lupina montana napsal(a):

Nemám, holka Někdy funguje jen se v klidu zeptat, někdy člověk musí pozorovat tělo, co mu říká a někdy to prostě nemáš šanci vidět, ani kdyby ses rozkrájela a musíš používat ty slavný "zrcadla", no
S léčbou podobně - pokaždý, když mám dojem, že tohle už bude to pravý, tak překvápko najednou to nějak nefunguje. Zkouším tedy leccos, no. Na něco zabíraly afirmace, na něco cesta, na něco bachovky a na něco konstelace (jenže ta na mně byla moc pomalá).
Nejstálejší stálice, se kterou mám jednoznačně výsledky, je homeopatie -  tou už se léčím 9 let - když odpočítám přestávky, tak dejme tomu 6 a pořád to funguje.
Ono je to někdy děsná archeologie: jednou jsme s kamarádkou vedly celodenní intenzivní debatu na téma, proč ji pořád trápí záněty achillovek. Co znamená v psychice zánět, to jsme věděly, co achillovka taky - takže jsme věděly, že svádí nějakej chronickej zápas, nějaký dva protikladný postoje že v ní bojujou - a to zasahuje její slabé místo. No, jenže jsme prostě nepřišly na to, co to ta její slabina přesně je.
Jinak ale tělesné příznaky jsou vynikající sifnifikátor těch psychických dějů, to jo.
Zvýšenej tlak například je ve všeobecnosti potlačená zlost, zejména, když má člověk dojem, že musí být milý a přitom to v něm vře.

Můj táta měl vysoký tlak, dokud bydlel za mlada u svých rodičů. Dokonce bral na to snad léky, už jako mladej kluk. Když poznal mámu a založil rodinu (mě), byl najednou zdravej jako řípa. Vzhledem k tomu, jak ho babička držela zkrátka se tomu tlaku vůbec nedivim .

Je to docela logické, že psychický tlak se projeví jako tlak v krvi - "uvnitř těla".
Zkus se, Kubulo, zamyslet, jestli na tebe někdo nebo něco "netlačí"....v práci, v rodině....

A můžu se, holky, zeptat, co je to ta Cesta?

Upravil(a) koniklec (23. 4. 2012 0:47)

kubulo My jsme absolvovali tyto zdravotní problémy, co popisuješ, s naším synem. Pomohl mu každoroční pobyt u moře. Jezdili jsme jen na sever Itálie do kempu a opravdu to pomohlo. Jestli máte takovou možnost...

Upravil(a) majkafa (23. 4. 2012 10:07)

lupina montana napsal(a):

Nemám, holka Někdy funguje jen se v klidu zeptat, někdy člověk musí pozorovat tělo, co mu říká a někdy to prostě nemáš šanci vidět, ani kdyby ses rozkrájela a musíš používat ty slavný "zrcadla", no
S léčbou podobně - pokaždý, když mám dojem, že tohle už bude to pravý, tak překvápko najednou to nějak nefunguje. Zkouším tedy leccos, no. Na něco zabíraly afirmace, na něco cesta, na něco bachovky a na něco konstelace (jenže ta na mně byla moc pomalá).
Nejstálejší stálice, se kterou mám jednoznačně výsledky, je homeopatie -  tou už se léčím 9 let - když odpočítám přestávky, tak dejme tomu 6 a pořád to funguje.
Ono je to někdy děsná archeologie: jednou jsme s kamarádkou vedly celodenní intenzivní debatu na téma, proč ji pořád trápí záněty achillovek. Co znamená v psychice zánět, to jsme věděly, co achillovka taky - takže jsme věděly, že svádí nějakej chronickej zápas, nějaký dva protikladný postoje že v ní bojujou - a to zasahuje její slabé místo. No, jenže jsme prostě nepřišly na to, co to ta její slabina přesně je.
Jinak ale tělesné příznaky jsou vynikající sifnifikátor těch psychických dějů, to jo.
Zvýšenej tlak například je ve všeobecnosti potlačená zlost, zejména, když má člověk dojem, že musí být milý a přitom to v něm vře.

