|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Tak po dnešním dni si musím přestat lhát sama sobě a přiznat si, že jsem nýmand. A to se ještě nazývám poměrně slušně. Je mi ze sebe na blití, jak moc jsem hloupá. Vlastně celý můj problém je studium na vysoké škole. Dnes velice lituji, že jsem se tam vůbec dostala. VŠ mě utvrzuje neustále v tom, že jsem dutá jako bambus. Na střední škole jsem byla premiantka třídy, tak nějak se ode mě očekávalo, že půjdu na vysokou. Vybrala jsem si obor, o kterém jsem si myslela, že mě baví, na školu jsem se dostala. Studium na této škole mě nejen moc nenaplňuje, ale hlavně jsem tam strašně nešťastná. Zkoušky, zápočty a kolokvia nakonec nějak udělám s odřenýma ušima, i když se to učím dlouho a intenzivně. Když by mi tu látku někdo "přežvýkal", tak by asi nebyl problém, ale jakmile si to já musím "přežvýkat" sama, nezvládám to. To jen ukazuje, že nemám na VŠ co pohledávat. Bohužel naši jsou jiného názoru. Mám chuť ukončit studium a najít si práci a mít od všeho pokoj. Už jsem to promyslela, našim dám jako kompenzaci peníze, které jsem si našetřila. Nechce se mi psát konkrétně, kolik mám našetřeno, ale není to úplně málo. VŠ mě psychicky ničí. Všem, komu jsem se s tímto problémem svěřila, mi říkají, že by byla škoda to zvdát a že se mám pokusit to dokončit. Tak mi to řekl psychiatr a mamka. Jenže já už nemůžu, prostě to nejde. Nemám na to. Dokážu se naučit fakta, ale neumím si to spojit dohromady. Teď 11.2. bych měla dělat jednu soubornou zkoušku, na kterou ovšem vůbec nemám. Sice chodím na doučování, ale pořád je to málo. Přemýšlím, že tam nepůjdu. Stojí to přes 3000 Kč, v mém případě jsou to zbytečně vyhozené peníze.
Jsem zoufalá, od prosince se mi zhoršily psychické problémy. Psychiatr mi navrhuje hospitalizaci, já si pořád říkám, že na to ještě nejsem tak špatně, abych musela do nemocnice. Často přemýšlím o sebevraždě, vyřešilo by to mé trápení (za tímto názorem si stojím). Bohužel nemám na to se zabít.
Dnes jsem udělala jednu zkoušku za E. Vyučující se evidentně rozmýšlela, zda mi dá E nebo mě vyhodí. Vypadalo by to, jako bych se to vůbec neučila, přitom jsem si prošla všechny otázky a snažila se to naučit. Výsledek je ovšem katastrofální. Málem jsem se na té zkoušce rozbrečela. Ani pak nevím, jak jsem se dostala domů. Naobědvala jsem se, vzala si tři tabletky Neurolu 0,25, půlkový Neurol jsem nikde nenašla, jinak bych si vzala ten, a šla spát. Spala jsem od dvou do deseti do večera. Náladu mám pořád příšernou. Nejhorší na tom všem je, že mi nikdo neumí pomoct. Naši to berou, že mám zkusit dostudovat, přítel zase říká, že "nemám zlobit", a psychiatr mi už neumí pomoct, jen mi navrhuje hospitalizaci, navíc taky zastává názor, že by bylo škoda to se školou vzdát. Proč já musím tak trpět a ještě po mně všichni chtějí, abych trpěla?!
Je to asi týden, co jsem si uvědomila, že jsem sama sebe zklamala. Bakaláře jsem studovala čtyři roky, magistra studuju zatím druhým rokem, letos se ke státnicím ani nedostanu. Studuju na škole, která je považovaná za "lehkou", zkrátka, že ji zvládne každý blbec. Beru jako osobní selhání, že tak "lehkou" školu nejsem schopna vystudovat za standardní dobu, tedy v mém případě za 5 let.
