Evi, teta a veškeré moje hodně moravské příbuzenství razí terorii, že nemusíš pařit slivku ve velkém... Stačí hltek po ránu... Ne víc jak pulečka malé štamprličky... Ale fakt, že ona i babička všichni okolo jsou v důchodě, tak jim se to kecá. S tím řízením je to samozřejmě pravda, ale taková slivovička asi něco do sebe má.

Teda ja mam vikendovou krizi....manzel se vali, protoze ma virozu,cumi na PC a ja se nezastavim...S. se doma nudi (dopo jsme ji nemohla vzit ven,protoze jsem musela alespon uvarit) a tak me porad otravovala -chtela michat, krajet,umyvat nadobi....takze byla mokra,spinava a ja porad ve strehu,aby nekam nespadla, neco si neudelala, nespalila se....
Odpo jsem mela uz chut to zabalit a nekam odjet. Navic kdyz jsem videla, jak si manza spokojene pustil nejakou hru na PC. S. s nim vubec nechce byt, kdyz ma s ni neco delat on (oblekat,krmit,umyvat..) tak dela hrozne sceny, manzel prohlasi neco o tom, ze se na to muze vykaslat a bali to....
Ufff, ja snad za chvili jdu spat....

nebo si dam tu stamprli

Nazdár, u nás je to šílené. Hrozný řev pořád a všude. Nevydrží si hrát ani 5 minut aby Lucka nehulákala jak na lesy. Jakub si něco vezme a ona to hned potřebujem, on jí to nechce dát a ona pak řve. A tak pořád dokola.
Nejvíc to můžu srovnávat s tím týdnem, jak tady Lucka nebyla. To byl ale klid. Od té doby co přijela v pátek, tak je to hrůza.

Jinak my jsme udělali velký skok v nočníkování. Už si umí Luci sama stáhnout kalhoty a sednout na hrnec. Chytáme všechno, pár dní bez nehody. Dokonce to v pohodě zvládá i na wc na redukci. Po spinkání má ale plenu trošku mokrou, spíše vlhkou. Dávám látkovky, tak mám přehled jak moc mokrá je.

Další věc co máme zasebou.. Asi před 14 dny jsem se snažila přejít na kravské mléko - čerstvé a převařené. Dělala jsem to jak Oli - míchala jsem UV s mlíkem a postupně jsem obracela poměr až jsem začala dávat jen obyč mléko. Jenže Luci po něm měla neuslále průjem. To byl ten min týden, kdy byla u mamky, to už jela bez Sunaru. Každý den to měla hrozně řídké, až jsem se teda v sobotu vrátila k Sunaru. Ona si po ránu vychutnává 2deci mlíčka, je to taková tradice, ještě v pyžámku se uvelebí na gauči a vycucá si to z flašky. Co byste mi ted poradili, dávala jsem polotučné, tak zkusit třeba plnotučné? Teď to nechám chvíli být, koupila jsem ještě 2 krabice.

Chi chi, ona ale plnotučné vůbec nepotřebuje, je teď taková macanda. Nebude žádný střízlíček.

Oskárko,také bych asi ještě chvilku počkala s mlíčkem a když pije jen 2 dl,tak bych jednoznačně dávala plnotučné mlíko, vše ostatní je jen obarvená voda.

Sakur, Matyášek si dává dodnes ráno 250 ml Sunaru a k tomu miluje takové ty cereální kakaové kuličky s obyčejným mlíčkem,to se může užrat. Jinak dávám i třeba koblížek nebo když je doma napečeno. Určitě je dobré dítko naučit na snídani, pro školu a energii a i mozek je to nezbytně nutné. Já jsem vždy snídala sladké a tudíž párek ani vajíčka na snídani nedám,ale myslím si,že vše je o zvyku, jinak na snídani bude potřebovat všechno,jak sacharidy,tak i tuk a bílkoviny. Takže to namíchat.

Jakub nesnídá mnoho,,, ale půl krajíčku dá vždyck + čaj. Anebo má rád nasucho opečený toastový chleba anebo i normální opečený v topinkovači. Na to cokoliv - sýr, máslo, pom.máslo, pomazánka. Šunka, sýr, marmeláda, med, Sladké moc nemusí, vyjímku udělá nad pečeným perníkem anebo třenou bábovkou, ale tvarohový koláč do něj nedostanu.

A Lucka je malá popelnička, ráno má 2 deci mlíčka a když snídáme, tak obchází kolem stolu a ještě ujídá. Kdybych jí ale udělala snídani klasickou tak jíst nebude. Když jdeme do obchodu, tak pravidelně ještě sní rohlík anebo část rohlíku nebo loupáček. Svačinu většinou vynechá a o půl 12 má oběd a pak jde spinkat.

Upravil(a) oskárka25 (12. 3. 2012 12:24)

Zuby má všechny kromě 5tek. a říkala zubařka, že ty velké stoličky se zatím nechystají. Co jsem začala dávat sunar, tak se bobany zase upravují, už nejsou tak řídké, takže to asi bude mlíčkem.

Hmm, tak zkus zase nejakou dobu davat sunar....treba Lucinka kravske nebude dobre tolerovat a budou ji stacit jine mlecne vyrobky, syry,jogurty,kefiry....
S. ma hodne rada kefir, nekdy si do nej namaci rohlik a nekdy ho pije jen tak....

