jakoby věřili, že štěkání zvýší produktivitu a zajistí jim lepší budoucnost
A kterýho hafana si všimneš víc? Toho, co se válí u boudy nebo toho, kterej lítá kolem plotu a řve na každýho, kdo jde kolem?
Což samozřejmě nevypovídá o tom, kterej je lepší hlídač - jenže ten hlasitej se holt dovede "zviditelnit"...

helena napsal(a):

jakoby věřili, že štěkání zvýší produktivitu a zajistí jim lepší budoucnost
A kterýho hafana si všimneš víc? Toho, co se válí u boudy nebo toho, kterej lítá kolem plotu a řve na každýho, kdo jde kolem? http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png
Což samozřejmě nevypovídá o tom, kterej je lepší hlídač - jenže ten hlasitej se holt dovede "zviditelnit"...

No jo, to přirovnání ke psékům bylo takové zavádějící

Ono se za takových podmínek může sice okamžitě na místě cosi „vyprodukovat“, ale v širším dosahu to vyprodukuje jenom společnost pomýlených a uštvaných lidí, kteří se potácí po všudypřítomných skládkách produktů vzniknuvších za stejných tristních podmínek, nepotřebných, příp. rychle se kazících, aby se prodaly další a další a další vyprodukované za soustavného poštěkávání manažerských vlčáků….. a když budou mít štěstí, neskončí na psychině, ale budou si moci vybírat z nepřeberných nabídek kursů osobního rozvoje, radosti ze života, srdíčkových lidiček…

haiel napsal(a):

Bramborka napsal(a):

Myslíš, Haiel, že se u manažerů bossing nějak měří?
Není on, ten bossing, jednou z jejich pracovních metod?
Možná čím víc bossing, tím víc adidas

Já jsem si před lety myslela, že to jsou takové ojedinělé úkazy, které se nebudou šířit, že nebudou mít až tak živnou půdu, že si s tím lidi vždycky nějak  poradí ... a ono je to dneska pomalu normou....lidi jsou na sebe jak psi jakoby věřili, že štěkání zvýší produktivitu a zajistí jim lepší budoucnost nebo já nevím, nevím, jak tito lidé myslí, netuším, proč se někdo domnívá, že tím něčeho dobrýho dosáhne... to, že podřízení jsou mnohde v situaci, kdy si to musí nechat líbit, protože jinak by měli existenční problémy.... a nechávají si vymývat mozky.... raději nic, no ...takže jsem si fakt myslela, že tohleto zmizí tak jsem béélbáá

Asi jak pro koho. Já takové šéfy nepotkávám. A vzhledem k tomu, že jsem už prošla hodně nemyslím, že by to bylo jen štěstí

Judyna napsal(a):

Pan, asi bych s Tebou souhlasila, obecně máš pravdu. Ovšem já právě znám případ té holčiny, o které jeem psala, která rozhodně typ na šikanování není a přesto se jí to stalo. A ono - když tě chcě šéf zdupat, vždy se najde něco, co jsi měla podle něj udělat jinak a určitě lépe. Ta, o které jsem psala, má už jiné místo, kde nemají s její aktivitou a nápady až takový problém  a je spokojená.

Ono to není ani tak o tom zda mám a nebo nemám pravdu.
Je to spíš o tom, že každému z nás se děje opřesně to, co potřebujeme pro svůj další vývoj.
Pokud jdeme špatně, objeví se v našem životě vždycky nějaký ten "tlak", který nás nutí vrátit se zpět na tu správnou cestu. Čím víc se s tím perem, tím víc to na nás útočí...

Ta, o které jsi psala, nejspíš pochopila, co jí situace, do které se dostala, říká a změnila svou práci.
Své vnitřní nastavení.
Pochopila, že než se bát šéfa, lepší je si najít práci, kde se nebude muset bát ničeho, třeba tam bude i úplně jiná pracovní  nálpň.