Moje největší přání je umřít. Chci mít už od všech pokoj. Na posmrtný život nevěřím. Vím, že je ve Švýcarsku povolená euthanasie, bavila jsem se o tom s psychiatrem, prý by mi tu smrtící injekci nedali. Budete mi nejspíš psát, jak mám bojovat a nevzdávat to, ale já fakt už nemůžu. Jsem na pokraji svých sil. Nemám energii bojovat. Život mě absolutně nebaví.
Není tady
Vilemíno moje dcera takhle pravidelně kolabuje, když má moc učení, během roku se poflakuje , užívá si spinkání do 11 hod a kolem zkouškovýho končí se školou, nejlépe se životem ........
Kup si B-komplex, nějaký velký dávky a snaž se přečkat tuhle dobu,nějaký zkoušky uděláš, nějaký si odložíš, nic se neděje . Ber pořádně léky a ten vitamín .
Do nemocnice bych nechodila, to situaci vůbec neřeší , už jsem ti psala, že nemáš dobrýho psychiatra . Moje dcera v životě neměla Neurol v puse a to má dost závažnou diagnozu s depresema , mimo jiné a mívá propady .
Prostě jsi slabší a hůř reaguješ na zvýšenou zátěž , VŮBEC NIC SE NEDĚJE .
Není tady
Další, která mi nepřímo naznačuje, že musím dokončit školu. Běžte už s těma řečma do prčic.
Nemyslím si, že mám špatného psychiatra. Brácha má schizofrenii, byl asi sedmkrát hospitalizovaný na psychiatrii a každý psychiatr mu předepsal Neurol a to byl hospitalizovaný v PL Černovicích v Brně, kde jsou opravdu odborníci. Jinak samozřejmě se Neurolama neláduju každý den.
Není tady
Jo a jinak mi vůbec nepřijde na místě ten smajlík v tvém příspěvku. Evidentně se vůbec nedokážeš vžít do situace tvé dcery, ono to vůbec není sranda prožívat tyto stavy.
Není tady
Vilemíno, hlavně klid!
To dělá jen to zkouškové, na školu máš! A můžeš být na sebe hrdá. Tím začni.
Jestli tě to uklidní, tak já na Bc. studuju už asi sto let 
a vůbec mě to neštve. Však do toho nikomu nic není ne?
Upravil(a) werena30 (28. 1. 2012 1:06)
Není tady
werena30 napsal(a):
Vilemíno, hlavně klid!
To dělá jen to zkouškové, na školu máš! A můžeš být na sebe hrdá. Tím začni.
Jestli tě to uklidní, tak já na Bc. studuju už asi sto let
Není to způsobené jen zkouškový obdobím. Zle je mi už od listopadu, kdy jsem se pokoušela psát diplomku.
Fascinuje mě, že na základě pár řádků, které jsem napsala, usuzuješ, že na školu mám.
Hrdá nemám být na co.
Mně byli vždycky nesympatičtí věční studenti. Navíc pokud se nedostanu ke státnicím ani příští rok v červnu, budu muset platit za semestr 12 000 Kč, od prosince 2012 taky zdravotní pojištění, bude mi už 26 let.
Závidím ti, jak dokážeš být nad věcí. To já to beru jako ostudu, že studuju tak dlouho s nevalnými výsledky. Opravdu se nemám čím chlubit.
Není tady
Dám vám jednu hádanku. Pozorně čtěte.
Na jihu žije jedna osoba ženského pohlaví. Slyší na jméno nýmand a tlusťoška. Můžete ji snadno identifikovat. Je vysoká, silné postavy, působí jako mamut. Vlasy má tmavě hnědé, ovšem často na tlusťošce či sudu tuku, jak ji také mnozí říkají, můžete vidět šedivé vlasy. Nebyla by to tlusťoška, kdyby ji jedno oko neutíkalo na jinou stranu. Tělo tlusťošky je odpudivé - silná stehniska, pr... jako valach, nohy velké jako lyže, povislá hnusná prsa, strie kam se člověk jen podívá. To ale není vše. Tlusťoška je hloupá jako málokdo.
