mia napsal(a):

Taky mám ráda spíš přirozený pohyb.......taková rychlá chůze do kopce nebo kolo umí taky dát pěkně zabrat a ještě se člověk může kochat krajinou ( ). Což teda miluju.
Pro mě je hrůzostrašný pohled, když projíždím autem kolem fitka a za skleněnou "výlohou" vidím všechny ty potící se nešťastníky na těch mučidlech.......ale je možné, kdybych to zkusila, že by se mi to zalíbilo...... Ale spíš ne.......nemám ráda tyhle hromadné aktivity. Ale nikomu to neberu. Já jsem na to lenoch.

Věř mi, že Tvůj soucit s těmi "za sklem", není to, co by uvítali Oni se tam necítí nešťastně, naopak, odchází natřískaní endorfiny A zkusit to můžeš vždycky a nemusíš zůstávat kvůli tomu za sklem, jde to i venku

Damila napsal(a):

flink napsal(a):

Damila napsal(a):

Jo. Tobě ne?
Měla bych si raději vyčítat, že necvičím, nebo dělat s odporem něco, co mě absolutně nenaplňuje?

V dnešní době se rádo poukazuje na alkoholiky, kuřáky a feťáky a všichni lkají nad tím, jak na ně a jejich léčbu musí přispívat. A taky se rádo vykřikuje, jak by se jim jejich koníček měl ještě víc zpoplatnit. Přitom kolem sebe vidím tvarohové postavičky, které se při každém kroku třepou, mají na třetím schodu tepovku, jako by absolvovali vykládku vagónu s uhlím, stěžují si na dědičnost cukrovky, mají problémy se žlučníkem, diví se stále častějším migrénám a nevěří, že se jídlo nemusí zajídat Espumizanem. Jestli máš k něčemu odpor a považuješ své přesvědčení za správné, nebudu Tě přesvědčovat, protože na to musíš přijít sama, co Tobě a Tvému tělu prospěje. Čas Ti potom sám promluví do duše, tak jako to udělal mně.

Věz, že už mám za sebou kus života, a vím, co mi dělá dobře.
Už se trochu znám, a pochopila jsem, co je pro mě důležité. Sportovním obdobím jsem si prošla, ale nejdřív bylo spojeno s přesně takovými pocity viny, jaké se tu snažíš vyvolat ty. Dopadlo to špatně, přetažení, svalová horečka, 14denní PN. Holt chci dělat asi všechno pořádně.
Druhé období cvičení, stepperu a jízdy na kole bylo spojeno s mou anorexií, to také není zrovna šťastný stav. Měla jsem svaly, pevné tělo, ale psychikuv háji. Endorfiny ze cvičení se ke mně nikdy nedostaly.

Zkus si představit, že každý jsme jiný a potřebujeme trochu jiný životní styl. Já už jsem daleka toho nechat se do něčeho natlačit. Už vím, co mi dělá dobře. A to je přirozený pohyb. nadváhou netrpím, nic mě nebolí, pohyblivá jsem, a to už "plavu pátej bazén", jestli mi rozumíš.

Jsem takto zdravá a spokojená a nebudu si přidělávat ještě starosti s tím, že se hýbu méně než přikazuje výzkum(průměr, tabulky...), protože je pro mě momentálně prioritní zcela něco jiného, než vypracované tělo.

Ano, jsme každý jiný. Jestli jsi spokojená, pak si to užij. Ale žádné pocity viny nevyvolávám a nemám to ani v úmyslu. Někdo má dostatek přirozeného pohybu a nemusí nic přidávat. Někdo ne a je na něm, jestli to řeší. Výzkumy ze stránek typu "Novinky.cz" od erudovaných novinářů, kteří se v jednom okamžiku dovedou vyjádřit k problematice jaderné elektrárny, imigrace a finančnímu hospodaření vůbec neberu v potaz. Vycházím taky ze zkušenností pátého bazénu a není pro mne podstatné vypracované, ale funkční tělo...

Ahojky,mě osobně pomohl zhubnout běh a to rapidně! Mohu jen a jen doporučit:-) Ke všemu k tomu nic nepotřebujete, žádné oermanentky do fitka, stačí když si pořídíte vhodnou sportovní obuv a nic vám nebrání vyběhnout. Pro motivaci přikládám tréningový plán na 5 km: http://bodyshape.cz/jak-ubehnout-5-km/ U mě to zafungovalo a už běhám nad 5 km a blížím se pomalu k hranici 10 km, mám ze sebe radost! :-)

Janísek10 napsal(a):

Ahojky,mě osobně pomohl zhubnout běh a to rapidně! Mohu jen a jen doporučit:-) Ke všemu k tomu nic nepotřebujete, žádné oermanentky do fitka, stačí když si pořídíte vhodnou sportovní obuv a nic vám nebrání vyběhnout. Pro motivaci přikládám tréningový plán na 5 km: http://bodyshape.cz/jak-ubehnout-5-km/ U mě to zafungovalo a už běhám nad 5 km a blížím se pomalu k hranici 10 km, mám ze sebe radost! :-)

