|
9.dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 9.dubna : Vaření na chatě či chalupě bez stresu: Tipy na vaření z jedné pánve nebo hrnce. 1.dubna : Jak vznikla záhada ďáblova trojúhelníku: Odhalil ji už Kolumbus? |
|
|
Už to tady spousta z vás zná můj problém _vystudovala jsem práva ale nikdy mě to nebavilo ani nezajímalo, Pak jsem pracovala na národním výboře, kde jsem měla velké štěstí na bezva kolegyni a příjemného šéfa.Když jsem byla na mateřské, proběhla revoluce a já se pak neměla moc kam vrátit, ale hodili mi lano z magistrátu, Prošla jsem tam několika odděleními, až jsem zakotvila v oddělení prozatímní správy, kde jsme likvidovali majetek tzv, odúmrtí. Nejlepší na tom bylo to, že na magistrátu tomu nikdo nezumněl nikdo se do nás nepletl.Dělali jsme si co jsme chtěli, jak jsme chtěli s bylo to nejlepší část mého pracovínho života,Jenže pak majetek státu přešel na okresní úřady, ale i tam jsem zvykla a zažila i legraci. jenže okresní úřady skončily a a naše agenda ořešla na úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových,To, co jsme zvládaly my ve dvou, dělá nyní odbor právních služeb , který chodí k jednání na soudy a k notářům a tu fyzickou likivdaci dělají jiní - jeden realizuje vkadní knížky druhý auta, tretí bytové zařřízení ,šperky,knihy, nemovistoisti,¨Uživí se na tom plno lidí, ačkoliv my jsme to půdvodně dělaly 2.Z tohoto příšerného úřadu, svázaného tisíci vnitřními předpisy a šéfovaného hysterickou kozou s naprostým puntičkářem, jsem odešla, a myslela jsem, že na lepší, jenže teď vidím, že jsme spadla z bláta pod okap, a moje nová nadřízená je praštěná workoholička, která chödí dö práce od rána do večera,nosí si spisy domů, i když je nemocná, sedí s horečkou u noutbooku a pracuje, Místo dovolené nejezí na zájezdy ale chödí do práce, vyžaduje naprostou preciznost, sebevědomé vystupování, rychlé reakce a naprostou podřízenost.A tato dáma si v posledním půl roce zasedla na mě. Dopisy, které mi vždycky hladce procházely, se mi vrací poškrtané, musím je předělávat znovu a znovu kvůli formulačním a nikoli věcným chybám a občas jsou mi hozeny přímo do xichtu,Každé podle mého soudu drobné o¨pochybení (přehodila jsem 2 naprosto podobné smlouvy do dvou různých zastupitelstev, omylem jsem jí o¨předložila k popisu dopis, který mi již vrátila, ačkoliv jsem nový měla udělaný, neodeslala jsem dopis datovou schránkou , protože jsem asi na něj zapomněla, převzala jsem v době šéfčiné nepřítomnosti balík spisů a nechala jí to v kanceláři v domnění, že je to tak OK, hned si toho všimne, ale místo toho mě zdrbala, že jsem jí měla poslat mail atd, atd, atd. Všechno tohle se na mě vyřítilo dnes . v pátek 13. a já zkolabovala, Odjela jsem do krizové centra a tam se mnou probírali skoro 2 hodiny různé možnosti. Řekli mi, že mě ta práce evidentně stresuje, ani já ani šéfka nejsme schopny se změnit a ona se po mně bude vozit dokud se nezhroutím. Poradili mi hledat novou práci, třeba i míň zaplacenou, mám rezignovat na svůj titul JUDr a nají si klidnou práci, kterou se naučím a buduu vědět, že když ji budu dělat tak a tak, bude to dobře, Jenže kde s takkovou prací na 50 tiletého člověka čekají?Mám něco ušetřeno, mohla bych pár měsíců zastat doma ale nějakou práci mít musím, z čeho by se mi pak počítlk důchod, Kromě toho přispívám dceři, která nenašla žádnou práci než v Lidluza 10000,- čistého a nevychází.Jsem ráda, že jí můžu trošku pomoci. Když o práci přijdu, tak nebudu moct přsïpívat nic. Nemám žádné zázemí, manžel se se mnou rozvedl, má novou rodinu s dítkem a domem na venkově, děti už jsou taky dospělé, kamarádky mám dobré, ale nechci je furt otraviövat svými problémy,mají svoje rodiny, manžele děti. Rodiče mi zemřeli, sourozence nemám, ani moji rodiče byli jedináčci. Cítím se dost sama, nemám se o koho opřít.A ani kvůli komu žít. Možná že by nebylo špatné onemocnět a zemřít, Měla bych klid a ostatní taky.