A na závěr otázka. Kdopak to je?
Není tady
Vilemína napsal(a):
Další, která mi nepřímo naznačuje, že musím dokončit školu. Běžte už s těma řečma do prčic.
Nemyslím si, že mám špatného psychiatra. Brácha má schizofrenii, byl asi sedmkrát hospitalizovaný na psychiatrii a každý psychiatr mu předepsal Neurol a to byl hospitalizovaný v PL Černovicích v Brně, kde jsou opravdu odborníci. Jinak samozřejmě se Neurolama neláduju každý den.
Ano myslím si, že máš dokončit školu , ty to určitě ve skrytu chceš taky .
Do situace se dokážu vcítít dokonale i u dcery i u tebe, protože s takovým člověkem žiju 30 let , manžel byl to samý .
Ale já s tím umím pracovat , na rozdíl od vás poznám, co je pro vás dobrý a co ne .
Dobře víš že hospitalizace ted ve zkouškovým nic neřeší, budeš tam brát léky a sedět za stolem .
Kdyby sis ted ubrala zkoušky, a nechala si dvě lehký , tak se ti uleví, část uděláš a budeš mít víc síly a lepší náladu . Ta představa diplomky a zkoušek tě tlačí ke dnu .
Musíš se o sebe víc starat, najít si člověka , kterej s tebou bude pracovat a pozná, co tě zhoršuje a jak tomu zabránit . Ty sama to nepoznáš , ty padáš do sebevražedných myšlenek a nevidíš to reálně . Potřebuješ dobrýho psychologa, kterej tě bude hájit před světem , třeba i před nároky rodičů atd.
Uvědom si, že tyhle propady se budou objevovat i v práci, občas se to objeví a přečti si, jak dopadá depresák, kterej má v práci výpadky viz Rosamunda .
Všichni kolem tebe musí pochopit, že máš křehkou psychiku a je potřeba tě respektovat , ne říkat : Nezlob...... nebo: musíš dokončit školu !
Ted musíš brát vyšší dávku léků na deprese, já bych zkusila ty vitamíny a až to zabere , rozhoduj se .
Dobře víš, že vždycky když se zhoršíš, chceš se rozejít s přítelem nebo skončit se školou, máš iluzi, že to něco vyřeší ,ale je to jen ataka nemoci .
Upravil(a) maring (28. 1. 2012 8:21)
Není tady
Vilemíno, nenič sama sebe. Třeba způsobem, jak píšeš o tlusťošce.
Proč si neodpustíš? Co sis provedla, že se takhle ničíš? Žádný člověk si nic takového nezaslouží od jiných a především ne od sebe.
Nevíš, že spoustu věcí můžeš změnit? Když ti bude dobře psychicky a budeš chtít.
Ze ženy, jakou se chceš mermomocí vidět, se může stát vysoká štíhlá moudrá víla s hezkou barvou vlasů... Je tolik způsobů, jak to udělat. Jak změnit své myšlení.
Ale abys chtěla, k tomu ti nepomůže nikdo. To můžeš jenom ty sama. Ale až budeš chtít, začnou se dít zázraky...
Možná stačí do začátku tu vílu vidět ve svých snech...
Btw mám také hnědé vlasy. Teda vlastně už šedivé, taky mi bude za rok 50. 
Je tolik barev, kterými se můžu udělat taková, jakou si v tu chvíli přeji být... A mezi námi - hnědé vlasy jsou krásné. 
Upravil(a) majkafa (28. 1. 2012 8:33)
Vilemína napsal(a):
Dám vám jednu hádanku. Pozorně čtěte.
Na jihu žije jedna osoba ženského pohlaví. Slyší na jméno nýmand a tlusťoška. Můžete ji snadno identifikovat. Je vysoká, silné postavy, působí jako mamut. Vlasy má tmavě hnědé, ovšem často na tlusťošce či sudu tuku, jak ji také mnozí říkají, můžete vidět šedivé vlasy. Nebyla by to tlusťoška, kdyby ji jedno oko neutíkalo na jinou stranu. Tělo tlusťošky je odpudivé - silná stehniska, pr... jako valach, nohy velké jako lyže, povislá hnusná prsa, strie kam se člověk jen podívá. To ale není vše. Tlusťoška je hloupá jako málokdo.