Tak zánět v těle znamená chronický zápas? Rozumím tomu dobře? A ještě je důležité, kde ten zánět je? A můžu se zeptat a co zvýšený cholesterol - ten taky něco znamená?

Holky, Vy jste fakt borky, co všechno znáte.

Judy, ano - zánět je červená/horká=boj. Jelikož se odehrává v tobě a tudíž bojuješ sama se sebou; je tedy nutné ptát se, co s čím. Bývají to protikladné, nebo neslučitlené názory, postoje, potřeby. cokoli.

Kubulo, no vidíš, máme to - ty víš, že tvůj muž je jinak bezvadnej a že dělá, co může, ale přesto bys no někdy nejradši zabila ne? Ale neseřveš ho, právě proto, že dělá co může - a tlak ti stooupá..... Když ti pomáhá EFT, tak to je bezvadný! Tak hodně ťukej.....mně to nějak nezabíralo.

Kašel je pro mně dost těžko přeložitelnej - v první řadě znamená potřebu změny, což je vidět i na těch příkladech, co jste uváděly. Sice to asi nebyla ta pravá změna, ale zřejmě jakákoliv změna byla dobrá...
Na druhou stranu ovšem taky znamená bránění se změně - takže člověk  musí vyhodnotit, co z toho padá v úvahu.
Judy, když synek potom dostal pylovou alergii, zdá se mi, že se problém jen posunul do hlubších vrstev - ale to by ti řekl spíš dobrej homeopat. Alergie všeobecně  se ale  nijak nemaskuje - je, to co je, prostě alergie Jen si musíš dosadit třeba za chlupy mazlení, nebo za kámen tvrdost, nebo tak. Pylová je hodně rozřířená a bývá to alergie na plození, ale spíš na nekontrolovatelnost života, na živelnost na NEMOŽNOST kontroly nad něčím.
Zvýšený cholesterol nevím, zkusím ti to najít. Ale odhaduju, že něco ve smyslu "nutnost obrany brání radosti volně proudit" Krev je totiž odjakživa symbol živelnosti, radosti, životní síly - a tuk používáme jako obranný val před zlým světem

S minulýma životama ti neporadím, Majko, ale já měla kdysi alergii na chlad.
Když si dosadíš všechny významy slova "chlad" bude to trochu jasnější
Strach z CHLADU si řekni, ne ze zimy. Protože živočišné/psychologické teplo je životně důležité, to bude to poselství.
Astmatu se říká naopak dusivá láska, ale já si myslím, že to nemusí být jen láska, co astmatika dusí, co mu takříkajíc sedí na prsouch. Může to být cokoliv, pociťovaného jako dusivé, nedovolující se nadechnout, svírající. Může (a bývává) to dokonce i vlastní obranný krunýř - to mi kdysi řekla moje tehdejší homeopatka, když mi vyhrožovala astmatem při nějakým neodstranitelným kašli
A hele, takže tu máme další význam kašle - u tohohle ale by muselo být i svírání na prsou, nebo tíže.

Judyna napsal(a):

Kubulo, nevím, kolik Tvému synovi je, asi je starší. Ten můj měl dlouhotrvající noční dávivý kašel. Nic se nezjistilo, až mně jedna kolegyně poradila, že to chce změnu prostředí, aspoň trochu. Odhlásila jsem ho tedy ze školky a každý den za každého počasí jsem s ním chodila na 2-3 hodiny na dlouhé procházky co nejdál za město. Ten kašel fakt po pár týdnech přestal. Ale zanedlouho se mu provalila pylová alergie.
Jedna moje kamarádka byla s dcerou na léčebném pobytu v Luhačovicích - asi mna měsíc. Také to pomohlo.
Přeji hodně štěstí, ty kašle jsou hrozné.