Co byste mi v této situaci poradili?
Mám tam zůstat, dělat že nic a NECHAT SE DUSIT po*n ŠÉFOVOU? Mám hledat nové nějaké klidné, třeba středoškolské místo, ale jsou ještě vůbec takové a budou mí zájem vzít tam padesátnici? A naučím se vůbec ve svém věku dělat něco úplně jiného? Nebo mám při příští scéně prásknout dveřmi, odejít středem a žít z úspor, než se něco najde? Nemám se s kým poradit,manžela nemaje a kamarádky radí spšč podle toho, jak bohatého ony mají manžela,
Není tady
Ivano, to je mi líto.
Napíšu ti, co bych dělala já. Ostatně takovou situaci jsem zažila před 17 lety a odešla jsem z velmi dobře placeného šéfa kvůli podobnému důvodu, ale tam to byl muž a nebyl mým vedoucím, ale kolegou náměstkem. Ale v případě nepřítomnosti ředitele byl jeho zástupcem a pak se ke všem - nejenom ke mně choval tak, jak popisuješ chování své šéfové.
Nevydržela jsem to, také jsem se psychicky složila. A pak odešla. Ale to mi bylo o 17 let méně, takže asi nebyl takový problém sehnat jinou práci.
Ale přesto bych odešla i teď. Našla si místo odpovídající mé kvalifikaci jinde a kdyby to nešlo, tak i místo třeba se středoškolským vzděláním, klidnější, kde by mě to bavilo. Jak tě znám, nepochybuji o tom, že by ses nové věci naučila. Neuvažovalas třeba o knihovně?
Držím ti palce a myslím na tebe.
Určitě bych odešla, ale napřed bych se snažila najít něco jiného. Držím palce
Není tady
Ivi, skús si aspoň hľadať nejaké iné miesto - koniec koncov, nie si z dediny alebo malého mesta, šance sú u vás väčšie. Kľudne menej platené miesto, ale menší kolektív, slušnejší šéf, možno aj zaujímavá práca.... Ja som mala nedávno konflikt v práci, a zdalo sa mi podobné - že som v decembri dvoma chybami napružila človeka, ktorý robí takpovediac "výstup za mnou".... Chyby som urobila, nie že nie, ale on to už bral tak, že aj dýcham nesprávne. 
Mne sa teda odísť nechcelo, ale hlavne preto, že ma práca zatiaľ veľmi baví. Keď som si predstavila niečo iné niekde inde - a verím, že nejaké meisto by sa našlo - bolo mi ľúto. No ale predbežne sa situácia ukľudnila, riešia sa iné veci, tak uvidíme. 
,
Ja by som pohľadala na internete, kaá je ponuka, napísala personálnym agentúram... možno už myšlienka na zmenu by ti psychicky pomohla. A učiť sa niečo "v tvojom veku"? Bože, nikdy nie je neskoro naučiť sa niečo nové, nestavaj sa k tomu od začiatku negatívne. 
Čím viac vecí vieš, tým lepšie pre teba. My budeme odchádzať do dôchodku neskoro (ak vôbec nejaký bude), tak v 50tke netreba hádzať flintu do žita. 
Není tady
Ivanko, to je mi lito 
. Ale jses sama, praci potrebujes nejen z financnich duvodu. Musis byt mezi lidmi! Vim, o cem mluvim, jsem ted par mesicu nezamestnana a neni to zadny med byt doma a premyslet o zpackanem zivote. Ver mi, nic jineho te doma neceka.
Zkus vydrzet a hledat jinou praci. Nebo se nahlas marod z psychickych duvodu. Oni ti nemuzou dat vypoved, kdyz budes na nemocenske a nabidnou ti treba jinou praci na vasem urade....
Tak to alespon chodi u nas.
Preju hodne sily a stesti!
Upravil(a) venuše (14. 1. 2012 11:19)
Není tady
Před 5 lety jsem na tom byla tak trochu podobně. Měla jsem špatně placenou práci, kde to navíc během posledního roku začalo smrdět kriminálem ( jsem účetní). Tak jsem v padesáti dala výpověď, smířená s tím, že asi budu shánět velmi těžko. Na malém městě je pracovních příležitostí fakt málo. K mému překvapení se našla firma, která mě vzala. Jsem tam dodnes a i když je práce moc a občas mám pocit, že to dlouho nevydržím, jsem moc spokojená. Tak neházej flintu do žita.