A na závěr otázka. Kdopak to je?
Myslím si, Vilemíno, že tvůj problém je ve špatném nastavení priorit, které jsi pravděpodobně převzala od rodičů - a protože jsi to jen převzala, není to tvoje vlastní nastavení. je naděje, že se z toho vymaníš.
Např.: myslíš, že absolvování vysoké školy znamená, že je potvrzeno, že člověk je nějak kvalitnější, než ten, který vysokou nemá?
Vždyť i staří latiníci měli přísloví: "Dvojnásobný doktor, jednoduchý osel".Nebo další známá lidová moudrost praví: "Akademický titul před blbostí nechrání".
Až nebudeš brát to vystudování vys. školy tak vážně, ale jen jako práci, kterou zkoušíš udělat, tak to půjde lépe.
A navíc, ani po absolvování vysoké školy, zkoušky tvých schopností nekončí, a když jsi otitulovaná, tak je třeba každý neuspěch víc vidět - takový je holt život.
A z té nespokojeností s fyzickým zjevem zase vyplývá, že neumíš být vděčná za dary, kterých se ti dostalo.
Jsi pyšná a nevděčná.
Není tady
maring napsal(a):
Vilemína napsal(a):
Další, která mi nepřímo naznačuje, že musím dokončit školu. Běžte už s těma řečma do prčic.
Nemyslím si, že mám špatného psychiatra. Brácha má schizofrenii, byl asi sedmkrát hospitalizovaný na psychiatrii a každý psychiatr mu předepsal Neurol a to byl hospitalizovaný v PL Černovicích v Brně, kde jsou opravdu odborníci. Jinak samozřejmě se Neurolama neláduju každý den.Ano myslím si, že máš dokončit školu , ty to určitě ve skrytu chceš taky .
Do situace se dokážu vcítít dokonale i u dcery i u tebe, protože s takovým člověkem žiju 30 let , manžel byl to samý .
Ale já s tím umím pracovat , na rozdíl od vás poznám, co je pro vás dobrý a co ne .
Dobře víš že hospitalizace ted ve zkouškovým nic neřeší, budeš tam brát léky a sedět za stolem .
Kdyby sis ted ubrala zkoušky, a nechala si dvě lehký , tak se ti uleví, část uděláš a budeš mít víc síly a lepší náladu . Ta představa diplomky a zkoušek tě tlačí ke dnu .
Musíš se o sebe víc starat, najít si člověka , kterej s tebou bude pracovat a pozná, co tě zhoršuje a jak tomu zabránit . Ty sama to nepoznáš , ty padáš do sebevražedných myšlenek a nevidíš to reálně . Potřebuješ dobrýho psychologa, kterej tě bude hájit před světem , třeba i před nároky rodičů atd.
Uvědom si, že tyhle propady se budou objevovat i v práci, občas se to objeví a přečti si, jak dopadá depresák, kterej má v práci výpadky viz Rosamunda .
Všichni kolem tebe musí pochopit, že máš křehkou psychiku a je potřeba tě respektovat , ne říkat : Nezlob...... nebo: musíš dokončit školu !
Ted musíš brát vyšší dávku léků na deprese, já bych zkusila ty vitamíny a až to zabere , rozhoduj se .
Dobře víš, že vždycky když se zhoršíš, chceš se rozejít s přítelem nebo skončit se školou, máš iluzi, že to něco vyřeší ,ale je to jen ataka nemoci .
jenže to je tvůj názor. jejich vnitřní stav neprožíváš.
