Já se stěhovala 2x, jednou od rodičů, to jsem nemusela brát všechno najednou tak to bylo dobrý a podruhý z rod. domku po roce a bylo to strašný (nevim kde jsme za rok nastřádali tolik blbostí).  Určitě jsou dobré velké bedny ( co se zeptat v nějakém marketu) a roztřidovat hned u balení a bedny popisovat. Nachystej  si hodně lepenky a novin. Vůbec Ti to nezávidim, přeju pevné nervy.

Ahoj, včera se stěhovala ségra, má taky dvě malý děti a psala mi v SMS, že měla 50 beden od banánů plné věcí. Bedny nosila domů z obchodů už nějaký čas předem a zdárně to zvládla. Ona stěhovala, nosila bedny do auta,  manžel dělal dozor stěhovákům při nakládání nábytku - to je ta dělba práce. Tak hodně sil a pevné nervy....

Tak to moje sousedka přestěhovala sama byt 3+1 i s dvěma dětmi (8+2 roky), než přijel manžel z cest (je tirák)-chtěla mu udělat radost a překvapit ho.On vůbec nevěděl, že se stěhují. Zvládla to na jedničku! Ale nechápu dodnes, jak!

Jé tak já se tu z toho "hroutim" a ona je to taková brnkačka :-)

Ono to zní vždycky hrozivě, ale není to tak. Navíc slušně se vyselektuje bordel - najednou zjistíš, kolik máš věcí, které vůbec nepotřebuješ a hodně toho i vyhážeš. Fakt se to dá zvládnout, neboj.

Peřiny je dobré dát do normálního plátěného prostěradla a uvázat, jako raneček.

Stěhovali jsme se ob dva baráky... knihy v přepravkách na ovoce - a že jich bylo dost, TV, radia...atd technika v autě- sice jen 1OO metrů, nábytek na valníku - kupodivu všechen přežil a věci na sebe ve velkých igelit. pytlích - aházeno, rozebírala jsem až na místě... Dva dny a bydleli jsme

No už jsem vyházelala takovejch věcí - nejdřív jsem projela svou šatní skříň - objevila jsem i věci o kterých jsem ani nevěděla že mám :-)
Pak jsem přetřídila koupelnu - vyházela jsem spoustu kosmetiky a celá radostná manželovi říkám, jak jsem to tam protřídila - a on že prej od tam tud nic nezmizelo - no ono to fatk tak vypadá, ale vynášela jsem 2plný igelitky..
Taky už mám 3 krabice od banánu - ještě tak 50 seženu a krabice mám taky vyřízený :-)
Akorát jsem teda nevěděla, jakej je to um sehnat krabice.  U Meinla mi postarší pán rovnou řekl, že nemá - byl očividně línej pro ně zajít.  A dneska mi prodavačka řekla to samý, tak jsem popošla o kus dál ke skladníkovi a ten mi donesl.
Zatrest jsem se pak na neochotnou prodavačku mračila jak nejvíc umim - to jsem ji teda potrestala co :-)

No věci dám do krabic - to se pak přenese "snadno" - ale ten nábytek, ten nábytek..............

My jsme měli půjčený krabice od kamarádů, kteří je nakoupili od stěhovací firmy. Ale nevím, jak to bylo finančně nákladné. KDe jsem dostala  krabice, tak to byli vietnamští prodavači zeleniny. V Albertu ani v Delvitě nic pořádného neměli, jen takové malé bedýnky od ovoce. Všechno skleněné jsme balili do hedvábného papíru (taky zapůjčeného), ale koupili ho někde ve skladu pro květinářství.

Sousedka stěhovala, že: nacpala to do pytlů, ty pytle si polepila papírkama s číslicema, číslice si pak přepsala na papír s tím, že věděla v kterém pytlu co má. A v pohodě. Má asi 35kilo i s botama 2 děcka(pěkní hajzlíci) a ještě 1,5metrového psa. Zvládla to v pohodě.

stěhovali jsme se 3 x,šílela jsem taky měsíc dopředu,ale hlavně jsem dělala velkou debordelizaci,vyklidila jsem nastřádaný nesmysly a malé věci jak moje tak dětí a na stěhování mi zbylo jen to co s námi skutečně jelo,bylo toho i tak dost a pomáhala celá rodina.Pevné nervy a vůdčí talent.

Já se stěhovala snad 10x. No doufám, že už naposled, ne nadarmo se říká raději vyhořet....
Ale výborně se mi osvědčily ty maxi pruhované tašky od Vietnamců, ty jsou k nezaplacení, pak již tady zmiňované pevné pytle za 15,-/ks a bezkonkurenčně krabice od banánů. Jsou totiž nejpevnější, mají uši, dobře se s nima manïpuluje, a když jich člověk má dost, tak má vrch i spodek, nebo i každá část zvlášť se dá použít.
Pevné nervy