Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Prostě říkám jen, že NĚKDY je moc užitečné "si přešlápnout" a podívat se na věc i očima těch druhých...

Super - moje důvody pro zdejší zmínku o rakouském šamanovi v kostce

Každý z nás vychází z vlastní zkušenosti, každý vnímá vše odlišně, tak jako pravdu a náhled na vše kolem. Šaman je v podstatě člověk, který má rozšířené vnímání a schopnost jej využívat. Jedná se o prastarou záležitost, která se často dědí, či předává jen zasvěcenému. Pro mě je v podstatě šaman i ten, kdo dovede vykouzlit úsměv na tváří, navodit příjemný pocit, už to je první krok k vnitřní harmonii, která je tak důležitá pro naše zdraví.

Mandragora napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Prostě říkám jen, že NĚKDY je moc užitečné "si přešlápnout" a podívat se na věc i očima těch druhých...

Super - moje důvody pro zdejší zmínku o rakouském šamanovi v kostce

Každý z nás vychází z vlastní zkušenosti, každý vnímá vše odlišně, tak jako pravdu a náhled na vše kolem. Šaman je v podstatě člověk, který má rozšířené vnímání a schopnost jej využívat. Jedná se o prastarou záležitost, která se často dědí, či předává jen zasvěcenému. Pro mě je v podstatě šaman i ten, kdo dovede vykouzlit úsměv na tváří, navodit příjemný pocit, už to je první krok k vnitřní harmonii, která je tak důležitá pro naše zdraví.

Takže šaman je vlastně takovej sluníčkovej člověk?

Míša Kulička napsal(a):

Jednoduše mi to přišlo zajímavé ... stejně jako tvá zkušenost. A diskuze o tom, proč jsem to sem dala a jak jsem si to mohla zrovna já dovolit, považuju za irelevantní, zbytečné a v podstatě hloupé.

Nu tak to vidíš, já jsem nepochopila smysl PROČ jsi to sem dala, když na podobné zázraky nevěříš, ale nikde ani slovo o tom, jak ty sis to mohla zrovna dovolit.

Nu a já diskuzi osobně s lidmi, kteří znehodnocují osobní zkušenosti s alternativními metodami - viz zvířecí esence považuji za zcela zbytečnou ztráta času.
Protože mi přijdeš jako člověk (a klíďo píďo se můžu mýlit), který sesbírá zkušenosti ostatních do pytle, proženeš to sítem rozumu, utřídíš si to do sektorů, logicky zhodnotíš a pak závěrem orazítkuješ - placebo efekt, pro zoufalce, kteří si neví s životem rady i možná užitečné, leč pro normální jedince, kteří se nepotácejí životem, ale jsou silné osobnosti a se vším si umí poradit a spoléhají se sami na sebe, zhola zbytečné.  Neztrácej čas, šaman je holt další placebo pro zoufalce, jako jsem třeba já

Ale kdybys chtěla, pošlu ti na ně odkaz a můžeš si to testnout na vlastní kůži.

Upravil(a) Lvice (15. 2. 2012 16:34)

Já si tu schopnost představuju jako jakýkoli jiný výjimečný talent, třeba absolutní hudební sluch. Dotyčný se musí smířit s tím, že ho má, že třeba slyší náznak disharmonie tam, kde ostatní vnímají čisté tóny....musí se prostě časem smířit s tím, že slyší líp než ostatní, i když oni ho podezírají třeba z nafoukanosti - protože neslyší to, co on.

Daphné napsal(a):

Já si tu schopnost představuju jako jakýkoli jiný výjimečný talent, třeba absolutní hudební sluch. Dotyčný se musí smířit s tím, že ho má, že třeba slyší náznak disharmonie tam, kde ostatní vnímají čisté tóny....musí se prostě časem smířit s tím, že slyší líp než ostatní, i když oni ho podezírají třeba z nafoukanosti - protože neslyší to, co on.