Není tady
pokud máš takové problémy se školou, tak jí skonči. na tom jestli jí máš nebo ne tvůj život nestojí. počítej ovšem s tím, že si svůj názor budeš muset obhájit i před rodiči. a to pro tebe asi bude těžké
Není tady
Vilemino, ja sem moc casto nepisu, spis ctu prispevky, ale mam pocit, ze na Tvuj musim reagovat. Asi tu budu v opozici, ale myslim si, ze vystudovat Mgr za cenu totalniho zhrouceni za to nestoji. Zamyslela ses nad tim, jakou praci bys chtela po dokonceni skoly vykonavat a potrebujes na to vubec ten magistersky titul? Nestacilo by Ti Bc?
Co kdyby ses po skonceni zkouskoveho obdobi poohledla po nejake praci, abys videla jake jsou Tve moznosti s jiz dosazenym vzdelanim. Podle toho se pak muzes rozhodnout zda dal valcit na skole ci ne. Jeste me napadlo, ze bys mohla zkusit na semestr prerusit a trochu si odpocinout nebo treba odjet do zahranici (az se das trochu do poradku psychicky, chapu, ze v tom stavu v jakem jsi ted bys to asi nezvladla).
Jinak, je to sice hrozne klise, ale vyssi vzdelani ne vzdy koreluje s mimoradnou inteligenci a s zivotnim stestim uz vubec ne. Pohybuju se v akademickem prostredi a znam spoustu lidi, kteri maji doktorat a zadnou obzvlaste vysokou inteligenci neoplyvaji, a zase jine, kteri jsou sice inteligentni, ale maji problemy v praktickem zivote (napr. ve triceti a vice letech nikdy nemeli partnera a ziji s rodici atd.). Sama jsem studovala medicinu a lekarske povolani nevykonavam, zvolila jsem si jinou drahu a jako loser se necitim. Mmch. mne studium tez trvalo o mnoho dele, nez je bezne, protoze jsem musela vydelavat, a dokonce jsem musela opakovat rocnik. Dnes se mi celkem dari v tom, co delam a moje velmi prumerne znamky z VS nikoho nezajimaji, a take se za ne nestydim. Praxe je totiz uplne o necem jinem.
Není tady
Vilemína napsal(a):
Další, která mi nepřímo naznačuje, že musím dokončit školu. Běžte už s těma řečma do prčic.
Nemyslím si, že mám špatného psychiatra. Brácha má schizofrenii, byl asi sedmkrát hospitalizovaný na psychiatrii a každý psychiatr mu předepsal Neurol a to byl hospitalizovaný v PL Černovicích v Brně, kde jsou opravdu odborníci. Jinak samozřejmě se Neurolama neláduju každý den.
Tak ak máš pocit, že ťa zachráni, ak tú školu necháš, tak ju nechaj! Ak si mylsíš, že POTOM sa nebudeš cítiť ako nýmand, ale ako úžasná osoba, tak neváhaj. 
Si dospelá, svojprávna, rodičia sa zmieria, priateľ určite tiež a psychiater môže tak akurát byť ticho "šoupat nožkama". 
Lenže problém je, že sa potom môžeš cítiť ešte horšie, to ti nikto nezaručí... Takže si to dobre rozmysli. Ono, medzi nami dievčatami, bakalár je dobrá vec a znamená to, že už si niečo dokázala. Mnohým to úplne stačí - a ak nemáš práve akadmeické ambície, mohlo by to stačiť aj tebe. Ale problém je podľa mňa v tom, že ty si kladieš na seba neprimerané nároky, očakávaš od seba nemožné - najlepšie na počkanie - a potom sa rúcaš, keď to tak nie je.... Skús si premyslieť, čo by sa zmenilo, keby si školu nechala, aký by si mala pocit, skús to porovnať s predstavou, aké by to bolo, keby si dokončila magistra... a rozhodni sa. Sama za seba, vy.s.e.r sa na druhých, oni tvoj život nežijú. A toho psychiatra - no, pouvažovala by som o zmene. On ťa nemá čo navádzať na školu, s hospitalizáciu neviem, ako pri tvojej diagnóze. 
