29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Dobrý den všem ve spolek tady:)
ráda bych se zeptala na Váš názor na situaci, která nastala u nás doma...
Na Silvestra k nám domů po půl noci přišel v partě lidí můj bývalý přítel a jeho manželka. Přišli za mýma rodičema popřát do nového roku, já jsem byla na horách. Naštvalo mě to, protože mě to přišla jako velká drzost, my dva jsme se rozešli ve zlém, už spolu nejsme víc než 3 roky, ale přece jen mi vadilo, že si dovolil přijít do našeho domu. Ještě když vím, že mé rodiče pomlouval. Rodiče na moje naštvání reagovali v tom smyslu, že jsem trapná. Říkali, že co měli dělat, když stáli ve dveřích. V tom jim samozřejmě rozumím, když se takhle pozvali sami, že už se s tím nedalo nic dělat. Chci se zeptat, přijede vám, že mám nárok na naštvání...nebo by vás to nechalo chladnými. Jsem ráda, že už s bývalým přítelem nejsem, mám teď skvělého přítele, kterého bych nevyměnila za nic. Ale ta jeho odvaha mě naštvala, napsala jsem mu sms, že si nepřeju, aby k nám chodil domů...on mi na to napsal, že je mu mě moc líto. Ještě bych dodala, že to byl opravdu vztah, který mě dost poznamenal ve špatném smyslu...a po rozchodu jsem musela vyhledat pomoc psychiatra. Proto tak negativní postoj vůči němu.
Nevím, proč nikdo nechápe mou reakci, že mi ´jen´ jeho přítomnost v domě vadila...
Není tady
Pokud přišel za tvými rodiči a ty jsi ani nebyla doma, opravdu nevím proč tobě to vadí.
Pokud by to vadilo tvým rodičům, měli se ohradit oni.
Není tady
Asi jsem to vnímala tak, že se to teď stane pravidlem a za chvilku jim to kafe budu vařit já...Vadilo mi to proto, že jsme se nerozešli v dobrém a tak u nás nemá co pohledávat. I když už je to pryč.
Není tady
butterfly napsal(a):
Asi jsem to vnímala tak, že se to teď stane pravidlem a za chvilku jim to kafe budu vařit já...Vadilo mi to proto, že jsme se nerozešli v dobrém a tak u nás nemá co pohledávat. I když už je to pryč.
neřeš!
Není tady
Myslíte, že jsem se tedy tou sms hodně shodila? Napsala jsem to hodně slušně, jako požadavek, aby k nám nechodil na návštěvy...
Není tady
Děvče, děvče... přišel v partě, s manželkou a za tvými rodiči v době, kdys nebyla doma. TEBE se to přece vůbec netýká... ostatně tvůj postoj "teď stane pravidlem a za chvilku jim to kafe budu vařit já" vyznívá poněkud dost namíchnutě... ještě to kafe nevaříš.
Co je tobě do toho, koho si tví rodiče ne/pozvou do "vašeho domu", (mimochodem, ten dům patří tobě?) notabene v době tvojí nepřítomnosti?
Vypadá to, že psychiatr neodvedl dobrou práci , když tě pouhá návštěva rozpálí do běla a ještě donutí psát sms.
Není tady
helena napsal(a):
Děvče, děvče... přišel v partě, s manželkou a za tvými rodiči v době, kdys nebyla doma. TEBE se to přece vůbec netýká... ostatně tvůj postoj "teď stane pravidlem a za chvilku jim to kafe budu vařit já" vyznívá poněkud dost namíchnutě... ještě to kafe nevaříš.
Co je tobě do toho, koho si tví rodiče ne/pozvou do "vašeho domu", (mimochodem, ten dům patří tobě?) notabene v době tvojí nepřítomnosti?
Vypadá to, že psychiatr neodvedl dobrou práci http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png, když tě pouhá návštěva rozpálí do běla a ještě donutí psát sms.
Ne, ten dům mi nepatří, ale také tady bydlím. Myslím, že podle toho nejde soudit, jakou odvedl práci psychiatr. Tou sms jsem chtěla dát najevo, že si nepřeju, aby se to stalo pravidlem...