Krásné přirovnání! Žádný človíček s dobrým hudebním sluchem se necítí jako mimořádná osobnost, ale dovede žít hodnotnějším vnímání harmoníe zvuků. Většinou sám rozvíjí své schopnosti tvrdou prací zvláště, pokud se chce věnovat hudbě naplno. Jinak často talent, o který se nepečuje se vytratí na úkor jiných nároků života. Tak je to zřejmě s každou vyjímečnou schopností člověka, pokud se jí nevěnuje celým srdcem a naplno. Šamanismus má své zákony a nestane se jim někdo, kdo jim není povolán.

Míša Kulička napsal(a):

... Pokud se tedy dotyčný snaží vyhýbat určitým nepříjemným zážitkům souvisejících s jeho talentem, je nepokorný?

Ne. Když je mu to nepříjemné, jistě je k tomu nějaký důvod, ať už si ho ten člověk uvědomuje nebo ne. Neexistuje povinnost rozvíjet své talenty. Jen je škoda je nerozvíjet

Pandorraa napsal(a):

haiel napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

... Pokud se tedy dotyčný snaží vyhýbat určitým nepříjemným zážitkům souvisejících s jeho talentem, je nepokorný?

Ne. Když je mu to nepříjemné, jistě je k tomu nějaký důvod, ať už si ho ten člověk uvědomuje nebo ne. Neexistuje povinnost rozvíjet své talenty. Jen je škoda je nerozvíjet

Moje osobní zkušenosot je taková, že ty zážitky jsou nepříjemné právě proto, že svůj talent nerozvíjí - neumí s ním zacházet. A je celkem fuk, zda pasivně nebo aktivně.

Můžeš na sobě pracovat sebevíc, ale vždycky to povede jen k tomu, že budeš ještě o něco vnímavější a citlivější k jistým věcem, protože už "budeš vědět". Jo - naučíš se nějakou techniku, jak ty věci zpracovat aspoň v sobě, tedy pasivně ... protože strkat hlavu do písku není dlouhodobě možné ... ale to neznamená, že ten "dáreček" začneš chtít ... Pořád je to pro tebe překážka. Jen ji umíš o něco lépe ovládat. Pak se kolem tebe objeví lidi, kteří se můžou zbřídit z toho, že nechceš něco, po čem oni sami z nějakého divného důvodu touží ... To ti též nepřidá ...

Pandorraa napsal(a):

Míšo, jak to napsala haiel: nemusíš, ale je škoda....
To naprosto nevylučuje, co jsem napsala já: je to lekce o pokoře..
Nepříjnouot něco, co jsi dostala, je nepokorné.
Ty nejsi moudřejší ani chytřejší než bůh...ty na rozdíl od něj nevíš, proč ti to dal. A už vůbec odmítáš vědět, co s tím udělat...
TOHLE je ten největší průser, pro tebe

Zatím se mi tenhle "průser" jeví přijatelněji, než ten, co se stal, když jsem jedenkrát v dobrém úmyslu (jak jinak) využila to, co umím. Protože tento "průser" je jen můj ... a nedoplácejí na něj jiní lidé. A žít se s ním dá.

Mandragora napsal(a):

... i ten, kdo dovede vykouzlit úsměv na tváří, navodit příjemný pocit, už to je první krok k vnitřní harmonii, která je tak důležitá pro naše zdraví.

A to by z mé strany mohlo stačit ostatním - neublíží to, spíš potěší

Upravil(a) Míša Kulička (16. 2. 2012 9:42)

Pandorraa napsal(a):

Míša Kulička napsal(a):

Pandorraa napsal(a):

Míšo, jak to napsala haiel: nemusíš, ale je škoda....
To naprosto nevylučuje, co jsem napsala já: je to lekce o pokoře..
Nepříjnouot něco, co jsi dostala, je nepokorné.
Ty nejsi moudřejší ani chytřejší než bůh...ty na rozdíl od něj nevíš, proč ti to dal. A už vůbec odmítáš vědět, co s tím udělat...
TOHLE je ten největší průser, pro tebe

Zatím se mi tenhle "průser" jeví přijatelněji, než ten, co se stal, když jsem jedenkrát v dobrém úmyslu (jak jinak) využila to, co umím. Protože tento "průser" je jen můj ... a nedoplácejí na něj jiní lidé. A žít se s ním dá.