Možná i Ivana by byla mnohem spokojenější někde, kde její introvertní povaha nebude jejím hendikepem, ale naopak předností. Možná jen už roky "znásilňuje" sama sebe. Jde proti své vlastní povaze a schopnostem, protože dělá něco, co ji nejen nebaví a nenaplňuje, ale ještě jí to stresuje.
Čím déle to dělá, tím je jí hůř a tím hůř také svou situaci může změnit...
Kdo ví, jak to je...vlastně to ví jen Ivana.
Teď už jí zbývá se jen "dostat" k tomu, co má ve svém nitru, přes tu hradbu vlastních nastavení, která si vložila mezi své touhy a představy o tom, co se od ní očekává. Musí se dostat přes všechny svá "musím to zvládnout, jinak....."
A to je těžké

haiel napsal(a):

Hmmm…teď bez ohledu na to, do jaké míry se Ivana o tu svoji situaci zasloužila sama a nakolik a zda vůbec je šéfka doopravdy chorá,  napadá mě taková obecnější otázka k tomu bossingu.  Jak je vůbec možné, že se na odpovědná místa dostávají lidé s takovými úchylkami? Vždyť pracovních míst je tak málo, uchazečů o práci tak mnoho, stále je z čeho vybírat, personalisté jsou přeci výborně proškoleni….. šéfové vědí, co od případných uchazečů chtějí….přesto se tady  bossing rozrůstá kurňašopa jak rakovina. Jak je možné, že takové obludy vůbec dostanou práci? To se na odpovědné pozice nedělají testy? Nebo se dělají a vyhodnocují je lamy nebo jak je to? Velcí šéfové netuší, jak se jejich podšéfové chovají k podřízeným a jak tímto snižují produktivitu práce a vedou firmy a organizace a potažmo společnost do řiti??  Ptám se moc naivně??

Za sebe: ano i ne
Doba a společnost ve které žijeme, bossingu přímo nahrává. Je tu jeho zlatá éra.
Z lidí je potřeba dostat maximum za minimálních nákladů a minimální dobu.

A z jiného úhlu pohledu: přátelské duše se ponořily do toho nejhustšího "bordelu", aby nám pomohly ho z vlastního nitra vynést na světlo boží Dělají to z lásky k nám tím nejhnusnějším způsobem, protože halt na jiný už neslyšíme....

Když na to tak koukám, oboje je vlastně totéž

haiel napsal(a):

aprill napsal(a):

...............

jj, na úřadech  bývá docela často "volné" místo, které se dá obsadit již zapracovaným pracovníkem ,

Pravdaže. Ouřednických seslí bude vždycky dostatek. Lidi, co pracují, za chvílu nebudou mít co do huby, ale krmit zbytečné atrapy budou z daní furt.  Ono se vždycky nějaké místečko vymyslí a stvoří a zdůvodní a ospravedlní a udělá důležitým…… to je velmi povzbudivé

volným místem jsem nemyslela nové, ale stávající někdo odejde za lepším, do důchodu, na mateřskou....

aprill napsal(a):

............
volným místem jsem nemyslela nové, ale stávající někdo odejde za lepším, do důchodu, na mateřskou....

Já chápu, ale to je jedno, jestli stávající nebo nový. I ty stávající  jsou mnohdy.....na dvě věci. Úřední šiml je odjakživa obézní

Ahoj děvčata - přežila jsem!
A Pandora má samozřejmě pravdu - je to ve mně. Vždycky jsem byla zakřiknutá a neprůbojná, naprosto nejistá sama sebou. Pamatuju si to již z předškolního věku, dokonce "předškolkového". Nevím, v čem to je a neumím to změnit. Opět (již po několikáté) jsem se objednala k psycholožce, uvidím, co z toho bude.
Musím se ale ohradit proti tomu, že píšete, že mám laxní přístup k práci, že to flákám - není to pravda. Dělám svoji práci jak nejlíp dokážu. Ano, nejsem žádný super právník, bohužel mně práva nikdy nebavila, ani nešla, jen jsem je vystudovala, protože jsem měla dobrou paměť, sicflajš a nejsem úplně blbá, abych nepochopila, vo co gou. A svými chybami jsem nikdy nezpůsobila nic, co by se nedalo napravit - neprošvihla jsem žádnou lhůtu, ani nezpůsobila škodu, ať už v penězích či dokonce na zdraví. S tím spisem to bylo tak, že jsem ho převzala 23.12. odpoledne, kdy šéfka náhodou nebyla v práci a 27. ráno, jakmile přišla do práce, ho nalezla na své židli. Nic jsem neprošvihla, nic nezpůsobila, jen to, že šéfka přes vánoční svátky nevěděla, že ten spis přišel. A to ji asi nejvíc naštvalo, protože potřebuje "být v obraze" 24 hodin 7 dní v týdnu, pátky, svátky.
Jinak šéfka je "stará struktura", sedí na svém místě již od r. 1983, všechny zná, na všechny něco ví a ač nemá žádnou právní odpovědnost, faktickou moc má nebetyčnou. A že je workoholička, to o ní říká každý, nic jiného než práce ji totiž nezajímá. Má sice manžela a syna - dospělého, kterého vychovala její tchýně, protože ona šla do práce v jeho půl roce, nebo´t ji to s ním zoufale nebavilo - to sama říká: děcko furt řvalo a otravovalo. Nikdy nebyla na žádné dovolené, když si bere dovolenou, je to jen na papíře, stejně je v práci. Náhodou byla toho 23.12. odpoledne doma, i když nevím, možná byla někde na jednání. Sama nemá žádnou pracovní náplň, jen kontroluje a vede některá důležitější jednání. Takže že by nevěděla samou prací, kde ji hlava stojí, to ani náhodou, na to má podřízené.
Nechci se tu vymlouvat, jen uvést na pravou míru některé dohady.

