Já bych asi zvolila byt.Dům potřebuje chlapa,spoustu věcí zvládneš sama,ale dům pro samotnou ženu si myslím,je velké sousto...

Sama s malými dětmi bycj zvolila byt. S domkem je o hodně víc práce.

Do domku na vesnici bych nesla ani za nic.Mela bych moznost zit v krasnem domku z luxusni zahradou,ale ve vesnici bez obchodu.
Navic pro deti by to sice bylo pekne,ale pokud tam budes zit sama bez partnera tezko zvladnes sama ty opravy,naklady na pripadne opravy domku,financne narocne bude i dojizdeni deti do skoly a ty do prace.Budes mit z ruky i lekare. Za sebe muzu rict na vesnici ne!!!!
Pochazim z mensiho mesta a to me plne vyhovuje.

Nemusíš se bát,i když ti to teď přijde jako strašná situace...za pár měsíců bude všechno jinak,čeká tě nový život,otevřeš jen další dveře,všechno bude v pořádku a zase budeš šťastná,i když teď tomu vůbec nevěříš...
Tolik stejných příběhů napsal život...hlavu vzhůru!

kryvojlen napsal(a):

Děkuji za názory, trochu upřesním - ta vesnice má základní občanskou vybavenost tzn. MŠ, ZŠ, pošta, lékárna, obchod a je vzdálena asi 14km od města, kde teď momentálně žijeme. Takže jediný problém bych viděla v dětském lékaři a pak v práci pro mě. Ale s prací to potíž bude tak jak tak, protože před rodičovskou jsem pracovala na směny - 12hod - denní, noční, což s dětmi a navíc sama nehrozí. Teď bydlím v cca 100tis. městě sice už asi 10 let, ale mám pocit, že jsem si tu nezvykla, pocházím totiž z malého města. Taky asi musím ještě probrat, jestli bych platila nájem, nebo si jen platila měsíční náklady, zda bych větší opravy platila ze svého nebo by to hradil majitel..............Ach jo vůbec nevím, co bude dál, přes den nad tím nemám čas přemýšlet a večer buď padám únavou, nebo se snažím trochu to dát tady do pořádku a nebo se mi z toho všeho chce brečet.

záleží na tobě, fakt je, že pro děcka je lepší asi ten barák se zahradou, ale pro tebe by to obnášelo víc starostí, víc práce ..

Myslím, že je úplně jedno jestli se platí nájem někomu cizímu nebo rodinnému příteli. Nevidím v tom žádné využívání jako majka. Zakladatelka taky nikde o dobročinnosti nepíše. Ptá se jen na byt versus RD

Ja by som si zistila všewtky okolnosti  a potom sa rozhodla... Mne pripadá po dobu materskej ideálny dom, potom skôr byt - kvôli práci  a tak, ale takto je to asi už moc komplikované. Záleží aj na tom, kde je bližšie k prarodičom, a tak. Inak, 14 km nie je neprekonateľná vzdialenosť... Skôr asi ide o to, kde je nižšie nájomné a ako je to s údržbou jednej aj druhej nehnuteľnosti.

Jestli řešíš v tuto chvíli stěhování, popřemýšlej spíše, jestli se neodstěhovat někam blízko rodičů. S tak malými dětmi by to bylo ideální. Jestliže jsou vzdálení 100 km tak ti s dětmi nepomůžou kdyby se rozkrájeli. Bude to jen nárazová pomoc a věř mi že zažiješ kruté chvíle když budeš na všechno sama. Ještě ti asi pořádně nedošlo co tě čeká, když přemýšlíš nad tím, že jsi si ve městě nezvykla a hrneš se do domku. Budeš muset začít chodit do práce a to teprve nastane ten správný hukot. Je hezké mít rodinného přítele, který ti koupí domek, ale nikdy není nic zadarmo.
Ve městě je to anonymní což se ti nelíbí a na vesnici ti každý kouká až do talíře. To si nevybereš.
Měla bys udělat hlavně klidné zázemí pro děti a řídít se tím, co je pro ně nejlepší i do nejbližšího budoucna (škola). Na to co se líbí tobě na pár let zapomeň. Tak to prostě chodí a to vím z vlastní zkušenosti.
A souhlasím s Majkafou - s takovou dobročinností rodinných přátel bývají velké potíže. Když ti chce koupit dům, tak ať ti přispívá na hypotéku - to se mu asi líbit nebude a ty hned budeš vědět jak to myslel.

