zároven existuje dědic ze zákona strýc nebo bratranec
Jestli jsem dobře pochopila, tak onen "strýc nebo bratraneců by dědil až po opatrovníkovi - ovšem s podmínkou péče o společnou domácnost, která je ale pravděpodobně prokazatelná.

Muj  dotaz  zní existuje dědic ze zákona strýc, ptám zda je možné,aby i on dostal podíl z dědictví
po nesvéprávném nebo  vše připadné opatrovni se kterou žije nesvéprávný ve společné  domacnosti a  to více jak  rok.

On sám žít nemůže- negramotný  neumí  číst, psát, neumí  zacházet s penzi nezná jejich hodnoty,ale je také maninupulovatelný okolím, nedokaže posoudit proč si ho opatrovnice k sobě  vzala a zda by mu  nebylo lépe v ustavu. Ale soud přihledl k  jeho volbě.... ustavem ho někdo  hodně postrašil.

slunickajda: na dědictví po nesvéprávné osobě se pohlíží jako na dědictví po jakékoliv osobě, nehraje roli, jestli byl zemřelý svéprávný nebo nesvéprávný. Z Tvého příspěvku č. 3 navíc jakoby vyplývá, že dotyčný vlastně ještě nezemřel, když o něm píšeš v přítomném čase: ...On sám žít nemůže- negramotný  neumí  číst, psát, neumí  zacházet s penzi nezná jejich hodnoty,ale je také maninupulovatelný okolím,... takže Tvůj dotaz chápu jako snahu zjistit, kdo po ještě žijícím postiženém pánovi může nebo nemůže dědit a jestli by se někde v zákonech nenašla nějaká klička, aby po něm mohl dědit kromě opatrovnice i vzdálený příbuzný, který se o toho chudáka v podstatě nikdy osobně nestaral

Asi takhle Ti to řeknu: kdyby si před léty vzal toho postiženého do vlastní péče dotyčný "strýc nebo bratranec", stal by se jeho opatrovníkem a tím i jediným potencionálním dědicem on, měl by zajištěné potencionální dědictví a takové dotazy bys dnes nemusela vznášet. Protože celodenní a náročnou péči o nesvéprávného synovce nebyl "strýc nebo bratranec" ochoten podstoupit, po jeho postiženém příbuzném bude tedy ze zákona dědit ten, kdo se o postiženého až do jeho smrti celodenně a řádně staral, tedy opatrovník. A podle mého názoru jednou spadne to dědictví do klína opatrovníkovi plným právem, protože starat se dlouhodobě o mentálně postiženého jedince je vpravdě úctyhodným počinem, nad kterým smekám

A v podstatě, když se rozhodovalo tenkrát před léty o opatrovnictví k nesvéprávnému, mohl si postiženého pána k sobě stejně dobře vzít jak "strýc nebo bratranec", tak i adoptovaná dcera otcova bratra, oba měli pro opatrovnictví rovné a stejné podmínky - akorát jeden z nich se o postiženého starat chtěl a ten druhý nechtěl. A tomu, co se starat nechtěl je dneska asi zřejmě líto, že po tom chudákovi jednou nebude ani dědit

MMCH mně osobně vyloudilo hodně útrpný úsměv na tváři Tvoje ujišťování, jak: "...nedokaže posoudit proč si ho opatrovnice k sobě  vzala a zda by mu  nebylo lépe v ustavu. Ale soud přihledl k  jeho volbě.... ustavem ho někdo  hodně postrašil. Tak když nedokáže dotyčný posoudit, zda by mu bylo lépe s opatrovnicí, nebo v ústavu, tak je zřejmě naprosto zbytečné ho nějakým ústavem strašit, protože by mu bylo v jeho stavu úplně lhostejné, jestli dožije po celý zbytek života v ústavu, nebo doma s opatrovnicí

Tady se asi někdo snaží na opatrovnici napasovat hodně velkou psí hlavu a obvinit ji ze strašení a manipulace s nesvéprávným, protože zjistil, že mu kýžené dědictví, na které se tak těšil, nenávratně prokluzuje mezi prsty ...

nokturno, někomu asi vadí, že se našel někdo, kdo postiženému pánovi poskytl domov a možnost v něm důstojně dožít, načež se dotyčný opatrovník tím pádem dostal do okruhu osob, které budou jednou po postiženém pánovi dědit a ten někdo utře

Xsaro, každý se tady můžeme svobodně vyjadřovat v takovém rozsahu, v jakém se nám zachce a na právní otázku jsem, myslím, dala dostatečnou právní odpověď ve smyslu: "Co by měl udělat strýc pro to, aby měl nárok po svém nesvéprávném, mentálně postiženém synovci dědit místo opatrovníka - stát se sám opatrovníkem: totiž vzít si synovce k sobě, sdílet s ním společnou domácnost a hlavně o něj celodenně, řádně a samozřejmě doživotně pečovat".

Nezlob se na mě, ale když sem někdo dá dotaz, jak je to vlastně s dědictvím po mentálně postiženém příbuzném, který ještě očividně běhá po světě nediv se tomu, že kromě právních aspektů se tazateli dostane i takových reakcí, které se mu očividně líbit nebudou, ať už se nacházíme na právním či nikoliv

Upravil(a) Kiara (7. 1. 2012 0:45)

Xsara napsal(a):

Mě zase vyluzuje na tváři útrpný úsměv neschopnost některých lidí dát na právní otázku právní odpověď nebo mlčet.

...útrpný úsměv z příspěvků ? Asi, nevíš nic o utrpení a následných úsměvech....

Kiara napsal(a):

Xsaro, každý se tady můžeme svobodně vyjadřovat v takovém rozsahu, v jakém se nám zachce a na právní otázku jsem, myslím, dala dostatečnou právní odpověď ve smyslu: "Co by měl udělat strýc pro to, aby měl nárok po svém nesvéprávném, mentálně postiženém synovci dědit místo opatrovníka - stát se sám opatrovníkem: totiž vzít si synovce k sobě, sdílet s ním společnou domácnost a hlavně o něj celodenně, řádně a samozřejmě doživotně pečovat".

Nezlob se na mě, ale když sem někdo dá dotaz, jak je to vlastně s dědictvím po mentálně postiženém příbuzném, který ještě očividně běhá po světě nediv se tomu, že kromě právních aspektů se tazateli dostane i takových reakcí, které se mu očividně líbit nebudou, ať už se nacházíme na právním či nikoliv

Kiaro, mívala jsem tě za rozumnou a inteligentní osobu. Ale když vidím, co jsi schopná vykonstruovat na základě nekolika řádků a co špíny jsi schopná tady házet a zaštiťovat se při tom svobodou slova, tak jen tiše zírám.
Ale samozřejmě - pokud ti to dělá dobře, pokud máš zapotřebí se takhle realizovat a moderátorům je to fuk, tak nemám co dodat.