Ahoj, synovi je 11. Poprvé to měl asi ve 2,5 letech, ale tenkrát to bylo jiné než dnes, cca jak popisuješ ty, výhradně v noci a kašlal až do zvracení. Taky nám někdo poradil hory, na hory jsme teda na tak dlouho nemohli, ale byl několik týdnů u mých rodičů, kteří bydlí v takových "polohorách" a zbavil se toho. Ale zase mu začaly tyhle /hlavně denní a skoro výhradně zimní) kašle, ach jo. Jako tahle zima byla lepší než loňská, to byl nemocný osm nebo devětkrát, měli jsme prakticky domácí školu a on teda bůhvíjak nespolupracuje   Letos jen 3 - 4x, ale bylo to vždycky delší, až 14 dní.

Teď jsme byli u dr., která dělá čínskou medicínu, kamarádovi vyléčili lupenku, tak se nevzdávám naděje.

Koukám teda, že jsme hodně od tématu, snad nám to zakladatelka odpustí. 

ZAkladatelka nás v případě potřeby majzne A až zas tak od tématu nejsme....

lupina montana napsal(a):

No, když o tom přemítám, možná by to chtělo na jakoukoliv změnu ho připravovat, vysvětlovat co a jak bude, postupovat pomaloučku a neustále kontrolovat, jestli to vstřebává, jestli to po něm už neklouže z přebytku informací - volit prostě vstřebatelnou rychlost.

Jo, tohle funguje dobře. Dře to v situaci, kdy už jsem tak vymletá, že na vysvětlování nemám sílu a milášek mi třeba sdělí, že jsem mu NIKDY nevysvětlila, proč by neměl mít při učení miliardu keců o tom, jak jsou to nesmysly..   Ale jinak jo. A bradavici na chodidle měl, takovou tu zanořenou kouli, jednou jsem na to koukla, když na to svítilo slunce z určitýho úhlu a málem to se mnou seklo, měla jsem pocit, že mám doma Vetřelce.

No prosím, jak to funguje Naše holky měly bradavice na chodidle, když se na ně něco řítilo jaksi příliš rychle - vesměs teda zkoušky (obě to měly výrazně před zkouškama na vysokou) tehdy jsem pojala pocit, jak by mentálně brzdily.
Takže synkovi: třídit informace, podávat vstřebatelně, všechno dopředu a nezahlcovat!!!
Njn....tak řešení máme, jen teď, co s tím v praxi, žejo

Tak na vnímavý a chytrý dětičky nemůžeš tak, že aby udělaly něco bez chápání
Já jezdila se strší dcerou do školky ještě autobusem, kterej jel ve třičtvrti na sedm a pak ani ťuk. Do školky dva kiláky.....a MUSELA jsem se naučit v klidu a pomalu naučit vysvětlit jí, že si opravdu nemůže vzít letní botičky, když nám jede bus za pět minut..... jinak jsme prostě neodjely. Její malá je stejná a na rozdíl od maminky převelice opatrná, až se nesmí zas na druhou stranu zastrašit.....Než se spolu sžily, měla jsem intenzivní dojem, že se dceři zase pálej brzdový destičky

Já mám tu zkušenost, že kašlům a podobným neřádstvům musí dítko prostě odrůst......nedá se to ničím uspěchat, asi je potřeba projít celým tím spektrem virů a bakterií, aby se vybudovala přirozená imunita. Jistě to souvisí i s vrozenou obranyschopností, která je daná geny.

Syn na kašle taky velmi trpěl a při jednom z pobytů v nemocnici mu nasadili Broncho-vaxom a jako když utne, od té doby bylo po kašli a to byl ještě v předeškolním věku.
Druhému synovi to trvalo dýl se toho zbavit, tam se zase projevila alergie, ale ty úp.orné kašle taky časem jaksi odezněly.
A taky jsme si všimli, že co s námi doma žijou psi, tak nebýváme nikdo nemocný, žádné nachlazení, chřipky, rýmy.......asi taky dobrá imunoterapie.

Protože pes léčí! Teda zvíře, jakýkoliv skoro. Pes poslouchá - i když ostatní nemají čas, nebo je to nezajímá. Pes se vetšinou chce mazlit, nebo si chce hrát, pes je VŽDYCKY rád, že tě vidí.....Proč bys byla smutná (rýma) nebo chtěla být v posteli, když máš psa? Pes je prostě terapie na tlapkách.
Tímto veřejně a z celého vzdávám tady hold všem svým psům!