Oskárko, Slni, moc děkuju za tipy na snídani. Hned se mi sbíhají sliny (co mi jen nevolnosti teda dovolují, haha). Hlavní problém je v chlebu. Tady mají jen bílý, toustový, to je u nich chleba. Nemají náš tmavý, teda v některých krámech takovou "napodobeninu" mají, ale to jen v drahých obchodních domech v centru a tam denně na nákup nemůžu (je to daleko a vlak je drahý). Leda nakoupit zásobu a zmrazit to, a pak rozpékat. Další problém je tvaroh - nemají. Nemají ani žervé a plátkový sýr mají jen takový ten hnusný měkký v zavařených pytlíkách (co dávají do hamburgerů). Ne ten tvrdý čerstvý. Ten seženu zase opět jen v drahém krámě, kde mají dovozové zboží. Ale budu sondovat, třeba to někde poblíž seženu. Nemusí být slaná snídaně každý den. Můžu to střídat s tím džemem a máslem a medem. Jen aby mi to Ryu chtěl jíst. Přeci jen už mu bude šest a je zvyklý na japonské pečivo a jídlo. Občas mu udělám české, když nejí manžel doma (třeba bramborovou kaši + řízek), ale moc se na to netváří, na tyhle "novinky". Eričce to budu podsouvat už od mala. Tuhle si moc pochutnávala na chlebu (na té napodobenině našeho chleba) a taveném sýru kiri (ten je dobrý, když zavřu jedno oko, tak můžu říct, že je skoro jako naše Apetito), navrch rajčátko.

Jinak včera teda měla Erička zlobící den. Nejdřív nedočkavě čekala na oběd, tak se mi motala kolem sporáku a mlátila do něj lžičkou. Japonské sporáky nemají takový ten knoflík - kolečko, kterým se spouští plyn, ale posuvné páčky doprava doleva, který mi se nastavuje síla plamínku. Takže tou škvírou na páčky nakonec tu lžičku prohodila a je jí nenávratně konec. Teď se jen modlím, aby vevitř jednoho krásného dne nezačala hořet, je z části plastová a z části kovová. Propadla až někam dolů, kde jsou dráty a nemělo by tam být takové horko, tak snad to bude OK. Manžel to různě rozšrubovával, ale nedostal se až dovnitř. Jednou o Vánocích v Praze jsme pekly s maminkou cukroví ve velké plynové troubě. Troubu jsme zapnuly a začalo v ní hned hořet, to byl fofr! Honem jsme hasily a pak jsme je našly, mršky. Ryu tam naházel voskovky. Naštěstí to dopadlo dobře. No a ke včerejšku - to ještě nebyl konec. Vypínala jsem večer počítač a než se vypnul, Erička vypnula tlačítkem el. zásuvku, takže počítač se okamžitě vypnul. Ihned jsem ho restartovala - a mé obavy se povrdily, počítač v háji. Ani manžel mi nepomohl, tím spíš, že mám české Windows a tomu manžel těžko rozumí (neumí česky skoro nic, jenom "ahoj" a "děkuju"). Ale dneska jsem si vyhledala radu přes internet na mobilu, zkusila to, a zase mi to pracuje! Už jsem myslela, že budu bez počítače. Co bych si počala, to nevím! Doufám teda, že jsem to opravila a není to poslední záchvěv energie před totálním koncem.

Olii tuším, že  Japonsku bude těžké sehnat i normální mouku.
Já peču taky v pekárně a úplně výbornej je cibulový chléb.

Holky, pekárny tu mají taky, ale peče to jen takové ty jako toustové chleby, ne? Aspoň sousedka mi dala jednou ochutnat a tvar to mělo jako ten toustový chleba. Já to nějak vyřeším, nakoupím ten dobrý asi do zásoby, nebo se pokusím najít obchod poblíž, který ho má taky v nabídce.

Kokosko, u tchýně samozřejmě nemá takové hody, tchýně ho zřejmě taky odbývá sladkým pečivem. Japonci mívají lehčí oběd, hlavní jídlo je až večeře, to se večer po práci všichni sejdou u stolu a mají několik chodů. Já teda manželovi večer tolik nevyvářím. Tchán to po tchýni ale vyžaduje, aby bylo víc druhů jídla. Pak potom pije ještě pivo a jí sladkosti a oříšky. Není divu, že má takové břicho.

Sakuro tvar to sice má ten toustový ale chleba nemusí být toustový zaleží jaký si namíchaš ale potřebuješ i žitnou mouku aby nebyl tak bílý jak toustový

No když já mám radši ten bochánek s kůrkou z pořádné trouby. Už se nemůžu dočkat českého jídla, dneska se mi zdálo o rybí pomazánce.

Probuzení bylo ovšem o poznání horší, stále mě trápí nevolnosti. Už mám zase o kilo míň než před pár dny. V pátek jdu na KO, tak se doktora zeptám, jestli to je v pořádku, takový úbytek váhy. Už mám pět kilo dole ani ne za měsíc. Pomalu bych mohla těhotenství doporučovat jako redukční dietu.

Jinak Erička je taky jako ocásek, v noci se budím na záchod a jen co se zvednu z postele, ona se hned vzbudí taky (spíme spolu na posteli) a je řev. A to do té chvíle spala jak zabitá. Začínám se obávat, jak to bez sebe zvládneme, až odletím, ale ke tchýni chodí ráda a bez breku, tak to snad bude OK, ale měsíc je měsíc a taky bude najednou bez kojení.