Já jsem stopovala taky hodně,ale už tak alespoň 5 let nee,mám nějaký větší strach a radši se zařídím nějak jinak;že by fakt tím věkem,možná jo.

Stop jsem určitou dobu používala i jako dopravu do práce a to jsem měla i své stále "řidiče",bylo to prima si s někým alespon hned po ránu fajn popovídat,když mě čekala jinak 8hod.makačka.

Se stopem a šoféry,někdy i řidičkami nemám špatné zkušenosti,někdy člověk narazil na někoho,kdo je úplně jiná krevní skupina,ale tu chvíli se vše v poho dalo vydržet a odpovídat tak,jak by se to dotyčnému asi líbilo,ntrvat na svých názorech a přesvědčení.

Jednou jsem neúmyslně stopla bandu mladíků v autě (byla tma),když zastavili,tak mě mohly omývat,ale riskla jsem to,a dobře to dopadlo,byli slušní,mezi nima i nějací přičmoudlí taky byli.

Na stopu je fajn,že je to rychlý dopr.prostředek a navíc zdarma,i když o to šlo až na posl.místě,hlavně kvůli tomu pohodlí jsem to využívala,nž chodit až na zastávku nebo dokonce někam na čas,s čímž jsem dost na štíru a vše mi ujede.Navíc člověk pozná zajímavé lidi.
Když ovšem zde pomyslíme na druhou stranu mince,je to zas na pováženou;takže záleží na situaci.U mě se stopem tedy celková spokojenost.

Stopem v dnešní době ... asi také ne! Ale nedávno jsme vyzkoušeli službu spolujízdy. Existují dnes již stránky, kde si můžete vybrat s kým pojedete.

Daný řidič má pak u svého profilu hodnocení lidí, kteří jeho služeb již využili.

My jsme byli spokojeni, absolvovali jsme tak cestu z Brna do Poličky za 100 Kč pro dva lidi

Já bych si nesedla do auta k cizímu ani za nic. V dnešní době se není čemu divit. Opravdu, je to rysk stopnout. Hrůza.
Já bych rozhodně nikdy nestopla. 

U stopování na době nezáleží - jesti nyní nebo před 40 lety,vždy můžete narazit na úchyla.To není dobou,to je pak velká smůla.

Stopovala jsem především na cestách po světě, dojeli jsme stopem z Brna do Turecka a zpět, stopovala jsem na Balkáně, v Indii i po Evropě. Čím východnější země, tím příznivější podmínky na stop, mi přijde. Zkušenosti jsou vesměs pozitivní. Také se najde několik negativních, ale ne nic vážného. Zpětně na to ráda vzpomínám, člověk zažije řadu zajímavých i vtipných příhod, pozná různé životní příběhy.

Ovšem vždy jsem stopovala aspoň ve dvojici, většinou s chlapem, často jsme řidičům řekli, že jsme manželé (ikdyž jen kamarádi), nikdy ne sama, to bych si netroufla. Jen několikrát mi samo zastavilo auto a vzalo mě na nádraží (v ČR) a podobně, to jsem riskla, v tu chvíli jsem situaci vyhodnotila jako relativně bezpečnou.

Vyzkoušela jsem i spolujízdu do Německa a zpět a bez problémů, sama, jelo nás v autě víc, takže si myslím, že to bylo i bezpečné. Člověk může provést určitá opatření, jako třeba před jízdou poslat sms rodině/kamarádům, že vyjíždí, číslo spz, oznámit to řidiči nebo něco podobného.

Ovšem pořád beru autostop jako riziko, kde se může stát cokoli. Ale to všude...