Není tady
butterfly napsal(a):
Myslíte, že jsem se tedy tou sms hodně shodila? Napsala jsem to hodně slušně, jako požadavek, aby k nám nechodil na návštěvy...
Já bych to vůbec neřešila,jestli jsem se shodila či ne. V tomto případě by mi to bylo u zadku,co si ex myslí. Ani před rodiči bych se necítila trapně, ti mě přece milují jaká jsem .
To co se mezi vámi stalo nemáš v sobě vyřešené. Myslím,že 3 roky je dostatečně dlouhá doba,abys za vaším vztahem a všemi křivdami,které sis z toho odnesla udělala tlustou čáru. Leda,že máš trvalé následky a zapomenout to nejde. V tom případě bych to ale řešila taky. Jinak se zvencneš .
Není tady
butterfly napsal(a):
helena napsal(a):
Děvče, děvče... přišel v partě, s manželkou a za tvými rodiči v době, kdys nebyla doma. TEBE se to přece vůbec netýká... ostatně tvůj postoj "teď stane pravidlem a za chvilku jim to kafe budu vařit já" vyznívá poněkud dost namíchnutě... ještě to kafe nevaříš.
Co je tobě do toho, koho si tví rodiče ne/pozvou do "vašeho domu", (mimochodem, ten dům patří tobě?) notabene v době tvojí nepřítomnosti?
Vypadá to, že psychiatr neodvedl dobrou práci http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png, když tě pouhá návštěva rozpálí do běla a ještě donutí psát sms.Ne, ten dům mi nepatří, ale také tady bydlím. Myslím, že podle toho nejde soudit, jakou odvedl práci psychiatr. Tou sms jsem chtěla dát najevo, že si nepřeju, aby se to stalo pravidlem...
To záleží na tvých rodičích jestli si z toho udělají nějaké pravidlo. Nicméně,tebe to přece nenutí k tomu,abys je obskakovala,nebude to tvoje návštěva. Ale podle toho co jsi psala,že rodiče byli zaskočeni a ne příliš radostně zaskočeni,tak bych se toho nebála......myslím,že sami o sobě si je nepozvou
Není tady
rejka napsal(a):
butterfly napsal(a):
Myslíte, že jsem se tedy tou sms hodně shodila? Napsala jsem to hodně slušně, jako požadavek, aby k nám nechodil na návštěvy...
Já bych to vůbec neřešila,jestli jsem se shodila či ne. V tomto případě by mi to bylo u zadku,co si ex myslí. Ani před rodiči bych se necítila trapně, ti mě přece milují jaká jsem
.
To co se mezi vámi stalo nemáš v sobě vyřešené. Myslím,že 3 roky je dostatečně dlouhá doba,abys za vaším vztahem a všemi křivdami,které sis z toho odnesla udělala tlustou čáru. Leda,že máš trvalé následky a zapomenout to nejde. V tom případě bych to ale řešila taky. Jinak se zvencneš.
Na tom přístupu pracuji, abych neřešila, co si o mě kdo myslí, ale jde to ztuha...
Možná, že mám v sobě ty ´trvalé následky´jak píšeš, teda nevím, jestli jsou trvalé, to snad ne...ale v době, kdy jsme spolu začali chodit, tak mi bylo 20 let a dostala jsem se až na pokraj anorexie, protože do mě pořád hustil, že mmám shubnout. Já jsem byla mladá a blbá a poslechla, trvalo to dlouho, než se mi pak po rozchodu vrátila chuť do života...protože jsem začala mít úzkosti, rozešli jsme se totiž, když jsem byla v zahraničí...
Toho člověka jsem odstřihla už dávno, už dávno k němu nic necítím, taky podotýkám, že mám hodného přítele, se kterým se na všem dohodneme, tak se snažím najít důvod, proč mě to tak namíchlo...
Zítra máme jít na ples a oni tam budou a já mám z toho zase strach:(
Není tady
Já si myslím, že nemáš důvod, abys tohle řešila. A asi je dobře, žes byla na horách. Kdyby ses zdekompenzovala na místě, bylo by to nepříjemné.
