rejka napsal(a):

dusička napsal(a):

Přesně Seli, já totiž vím,že jsem generál. A že chci, aby bylo všechno po mým. Učím se být ta ženská, partnerka. Někdy to jde, někde mám ještě mezery.

Možná,že je dobře,že zrovna TY jsi generál. Nežiju ve tvé rodině,ale znám typy mužů,kteří mají na všechno dost času,a když ženská nezavelí,nemají se k činu. Možná,že i ty máš doma chlapa typu - co si sama neudělám,to nemám.....

mě zas když vidím některý chlapy přijde, že jakmile zjistí, že si ženská umí poradit se spoustou věcí sama, tak už se prostě neangažují, však ona to umí, udělá, tak co ..
jestli to nemá dusička podobně ..

dusička napsal(a):

Přesně Seli, já totiž vím,že jsem generál. A že chci, aby bylo všechno po mým. Učím se být ta ženská, partnerka. Někdy to jde, někde mám ještě mezery.

Tady jde hlavně o to, že to budou děti dědit, kluci si najdou partnerku, která je bude dirigovat a dcera zase bude mít tendenci všechny řídit sama a ty se na to budeš dívat  a trpět ...
Tak už kvůli nim to hodně vědomě brzdi .

maring napsal(a):

dusička napsal(a):

Přesně Seli, já totiž vím,že jsem generál. A že chci, aby bylo všechno po mým. Učím se být ta ženská, partnerka. Někdy to jde, někde mám ještě mezery.

Tady jde hlavně o to, že to budou děti dědit, kluci si najdou partnerku, která je bude dirigovat a dcera zase bude mít tendenci všechny řídit sama a ty se na to budeš dívat  a trpět ...
Tak už kvůli nim to hodně vědomě brzdi .

Ano, to je ono, vyrůstala jsem v tom ,je to rodinný vzorec  - moje máma generál. Ale hlavně že to vím ne. Když to vím, dokážu s tím něco dělat.
Ted to vidím, že mamka tátovi poroučí, ale dřív jsem to neviděla. Domnívala jsem se, že je to tak správně.

Upravil(a) dusička (22. 1. 2012 20:48)

majkafa napsal(a):

dusička napsal(a):

U nás doma je to tak:
Když potřebuju vymalovat. Odsunu si jednu stěnu a začnu škrábat. Pak už není zbytí a konečně chlap vymaluje.

Proč o něm mluvíš takhle zvláštně?
Proč ne - můj muž nebo tak nějak jak bych to řekla - lidštěji?

Zvláštně?
Nic v tom nehledej, protože chlap je nejkratší slovo a spěchala jsem to dopsat a jít za malou a manželem do postele.
Co v tom vidíš? Chlap je chlap, má sílu oškrábat všechny zdi, vymalovat strop.
Jo a já třeba nikdy neřeknu, miláčku, nejde mi to prostě přes pusu.

Mikeši, věřím že se musíš skvěle bavit.-))))
když se řeší jestli se říká svému muži můj milý nebo chlap to se bavím taky-)

majkafa napsal(a):

dusička napsal(a):

Zvláštně?
Nic v tom nehledej, protože chlap je nejkratší slovo a spěchala jsem to dopsat a jít za malou a manželem do postele.
Co v tom vidíš? Chlap je chlap, má sílu oškrábat všechny zdi, vymalovat strop.
Jo a já třeba nikdy neřeknu, miláčku, nejde mi to prostě přes pusu.

Ty tak o něm mluvíš pořád.
Pořád spěcháš?

Majkafo - nerozumím Ti.
Jak o něm mluvím? Pro mě to je normální slovo chlap. Pro mě není třeba psát můj milý. Takže každá to máme jinak.

holcina napsal(a):

Mikeši, věřím že se musíš skvěle bavit.-))))

Bavím
Muž (nejlépe dělník či horník) musí v práci dřít, domů tahat peníze a doma poslouchat manželku... ...

Majkafo - ale tady babinet není osobní, je virtuální, a sice jsem tu já, ale nechci tady mého muže prezentovat - konkrétně, proto píšu chlap - všeobecně.
Nechci tu vyjadřovat ,co k němu cítím necítím, nechci tady psát o sobě, píšeme tu - ženská taktika, mužská taktika, píšeme všeobecně o mužích o ženách. Nemám potřebu tady rozebírat můj vztah dopodrobna.

je to jen slovíčkaření...ženy i muži mají svojí taktiku,kterou nevědomě i vědomě používají,je to naprosto legální,přirozená věc,o které většinou nepřemýšlíme...

Jaku - tu mojí " ženskou taktiku" začít sama malovat použiju proto, protože to sice společně plánujeme, ale tak nějak naplánujeme na někdy. A někdy znamená nikdy. A mně se už nechce čekat. A vím,že si to můžu dovolit, že když začnu, spustím akci a jde to pak samo.

Daphné napsal(a):

lupina montana napsal(a):

Dafíku, ale hlásím, že domov domovem umíme i my, Mirky!
Zajímavý je, že já, ač ženskými zbraněmi neobdařena, umím docela hezky flirtovat
Ale to mě jen tak napadlo bokem, abychom v Mirčíně netrpěly komplexama

Obdařena jsi, dokonce bohatě, ty Mirko .....jen ti někdy možná nestojí za to, nebo se ti nechce ty ženské zbraně používat konkrétním směrem. "Mirky" mají arzenál ženských zbraní myslím také, ale to, že je odmítají používat, nebo se na jejich používání dívají dokonce s despektem a pohrdáním, může mít u každé jiné příčiny ( třeba zmiňovaná výchova). Takže je uklidily někam do sklepa.
Myslím si, že příklady v článku, na který odkazuje úvodní příspěvek, byly zvoleny poněkud nešťastně. Ten druhý článek v příspěvku předešlém se mi líbí mnohem víc.

Nojo, jak jsem ho četla, tak jo, je to pravda.
Nepoužívám je ale cíleně, nebo spíš racionálně, nebo tak nějak.....spíš tak, že i ten chlap dobře ví, vo co gou a je to vzájemná interakce. Ovšem, jak se na mně hodlá prsit, vytáhnu Mirku
Možná my Mirky jen nejsme dost rafinovaný.

dusička napsal(a):

majkafa napsal(a):

dusička napsal(a):

Zvláštně?
Nic v tom nehledej, protože chlap je nejkratší slovo a spěchala jsem to dopsat a jít za malou a manželem do postele.
Co v tom vidíš? Chlap je chlap, má sílu oškrábat všechny zdi, vymalovat strop.
Jo a já třeba nikdy neřeknu, miláčku, nejde mi to prostě přes pusu.

Ty tak o něm mluvíš pořád.
Pořád spěcháš?

Majkafo - nerozumím Ti.
Jak o něm mluvím? Pro mě to je normální slovo chlap. Pro mě není třeba psát můj milý. Takže každá to máme jinak.

Majkafě se nezdá ani "můj chlap" ani "můj přítel" Mně zase přijde strašně out, říkat někomu "můj milý". Přijde mi to jak z pohádky před 30ti lety. Nic proti tobě, Majkafo.
Mám spoustu kamarádek, který toho svýho označují jako "můj chlap". A já si pod tím vždycky představím nějakého statného a nebojácného chlapa