Já sama bych na tvém místě šla na neschopenku a během této doby si hledala nové místo. S diagnozou na psychické zhroucení budeš mít určitě vycházky a tím pádem i možnost dostavit se na pohovory. Jen bych si dala bacha, abych léčebný režim dodržela a současný zaměstnavatel neměl důvod tě kvůli tomu vyhodit. Pokud bys měla delší neschopenku, tak je i větší šance, že by zaměstnavatel mohl přistoupit na ukončení dohodou pokud bys to potřebovala.
Není tady
Ivano,ja kvuli dusnu v praci jsem v pulce listopadu podala vypoved.Do prace jsem dojizdela s kolegini se kterou jsme si obe nesedli,byla jsem k ni prirazena na pasovou vyrobu,pracovali jsme ve dvou.Ja svoji praci stihala,ale ona po me chtela,abych ji jeste zaskakovala,kdyz chodila kourit,coz jsem ja,uz ale nestihala.
Ona nekolikrat za smenu do me rypala a buzerovala vetou,zrychli nebo s tebou nebudu chtit delat.Na kurarne me chodila pomlouvat,lidi na me koukali skrz prsty.Do prace jsem vylozene chodila s odporem,vylozene jsem se tesila,az bude vikend a ja budu moci chodit na brigadu pect pecivo a prodavat,proste byt mezi lidma.
Pri jedne dalsi buzerovaci vete v praci,jsem zvedla telefon a zeptala jsem se zastupkyne vedouci v marketu jestli by me prijali natrvalo.Bylo videt na me kolegini jak moc me neprala,aby me prijali,spise chtela,abych zustala bez prace.Do dvou dnu jsem v praci podala vypoved a nastoupila jako prodavacka.Pro me obrovska uleva.Do prace se kazdy den tesim delam svou praci rada.Platove jsem klesla v prumeru o 5 tisic + 1500 kc za brigadu kterou jsem vykonavala jako prodavacka.Ja vim je to hodne prijit mesicne o tolik penez,ale tam bych se psychicky odrovnala.
Není tady
Ivano na tvem miste bych se hodila marod jak radi Venuse a hledala si jinou praci,rozhodne bych se nenechala nicit nejakou kravkou.
Není tady
Já myslím že bych jen tak neodešla, počítala bych s odchodem, ale napřed bych si intenzivně hledala nové místo. Nemůžeš usilovat nějak o změnu oddělení, abys měla jiného vedoucího? Měnila jsem zaměstnání před necelými 5 lety, sice z jiných důvodů, ale z původního jsem odešla až jsem měla to nové opravdu jisté.
Není tady
Bety napsal(a):
Já myslím že bych jen tak neodešla, počítala bych s odchodem, ale napřed bych si intenzivně hledala nové místo. Nemůžeš usilovat nějak o změnu oddělení, abys měla jiného vedoucího? Měnila jsem zaměstnání před necelými 5 lety, sice z jiných důvodů, ale z původního jsem odešla až jsem měla to nové opravdu jisté.
Ja taky odesla,az,kdyz jsem mela nove misto jiste.
Není tady
Já taky odešel a žádné místo jsem neměl. Já žádné nechtěl. Skončil jsem s budováním socialismu. A bylo to 1.1.1989!
Není tady
Bety napsal(a):
Já myslím že bych jen tak neodešla, počítala bych s odchodem, ale napřed bych si intenzivně hledala nové místo. Nemůžeš usilovat nějak o změnu oddělení, abys měla jiného vedoucího? Měnila jsem zaměstnání před necelými 5 lety, sice z jiných důvodů, ale z původního jsem odešla až jsem měla to nové opravdu jisté.
asi bych to udělala stejně .
Není tady
Petr100 napsal(a):
Já taky odešel a žádné místo jsem neměl. Já žádné nechtěl. Skončil jsem s budováním socialismu. A bylo to 1.1.1989!
Ale predpopkladám, že si nebol 50-ročný právnik s praxou akurát na úradoch.... 
Peter, máš obdivuhodne vyvinutú empatiu a schopnosť vidieť veci v širších súvislostiach.... 
: godlike:
Není tady
Petře, Sel to už napsala. Určitě ti nebylo 50 a neměl jsi za sebou 20 let práce na úřadě. Ne každý má odvahu dělat sám na sebe a myslím, že Ivana to v sobě opravdu nemá
Není tady
Holky 50 mně nebylo, byl jsem mladší, dobu před odchodem jsem strávil u prkna coby projektant. Jistě uznáte, že odejít z "dobře" placeného místa projektanta 1.1.1989 a nechtít již budovat socialismus byla pěkná blbost. 