Nech to být a nediriguj ani svého bývalého, ani své rodiče. Všichni tři jsou pravděpodobně dospělí a svéprávní.
Je úplně klidně možné, že tvůj bývalý přítel je manipulátor a hraje/chce hrát s tebou nějaké hry. Jediný způsob, jak je s ním nehrát, je prostě je s ním nehrát.
A jestli ses shodila? Na to se vykašli! Jediné, co z toho vyplývá je, žes ještě tenhle vztah úplně neopustila. Tak aspoň to víš a můžeš s tím u sebe něco udělat, pokud budeš chtít. Takže nakonec - zlatá esemeska, když ti to tak krásně ukázala!
Není tady
butterfly napsal(a):
...Zítra máme jít na ples a oni tam budou a já mám z toho zase strach:(
Z ceho? Ze je pozdravis, ci nepozdravis a budes tancit SE SVYM PRITELEM vedle nich?
Jo, neprijemne to mozna bude, ale prave v tom, ze je to zrovna ples, bych videla obrovskou sanci pro tebe pochopit, ze vsemu je konec a oni oba jsou pro tebe cizi (neutralni) lide...
Není tady
Bramborka napsal(a):
Já si myslím, že nemáš důvod, abys tohle řešila. A asi je dobře, žes byla na horách. Kdyby ses zdekompenzovala na místě, bylo by to nepříjemné.
Nech to být a nediriguj ani svého bývalého, ani své rodiče. Všichni tři jsou pravděpodobně dospělí a svéprávní.
Je úplně klidně možné, že tvůj bývalý přítel je manipulátor a hraje/chce hrát s tebou nějaké hry. Jediný způsob, jak je s ním nehrát, je prostě je s ním nehrát.
A jestli ses shodila? Na to se vykašli! Jediné, co z toho vyplývá je, žes ještě tenhle vztah úplně neopustila. Tak aspoň to víš a můžeš s tím u sebe něco udělat, pokud budeš chtít. Takže nakonec - zlatá esemeska, když ti to tak krásně ukázala!
Tomu říkám pozitivní přístup:)
Proto si také myslím, že mě to tak vyvedlo z míry. Když jsme spolu začínali chodit, tak jsme se jednou bavili o tom, že kdyby on chtěl, tak by dokázal mé rodiče dostat na jeho stranu...v čemkoliv a dokázal by je ´poštvat´i proti mě...kdyb chtěl.
A náš vztah vlastně bylo pořád hraní kočky a myši.
Co mohu ale ještě víc udělat proto, abych tedy tento vztah opustila? Já jsem měla pocit, že už jsem to udělala dávno.
Mám přítele, kterého miluju a jsem s ním spokojená jako nikdy před tím...k bývalému příteli cítím možná tak nenávist...ale opravdu k němu necítím lásku.
Není tady
butterfly napsal(a):
Na tom přístupu pracuji, abych neřešila, co si o mě kdo myslí, ale jde to ztuha...
Možná, že mám v sobě ty ´trvalé následky´jak píšeš, teda nevím, jestli jsou trvalé, to snad ne...ale v době, kdy jsme spolu začali chodit, tak mi bylo 20 let adostala jsem se až na pokraj anorexie, protože do mě pořád hustil, že mmám shubnout. Já jsem byla mladá a blbá a poslechla, trvalo to dlouho, než se mi pak po rozchodu vrátila chuť do života...protože jsem začala mít úzkosti, rozešli jsme se totiž, když jsem byla v zahraničí...
Toho člověka jsem odstřihla už dávno, už dávno k němu nic necítím, taky podotýkám, že mám hodného přítele, se kterým se na všem dohodneme, tak se snažím najít důvod, proč mě to tak namíchlo...
Zítra máme jít na ples a oni tam budou a já mám z toho zase strach:(
A z tohoto důvodu jsi skončila na psychiatrii? Tak to trvalý následek je,protože jistě víš,že anorexie je psychická porucha-porucha příjmu potravy. A to je doživotní,i když už nikdy do toho nespadneš.Riziko tu bude navždy. Tak jako u bývalého kuřáka,alkoholika nebo feťáka....