Neurol tiež neviem komentovať, v živote som to v ústach nemala, ale... skús to obmedziť. Skúškové je náročné obdobie, ale život fakt nezáleží na skúškach... ani na ich výsledkoch. Mám kamošky a známe, čo si dorobili kšolu trebárs až v dospelosti, popri práci - a aj také, čo si ju nedorobili vôbec a žijú, majú zaujímavé práce, rodinu... Netreba sa pomeriavať dosiahnutým vzdelaním a tak.
Není tady
Vilemíno, jsi na tom hodně zle, psychicky i tělesně a ono to souvidí spolu. Pokud nechceš, aby ti tu někdo doporučoval dokončit školu, nechápu, proč sem píšeš. Pokud jsi rozhodnutá si vzít život, máme ti to tu rozmlouvat i když si myslíš, že na tom nejsi tak zle? Ta tvoje hádanka je škaredá. Tlustá jsi , protože jsi nemocná / metabolismus,hormony, minerály, vitamíny a pod./ Pokud se léčíš na psychiatrii, těžko se dostaneš k jinému doktoru a nikdo se ti nebude věnovat. Tak hnusní jsou dnes doktoři. Nevíš, co chceš. Nemysli si, že útěk ze školy je řešení. Co čekáš od života? Psychicky nemocná budeš těžko shánět práci! Dnes s hledánám mají mnohdy potíže i zcela zdraví lidé. Dobře, ukončíš školu...psychiatrie....a co dál? Pracák, soc.dávky a to je vše???
Myslím, že nemáš potíže JEN se školou, máš je ve všech směrech. Tak hlavu vzhůru, zapomenout na ptákoviny a maximum se věnovat škole. Udělat ji třeba jen s odřenýma ušima...ale udělat ji! Myslím, že kdyby ses přestala věnovat myšlenmkám na sebevraždu a věnovala se něčemu jinému, šlo by to.Ale musíš chtít především ty sama ! 
Hlavně něco dělat, já jsme také tlustá, protože jsem nemocná a nechce se mi odejít, vím, život je moc krásný, tak do toho !!!
Není tady
Vilemíno, vidím že je ti poravdu zle! Vykašli se na to, že děláš školu déle - na to se tě nikdo nikde ptát nebude, platí jen má školu nebo nemá školu. Určitě je lepší školu mít. A že prolezeš s odřenýma ušima? No a??? Ty jsi nešťatná i ze svojeho vzhledu, podle toho jak píšeš, ale skoro každému na sobě něco vadí, jsi mladá a zřejmě i fyzicky zdravá, to je tvoje velké plus.
V životě máme jenom jednu jistotu - opravdu všichni jednou umřeme, tak proč tomu pomáhat, stejně to přijde a proč bys nemohla čekat něco krásného v budoucnosti?
Není tady
mám dojem, že v stavu, v jakém se Vilemína nachází, se všecky dobře míněné rady míjí účinkem ......
Není tady
Vilemína napsal(a):
Není to způsobené jen zkouškový obdobím. Zle je mi už od listopadu, kdy jsem se pokoušela psát diplomku....
Jestli tomu rozumím - tak TVOJE otázka zní, zda spáchat sebevraždu, anebo zda zahodit druhou půlku studia a jít se válet do nemocnice?
No... tak fakt nevím, co čekáš, že ti tady odpovíme?
Za sebe: mám dvě děti - dcera studovala na škole, kde ani nemají magisterské studium - ukončila ji jako bakalářka a nějakou navazující vhodnou školu už nenašla - i smířila se s touto realitou a hledá si práci, zatím ji furt nemá...
Syn studuje na škole technického typu a jde mu to dobře, myslím, že projde školou jako nůž máslem, holt na to asi ty buňky má... Ale budoucnost je dnes pro každého (!!!) bez diplomu nebo i s diplomem hotového kompletního vysokoškoláka stejně tak jako tak nejistá !!!
