chyba je ve mě, že jsem oproti němu starší a nestíhám mu
Prd a vořech nestíháš... mámu mu děláš - "mám strach,že on chce něco dělat a na gauči se bude nudit. Takže vstanu a začnu vymýšlet výlety, procházky, kino, nebo jiné aktivity" Dokonce rozmazlovací mámu. Hrát si chvíli samo dokáže už tříletý dítě tak proč by to neměl umět velkej kluk?
Co kdybys ho příště nechala, aby vymejšlel on? Nebo třeba vstal,nachystal snídani,uvařil oběd,pověsil prádlo,poklidil...
(A nevykládej, že nemůže, páč pracuje a ty se povaluješ doma.)

Pucino, kdybys mu to nedovolila, tak by si z tebe mámu neudělal.
Mně přijde tento věkový rozdíl neproblematický ve vyšším věku. Ale jestli s tebou byl od svých 18, kdy tobě už bylo 28, obávám se, že tohle bude (vlastně už je) problém.

Pises, ze jste spolu 6 let... ma se ten vztah posouvat nekam dal?? Mam na mysli dite, pripadne i pak dalsi?? Pokud ano, tak na celodenni masaz bude jeste min casu. Zvladne to manzel pochopit?? A podle toho se zaridit?

JuliePraha napsal(a):

Pises, ze jste spolu 6 let... ma se ten vztah posouvat nekam dal?? Mam na mysli dite, pripadne i pak dalsi?? Pokud ano, tak na celodenni masaz bude jeste min casu. Zvladne to manzel pochopit?? A podle toho se zaridit?

Na mimču už chvilku pracujeme, zatím bez výsledku. Loni jsme koupili dům, celý a prakticky sám ho zrenovoval. Nezačal se teď nudit, když nemá přes zimu do čeho píchnout?  Na svůj věk je hodně vyspělej a někdy mi příjde, že má rozumu víc než já.
Strašně špatně se to popisuje. Děti má rád a svoje by moooc rád.Těší se jak bude sám vozit kočár a pomáhat. to zase jako jo. Třeba sem fakt divná já.

Pucino, mně připadá, že Tvůj manžel má dost podstatnej problém - neumí se sám zabavit a Ty mu v poslední době ještě "nahráváš" tím, že na sebe přebíráš velký díl domácích povinností, manžel tím pádem nemá do čeho píchnout, nudí se a otravuje Tě jako pětiletej chlapeček maminku

Jediná rada zní - najdi mu nějakou práci, nějakého koníčka či nějakou činnost, aby se sám zabavil a vysvětli mu, že i v partnerství potřebuje mít každý nějakou tu chvilku sám pro sebe, že to nejde, aby na sobě partneři viseli celý den jako pytle kamení. To je spolehlivý zabiják každého vztahu, i kdyby se zprovopočátku ti partneři milovali sebevíc

A Tvoje věta: Protože při představě, že příjdu z práce po 3 dnech dvanáctek a manžel bude vyžadovat sex, drbání nohou, zad , mazlení a líbání, jsem byla prostě šílená a otrávená. mi taky zrcadlí situaci, kterou velmi dobře znám: mého bývalého přítele. U nás to bylo totéž - také dělám v nepřetržitém, směnném provozu (denní a noční dvanáctky) a náš vztah začal jít do kopru mimo jiné proto, že přítel nedovedl pochopit, že po dvou denních dvanáctkách přijdu z práce vyšťavená natolik, že padnu do postele a mám chuť spát, nikoliv sexovat. Když nebyl večer sex, druhý den ráno se přítel u snídaně tvářil uraženě, ublíženě, mluvil se mnou jenom na půl úst a "trestal" mě tak dlouho, dokud ten sex přece jenom neproběhl Dopadlo to tak, že jsme se stejně nakonec rozešli, protože jeho sobectví vykrystalizovalo jinde a v jiné podobě natolik, že přes to už žádný vlak prostě nejel.

Ale k kdyby nedošlo k oné klíčové události, vztah by stejně dospěl k rozchodu, protože tím, že si přítel doslova "vydupával" sex bez ohledu na to, zda jsem unavená z práce či nikoliv už ve mně začaly vůči němu ukapávat první kapky sexuální averze A to byl velmi zkušený a velmi obratný milenec a sex s ním byl zpočátku velmi příjemný a velmi divoký ale  ustavičné vynucování si sexu, mazlení a jiných intimností, když je partnerka unavená a nenaladěná je spolehlivým zabijákem každého vztahu

Upravil(a) Kiara (3. 2. 2012 13:54)

Kiara napsal(a):

Pucino, mně připadá, že Tvůj manžel má dost podstatnej problém - neumí se sám zabavit a Ty mu v poslední době ještě "nahráváš" tím, že na sebe přebíráš velký díl domácích povinností, manžel tím pádem nemá do čeho píchnout, nudí se a otravuje Tě jako pětiletej chlapeček maminku

