adagio,tak letmo jsem přečetla pár příspěvků,ale tento tvůj poslední dlouhý docela pečlivě.
A to co v něm čtu by mě od manželství s ním a od případného založení rodiny docela odradilo.
Vztahy s rozvedeným partnerem jsou vždy složité,ale záleží na každém jak si svůj "minulý" život uspořádá. Jestliže se nechá tvůj přítel využívat bývalkou, ale i vlastními dětmi je to špatný. Samozřejmě je otázka,jestli to ,že je využívaný je fakt,nebo to tak vidíš ty.To lze takhle těžko posoudit.Nicméně,když to tak vnímáš a vadí ti to,je to problém.
Můžu se na něho spolehnout do okamžiku, kdy se ozve jeho bývalá rodina, do té doby je všechno dobré.
Neoddělil svůj nový soukromý život od starého, to není pro budoucnost příliš lichotivé.
Jednou řekl, že teda bude sám a žít pro děti, když jsem nechtěla jet společně na dovolenou (děti s ním nechtěly jet vůbec. Připadalo mně, že si chce hrát na rodinu, jako si hraje nový manžel její bývalé, jenže oni rodina jsou).
Děti nechtěly jet s NÍM nebo s VÁMI ? Oni jsou rodina....proč ? Že jsou sezdaný? Oddací list a snubní prstýnky rodinu nedělají. Nemusíte si na rodinu hrát. Když jedete společně na dovolenou,tak v tu chvíli rodina jste.
Já mu nebudu předepisovat, co má dělat, i když je na to zvyklý.
No a tohle bych mít doma teda vůbec nechtěla.Dospělýho chlapa co je zvyklý dělat to co se mu řekne...
Na můj vkus příliš mnoho problémů. Z takového vztahu já vych rozhodně vycouvala...

Já si nemyslím, že problém je v tom, že jsi moc hodná a ustupuješ .

Tvůj problém je v tom, že jsi si našla chlapa s dvouma dětma . Už to samo o sobě je konfliktní a pro něj je to taky těžký .
Kdybys neustupovalaa a nebyla hodná, dávno bys byla v čudu , zbavil by se tě .

Já musím říct,  že  ho chápu, děti máme jenom jedny , zatímco partneři odcházejí a přicházejí, takže rozumnej člověk preferuje tu svoji krev .
Já to dělala úplně stejně jako on, když mi někdo začal vadit v souvislosti s dětma , třeba vadil dětem, zbavila jsem se ho . Taky jsem si mohla domů nastěhovat novýho tatínka, abych nebyla sama , ale já měla radši ty děti .

Mnohem horší je, když třeba můj bejvalej obráceně udělá všechno, co si přeje jeho nová žena , dokonce ho dotlačila do psychologický poradny, kde mu vysvětlili,, že nová žena má přednost ..........a on ted živoří na Vysočině v novém domě , jeho stará manželka dělá za minimální plat v Praze  a on nezná svoje vnoučata.  Navíc je vážně nemocnej , proč asi ?

Takže já docela oceňuju chlapa , co dává přednost dětem, koukni jak dopad náš táta...........tohle tvůj přítel asi tuší .
A že mu to děti vrátí ? Tohle přesně říká naše macecha , že jsou děti nevděčné a neváží si otce ......přitom sama děti nikdy neměla a výchově nerozumí .

maning, to je sice šlechetné dávat přednost dětem, ale ... děti by ti neměly řídit osobní život, snadno by to mohlo přejít k vydírání, děti jsou od toho aby byly dobře vychovávány a ne nám určovaly s kým máme žít a s kým ne

maring napsal(a):

PetrHl napsal(a):

maning, to je sice šlechetné dávat přednost dětem, ale ... děti by ti neměly řídit osobní život, snadno by to mohlo přejít k vydírání, děti jsou od toho aby byly dobře vychovávány a ne nám určovaly s kým máme žít a s kým ne

Ale já píšu o svým pocitu, mě by prostě strašně vadilo, kdyby jim někdo vadil, trápila bych se .

Ony mají právo říct, mami mě se ten pán nelíbí, mě vadí , vždyt přišly o úplnou rodinu a já jim tam nacpu cizího člověka kvůli sobě ?  Prostě ta situace je těžká , málokdy to je bez problémů .

Já mám svoje děti radši , než kohokoliv na světě, proto jim dávám přednost . A vnoučata mám ještě radši .