Není tady
Tu nejde len o odvahu, ale právnik NEMOŽE len tak podniakť, na advokáciu musí byť najprv nejaký čas koncipientom a 50-ročná koncipientka by asi bola stredoeurópsky rekord, nehovoriac o tom, že rozbiehať v tomto veku - a v tomto období - klientelu je tiež dosť veľký adrenalín... Proste nie všetky povolania sa hodia na podnikanie... Ono sa zdá, že každý môže robiť hocičo, ale potom to tu (a zrejme aj v ČR) aj tak vyzerá.
Ja si myslím, že každý by mal robiť to, v čom je dobrý... Iná vec je, že treba vyskúšať aj nejaké trebárs príbuzné obory alebo niečo nové, čo vzniklo len nedávno 
, toho by som sa zasa nebála. Netreba ľpieť na jednom-jedinom zamesntnaní, ale zasa netreba sa rekvalifikovať na šantánovú tanečnicu, taxikárku alebo keramičku... keď človek k týmto veciam vôbec neinklinuje.
Není tady
Petr100 napsal(a):
Holky 50 mně nebylo, byl jsem mladší, dobu před odchodem jsem strávil u prkna coby projektant. Jistě uznáte, že odejít z "dobře" placeného místa projektanta 1.1.1989 a nechtít již budovat socialismus byla pěkná blbost.
ony se ta místa dost rušily, takže asi by jsi dlouho socialismus nebudoval. myslím, že srovnávat to co bylo před 22 lety a teď je nesrovnatelné 
Není tady
Aprilko jasně, že se to nedá srovnávat. Můj bývalý podnik ještě přežíval, posléze živořil dalších 18 roků.
Není tady
Děvčata ( a pane) děkuju, že na mě reagujete, psala jsem to v noci, když jsem nemohla spát ani při dvou prášcích na spaní (podle toho ten příspěvek taky vypadá), ale spíš jsem se z toho potřebovala vypsat.
Petře, na podnikání nemám ani psychicky, ani finančně ani intelektuálně. Advokátkou bych být nemohla. Potřebuju sehnat nějakou klidnější práci v administrativě a hlavně s vlídnějším zacházením. Šéfka tak tvrdě zaměřená na výkon mi prostě nesedne. Ke všemu tam nejsem ani stoprocentně vytížená, mám sice 90 rozdělaných spisů, ale kolikrát se stane, že mám odeslané dopisy, materiály v orgánech a čekám na odpovědi a nemám do čeho píchnout. 3x jsem šéfku žádala, aˇžt mi přidá práci, přidala, ale stejně to nestačí. Jenže na jedné straně mám špatné svědomí, že vlastně beru prachy za "nic", na druhé straně mám strach, že se tedy moje místo zruší a případy se rozdělí jiným kolegům a já budu bez práce a hlavně bez peněz.
Dnes jsem již trošku klidnější, udělala jsem si ryze odpočinkový den, dopoledne jsem šla na ostrou procházku a odpoledne si zaplavat a vyhřát se v páře.
Budu intenzívně hledat nové místo, projíždět internet, obvolávat známé (moc jich teda nemám). Třeba se něco naskytne. V úterý jdu ke své psychiatričce a se vším se jí svěřím. Uvidíme, co řekne. V pátek jsem teda vůbec nemohla pracovat, jen jsem se třásla jak drahej pes a brečela. Teď je víkend, nemusím tam, tak je mi líp. uvidím v pondělí, jak mi bude. Zas si říkám, co na nemocenské, peněz málo a budu tu sama jak kůl v plotě a užírat se. Mně nevadí pracovat, jen to nesmí být pod tlakem a nesmí na mě nikdo řvát. Jo, dělám chyby, ale kdo ne? možná někdo ne tak často, ale v podstatě si myslím, že to, co dělám jsou omyly z nepozornosti a nikdy jsem nezpůsobila nikomu žádnou škodu. Myslím si, že tohle snad není důvod, aby po mně šéfka ječela, házela mi dopisy do obličeje a podobné taškařice. Všechno se dá přece řešit slušně, s humorem a nadhledem. Ten ale ona nemá, protože pro ni je práce jediným smyslem a náplní života a nechápe lidi, kteří to tak nemají. No, uvidíme, jak to půjde dál. Každopádně budu hledat něco jiného a jsem i smířená s tím, že mě vyhodí. Důvod si najde vždycky, to je jasné.
Není tady
ivo, držím palce, ať najdeš něco lepšího !
Není tady
Ivano, je mi líto. Zažila jsem šéfa psychopata. Vydržela jsem 9 měsíců. Pak mi bouchly saze a ještě ten den jsem dala výpověď. Taky už to bylo buď a nebo (buď místo a žaludeční vředy případně šaškec - nebo klid a shánění nové práce v regionu s druhou nejvyšší nezaměstnaností v republice).