Pracuj na tom,abys to v sobě definitivně uzavřela,vzala to jako životní zkušenost a chybu,kterou už nehodláš opakovat. Potřebovala bys dobrého psychologa,který by ti pomohl najít cestu ... a proč máš strach? Že ti připomene tu sms? Že ti řekne jak to bylo trapné a on ztratil o tobě poslední zbytek dobrého mínění? Tak mu odpovíš,že je ti to úplně fu(c)k co si on o tobě myslí......
Není tady
Mám přítele, kterého miluju a jsem s ním spokojená jako nikdy před tím...k bývalému příteli cítím možná tak nenávist...ale opravdu k němu necítím lásku.
I nenávist je cit...až nebudeš cítit NIC a bude ti volnej tak to bude ukončené......
Není tady
ViktorkaM napsal(a):
butterfly napsal(a):
...Zítra máme jít na ples a oni tam budou a já mám z toho zase strach:(
Z ceho? Ze je pozdravis, ci nepozdravis a budes tancit SE SVYM PRITELEM vedle nich?
Jo, neprijemne to mozna bude, ale prave v tom, ze je to zrovna ples, bych videla obrovskou sanci pro tebe pochopit, ze vsemu je konec a oni oba jsou pro tebe cizi (neutralni) lide...
Já se ale nebojím tady těchto pocitů, že bych je viděla spolu a že by mi to bylo líto, já se bojím toho, že se mi bude posmívat a ukáže tu sms třeba ostatním a budou se tím všichni strašně bavit... to asi nejde popsat, čeho se bojím, to je takový ´strach´bez důvodu.
Není tady
butterfly napsal(a):
Asi jsem to vnímala tak, že se to teď stane pravidlem a za chvilku jim to kafe budu vařit já...Vadilo mi to proto, že jsme se nerozešli v dobrém a tak u nás nemá co pohledávat. I když už je to pryč.
já bych se nevařila s kafem,rovnou na "uvítanou" bych jemu a jeho doprovodu vč.manželky chrstla kýbl vody do ksi-sorry ...do úsměvu!!!
Je evidentní,že s rozchodem se spíš nevypořádal onen muž,když má za potřebí neustále kontaktovat alespon rodinu své bývalé přítelkyně a když přitom dobře ví,že ona už má dávni jiný život.
Vy byste snad takhle dolejzaly neustále do rodiny svých bejvalých,to je podle vás normální?
A ještě má za manželku pěknou pipinu,která kvoká tak,jak on píská!
Je ten ples životně nutný - chodit tam když víš že on tam taky bude?Pokud by mě to mělo opravdu vadit,tak chodím jen tam,kde ho pravděpodobně vůbec nepotkám.
Není tady
rejka napsal(a):
butterfly napsal(a):
Na tom přístupu pracuji, abych neřešila, co si o mě kdo myslí, ale jde to ztuha...
Možná, že mám v sobě ty ´trvalé následky´jak píšeš, teda nevím, jestli jsou trvalé, to snad ne...ale v době, kdy jsme spolu začali chodit, tak mi bylo 20 let adostala jsem se až na pokraj anorexie, protože do mě pořád hustil, že mmám shubnout. Já jsem byla mladá a blbá a poslechla, trvalo to dlouho, než se mi pak po rozchodu vrátila chuť do života...protože jsem začala mít úzkosti, rozešli jsme se totiž, když jsem byla v zahraničí...
Toho člověka jsem odstřihla už dávno, už dávno k němu nic necítím, taky podotýkám, že mám hodného přítele, se kterým se na všem dohodneme, tak se snažím najít důvod, proč mě to tak namíchlo...
Zítra máme jít na ples a oni tam budou a já mám z toho zase strach:(A z tohoto důvodu jsi skončila na psychiatrii? Tak to trvalý následek je,protože jistě víš,že anorexie je psychická porucha-porucha příjmu potravy. A to je doživotní,i když už nikdy do toho nespadneš.Riziko tu bude navždy. Tak jako u bývalého kuřáka,alkoholika nebo feťáka....