Jenomze rekni sama za sebe,kdyz se vzijes do pocitu deti a vratis se zpatky do detstvi.Tobe by se libil nejaky chlap,kdyby si privedla domu mama?Me teda ne.Ja bych doma zadnyho ciziho chlapa mit doma nechtela.

maring napsal(a):

PetrHl napsal(a):

maning, to je sice šlechetné dávat přednost dětem, ale ... děti by ti neměly řídit osobní život, snadno by to mohlo přejít k vydírání, děti jsou od toho aby byly dobře vychovávány a ne nám určovaly s kým máme žít a s kým ne

Ale já píšu o svým pocitu, mě by prostě strašně vadilo, kdyby jim někdo vadil, trápila bych se .

Ony mají právo říct, mami mě se ten pán nelíbí, mě vadí , vždyt přišly o úplnou rodinu a já jim tam nacpu cizího člověka kvůli sobě ?  Prostě ta situace je těžká , málokdy to je bez problémů .

Já mám svoje děti radši , než kohokoliv na světě, proto jim dávám přednost . A vnoučata mám ještě radši .

Ano, děti mají právo říct mámě že ten pán se jim nelíbí, ale máma má povinnost jim vysvětlit proč tam ten pán je. Jakmile si děti zvyknou že houknou a bude po jejich, tak jim jen zadělává na velké problémy v dospělosti.
Asi by se ti nelíbilo kdyby tvoje dcera jednou byla nešťastná a sama, protože její děti jí neschválili partnera se kterým chtěla být

adagio napsal(a):

Proč jsem s ním? Je mi s ním dobře a mám ho ráda. Aspoň zatím. I když cítím, že některé věci z toho sladkého koláče kladů a dobrých pocitů odkrajují. Po těch odkousnutých kousíčcích zůstává prázdno, ale já cítím, že z toho prázdna něco může být. Nevím co, a trochu se toho děsím.

Nepochybuji, ze jsou chvile, kdy ti s nim je dobre, jinak bys s nim nebyla preci. Nevim, jak to je u vas, protoze tady samozrejme pises prevazne o tom, co te trapi a skoro nic o tom, co te v tom vztahu tesi, z toho muze vzniknout pekne pokrouceny obrazek od reality hodne vzdaleny. V uspokojivem vztahu by mely ale prevazovat prijemne nebo aspon neutralni pocity.

I ja si myslim, ze tvuj partner je porad vic nez jednou nohou ve svem predchozim vztahu, ktery nemohl byt dobry, kdyz skoncil rozvodem. Malo lidi dokaze dat sve pedchozi krivdy do karanteny a zacit se k tomu druhem chovat jinak a lepe. A zase se dostaneme k nastavovani hranic. S nastavovanim hranic nemas problem jen ty, ale i tvuj partner. On to aspon zkousi, bohuzel hlavne na tobe, aby v novem vztahu zas nebyl zahnan nekam, kde byt nechce. I prohlaseni, ze bude radsi sam a zit pro deti, je o tom. Myslim, ze kdybys byla min citove zaangazovana, paradoxne bys mu byla schopna poskytnou vic toho, co momentalne chce a sama se min trapit.


Tvuj pritel je momentalne mirne poskozene zbozi a je na tobe, co s tim udelas. Co ti jeste stoji za to a co uz ne.

erem, proboha co je přítelovým rodičům do toho jestli bydlíš se synem? Těm to může být úplně jedno

Jednou řekl, že teda bude sám a žít pro děti, když jsem nechtěla jet společně na dovolenou (děti s ním nechtěly jet vůbec. Připadalo mně, že si chce hrát na rodinu, jako si hraje nový manžel její bývalé, jenže oni rodina jsou).
Počkej, adagio, tohleto Ti řekl ve chvíli, když jsi nechtěla jet na společnou dovolenou s ním a s jeho dětmi, jestli jsem to dobře pochopila ?!? A děti s ním - potažmo s vámi oběma - nechtěly jet vůbec?!? Já nevím, co je tohleto za móresy, manipulací a nátlakem někoho "sestrkávat k sobě" a nutit ho, aby proti své vůli trávil dovolenou s někým, koho vůbec nemusí
Mlčením a urážením se mně snaží citově vydírat, abych si ho udobřovala a ustoupila. Teď mu to hezky vrací děti stejnou mincí. U nich se to pochopit ještě dá, ale u dospělého...
Já Ti nevím, adagio, ale na lidi, kteří se mlčením, trucováním a urážením snaží někoho manipulovat tak, aby skákali, jak dotyčný píská - na takové lidi jsem přímo vysazená. Takové chování svědčí o tom, že tito lidé jsou velmi nezralí jedinci - jsou jako malé dítě, které kyblíčkem uraženě tříská o podlahu tak dlouho, dokud mu rodiče nevyhoví nebo dokud rodičům nepovolí nervy a nedostane na zadek. Ty tomu svému přerostlému dítěti nedokážeš "dát na zadek" tím, že se vůči jeho trucování vymezíš, Ty mu ze strachu raději vyhovíš, aby se přítel na Tebe příliš dlouho nezlobil a začal s Tebou zase mluvit

