majkafa napsal(a):

Manipulátory jsme v určitých situacích všichni. Když to není chorobné, je to OK.
Proč jsi souhlasila se střídavou péčí? Nebo jsi tenkrát ještě o nemoci svého syna nevěděla? Nevěděla jsi, že jejich otec je manipulátor? Možná teď už opravdu bycha honit, jestli jsi ty sama se střídavou péčí souhlasila.

Na co se vlastně ptáš?

O tom, že je ex- manipulátor jsem věděla/nevěděla. Neměla jsem dostatek informací. Věděla jsem, že si se mnou chce dělat, co se mu zlíbí a taky to roky dělal, jenže jsem věřila, že útěkem z toho kolotoče jeho chování přestane. Že je takový ne z vlastní vůle, že je to porucha osobnosti, jsem nevěděla. Tehdy jsem se zajímala o rozvod - neměla jsem právníka a všechno jsem si musela prostudovat a sepsat sama. Synovu poruchu jsem zjistila na začátku tohoto šk. roku, takže toto je novinka. Že jsme někdy manipulátory všichni, to vím, ale on se v tom evidentně vyžívá, na OSPOD lhal o věcech, ktré není těžké prokázat jako lživé, ani jeho příprava dětí do školy není bez stížností kantorů... Tím že by bylo pozdě bycha honit, mi naháníš hrůzu, protože si neumím představit, jak by co bylo dál. Se střídavou péčí jsem byla nucena souhlasit. S ex-nebylo možné se domluvit na ničem, trvalo to dlouho..... Na OSPOD mi doporučili, abych se střídavkou souhlasila, dohodou upravila majetkové poměry a urychleně se rozvedla, pak že můžu péči kdykoli změnit. Dnes mi ale na OSPOD říkají, že to není tak snadné, ale co to vlastně obnáší, nevím. Netuším, co se bude požadovat u soudu za důkazy, jestli bude stačit standardní psychologické vyšetření, nebo mám žádat nějaké více special. vyšetření pro prokázání jeho manipulátorství..... Na takové téma jsem prozatím nenašla žádné diskuse ani články, ani ... nic....

majkafa napsal(a):

To, co popisuješ, není manipulátorství. Hani, neřeš tolik svého bývalého manžela, čím je nebo není. Věnuj se svým dětem a jestli máš pocit, že pro ně není střídavá péče dobrá, tak to nech vyřešit soud. Nejsi psycholog, nedělej amatérské závěry. Proč to děláš?
A proč jsi poslechla,co doporučili na OSPOD a neposlechla jsi sama sebe? Jen abys měla rozvod rychle za sebou?
Před soud předstupuj s tím, proč není pro tvého nemocného syna dobrá střídavka a proč je lepší, aby byl ve tvé péči a nechovej se jako třeba strany před volbami, když místo svého programu házejí špínu na ty ostatní?

Ano, souhlasím s tím, že házení špíny na protistranu neřeší vůbec nic a to nedělám a dělat nehodlám, zvlášť ne u soudu. Co se týče stavu ex - to osobně řeším, ale nikde se s tím nešířím. Tady můžu, protože když tady ze sebe udělám duchem slabého, tak mi to nevadí. Nejsem psycholog, ty ano? Pokud ano, nemůžeš se k jeho stavu vyjadřovat, když neznáš souvislosti. Z pár slov nemůžeš přeci poznat, jaký je a jaký není. Vím, že manipulátorství není tak snadno odhalitelné. Četla jsem o tom už hromady článků a studií a knih..... vím, že jsem tím nenasála všechnu moudrost světa a vím, že dokud to nebude černé na bílém, tak manipulátorem není.... Jen nechci, aby měl destruktivní vliv na mé děti. Je pravda, že mě to tolik nemusí tlačit, když dcera chce být u mě, synek se zdá váhá, ale já mám z jejich otce opravdu strach.  Takže.... co mně a mým dětem hrozí? Na co se mám připravit?

majkafa napsal(a):

Já nevím, co tobě a tvým dětem hrozí. Na to je informací málo a myslím, že ti na tuto otázku nikdo neodpoví, že to ukáže čas, jestli vám něco hrozí.

Jen mě napadá, tvé děti už ve svém věku můžou i samy rozhodnout, jak často a u koho chtějí být. A můžou to říct i u soudu.

Já vím, Maji, ale kde to zjistím.... mám z toho hrůzu. Vůbec ho nedokážu odhadnout. Když jsem ho vedle sebe viděla sedět na OSPOD a lhát tak neuvěřitelným způsobem o dětech a o mně, když říkal něco směrovaného ke mně, ani se na mě nepodíval, když jsem mluvila já, jen dělal posměšná gesta a řeč odváděl jinam, aby odvrátil pozornost soc. pracovnice, jen mě urážel a obvi'noval ze lží..... Je mi hnusně.... tato věc je tak nepříjemná a tak složitá, že než do toho někoho zasvětím, tak se ode mě odvrátí, že jsem snad křaplá na hlavě....  Cítím se bezradná.

