nat,
mýlíš se. Nevěra jednoho z partnerů a to sebevíc intenzivní, nemusí být vůbec, a už vůbec ne logicky, koncem manželství.
Naopak, klidně může být i novým začátkem.

To, že ty situaci vidíš "nějak" ( "Mívali jsme dost starostí a nyní když máme klid tak tohle.") vůbec neznemaméná, že tvoje žena ji nemůže vidět "onak".
Pokud budeš vše nahlížet jen ze svého vlastního úhlu pohledu a nepodíváš se na věc i "jejíma očima", tak to nejspíš konec bude.
Pokud zachováš klid, zvládneš svoji ješitnost a pocity zrady, to jest zvládneš sám sebe a porozumíš tomu, co se vlastně s TEBOU samým teď děje, co ti nejvíc vadí ( píšeš, že o rodinu se dál stará), tak zvládneš i celou tuhle situaci.

Najdi si dobrého terapeuta a vše s ním prober. Až pak si promluv se ženou, až zvládneš své vlastní emoce, jinak riskuješ, že tě převálcujou a s tebou i to, co ještě ve vašem manželství funguje.
Hodně štěstí.

nat napsal(a):

Tři dny před vánocemi se mi potvrdilo že je mi manželka již několik měsíců, ale podle všeho i déle,nevěrná a to dost intenzivně.něco jsem tušil protože se mnou nespává.Přitom se ale stará o rodinu.Mívali jsme dost starostí a nyní když máme klid tak tohle.Motají se kolem ní mladší chlapi atd.
Ještě jsem jí nic neřekl a snažím se být v klidu a být na ní hodný.I když vím že je to logicky konec Protože sním jela už i na návštěvu kámošky.Prosil bych někoho nestranného o názor co by dělal v mé situaci.Děkuji.

Prober si sám v sobě, jestli máš na to ji nechat  třeba i odejít nebo jestli jsi schopen ji brát  i po jejím případném  návratu jako  rovnocennou partnerku.   Pokud jsi přesvědčen , že ano- tak máš dvě cesty. jedna je na hlavu a na nervy-  budeš se tvářit, že se nic neděje a  sám sebe tejrat než ji zamilovanost přejde ( pokud vůbec kdy k tomu dojde). Na to opravdu minimum lidí dostatečnou kapacitu nervíků.
Druhá cesta je , že  ji  požádáš o rozhovor a dáš jí dostatečně najevo, že  víš co se děje( bez kraválu,pokud to dáš) a že  má čas jen - plácnu- třeba  dva měsíce( termín nevratný a definitivní) - aby si ujasnila s kým chce být.   A ty dva měsíce bych velmi intenzivně pracovala na svém případném osamostatnění.
Protože pokud odchází zamilovaná ženská , nechává za sebou stejnou spoušť jako mnozí zamilovaní pánové -tetřívci.
Držím Ti pěsti.

Nat, jak píšeš, fungujete jako dobré partnerství.
V čem konkrétně ti "nevěra" manželky vadí? Je to sex? Nebo obava o to, že přijdeš o parťáka?

Zuzi, s nevěrou partera (stejně jako s počasím) se nedá nic dělat.
Nedá se vyřešit. V optimálním případě se dá přežít a pokud má člověk štěstí, tak moc nezmokne.
Záleží na tom, kolik si pořídíš dobrých pomůcek do nepohody a jak je umíš využít.
Já jsem ty příspěvky znovu četla a přijde mi to, že jestli někdo přistrkuje stoličku, tak jen proto, aby se Nat mohl lépe rozhlédnout.

Jessika napsal(a):

Zuzi, s nevěrou partera (stejně jako s počasím) se nedá nic dělat.
Nedá se vyřešit. V optimálním případě se dá přežít a pokud má člověk štěstí, tak moc nezmokne.
Záleží na tom, kolik si pořídíš dobrých pomůcek do nepohody a jak je umíš využít.
Já jsem ty příspěvky znovu četla a přijde mi to, že jestli někdo přistrkuje stoličku, tak jen proto, aby se Nat mohl lépe rozhlédnout.

