Nebo kdyz otec bude sporit sam a pak to skolne zaplati ze svych uspor, to je taky realne.
Jedině kdyby spořil přímo na účet dítěte (jinak by to mohl spadnout do SJM nové manželky, případně dědictví) - a dukud je dítě nezletilé, je jeho právním zástupcem i matka, tedy má k účtu stejně přístup, nebo by ho mohla velmi pravděpodobně dosáhnout soudně.

Děti nemůžeš vydědit...........a současná rodina žádná není, akorát 60 letá manželka
Děti vydědit můžeš, i když to asi nebude váš případ. Jenže zletilé dítě může za určitých podmínek zdědit jen 1/2 podílu (a podle novýho obč. z. bude hůř) - a jestli si barák pořídil až s novou manželkou, kterou zřejmě nevydědí, zas je tam to ošklivý SJM a dědit se bude až druhá půlka - a to nejen pro děti, ale i vdovu, víš.

ale to pak budou stejne dedit, takze tratne by nebyly
Ale byly... nová manželka, noví sourozenci... nové dluhy - kdepak.

Ona ta debata asi uz trochu postrada smysl a zacina se tocit na jednom miste. Vzdycky muzes argumentovat otcem hajzlikem , ja vim, ze takovi taky jsou. Ale to nic nemeni na tom, ze takovi nejsou vsichni a ani vsechny.

Ty dvidis dluhy a hamiznou novou partnerku, ja ne
Ne - vidím holou realitu. Do dluhů se může dostat i slušnej člověk napůl nezaviněně (od nemoci třeba po vyhořelej barák) a nová manželka nemusí bejt hned hamižná - jen holt má taky nárok a není důvod, aby odešla s ranečkem jen proto, že jsou tu děti.
A kdyz se otec rozhodne, ze chce detem nasporit nejaky penize do zacatku a jako prekvapeni, tak jak to ma vastne udelat? To by pri tvem pristupu neslo nebo jo?
Ale šlo... jen si to musí vobšancovat. Když je "hladová" maminka, měl by o kontu vědět někdo jiný spolehlivý, dítě by na něj nemělo dosáhnout před zletilostí a taky by měl počítat s tím, že (některé) dary se například započítávají do dědictví.

tak třeba můžete otci soudně zakázat manželku, další děti, dokonce i nějakou tu půjčku
Nezlob, nebo tě plácnu... bez soudu

Ja tu holou realitu vidim trochu jinak
Jasně - vycházíš z toho, jak "vypada ta hola realita v uplne rodine". Jenže původně šlo o to, že dítěti spoří rozvedený rodič - a tam může nastat kterákoli uvedená eventualita.

pecule napsal(a):

Ne, ja vychazim z toho, ze si chci o svych financich rozhodnout sama. A chapu, ze to tak muze mit i otec, ktery je rozvedeny. Ano, neco jineho je sporeni v ramci narizeni soudu, ale o tom puvodne rec nebyla. Dokonce se ani puvodne nedebatovalo o tom, ze by maring chtela alimenty pouzit na sporeni, to se pak az diky debate o tom zacalo psat a dokonce o tom nepsala ani maring, ale my.

Ono stejne nikdy nemas sanci to osetrit tak, aby to v kazdem pripade pripadlo diteti. Kdyz to bude tak jak popisujes ty, tak muze s tema penezma disponovat matka jako zakonny zastupce a. taky se muze (i nezavinene) dostat do financnich problemu a kdyz neni jina cesta, tak jako nejposlednejsi moznost muze sahnout na ty penize a pouzit je. Na uplne stejny ucel jako by to mohl udelatten otec, treba zaplaceni nejakeho dluhu nebo cokoliv dalsiho. Jj, idealni stav je mit jen uplne rodiny, ale to zas neni realny.. Oi kdyz idealni.. Co je vlastne idealni?

Nevim, nejsem pravnik ... ale podle me to osetrit da.... BM mel vymerenou urcitou castku soudem a rozhodlo se, ze cast pujde na ucet (kluk by se k tomu uctu dostal v 18 letech, jeho matka s tim nemela nic spolecneho) a pak ten zbytek '15 000' dostavala matka...