Takže si umím představit, jak ti asi je. I když já byla oproti tobě v daleko lepší pozici. Byla jsem o nějaký ten pátek mladší a doma byl chlap, kterýmu jsem mohla chvíli spočinout na krku a v době, kdy jsem tu výpověď dala, byla po mé profesi celkem poptávka. Dneska už to taky není taková sláva.
Ale tohle bylo u soukromníka, a to hovádko bylo zároveň majitelem firmy, takže dovolání nikde.
Ty máš možná v tomhle maličko výhodu, ta tvoje šéfová přece musí mít v úřadě nadřízené. Nebyla by tohle cesta, jak ji přimět ke slušnému chování? Neznám tu situaci, ale třeba by byla šance na nějaké přeřazení. Možná by to stálo za zkoušku, nevím...
Každopádně ti držím palce ať to dobře dopadne.
Upravil(a) Xsara (14. 1. 2012 19:16)
Není tady
Xsara napsal(a):
Ivano, je mi líto. Zažila jsem šéfa psychopata. Vydržela jsem 9 měsíců. Pak mi bouchly saze a ještě ten den jsem dala výpověď. Taky už to bylo buď a nebo (buď místo a žaludeční vředy případně šaškec - nebo klid a shánění nové práce v regionu s druhou nejvyšší nezaměstnaností v republice).
Takže si umím představit, jak ti asi je. I když já byla oproti tobě v daleko lepší pozici. Byla jsem o nějaký ten pátek mladší a doma byl chlap, kterýmu jsem mohla chvíli spočinout na krku
Ale tohle bylo u soukromníka, a to hovádko bylo zároveň majitelem firmy, takže dovolání nikde.
Ty máš možná v tomhle maličko výhodu, ta tvoje šéfová přece musí mít v úřadě nadřízené. Nebyla by tohle cesta, jak ji přimět ke slušnému chování? Neznám tu situaci, ale třeba by byla šance na nějaké přeřazení. Možná by to stálo za zkoušku, nevím...
Každopádně ti držím palce ať to dobře dopadne.
jj, na úřadech bývá docela často "volné" místo, které se dá obsadit již zapracovaným pracovníkem ,
Není tady
Ještě jedna maličkost - při hledání zaměstnání rychle zjistíte, že skoro všude požadují nástup ihned a nejsou ochotni na vás 2 měsíce čekat, než vám skončí výpovědní lhůta.
Není tady
Cirilla napsal(a):
Ještě jedna maličkost - při hledání zaměstnání rychle zjistíte, že skoro všude požadují nástup ihned a nejsou ochotni na vás 2 měsíce čekat, než vám skončí výpovědní lhůta.
to zase není až taková pravda, pokud o pracovníka mají zájem , rádi počkají .
Není tady
Ivano, je mi to moc líto, co teď prožíváš.
Jestli si dobře pamatuju, tak jsi o rok mladší než moje mamka. Mamka pracovala 25 let ve Vojenské nemocnici v Brně, měla pod sebou 6 lidí. Zažila různé ředitele, ten poslední se choval jako h.o.v.a.d.o. Mamka si s ním zažila svoje. Nejvíc ji dostalo, když jí řekl, že nic nedělá, přitom se její práce dala doložit, každý měsíc dělala vyúčtování. Mamka tam byla hodně nespokojená, ale brala to, že to musí nějak vydržet. Hledala si nové místo a trpěla to h.o.v.a.d.o. Po roce hledání se jí poštěstilo, už druhým rokem pracuje v jedné zdravotní pojišťovně, je tam spokojená, jednání s lidmi je tam na daleko větší úrovni než ve VN Brno. Proč jsem ti to psala? Protože i věku 50plus je možné se zaměstnat. Je to sice těžší, ale jde to. Postupovala bych tak, že bych zatím zůstala ve stávající práci a hledala si intenzivně něco jiného. Kdybys odešla a byla bez práce, čekal by tě pracák, po dvou měsících bys možná musela zametat brněnské chodníky. Po nějaké době bys nic od státu nedostala, byla bys v hrozném stresu z toho, že nemáš peníze. Pokud ovšem je situace ve stávající práci neudržitelná a hroutíš se, tak je asi lepší odtam odejít. To si musíš zvážit sama. Nezávidím ti to rozhodování. Přeju, ať se rozhodneš pro tebe co nejlíp. A neboj, i v 50 je možné se naučit nové věci. Moje mamka se v novém zaměstnání musela spoustu věcí naučit a zvládla to. Držím palce.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.