Jessika- ráda bych tomu věřila....

Každé popostrčení má svůj čas. Pokud  je Nat opravdu takhle těsně  po "zjevení pravdy nemilé"( píše , že tři dny před Vánoci-už to je dosti drsné zjištění) , je buď naštvaný  nebo silně zraněný.  Dloubat hřebíkem v čerstvé ráně je poněkud nelidské. Nemusí na to být připraven a z toho  vychází i DOBRÝ  psycholog ,pokud by  s ním měl začít pracovat.

Pokud je to  silný jedinec vezme i  dloubanec.  Pokud je slabší , nemusí to pobrat.  Alibismus toho, že nikdo není zodpovědný za to jak to někdo druhý vezme ,je pro mě poněkud nepřijatelný.  Jsou to moje slova, která mohou ublížit,proto si je hlídám, než je někam plácnu.
Prostě bych po jeho prvním  příspěvku počkala, pokud bude chtít o sobě něco víc napsat a podle toho bych buď přitvrdila nebo  ho směřovala něžně  k  dočasné  pomoci třeba i antidepresivy.  Nikdo nevíme, jestli jeho  příspěvek byl  jen plácnutím čepicí o stůl  nebo  zoufalým vykřiknutím.   Podle napsaného na mě sice nějak působí, ale můžu se plést- stejně jako jiní...

JA se pridam jenom k tem, kteri rikaj: Nevera (= sukani jinde) po 30-ti letech jinde?
VYKOPNOUT!
Ten, kdo dovolil, aby se TOHLE PROVALILO, je "partnersky" primitiv a buran... a zaslouzi si "kamenovani" z dob minulych...
Ctim velmi dlouholete vztahy, ... ale takovyhle "podraz" ani slovy babinetiho experta na "pikantnosti kralovskeho kalibru" Axiho, jaksi neprokousnu, neschlamstnu, nestravim, a ani kdyz budu (mozna ) v budoucich zivotech prevtelena do archandela xyz, se soucasnym svym "pozemskym" smyslenim, nemuzu takovemu jednani pritakavat...

Hm, napíš aj niečo viac- ako ti je? Ako sa situácia vyvíja a čo uteda robiš?

Nevěrná žena je schopna lecčeho...
... někdy i všeho (ale to nevěrnej chlap taky).
Na natově místě bych se možná zamyslela, co by ji k tomu po 30 letech mohlo vést. Že by to jeho "nyní když máme klid"?

helena napsal(a):

Nevěrná žena je schopna lecčeho...
... někdy i všeho http://fora.babinet.cz/img/smilies/lol.png (ale to nevěrnej chlap taky).
Na natově místě bych se možná zamyslela, co by ji k tomu po 30 letech mohlo vést. Že by to jeho "nyní když máme klid"?

Klid=hrob na blízku.... Bych to viděla  i takhle.  Při upřímném hovoru  to přizná přes 2/3  těch co "narušili klid" stárnoucího manželství.   Strach ze stárnutí, smrti, "už si nic neužiju" a zvlášť s okoukaným partnerem.  Zato teď si budou "užívat" všichni, i ti, co o to ani tak moc nestáli.....   

Ach jo.  Nezávidím.  Ještě že mi   vzplanutí po 30 letech nehrozí...

helena napsal(a):

Zamyslet se nad tím, proč není sexuální život mezi partnery...
Klid=hrob na blízku....
Řekla bych, že to souvisí. S "okoukaným partnerem", zabuchujícími se dveřmi, červenou lucernou na konci vlaku. Někomu to vyhovuje ("konečně mám pokoj"), někdo se snaží na poslední chvíli zoufale urvat, co se ještě dá a někdo další doufá, že vyšší věk nerovná se "už se to pro nás nehodí" - ať už "to" znamená cokoliv.

Asi tak nějak.

Nějak jsem si v této souvislosti uvědomila, že mě vzplanutí po 30 letech hrozí tak maximálně v krematoriu..

zuzi777a napsal(a):

... mě vzplanutí po 30 letech hrozí tak maximálně v krematoriu..

To me pobavilo