Jediná rada zní - najdi mu nějakou práci, nějakého koníčka či nějakou činnost, aby se sám zabavil a vysvětli mu, že i v partnerství potřebuje mít každý nějakou tu chvilku sám pro sebe, že to nejde, aby na sobě partneři viseli celý den jako pytle kamení. To je spolehlivý zabiják každého vztahu, i kdyby se zprovopočátku ti partneři milovali sebevíc

A Tvoje věta: Protože při představě, že příjdu z práce po 3 dnech dvanáctek a manžel bude vyžadovat sex, drbání nohou, zad , mazlení a líbání, jsem byla prostě šílená a otrávená. mi taky zrcadlí situaci, kterou velmi dobře znám: mého bývalého přítele. U nás to bylo totéž - také dělám v nepřetržitém, směnném provozu (denní a noční dvanáctky) a náš vztah začal jít do kopru mimo jiné proto, že přítel nedovedl pochopit, že po dvou denních dvanáctkách přijdu z práce vyšťavená natolik, že padnu do postele a mám chuť spát, nikoliv sexovat. Když nebyl večer sex, druhý den ráno se přítel u snídaně tvářil uraženě, ublíženě, mluvil se mnou jenom na půl úst a "trestal" mě tak dlouho, dokud ten sex přece jenom neproběhl Dopadlo to tak, že jsme se stejně nakonec rozešli, protože jeho sobectví vykrystalizovalo jinde a v jiné podobě natolik, že přes to už žádný vlak prostě nejel.

Ale k kdyby nedošlo k oné klíčové události, vztah by stejně dospěl k rozchodu, protože tím, že si přítel doslova "vydupával" sex bez ohledu na to, zda jsem unavená z práce či nikoliv už ve mně začaly vůči němu ukapávat první kapky sexuální averze A to byl velmi zkušený a velmi obratný milenec a sex s ním byl zpočátku velmi příjemný a velmi divoký ale  ustavičné vynucování si sexu, mazlení a jiných intimností, když je partnerka unavená a nenaladěná je spolehlivým zabijákem každého vztahu

V těhlech tvejch větách se vážně vidím. Nerada bych aby to i u nás směřovalo ke konci.
J

Taky jsem měla takový vztah,vlastně jsem v něm pořád, jen teď už to u nás takhle nefunguje. Taky jsem měla pořád pocit,že musím být akční (ve smyslu zabavit ho,věnovat se...) bez ohledu na to jestli se mi chce nebo ne. Protože když nebudu akční najde si zábavu někde jinde,...jsem si naivně říkala. Vpodstatě jsme se poznali ve stejném věku jako vy. Ano byl a je milý jenže si časem zvykl a pokládal to za samozřejmost, veškeré moje ústupky. A tlačil mě pořád za brankovou čáru, až jsem najednou cítila,že jsem v síti a už nikam nemůžu.  Takže místo abych tak vztah udržela, poslala jsem ho do kytek. Nakonec si stejně našel to co hledal u jedné madam. Takže nastalo bum bác a ratata . A byl to nakonec boj hlavně sama se sebou.
Proto radím nedělat že se nic neděje a mluvit a mluvit a mluvit....

Upravil(a) sasasa (3. 2. 2012 19:31)

Taky bych poradila si o tom s partnerem otevřeně promluvit. Třeba si to neuvědomuje, vidí to jinak... A nemusí to myslet vůbec sobecky, ale chlapi prostě uvažují jinak. Myslím, že hledat mu zábavu, koníčka nebo nějaké činnosti problém neřeší... možná by to bylo spíš na škodu. Je dospělý, měl by si sám své aktivity vymýšlet a vybírat. A hlavně si uvědomit, že i v páru je potřeba mít čas na sebe, nejen ten společný.

Bety napsal(a):

Pucina napsal(a):

a zrovna, když si konečně sednu,tak on na mě vyhrkne co budeme dělat.

a to je přesně chvíle, kdy já řeknu: já si teď budu číst, a co budeš dělat ty?
Můžeš udělat obměnu: a od tebe bych potřebovala, abys ... (doplň podle momentální situace)

Musím se tohle naučit a hlavně si to zažít.

Pucina napsal(a):

Adelajdaa napsal(a):

Taky bych poradila si o tom s partnerem otevřeně promluvit. Třeba si to neuvědomuje, vidí to jinak... A nemusí to myslet vůbec sobecky, ale chlapi prostě uvažují jinak. Myslím, že hledat mu zábavu, koníčka nebo nějaké činnosti problém neřeší... možná by to bylo spíš na škodu. Je dospělý, měl by si sám své aktivity vymýšlet a vybírat. A hlavně si uvědomit, že i v páru je potřeba mít čas na sebe, nejen ten společný.

Taky si říkám,že to třeba vidíme každý jinak. A chlapi jsou prostě na jiný frakvenci.

reklama

jenže mám strach,že on chce něco dělat a na gauči se bude nudit.
Máš strach,že si najde jinou činnost,když Ty nebudeš vymýšlet pro něho akce? Máš strach,že když se bude nudit, bude hledat jinou?