agewa napsal(a):

...........
evidentně jste nepostřehli, že se loni několikrát propouštělo, slučovaly úřady ( v rámci toho se opět propouštělo). Pokud se tyka vyšších míst, tam se to asi moc nezměnilo ( ale tato místa jsou o známostech). na nižších místecvh je podstav a to dost velký

Podstav?   Že by se fakticky blížil ten konec světa?

Selima napsal(a):

Petr100 napsal(a):

Já taky odešel a žádné místo jsem neměl. Já žádné nechtěl. Skončil jsem s budováním socialismu.  A bylo to 1.1.1989!

Ale predpopkladám, že si nebol 50-ročný právnik s praxou akurát na úradoch.... Peter, máš obdivuhodne vyvinutú empatiu a schopnosť vidieť veci v širších súvislostiach.... : godlike: 

No - Ivča byla cca 30-ti letá právnička a vědomosti ze studií mohla uplatnit právě ve vlastní praxi. Ale i nyní, jako cca 50-tileé by mohla začít a díky internetu by mohla pracovat z domova. Stačí jen oprášit znalosti, nastudovat nové zákony a jedéééém.

Je tohle dostatečně široká schopnost vidění?

Upravil(a) Zklamaná (16. 1. 2012 22:33)

Pandorraa napsal(a):

haiel napsal(a):

agewa napsal(a):

...........
evidentně jste nepostřehli, že se loni několikrát propouštělo, slučovaly úřady ( v rámci toho se opět propouštělo). Pokud se tyka vyšších míst, tam se to asi moc nezměnilo ( ale tato místa jsou o známostech). na nižších místecvh je podstav a to dost velký

Podstav?   Že by se fakticky blížil ten konec světa?

Hmm...já bych to až tak fatálně neviděla, jestli ono to spíš  není tak, že je sice přechodný "podstav" bytokratů, ale stále trvalý nadstav byrokracie

Ty jseš takovej rozbíječ iluzí, Pandoro

bohužel mně práva nikdy nebavila, ani nešla, jen jsem je vystudovala, protože jsem měla dobrou paměť, sicflajš a nejsem úplně blbá, abych nepochopila, vo co gou
Panebože... vyštudovat "něco" jen proto, že je to pro mě snadný a budu mít ten titul... dyť to je to samý, jako porodit "syna... kterého vychovala její tchýně, protože ona šla do práce v jeho půl roce, nebo´t ji to s ním zoufale nebavilo - to sama říká: děcko furt řvalo a otravovalo" jen proto, že se jaksi sluší mít dítě.
Vždyť vy jste na tom obě skoro stejně - jednu zoufale nebaví práce, druhou dítě a rodina - a to už nějakejch dobrejch třicet ročků... a přitom jste obě mohly bejt když ne šťastný, tak aspoň spokojený někde úplně jinde...

A to ji asi nejvíc naštvalo, protože potřebuje "být v obraze" 24 hodin 7 dní v týdnu, pátky, svátky.
Ivano, když ji znáš, proč jí sakra nevyhovíš?
I odpůldne před Štědrým dnem by ti informativní telefon nebo sms zabraly minimum času, baba by byla spokojená (třeba se těšila, jak si na spisu přes svátky zamaká ) a ty by sis ušetřila další problém, s kterým jsi téměř najisto musela počítat.