No tak pokud se vůbec důchodu dožiju,tak rozhodně nechci zůstat v našem bytě 3+1,poněvadž si myslím,že,už pro nás bude příliš velký a příliš vysoko. Představuji si něco menšího,nejlépe,kdyby to mělo malou předzahrádku,což v našem městě asi těžko,no a tam bychom spolu s manželem,teda doufám, dožili stáří. Ale nejsem i proti pečovatelskému domu,obzvlášť pokud bych měla jisté zdravotní problémy,ale tady ceny za byty v pečovatelských domech,jsou nehorázné k poměru k tomu,jaký někteří důchodci mají důchod..viz.má matka,která celý život pracovala.
No a bydlet s dětmi,no nevím,jsem myslím dost tolerantní a nemám ráda,když se někdo plete do života svým dospělým dětem nebo jiným lidem a snaží se jim ho organizovat,ale nejsem teda moc pro,pokud by tedy vyloženě o to nestály.

Doufám, že i v tom "opravdovém" důchodu budu natolik soběstačná, abych mohla bydlet tam, kde jsem zvyklá... čímž se nebráním menšímu bytu ve stejném místě. Teprve kdyby to nešlo, uvažovala bych o nějakém zařízení.
Naštěstí mám děti dost rozumné na to, aby akceptovaly moje přání a nechtěly si mě vzít domů, aniž by měly "pocit viny", že za mnou nechodí každej tejden ať tam nebo tam.

Tak to nevím a docela by mě to zajímalo. :-)
No te´d vážně.Chtěla bych být soběstačná co to jen půjde.
.

Jelikož mám do "důchodu" tři roky a zatím ! jsem zdravá a soběstačná,tak ve svém bytě.A až to nepůjde tak uvažuju stejně jak Helena, v nějakém zařízení. A to,že nechci viset  dětem na krku jsem už hodila pro každý případ na papír.
Moje maminka má 80 let všechno si kolem sebe udělá a bydlí stále ve svém původním bytě,takže jsem zatím její bydlení nemusela řešit.