Využila co umíš?
Ale no tak

Ok, máš recht ... zcela bezmyšlenkovitě jsem si pohrávala s něčím, co mi sice bylo shora dáno, ale o čem jsem v tu chvíli neměla ani páru ... a taky jsem tomu moc nevěřila a brala jsem to tím pádem na lehkou váhu ... jen jako takový nevinný testík ... v tu chvíli se zdálo, že se věci posunuly žádoucím směrem, ale pak ty důsledky ... Teprve následně jsem se poučila aj něco naučila, ale i tak jsem dospěla k tomu, že bych neměla zasahovat do přirozeného běhu věcí, ikdyž mám možná sílu to udělat. A tuto základní poučku aplikuju jak na materiálno, tak na duchovno.   Aj jsem chvíli i přemýšlela o tom, zda to nějak rozvinout a využít. Ale vyšlo mi, že bych většině lidí stejně musela říct, že pokud oni sami nezmění svůj život, tak jim nepomůže nikdo ... a na to jim stačí kdokoliv jiný, vč. osvícených lékařů ...

Upravil(a) Míša Kulička (16. 2. 2012 12:45)

A na to ti stačí dobrej kamoš, případně statný ošetřovatel ...

Ne, vážně - Co vlastně znamená být šamanem? Manipulovat s lidmi? Vodit různé nešťastníky za ručičku? Léčit, uzdravovat ... a v podstatě zasahovat do energetického pole jiného člověka (psa, kočky...)? Být ochráncem? Proč se sibiřští šamani dívají na ty "středoevropské" spíše s pobavením (ti skuteční, ne ti, co jsou spíš už jen turistickou atrakcí a místo o své etnikum se starají o pořádání seminářů pro Evropany a Američany)? Protože vidí, jak se tu pracně snažíme naučit něčemu, co je naprosto přirozené? A je vůbec možné, aby v naší kultuře přirozeně vyrostl šaman při všech těch zpřetrhaných poutech s přírodou a lidskou přirozeností vůbec? Je to jen móda, nebo je tu skutečně někdo takový potřeba? A proč se ten šaman-neurolog odstěhoval do Venezuely? Proč nezůstal ve Vídni a nepomáhá svým bližním tam? A pokud se mu někde v pralese podařilo vyléčit schizofrenii, roztroušenou sklerózu nebo endogenní depresi, co se stalo s těmi lidmi zpět v civilizaci po měsíci, roce, pár letech? Skutečně má odmítnutí šamanství pro dotyčného, nebo jeho blízké, fatální důsledky nebo je to jen pověra? ... Mám spoustu podobných otázek a ani na jednu z nich jednoznačnou odpověď ... Možná zase napíšeš, že moc přemýšlím, ale tyhle otázky vychází z mého pocitu, že sem něco takového tak nějak ... nezapadá. Ne vzhledem ke klasické medicíně, spíš k celkovému kontextu ... vlastně to tu už napsala Daphné, že možná ani nejsme schopni docenit a pochopit to, co by nám to mohlo přinést ... a Keito - že mnohdy ani nejsme schopni udělat to, co nám šaman poradí - třeba jen proto, že je to v naší civilizaci poněkud problematické.

Ok, opusťme na chvíli šamany a vraťme se k tomu "rozšířenému vědomí" a dalším různým schopnostem ... je správné je používat, když o nich pochybuješ? Já se nezříkám pomoci druhým ... jen bych k tomu raději volila "přirozenější" cesty.

Přesně tak: co je vlastně přirozené?
Je například přirozené do sebe nechat řezat - dovolit chirurgii, aby vstoupila do tvého energetického pole - a nebo naslouchat svému tělu - nechat se vést někým, kdo to ještě a nebo už zase umí?
Hm?

Nemyslíš, že to, že to první my už dneska považujeme za přirozené, je vlastně NEJVÍC nepřirozené?
Třeba...

A ještě mě napadlo: předat zodpovědnost za své zdraví je přece tak pohodlné...a přesně to my tady děláme

Upravil(a) Pandorraa (17. 2. 2012 9:02)