Vidis, tak tohle jsem fakt nevedela. Nicmene si stejne trvam na tom, ze si chci rozhodnout sama. Ted uvedu priklad a opet na mych detech. Budu se sice snazit je nejak vest, ale nejsem naivni a znam z pribuzenstva (a kdyz se zamyslim tak i mezi znamyma by se nekdo nasel, kde rodice meli dva kluky, skoro stejne stare. Uplna rodina, ke klukum stejny pristup, jenze jeden si nasel pritelkyni, ktera fetovala a za chvili v tom jel taky (nebo za tim mozna bylo neco jineho, tohle se ale nabizi nejvic). Par let s nim byly hoidne velke problemy, nastesti to dopadlo dobre a uz asi dva roky je to v pohode. Predstava, ze se mi dite takhle zjanci, tak ja mu nebudu chtit dat do ruky v 18 nasporeny penize, ale dam mu je az bude zase klid. Vim, ze me nekdo klidne za to odsoudi, ale ja bych je v tu chvili detem nedala. Ale jak pisu, nikdo nejsme stejny a kazdy budeme jednu a tu samou vec resit jinak a kdo ma pravo rict, ze zrovna takhle je to dobre.

Nicmene si stejne trvam na tom, ze si chci rozhodnout sama... Predstava, ze se mi dite takhle zjanci, tak ja mu nebudu chtit dat do ruky v 18 nasporeny penize, ale dam mu je az bude zase klid.
Což můžeš udělat akorát tak s penězma, který mu ukládáš "pod cihlu", ale už ne třeba u stavebního spoření. Mimochodem, pokud otec není zbaven rodičovských práv není možné, aby smlouvu ukončila pouze matka a to ani v případě, že otec smlouvu ani nezaložil, ani neplatil. V případě, že se není možné s otcem na ukončení smlouvy domluvit a jeho souhlas získat, je třeba o rozhodnutí požádat opatrovnický soud. No a perlička nakonec -  po dosažení zletilosti může s vklady na stavebním spoření nakládat pouze to dítě.
Stejně tak nelze bez opatrovníka, resp. přivolení soudu libovolně nakládat s jakýmkoli majetkem dítěte, např. dědictvím, účtem na jeho jméno, asi i pojistkou (ale tam fakt nevím) atd.. Takže "trvat si" můžeš...

Rodice okamzite pomoci pravnika 'vydedili' ... barak, sporeni atd
To je poněkud jiná a jednodušší situace, protože se zřejmě jednalo o majetek rodičů, s kterým si samozřejmě můžou libivolně nakládat. Takže bych to viděla na darování druhému dítěti nebo v nejhorším převod na spolehlivou osobu.

Upravil(a) helena (13. 2. 2012 11:48)

pecule napsal(a):

Tak fajn, ze si trvat muzu proto mi pripada logicke sporit formou, jakou sama uznam za vhodne. Neni na tom snad nic spatneho, ne?
stavebko nemame, resime to jinak a jak jsem psala, je to na jsmeno kazdeho ditete. Ale nevidim nic spatneho to davat na vlastni ucet a kdyz se rozhodnu, tak to vyberu a predam neco z toho potomkum.ale ted mi napada, ze kdyz jsme ucet dceri pritele zakladali, tak byly vzrahy jeste vyhrocene a tehdy prave s tim vybranim bm vyhrozovala a tam nam to potvrdili, ze pry je zakonny zastupce a tak ma opravneni ucet vybrat i zrusit. Tak nevim jak to je.. My to tak nechali, ale nekomu to vadit muze.

fakt skvělý nápad.

Agewo a co je na tom fakt skveleho? Jako ze je spatne, ze chci detem neco dat do zacatku, treba jako akontaci na byt nebo ze si chci rozhodnout jak s myma penezma nalozim a nezavazuje se, ze to na 100% udelamn a nebo v jake konkretni vysi.? Nerozumim.

Nevím, jestli je dotaz ještě aktuální. Správně by se mělo brát v potaz:
výše příjmů otce, s kým žije ve spol. domácnosti, další vyživovací povinnost apod., náklady na bydlení atd. U matky totéž, jiná je situace, kdy je na MD a finanční stránku své vyživovací povinnosti si vlastně "odbývá" celodenní péčí a tak. Dále zdravotní stav dítěte, kroužky, zájmy, zda otec přispívá nad rámec výživného, s dítětem se stýká, obdarovává ho apod. Vyživovcí povinnost mají oba rodiče, přihlíží se k věku dítěte, protože rodič, který má dítě ve své péči, částečně nahrazuje tou osobní péčí (což samo u třeba 12 letého dítěte odpadá...). Z takhle velkého platu by soudce měl stanovit nějakou výši výživného, ale počítá se s tím, že třeba 10% platu dítě ani nespotřebuje, takže se to většinou dělává tak, že část platí otec k rukám matky (plácnu třeba 15 000) a část má povinnost platit na účet vinkulovaný soudem. Dítě má právo podílet se na životní úrovni obou svých rodičů a nikde není psáno, že otec bude mít takový plat pořád. Takže se mu naspoří částka jako start do života (byt, studia), účet nespravuje ani jeden z rodičů, takže by to mělo být spravedlivé.

A když příjem není, jen sociální dávky? 

V tom případě 1100 korun na 14-ti leté dítě je ok?