Záleží na tom, jak se kdo upíchne, kde a jak zapadne do kolektivu. Z mé zkušenosti, tlusté holky to mají těžké zvl.tehdy, když se chovají jako tragédky. Naopak znal jsem jednu tlustou žábu a ta byla plná optimismu, byla rázná a mnohé muže tím odrazovala, ale nakonec i ona se šťastně vdala - a představ si - potkala hubeňoura, kterému její tloušťka vůbec nevadila ?!!! - Uměl ocenit asi právě ten její optimismus a nezdolnou povahu. A třeba mě fakt šokovala její proměna - z kousavé, sarkastické, přísné a rázné - na naprosto šťastnou, pohodovou - leč stále veselou ženu!
No jo, veselost taky není každému dána... Chápu, že i pro veselost musí být aspoň trochu nějaké důvody. Hledat je ve tvém případě není věru jednoduché. Ale ruku na srdce, není tvůj splín, či deprese, jen stresem z blížících se státnic, vědomí, že bude nutno zmastit nějakou tu diplomku atd? ... Nediv se, že tu tolik lidí radí nevzdávat to. - Lepší by bylo bývalo, kdybys toto řešila hned po obdržení titulu BC. - Bylo by to vůči sama sobě poctivější. Teď už to vypadá jen jako hledání alibi pro to, abys to mohla vzdát.... vzdát kousek před cílem...
Hele, dělám na VŠ. A tak vím, že i učitelé na VŠ se potkávají se studenty, které by nejraději vyhodili, protože cítí, že nemají na to, aby se v daném oboru živili na úrovni. Ale věř, že přichází v úvahu i varianta se s nimi tak nějak domluvit - jen mě nechte prolézt, já vám slibuju, že se nakonec budu živit úplně něčím jiným... Obvykle páni profesoři na takovou řeč slyší a tak se to studium nakonec dá dokopat až k tomu titulu... Ostatně, jak bylo mnohokrát napsáno, v životě je to úplně o něčem jiném, než o těch znalostech ze školy !!!
Není tady
Vilemíno, máš silnou vůli, to je zřejmé, jinak bys to už dávno zabalila - a to je velmi dobré, je to dokonce mnohem víc, než mají někteří jiní - ti tu zas řeší úplně jiné problémy... Třeba tady hned vedle na vlákně jedna žena řeší svého muže, který měl (a stále má?!) velké ambice, ale chybí mu vůle vytrvat na jednom místě a prát se s problémy (všude jsou nějaké)... místo toho to vzdává a stále znovu hledá štěstí jinde...
Osobně si myslím, že lidé jako ty jsou na tom v praktickém životě mnohem lépe - když se jim podaří nakonec sehnat místo (a věř, že to se nakonec opravdu podaří!), tak mají mnohem větší výdrž - a jejich vlastnosti - loajalita, spolehlivost, výdrž, obětavost... nakonec bývají oceněny. ... a tak jsou nakonec tito lidé v životě úspěšnější a spokojenější než ti, kteří sice měli měli mnohem lepší přepoklady odborné, leč chyběla jim vůle, systematičnost, tah na věc ...
Upravil(a) Vachu (28. 1. 2012 11:13)
Není tady
Vilemína napsal(a):
werena30 napsal(a):
Vilemíno, hlavně klid!
To dělá jen to zkouškové, na školu máš! A můžeš být na sebe hrdá. Tím začni.
Jestli tě to uklidní, tak já na Bc. studuju už asi sto letNení to způsobené jen zkouškový obdobím. Zle je mi už od listopadu, kdy jsem se pokoušela psát diplomku.
Fascinuje mě, že na základě pár řádků, které jsem napsala, usuzuješ, že na školu mám.
Hrdá nemám být na co.
Mně byli vždycky nesympatičtí věční studenti. Navíc pokud se nedostanu ke státnicím ani příští rok v červnu, budu muset platit za semestr 12 000 Kč, od prosince 2012 taky zdravotní pojištění, bude mi už 26 let.
Závidím ti, jak dokážeš být nad věcí. To já to beru jako ostudu, že studuju tak dlouho s nevalnými výsledky. Opravdu se nemám čím chlubit.