Pracuj na tom,abys to v sobě definitivně uzavřela,vzala to jako životní zkušenost a chybu,kterou už nehodláš opakovat. Potřebovala bys dobrého psychologa,který by ti pomohl najít cestu ... a proč máš strach? Že ti připomene tu sms? Že ti řekne jak to bylo trapné a on ztratil o tobě poslední zbytek dobrého mínění? Tak mu odpovíš,že je ti to úplně fu(c)k co si on o tobě myslí......
Na tom pracuji, chodím k psycholožce už druhým rokem, akorát že v poslední době nejsou návštěvy už tak časté. Beru to jako životní zkušenost a je celá ta etapa za mnou. Teď bojuju akorát občas s úzkostí.
To je dobrý nápad, to si nacvičím a odpovím mu to, kdyby mi to připomněl ale ještě si to opravdu tak myslet. A z vašeho pohledu tady je to taky trapné?
Není tady
Jaku napsal(a):
...Je ten ples životně nutný - chodit tam když víš že on tam taky bude?Pokud by mě to mělo opravdu vadit,tak chodím jen tam,kde ho pravděpodobně vůbec nepotkám.
To je hloupost,Jaku. Proč by jí měl tak nepřímo ovlivňovat? Aby se vyhýbala společenským akcím jenom z důvodu,aby se nepotkala s bývalým? Lepší řešení podle mě je,když zapracuje na tom,aby jí to bylo lhostejné.....
Není tady
rejka napsal(a):
Jaku napsal(a):
...Je ten ples životně nutný - chodit tam když víš že on tam taky bude?Pokud by mě to mělo opravdu vadit,tak chodím jen tam,kde ho pravděpodobně vůbec nepotkám.
To je hloupost,Jaku. Proč by jí měl tak nepřímo ovlivňovat? Aby se vyhýbala společenským akcím jenom z důvodu,aby se nepotkala s bývalým? Lepší řešení podle mě je,když zapracuje na tom,aby jí to bylo lhostejné.....
Hele rejko,pro mě za mě,at si ve skutečnosti každý dělá co chce,já se tímto taky sama řídím,ovšem za svým názorem si stojím.
Není tady
butterfly napsal(a):
Na tom pracuji, chodím k psycholožce už druhým rokem, akorát že v poslední době nejsou návštěvy už tak časté. Beru to jako životní zkušenost a je celá ta etapa za mnou. Teď bojuju akorát občas s úzkostí.
To je dobrý nápad, to si nacvičím a odpovím mu to, kdyby mi to připomnělwink ale ještě si to opravdu tak myslet. A z vašeho pohledu tady je to taky trapné?
Každý z nás občas s něčím bojuje. Taky mám někdy úzkosti a jsem ve stresu .
A osobně si nemyslím,že je to trapné. Mám také jednoho ex (exmanžela ) a když se mu podaří mě vytočit,tak mu to dám sežrat tak,že bych se v jiném případě asi i styděla. U něj mi to je vážně úplně jedno co si o mně myslí,vůbec to neřeším a nebere mi to na klidu ani na spánku.
Většinou mě ale nerozhodí. Mám skvělého manžela,jsem v podstatě šťasnej člověk. Ale jakmile začne blábolit mladšímu synovi nesmysly a lži ( např. jak kdysi koupil byt,ve kterém jsme spolu bydleli a jak do naší rodiny jenom cpal peníze- mmch. dluží nám 16 tis. na alimentech a to je jen začátek...) tak to vidím rudě. Že totiž klukovi motá hlavu.....
Není tady
Hele motylku, ja to vidim takhle:
¨tvuj domov je tvoje teritorium a chapu, ze to to namichlo. Asi si to mela hodit za hlavu a zadnou zpravu mu neposilat. Bohuzel si poslala. Kazdopadne ti ten panacek nemel co odepisovat v takto ironickem duchu (nebo aspon to tak pusobi na me).
chlapec mel drzet jazyk za zuby a soupat nohama.
Na plese na nej hod bobek a uzij si to tam
Není tady
Já si naopak myslím, že je dobře, že mu tu SMS poslala. Udělala bych to také - z obranných důvodů, jinak by to zkoušel dál a čím déle by to bylo, tím by byl ochočenější. Kdyby se mu to neřeklo hned, ale později, tak by se mohl divit, proč najednou ne, když tam zatím mohl stále chodit.