Upravil(a) sazana (22. 1. 2012 20:50)

kryvoljen: s takhle malými dětmi (3 a 1 rok) bych neuvažovala - jako samoživitelka - o životě na vesnici ani omylem. Protože je mladšímu klučíkovi pouze jeden rok, předpokládám, že jsi s oběma dětmi ještě na mateřské a starší klučík ještě nechodí do školky.

Já to píšu proto, že s nástupem do MŠ se dítě v novém kolektivu vždycky setká s nejrůznějšími dětskými nemocemi a začne stonat. Proto je pro mě představa matky-samoživitelky na vesnici, které během večera onemocní dítě, teplota mu přes noc vyletí až ke 40°C, doktor nikde, pohotovost daleko a doma je ještě mladší dítě - značně mrazivá.

On totiž život na vesnici s sebou nese - kromě romantiky - také svoje stinné stránky a jednou z nich je, jak si poradit v krizové situaci, když dítě nebo děti náhle onemocní A já se přiznám, že s takhle malými dětmi bych na vesnici jako samoživitelka v žádném případě nešla, protože v tomto směru mám bohaté zkušenosti z vlastního života - nebydleli jsme sice na vesnici, ale na malém městě, kde byla sice základní občanská vybavenost, ale když jedno z dětí dostalo zánět středního ucha, museli jsme jet na ORL - v noci - 40 km daleko do nejbližší nemocnice. Pohotovost byla vzdálená 20 km, nejbližší spádová nemocnice 40 km, pak už byla jenom Praha. Opravdu si nedovedu představit, jak bych to dělala, být s dětmi sama jako kůl v plotě

A přiznám se, že nerozumím větě v první části Tvého příspěvku, viz: "Dostala jsem nabídku od rodinného přítele, že mi koupí nemovitost s tím, že bych tam mohla s klukama bydlet a platit mu podnájem." Pokud TOBĚ někdo kupuje nemovitost, tak ji kupuje na Tvé jméno a v listu vlastnictví na Katastru nemovitostí budeš jako vlastník nemovitosti zapsána Ty. Není a nebude-li tomu tak, dotyčný rodinný přítel nekupuje nemovitost TOBĚ, ale SOBĚ, v čemž spatřuji podstatný rozdíl. Kupuje-li někdo nemovitost, aby ji vzápětí obsadil podnájemcem, tak nějak i očekává, že se mu podnájemce bude o nemovitost i starat - například i mimo jiné sekat v sezóně okolo baráku trávník, udržovat barák, provádět v něm na vlastní náklady drobné opravy atd. atd.

Navíc nevíš, v jakém stavu by se dotyčná nemovitost nacházela - aby ses nedivila, až bys přijela do baráku a zjistila bys, že tam třeba nefunguje bojler, čerpadlo ke studni je rozbité, střecha že je v dezolátním stavu, místnosti nebyly dvacet let vymalovány a kotel na tuhá paliva mele z posledního Aby si ten "dobrodinec" nekoupil totiž starší domek, který dlouhá léta nebyl udržován a podle toho to uvnitř taky vypadá, neobsadil ho podnájemcem a nepředpokládal tak, že když bude chtít podnájemce důstojně bydlet, bude si tam muset přinejmenším na svoje vlastní náklady vymalovat a provést dost podstatné úpravy, aby se tam dalo normálně žít. Mně se totiž nezdá představa, že by si někdo koupil dům v naprosto dokonalém stavu, nejlépe novostavbu, kde je veškeré zařízení bezchybně fungující a takovou nemovitost Ti nabízel do podnájmu

A i kdyby byl barák celkově v pořádku, nevím, jak by sis poradila třeba v zimě s odhrabáváním sněhu kolem domu nebo se sháněním a uskladňováním otopu na zimu. Ono když je dům vytápěn kotlem na tuhá paliva, tak je třeba zaplatit, přivézt a složit do kotelny třicet až padesát metráků uhlí a když jsou v domě krbovky na dříví, zase je třeba zaplatit, přivézt a někam složit dříví na zimu. A to "zaplatit, přivézt a složit" není vůbec žádná legrace, protože to obnáší jednak spoustu peněz za palivo a dopravu a spoustu dřiny s jeho uskladňováním

A já si fakt nedovedu představit, jak by to všechno zvládla samotná ženská s takhle malými dětmi, která by ještě ke všemu chodila do práce. Bydlení na venkově je sice romantika, ale na klidný a spokojený život na vesnici musí být rodina, ve které se vyskytuje přičinlivá mužská ruka

Upravil(a) Kiara (23. 1. 2012 19:59)