Kdyby jsi na školu neměla, už by tě vyrazili.
Naopak, hrdá můžeš být na spoustu věcí,ale teď nechceš a asi ani nemůžeš.
Chápu, taky už mi bylo 26. Je to moc stresu najednou a nemůžeš zkusit studium jen přerušit?
Klidně bych zkusila i tu hospitalizaci, ale v každém případě bych našla dobrého terapeuta,který bude pracovat s tebou i s rodiči, protože Vějířovka má naprostou pravdu. Je to problém i v rodině.
Není tady
Dle mého názoru Vilemína řeší mnoho problémů najednou a proto si neví, kudy kam. Já bych si sedla, napsala na papír, CO je jako hlavné problém, ten řešila a od toho se odvíjí další situace. Musí si udělat žebříček priorit. Pokud je to škola, zapla bych a jela školu, třeba jen s odřenýma ušima, ale makala bych a udělala ji. Pak bych řešila další problém. Já jsem se naučila to, co nemá řešení, či nemůžu ovlivni, již dnes neřeším! Vilemína napíše o rodině, poměrech, kamarádkách,koníčcích, co řeší u psychiatra a pod.
Vilemíno, svět je krásný a barevný, ne černobílý ! Musíš začít řešit své problémy ! Věřím, že změníš názor na sebe i svět a vše dopadne dobře. Dostaneš z tvých špatných nálad, ale musíš chtít především ty !!!
Není tady
Aneri, Vilemína na babinetu už toho hapsala spousty o rodině, kamarádkách, koníčcích, co řeší s psychiatrem. Píše to tu celou dobu, co je na babi přihlášená.
Chvílemi i psala způsobem, že ji zachrání partner. Ale nezachrání. Dokud nezachrání sama sebe ona, nikdo zvenčí ji nezachrání. Může jí pomoct. Ale jenom tehdy,když se ona sama vnitřně rozhodne, že své vnitřní nastavení doopravdy chce změnit a změní. Dokud to neudělá, nikdo ji nezachrání ani jí nepomůže.
Pokud je natolik psychicky nemocná, že to nejde, tak to prostě nepůjde. Nevyznám se v těchhle nemocech, tak nevím, jestli to vůbec jde s nemocí, s jakou se léčí ona. Ale věřím, že budou období, kdy jí bude lépe, jak máme možnost tady sledovat, že taková období mívá. A pak budou období těžší, která když zase pominou, bude následovat zlepšení. Nedovedu posoudit, jestli jsou ty propady tak těžké, že se může rozhodnout odejít. Ale s tím bohužel neudělá nikdo nic, jen ona sama, aby šla dál a nevzdávala to.
Upravil(a) majkafa (28. 1. 2012 11:32)
Problém je že Vilemína nemá náhled nad svou situací, má těžkou ataku depky a domnívá se, že jí pomůže nějaká změna v životě, občas to bývá rozchod s Tonym, občas zase opuštění školy, pak to zase bude změna práce , takhle reagujou všichni depresáci v atace .
Až jí zaberou léky bude tu situaci posuzovat mnohem líp, doufám že jí psychiatr přidá tabletku .
Člověk s takovou nemocí nemůže pomoct sám sobě, na tom se zas tak moc změnit nedá VŮLÍ, je potřeba, aby si naplánovala život tak, aby té zátěže bylo co nejmín .
Třeba moje dcera si plánuje rozvrh tak, že uprostřed týdne má jeden den volný .
Když měla školu ve všechny dny, , pravidelně koncem listopadu utíkala k psychlogovi a chtěla školy nechat , protože ten nápor jí dostal do depky a chtěla ukončit svůj život . Přitom má zkoušky na A a B , na těžké technické škole.
Není tady
Vilemino,ale zivot neni jenom o vzdelani,ja myslim,ze si toho dokazala v zivote dost.Spousta lidi nedosla tak daleko jako ty.A ten popis sedi presne na me.
Upravil(a) eremuruss (28. 1. 2012 16:03)
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