Myslím si, že to udělala Motýlek dobře, že je to správné asertivní jednání.
Upravil(a) Vějířovka (5. 1. 2012 17:22)
Není tady
butterfly napsal(a):
Dobrý den všem ve spolek tady:)
ráda bych se zeptala na Váš názor na situaci, která nastala u nás doma...
Na Silvestra k nám domů po půl noci přišel v partě lidí můj bývalý přítel a jeho manželka. Přišli za mýma rodičema popřát do nového roku, já jsem byla na horách. Naštvalo mě to, protože mě to přišla jako velká drzost, my dva jsme se rozešli ve zlém, už spolu nejsme víc než 3 roky, ale přece jen mi vadilo, že si dovolil přijít do našeho domu. Ještě když vím, že mé rodiče pomlouval. Rodiče na moje naštvání reagovali v tom smyslu, že jsem trapná. Říkali, že co měli dělat, když stáli ve dveřích. V tom jim samozřejmě rozumím, když se takhle pozvali sami, že už se s tím nedalo nic dělat. Chci se zeptat, přijede vám, že mám nárok na naštvání...nebo by vás to nechalo chladnými. Jsem ráda, že už s bývalým přítelem nejsem, mám teď skvělého přítele, kterého bych nevyměnila za nic. Ale ta jeho odvaha mě naštvala, napsala jsem mu sms, že si nepřeju, aby k nám chodil domů...on mi na to napsal, že je mu mě moc líto. Ještě bych dodala, že to byl opravdu vztah, který mě dost poznamenal ve špatném smyslu...a po rozchodu jsem musela vyhledat pomoc psychiatra. Proto tak negativní postoj vůči němu.
Nevím, proč nikdo nechápe mou reakci, že mi ´jen´ jeho přítomnost v domě vadila...
Já Tě chápu a určitě by mi to vadilo. Udělala bych ještě větší divadlo. Za prvé bych předpokládala, že rodiče vědí, že mi ublížil, takže by si nedovolil překročit práh ani můj, ani rodičů! Do budoucnosti jasný zákaz! Necítila bych se trapně,ale v právu.
Není tady
butterfly napsal(a):
Bramborka napsal(a):
Já si myslím, že nemáš důvod, abys tohle řešila. A asi je dobře, žes byla na horách. Kdyby ses zdekompenzovala na místě, bylo by to nepříjemné.
!Tomu říkám pozitivní přístup:)
Proto si také myslím, že mě to tak vyvedlo z míry. Když jsme spolu začínali chodit, tak jsme se jednou bavili o tom, že kdyby on chtěl, tak by dokázal mé rodiče dostat na jeho stranu...v čemkoliv a dokázal by je ´poštvat´i proti mě...kdyb chtěl.
A náš vztah vlastně bylo pořád hraní kočky a myši.
Co mohu ale ještě víc udělat proto, abych tedy tento vztah opustila? Já jsem měla pocit, že už jsem to udělala dávno.
Mám přítele, kterého miluju a jsem s ním spokojená jako nikdy před tím...k bývalému příteli cítím možná tak nenávist...ale opravdu k němu necítím lásku.
Já si myslím že tady jsi přesně popsala o co tu jde a jak on přemýšlí .
On je skutečně manipulátor a má požitek z toho, jak s lidma cvičí , uplně se těší , jak tě vytočí a vymýšlí situace, kterýma lidi zraňuje .Pravděpodobně stejně manipuluje se svou manželkou, protože to skutečně není úplně normální cpát se do domu bývalé přítelkyně na Silvestra ,ale on jí to uměl zdůvodnit .
Dělá to právě proto, že mu na to naskakuješ , miluje tě trápit a ovládat , má z toho požitek. Kdyby nebyla odezva a reakce, byl by otrávenej , takhle se raduje a vymýšlí další hnusárnu.
Je možné, že tak prostě žije mezi lidma a občas narazí na někoho , kdo se nechá, jako ty .
Jediný řešení je naprostá ignorace , bez reakce, pak se bude užírat on a bude hledat jinou oběť.
Upravil(a) maring (5. 1. 2012 20:23)
Není tady