REŇAS napsal(a):

Vilemína napsal(a):

REŇAS napsal(a):

[/b]

Ano mám a děkuji moc
Pro někoho možná těžko pochopitelné,ale opravdu i ten každý den,který prožiju s tím,že zatím je vše o.k.,je dobrou motivací k tomu mít tu pozitivní energii i když se né všechno vždy musí dařit,člověk,už ví,že vše se dá nějak zvládnout,když je zdraví...

Vůbec nemusíš děkovat. Rozumím ti, zrak je velice důležitý. V tvém případě neexistuje možnost, že by se to zlepšilo třeba operací?

Né, bohužel. Jistá dr.,když byla ta možnost a nějaká šance to ani nezkusila..  a dnes se to ,už dá operovat,ale někomu viditelnost očí zůstane malá,někomu zůstanou jen zbytky zraku a jinému,už ani to nepomůže..a oslepne. U mně to může dojít do takového stavu ze dne na den,to se nedá předvídat. Jsem takový složitější případ,no.. Ale tak snad to bude tak nějak dobré, musí být!!

Líbí se mi tvůj optimismus, to myslím vážně.

Judyna napsal(a):

Víte, kde mně je kromě řeky - mezi stromy a kameny, ještě dobře? Na hřbitovech. Zdráhám se napsat, že tam získávám energii, to snad ne. Ale odpočinu si tam, je tam klid.

U nás zopár premenili na parky, už sa tam nepochováva. A za dedinou, odkiaľ pochádzal deduško, ma uchvátil židovský cintorín v lese. On bol asi v zásade smutný - z okolia všetkých Židov deportovali alebo vysťahovali - ale na prechádzke pôsobil idylicky.
Ad feng-šuej: ja tomu až tak neholdujem, ale pár vecí asi funguje. A ja napríklad na smrť nenávidím točité schody - ešte dívať sa zdola OK, ale chodiť po nich je za trest... Rovnako kovové deravé "sitá"....

Judyna napsal(a):

Já byla nadšená z lesního hřbitova ve Zlíně. To je nádhera. A pak jeden malý vesnický hřbitůvek na severu Slovenska, s malovanými dřevěnými kříži. Ten byl taky krásný.

Židovský hřbitov v Boskovicích znám, byla jsem tam několikrát, ale možná ještě váíc se mi líbí židovský hřbitov v Třebíči. Ty náhrobky "vrostlé" do stromů jsou okouzlující.

I V Salzburgu mají takový krásný hřbitůvek, pod skalou. A pak myslím v Hallstattu, tam mě zaujalo, jak malé hroby tam mají. Tam se snad ani rakev nemůže vydat.
Jo Hallstatt, to je místo, kde jsem se cítila velice dobře. Tak nádherný vzduch, jaký byl u toho jezera, je málokde. Taky do toho pršelo, tak to bylo umocněno i tou vodou shora.

Pripomenula si mi cintorín prenesený na ostrov na Oravskej priehrade zo zatopenej osady Slanica - insitné obrázky a sochy, ľudovo-umeelcké dielka na prakticky každom náhrobku, každom hrobe... Paráda. Ja mám rada insitu a na tom ostrove to má svoju atmosféru... Bola som tam pred vyše rokom, koncom mája, a bola to nádhera.

ktorého koníčkom je zbieranie medvedích hov... exkrementov
Se zvonečkama?

Horský vůdce v Tatrách říká turistům: „Jsou tady medvědi, choďte proto pouze po vyznačených cestách. Tady máte zvonečky a pořád zvoňte. A hlavně se vyhýbejte cestám s medvědím trusem!“
„Jak ale poznáme, že je to zrovna medvědí trus?“
„Jsou to takové velké hromady plné zvonečků.“

Selima napsal(a):

koniklec napsal(a):

Judyna napsal(a):

Proto ten můj kamarád nikdy neměl problémy, přitom přespává běžně v hlubokým lese u nás i na Slovensku . Protože on jde s důvěrou , s láskou  a ví ,  že se stane jen to, co se má stát .

Také jsem spávala v lese, je fakt, že ne sama, ale ta představa mi vůbec není proti. Čeho bych se měla v lese bát? Víte, jak nádherná jsou tam rána?

No v našem lese asi ne, kromě extrémní náhody nějakého zatoulaného magora. Ale třeba už na Slovensku by mě zajímalo, jestli by nějaký oprasklý medvěd pobral, že přichází s důvěrou a láskou. Nebo jestli by ten člověk láskyplně nechal sežrat a říkal si "mělo to tak být, ať se méďa napapá"

Medvede sú pomerne plaché a treba za nimi do hlbokých lesov, v noci, a byť extrémne ticho, Keď ležíš a spíš, nechá ťa (ak teda nemáš na chrbte otvorený batoh s voňavým žrádlom) - lebo na rozdiel od ľudí útočí len z hladu (a ľudí nežerie), strachu alebo pri obrane teritória. To mi prosím povedal oravský biológ, pôvodom z Madridu , ktorého koníčkom je zbieranie medvedích hov... exkrementov.

Doufám, že je po důkladném rozboru uchovává. A asi se to, chlapci, trochu pronese, tipovala bych, že takový produkt řádně živeného huňáče nebude z nejlehčích.....

Upravil(a) Delahey (4. 5. 2012 5:37)

helena napsal(a):

tipovala bych, že takový produkt řádně živeného huňáče nebude z nejlehčích
A co teprve, když je plnej zvonečků... http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.pnghttp://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.pnghttp://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png

Žeby bonus ?

Delahey napsal(a):

Energii dobíjím v přírodě, cestováním, četbou, hudbou ...a bude to znít divně, prací.

Ty hlavě dobíjíš energii rytím do lidí , saješ , ani nemůžeš dospat jak se těšíš jak to někomu někde nandáš Juditadurynska z xchatu.cz
Ale moc to nepomáhá, když se budíš ráno ve čtyři ........já spinkám do devíti.......

Jo a taky mi energii dobíjejí polodrahokamy. Třeba na krku nosím pořád deseticentimetrový horský křišťál.

PPavlaa napsal(a):

10 cm ? a to sis ještě neublížila ? :-)))

Neboj,je na dost dlouhém silném řetízku a zasazený. Nemá žádné ostré hrany a vyjde přesně, no, víš kam.....

aprill napsal(a):

Delahey napsal(a):

PPavlaa napsal(a):

10 cm ? a to sis ještě neublížila ? :-)))

Neboj,je na dost dlouhém silném řetízku a zasazený. Nemá žádné ostré hrany a vyjde přesně, no, víš kam.....

já mám křišťál pověšený v okně

Polodrahokamy mám ve skleněném válci s vodou, svítí na ně slunce. Nádherně mění barvy a tvary.