okrádat cizí lidi, tak já bych se vlastně měla radovat s nimi, že jsou šťastné? Nebo bych mohla třeba soucítit s těmi okradenými a mohlo by mi to být líto, co že za zvířata jsem to přivedla na svět? A mohla bych je třeba za jejich nevhodné chování i vydědit? Ať si nakradou, že, když je to činí šťastné a spokojené....co mi je do druhých?Majko - já se už vůbec nedivím tomu, že máš přesně tento náhled na svět - ty si totiž potřebuješ omluvit své nevhodné chování, které máš vůči cizím lidem (konkrétně manželce tvého ženatého milence)  - akorát mi to nějak logicky nezapadá to kontextu, když se oháníš třeba Bohem, nebo když se kloníš k tezi - Láska a mějme se všichni rádi a bude mír na světě
ty jsi tak trošku velký sobeček, že?

Nedávno jsem četla jeden článek (odborný - ne žádný IN blog) - že vlastně povaha člověka a jeho pohled na svět se rodově kóduje do DNA - ono to bylo přímo o komunistech a jejich pohledu - všechno všem...takže jestliže rodiče jsou zažraní komunisti a socialisti - tlačí si do mozku názor, že všechno je všech a že buržousti je chudáky okrádají, tak se s tím natolik ztotožní, že to předávají v DNA, jako poselství svým dětem, takže pokud to dítě nemá jaksi odchylku, je to v pohledu na svět přesná kopie rodičů...taky se domáhá všeho pro všechny. Na druhou stranu bohatý člověk, co předává svým dětem do vínku tezi, že nic není zadarmo a jen to je tvé, o co se zaloužíš, tak ty děti nemají pak v dospělosti problém mít nápad, realizovat ho a zbohatnout (samozřejmě, pokud opět nemá nějakou tu odchylku). To samé je ale i v pohledu na svět a chování lidí v něm a vůči sobě navzájem. Možná někdy moji dřívější předci byli asi hodně pobožní, věřili v Boha a ctili desatero - tohle v mé DNA zůstalo, přestože moji rodiče jsou ateisti. Já ctím nějaké tyhle mravní kodexy - nepokradeš, nazabiješ, nesesmilníš....a nejsem pobožná...kdežto jsem si všimla, že mnozí ti, kdo si Bohem opatlávají "h*pusu" tak k jeho pohledu - kupříkladu neubližuj bližnímu svému (A NENÍ TÍM MYŠLEN PŘÍMÝ PŘÍBUZNÝ, NÝBRŽ ČLOVĚK - sorry caps) mají na hony daleko. Vždyť se podívej  na své psaní, co píšeš - je ti jedno, co děláš, je ti jedno, zda ubližuješ a ono by ti bylo i jedno, jestli se tak budou chovat i tvé děti - co ti vlastně bude do toho, že budou krást....vždyť co ti bude do toho, jestli třeba budou vraždit, viď? Co mi bude do toho, jestli budou rozbíjet rodiny - hlavně, že se budou tak nějak sobecky mít hlavně dobře a uspokojí je to.

To je ale blbost, jak ty sis to vyložila. Já jsem nic takového nenapsala, to je tvé. Celé je to nesmysl, co se mě týká, nejenom to vytučněné. Pročpak to takhle vidíš, hm?

Btw já nectím některé části desatera vůbec a ty ostatní nejsou taky tak černobílé, jak se můžou někomu jevit. Mou víru v boha nezaměňuj se žádnou církví a jejími doktrínami.

A ano, když to tak chceš vidět, lze to vidět i tvou optikou, že jsem taky velký dokonce sobec a ne sobeček.

Upravil(a) majkafa (3. 4. 2012 13:33)