Dcera si už řekla, ale když jsem její názor tlumočila na OSPOD, tak mi bylo řečeno, že lžu, že když ke mně posledně šla, tak plakala, že u mě nechce být.... je to slovo proti slovu. V synově případě je jeho přání méně hodnotné, protože skrze svou poruchu jaksi není schopen zralého a objektivního úsudku. Takže dokud nepodám návrh na soud a nezačne se to řešit, tak nikdo nic neudělá. Jak říkával můj otec - co si člověk neudělá sám, to nemá.....

Upravil(a) mamkaHanka (13. 3. 2012 17:13)

majkafa napsal(a):

Já nevím, co tobě a tvým dětem hrozí. Na to je informací málo a myslím, že ti na tuto otázku nikdo neodpoví, že to ukáže čas, jestli vám něco hrozí.

Jen mě napadá, tvé děti už ve svém věku můžou i samy rozhodnout, jak často a u koho chtějí být. A můžou to říct i u soudu.

Jo. A pokud je otec opravdu manipulátor, tak to může dopadnout i tak, že děti řeknou: Chci být u táty.

A pokud má víc peněz, může si děti kupovat a ani nemusí být manipulátor a může to dopadnout stejně.

Upravil(a) Vachu (13. 3. 2012 17:18)

Po svých zkušenostech bych si v klidu zažádala u soudu o změnu péče,doložila potřebné dokumenty a čekala...
Strach tě akorát ochromuje a obviňováním otce z manipulátorství nic nevyřešíš,soudy to nerady slyší,víceméně je to nezajímá neb je to rozvodový folklor.
Chtělí holá fakta..ne emoce..
Bohužel nepočítej s tím,že mu někdo přiklepne poruchu osobnosti,to si nikdo v rozvodovém konfliktu vás dvou  nelajsne...
Čímž nepopírám,že tvůj bm to tak má....s jedním takovým jsem žila...to co popisuješ jsem zažila,jen s tím,že jsem včas zareagovala na střídavku...
Dnes je to asi 8 let,bm se s dětmi prakticky nestýká,alimenty neplatí....jooo a to bylo tenkrát lásky k dětem a melodramatických srdceryvných výlevů o tom,jak jsem špatná matka a děti manipuluju a bla bla bla.....

Upravil(a) Revliba (13. 3. 2012 17:32)

Když napíšeš na veřejné fórum, tak napiš rovnou, co přesně chceš slyšet. Jinak musíš počítat s tím, že halt neuslyšíš jenom to, co se tobě líbí a co ty si přeješ.
Btw nejsi manipulátorka i ty, když nařizuješ a hodnotíš, co přispěvatelé mají/nemají - píší/nepíší ve svých reakcích?

mamkaHanka napsal(a):

S jakým problémem jsi sem přišla ty? Čekala jsi jistě nějakou radu a povzbuzení. Povzbudil tě někdo posměšnými poznámkami, typu že byses mohla jít rozkrájet? Mě to uráží a mám právo se proti tomu ohradit. Ty si piš na co chceš, co chceš, pokud sama usuzuješ, že je tohodno tvé velikosti.

Mou poznámku na příspěvek Vachu jsi nepochopila tak, jak jsem ji myslela. Možná sis ani nevšimla, že jsem odpovídala Vachu a vůbec nic jsem nepsala v tom příspěvku tobě. Možná by bylo zajímavé zamyslet se, co tě na tom tak nadzvedlo.

Upravil(a) majkafa (13. 3. 2012 19:29)

mamkoHanko, takové potvrzení ti nikdo nedá. Jde o mlčenlivost a etiku. Jistotu nebudeš mít asi nikdy, ale přesto víš co ti dané soužití přináší, papír je podle mého názoru naprosto zbytečný....

Nemám zapotřebí se vykrucovat. Když si to pozorně přečteš, dojde ti.
Na tomto vlákně už nemám co pohledávat. Měj se. Přeji ti hodně štěstí.

mamkoHanko, shrnula bych to tak. Děti nejsou blbé a rozpory mezi mluvením a činy poznají docela brzy. Jde jen o to abys jim to i ty smyslplnou formou podala. Stačí jedna jediná věta. nemusíš dělat to, co je ti nepříjemné, co je ti proti vůli, ,co nechceš. ALe zapomeň na to pokud jde o čištění zubů a psaní úkolů.