Samotný běh je jen krátkodobé řešení. Pokud to vezmeme z hlediska našich předků, a tím neříkám, že jedině jejich způsob života jedinečně správný, potom mi běh nepřijde jako nejpřirozenější aktivita. Osobně se kloním k tomu, že by chůze, běh, brusle nebo kolo (aerobní aktivita) měla být doplněna aktivitou silovou (anaerobní) a je jedno, jestli ji budeme řešit posilovnou, cvičením s vlastním tělem anebo prostě fyzickou prací.
Člověk má (pokud se to pokusím vysvětlit zjednodušeně) dva typy svalových vláken: rychlá a pomalá. Ta pomalá jsou ideální pro vytrvalostní činnost. Ta rychlá, a tady budu trochu podrobnější, se vyvíjí zhruba do dvaceti let jednotlivce a pak už jen zanikají (zhruba 1% za rok), pokud nemají nějaký podnět. Slouží k silovému výkonu a za ten se považuje i třeba zavrávorání na nerovné cestě: mozek v centru rovnováhy vyhodnotí nestabilitu těla a vyšle signál právě k těm rychlým vláknům, aby provedly manévr a srovnaly balanci. Pokud tam jsou, zareagují a není s tím problém. U starších lidí, kteří většinu už věkem a neaktivitou ztratili, však může mít vylíčená situace katastrofální dopad v podobě upadnutí a s tím i spojeným zlomením krčku stehenní kosti. Další pravděpodobný vývoj je dlouhodobá léčba s dalším úbytkem potřebné svalové hmoty...
Není dobré se věnovat jen běhání a není dobré ani se věnovat jen posilování, život je kombinace možností a každá vyhraněná specializace s sebou nese riziko slepé větve...

Zamlada jsem běhávala, ve všední dny po večerech tu samou trasu - a ráda, bavilo mě to. Sledovala jsem proměny okolí (bydlela jsem ve vilové čtvrti, takže žádný problém) a sledovala jsem i proměny svoje. Kdy a kde se dostanu do "endorfinového rauše ", co to se mnou udělá a tak. O víkendu během dne jsem pak zašla zaběhat do přírody. Chodila jsem běhat sama, po překonání počátečních předsudků o dostatečné rychlosti a zdravosti své fyzkultury jsem běhala v rytmu svého srdce,  ani ten nebyl neměnný, nudný.

Já se při běhání venku do endorfinového rauše nikdy nedostanu. Jenom nekonečná nuda.
Na heat mě to baví moc. Tam přicházejí i endorfiny. Ale teď už hledám klidnější aktivity a moc mě baví jóga.

Ale jinak má flink pravdu s vhodností  aerobní a anareobní aiktivity.

A co takovýto druh cvičení, pro hezčí zadeček? :-) reklama, smazáno

Upravil(a) AndreaP. (11. 8. 2015 23:45)

Alca120 napsal(a):

A co takovýto druh cvičení, pro hezčí zadeček? :-) reklama, smazáno

Všechny rádobyúčelné cviky a případně pomůcky pro vypracovaný zadek přebíjí jako hlavní trumf dřepování. Neexistuje nic účinnějšího, než spustit zadek k patám (ne na paty - dostatečně hluboký dřep je dosažen tehdy, jestliže se stehna ocitnou rovnoběžně s podložkou), kdy je šlapka celým povrchem na zemi (pata se nezvedá). Nohy na šířku ramen, zdatnější vezmou do rukou nějakou zátěž (činky, flašky s vodou nebo pískem, případně nákup), dolů nádech, mírné zadržení dechu a nahoře výdech. Tenhle cvik má v sobě ještě další pozitivum: dochází i k prokrvení stehenních a lýtkových svalů (nejmasivnější seskupení svalů na těle člověka) a analogicky se potom dá použít tvrzení o spotřebě a kamnech: spalování je při velkých svalech účinnější.
Chyby: zvedání pat od podložek, křivá záda (díky příliš skloněné hlavě, v opačném případě, při přílišném záklonu hlavy, hrozí ztráta rovnováhy), ruky za hlavou (snaží se pomáhat tělu a tahají je za krk), špatné dýchání, kolena by neměla jít přes špičky nohou...

...tak asi tak...

Upravil(a) flink (12. 8. 2015 12:27)

já mám ráda pohyb jakkýkoliv, ale hodně plavu, saunuju a chodím na jogu a pilates. Nejlepší, když je všechno pod jednou střechou )

já už nějakou dobu 2xtýdně plavu a 1x týdně chodím na jogu a je mi skvěle. Ba dokonce jsem si na těchto aktivitách vypěstovala závislost )