Mimochodem s člověkem, kterého mi tady popisuješ bych já osobně vůbec neuvažovala o nějakém sestěhovávání se, natož o založení společné domácnosti nebo nedejbože o svatbě. Teď nemám vůbec na mysli jeho bývalou rodinu a peripetie s dětmi, teď mám na mysli výlučně jeho "zářnou" povahu. Asi jsme každá jiná, ale já bych na svoji povahu NESNESLA, kdyby mě někdo nátlakem nutil něco konat či trpět a používal k tomu trucování, nemluvení, urážení se a podobné manipulace. A abych za každé "provinění" či "prohřešek" byla trestána "tichou domácností" a koukala se ve společném obydlí permanentně na nějakej kyselej ksift, to vůbec nemám zapotřebí

eremuruss napsal(a):

holcina napsal(a):

erem, proboha co je přítelovým rodičům do toho jestli bydlíš se synem? Těm to může být úplně jedno

Bydli s nim i jejich syn o to jim jde a muj syn ted navic ztratil praci a nadeje na nejakou praci je nulova.Navic je problematicky.

nepochopila jsem s kým bydlí jejich syn. Ale co je rodičům po tom s kým bydlí tvůj syn? nenechej se do takových věcí tlačit. Do žádných rádoby dobrých nápadů.

holcina napsal(a):

eremuruss napsal(a):

holcina napsal(a):

erem, proboha co je přítelovým rodičům do toho jestli bydlíš se synem? Těm to může být úplně jedno

Bydli s nim i jejich syn o to jim jde a muj syn ted navic ztratil praci a nadeje na nejakou praci je nulova.Navic je problematicky.

nepochopila jsem s kým bydlí jejich syn. Ale co je rodičům po tom s kým bydlí tvůj syn? nenechej se do takových věcí tlačit. Do žádných rádoby dobrých nápadů.

Asi tak, erem. Rodičům Tvého přítele jde výlučně o blaho jejich dítěte, nikoliv o to tvoje a pokud to myslí dobře, myslí to dobře především s vlastním synem, nikoliv s Tebou.

Kdyby ses odstěhovala z bytu pryč, řekněme si to otevřeně - neměl by ho kdo platit a o byt bys tak přišla. Kdyby přítel koupil byt do osobního vlastnictví, má dvě děti, takže i kdybyste se vzali a něco se s ním stalo, musela bys vyplácet buďto Ty je, nebo oni Tebe. Zase starost navíc. A kdyby to neklapalo a Ty jsi musela odejít - a mezitím bys přišla o byt - tak by ses musela vrátit k tátovi a bráchovi do svojí části rodného baráku. A tam - si myslím - se Ti asi moc nechce

Kiara napsal(a):

holcina napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Bydli s nim i jejich syn o to jim jde a muj syn ted navic ztratil praci a nadeje na nejakou praci je nulova.Navic je problematicky.

nepochopila jsem s kým bydlí jejich syn. Ale co je rodičům po tom s kým bydlí tvůj syn? nenechej se do takových věcí tlačit. Do žádných rádoby dobrých nápadů.

Asi tak, erem. Rodičům Tvého přítele jde výlučně o blaho jejich dítěte, nikoliv o to tvoje a pokud to myslí dobře, myslí to dobře především s vlastním synem, nikoliv s Tebou.

Kdyby ses odstěhovala z bytu pryč, řekněme si to otevřeně - neměl by ho kdo platit a o byt bys tak přišla. Kdyby přítel koupil byt do osobního vlastnictví, má dvě děti, takže i kdybyste se vzali a něco se s ním stalo, musela bys vyplácet buďto Ty je, nebo oni Tebe. Zase starost navíc. A kdyby to neklapalo a Ty jsi musela odejít - a mezitím bys přišla o byt - tak by ses musela vrátit k tátovi a bráchovi do svojí části rodného baráku. A tam - si myslím - se Ti asi moc nechce

Kiaro toho jsem si plne vedoma a pritelovi jsem to rekla.

jasně, když neodpovídáš můžou si myslet, že si necháš projít hlavou. Až to nadhodí příště, řekla bych - ne, stěhovat se nebudu