Roxy napsal(a):

Mám dojem, že manipulace se nedá moc zastavit nebo zrušit. Zdá se mi, že někdy ten manipulující ani nevnímá, že manipuluje
Myslím, že PavlaH pode mnou to napsala dobře. Zkus dětem tak trochu naťuknout, že manipulace může existovat. Bez příkladů konkrétních osob. Nejsou zas až tak moc malé. Asi bude pro ně důležité, aby dokázali pochopit, že chování a činy jsou důležitější než slova.

Pokud je někdo manipulátor, je to porucha osobnosti. Pokud si člověk uvědomuje, že je manipulátor, pak jde o pervezního jedince. Není možné to léčit, ani nijak odbourat.

Děti jsou sice vnímavé a vycítí i beze slov, ale co se týče mého syna, který trpí poruchou, jistě nebude chápat, co mu to vlastně povídám a nebude ho to zajímat, potažmo mě nebude vnímat. V jeho případě bych se spíš zaměřila na komunikaci ohledně konkrétních situací, které ho potkávají. Jedině tak mu můžu dát najevo, co je a co není normální chování. Synova porucha se musí léčit nootropiky, ale pilířem a základem úspěšné léčby je přiměřená výchova, což při střídavé péči není možná, takže střídavá péče prakticky znemožňuje léčbu synovy poruchy. Co se týče dcery, ta si už řekla, že chce být jen u mě.

Přiznám se, že jsem podrážděná kvůli schůzce, kterou jsem s otcem absolvovala před více než týdnem. Vím, že cokoli tam řekl, bylo jen proto, aby mě očernil a že jsou důležitější fakta. Jenže proč tedy sociální pracovnice nereagovala na ta fakta, na která jsem upozornila? Proč ji nezajímá, že si učitelé stěžují na otcovu přípravu dětí, proč ji nezajímá, že nejsme ve výchově jednotní a není možné se spolu dohodnout a normálně spolu komunikovat, proč není vůbec možné, abychom spolu bez komediálních výtupů z jeho strany, si mohli říct, co se v životě dětí děje a upravit tak přístup k nim..... On totiž není vůbec schopný přijmout, že mají děti jiný názor, než on. Nerespektuje je. Nedokáže ani připustit, že má syn závažný problém a nepřizpůsobuje svůj přístup k němu. Všechno, co se dětí týče, zabezpečuje jeho matka, která je s ním ve společné domácnosti. On jen večer příjde domů a sedne k počítači nebo k televizi. Vůbec si s dětma nepovídá a neusměrňuje je, jak by bylo třeba.....

Vím, že bych měla být klidná, že možná celou situaci dramatizuju, ale prostě se jeho manipulací bojím. Viděla jsem jak v manželské poradně při rozvodu, tak i teď na OSPOD, že všichni jednají podle něj, nikoli podle toho, co je pro děti třeba. Logicky si říkám, že přeci není možné, aby to u soudu neprošlo, když se doloží důkazy ze škol a od lékařů. Jenže po zkušenostech, že mu jeho lži úřdy i poradny baští, tak jsem opravdu skeptická. Prostě se bojím.

majkafa napsal(a):

Hanko, v tomhle nemám zkušenosti, mé děti byly dospělé, když jsme se rozváděli.
Ale napadlo mě, nelze požádat o přidělení jiné sociální  pracovnice, která vás bude mít na starosti? Třeba z důvodu, že máš pocit, že nepracuje dostatečně pro zájem vašich dětí, synovy nemoci,.. nebo nějaké další důvody?

Už jsem na to myslela, Maji, ale obávám se, že když do toho začnu "rýpat", jen se to otočí proti mně. Už se ohlížím po právníkovi, snad to nějak půjde. No musí, jinak fakt nevím.....

Na tom celém mě štve, že si opravdu připadám jako vadná, když nikdo nevidí, jaký je a co od něj hrozí. O to větší strach z toho mám. Jsem fakt už zoufalá..... uvidím, co mi k tomu řekne právník. Na rady tady všech nebudu poukazovat na jeho manipulativní chování, předložím skutečně jen holá fakta a pokud mu to budou všichní žrát, jako to bylo doposud, pak vytáhnu i podezření z poruchy osobnosti a budu žádat důkaz v podobě psych. vyšetření. Jenže jaká bude úspěšnost.... já nevím. V několika článcích jsem četla, že i když je člověk s manipulativními sklony, i psycholog to nemusí poznat. Pak stojím před otázkou, kdybych žádala o to vyšetření, jestli se nakonec i psychologové "nedělí" podle své specializace, jako třeba právníci. V takovém případě by byl na místě nějaký opravdu fundovaný psycholog, který by to dokázal rozpoznat.  Už jsem opravdu unavená ... ne strhaná. Cítím se fajn, dokud si nedokážu opět otevírat tyto "rány" a nezačnu si uvědomovat, co dělal za ty roky mně, přičemž jsem to nevnímala a podřizovala se mu.... mám vztek, že je ta situace tak zapeklitá.... a možná i proto jsem tak podrážděná :-(