14. února : Váení uivatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to poruení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 14. února : Kyjevské smaené fazole. I bez masa se dá připravit skvělý oběd! 14. února : Menopauza mění vzhled eny. Na co vechno má vliv kolísající hladina hormonů |
|
|
Bojí se, Pan...ale blika se íí
Ametyst, jak říká Pan - klidně a do smrti. A myslím, e spousta věcí i vytěsněných zůstane - kdy nezavazej v tom sklepení naeho podvědomí, kdy se tam sluně a spořádaně nechávaj v koutě zanáet prachem - proč ne?
Jakmile se z nich ale stanou kostlivci ve skříni, stejně to tam rachtá a straí tak dlouho, ne je vyndá a hezky po právu pohřbí tam, kam patřej Říkám proto, e s tím mám bohaté a přehojné zkuenosti a e VÍM na sto procent, e kadej kostlivec venku lepí, ne rachtající a zneklidňující potvora tam uvnitř.
I kdyby z toho mělo opadávat shnilý maso....no a co? Takovejch u jsme tu viděli
Není tady
No jak píe Vlková Anebo to můe, jestli to teda je na vyhození, vykopnout směrem ke mně, já straidla sbírám. Zdobím si jimi interieur
Není tady
Ametyst napsal(a):
Myslíte si, e je moné vytěsnit z paměti trauma, které dítě zailo?
Řekněme v předkolním věku.
e by na to prostě úplně zapomnělo.
Máte s tím zkuenost?
Je a deje sa to. Skúsenos priamo nie - teda s vánou traumou, drobné nepríjemnosti nerátam - a sú na tom zaloneé túdie. Niekedy sa z toho potom vyvinie aj vána psychiatrická diagnóza, inokedy to proste zostane ukryté pod nánosom ďalích sračiek navdy.
Není tady
Ametyst - proč se bojí vytáhnout vzpomínky na povrch? Prozkoumat je? Zjistit, jeslti to jsou záitky z dětství nebo nějaký blbý film,který na Tebe zapůsobil v dětství? Smířit se s tím,e to tak prostě bylo. PRoč to tlačit a dělat,e se nic neděje, e si nic nepamatuje?
Nerozumím tomu,jak myslí vytěsnit - znamená zapomenout? Není lepí rozpomenout a udělat si cobyted dospělá jiný náhled na situaci tenkrát.
Vdyt svět vidíme jinak dětskýma a dospělýma očima. Dětskýma očima vidíme ve obrovské , veliké (nejenom hmotné věci), v dospělosti u je to malinké. Třeba i ted, a zjistí, co tě trápí, u se Ti to ted bude zdát jako maličkost.
řekla bych,e si na dobré cestě.
Není tady
Ametyst, třeba to konečně bude ten kostlivec, kvůli kterému má problémy, které tady u dlouho popisuje. Moná jsi ho u konečně nala, moná jsi nala příčinu a bude se s ní moct vypořádat, kdy ji zná a u nebude nést následky.
Ametyst napsal(a):
Vůbec to není zajímavé ani záhadné. Jen pěkně hnusné. A pátrat se mi po tom ani trochu nechce, při představě, e by to byla skutečnost... Mám pocit, e kdy to spí, má to k tomu důvod. No ale jestli se to teď probudilo, třeba se tomu otevření nevyhnu. I kdy vůbec netuím jak to udělat, a upřímně, radi bych to nedělala.
Pořád si myslím,e je to snad jen moje bujná fantazie.
Tak ti vůbec nerozumím. Jednou píe o traumatu,pak,e ti nejde o to zapomenout a z toho vyrozumím,e jde moná o nějaké Déjà vu,pak ale zase napíe,e je to pěkně hnusné...tak jsem z toho jelen. Moná bude pro tebe nejpřijatelnějí samu sebe přesvědčit,e sis vechno jen vymyslela. Jestli má strach z poznání, tak asi nepátrej.
Není tady
majkafa napsal(a):
Ametyst, třeba to konečně bude ten kostlivec, kvůli kterému má problémy, které tady u dlouho popisuje. Moná jsi ho u konečně nala, moná jsi nala příčinu a bude se s ní moct vypořádat, kdy ji zná a u nebude nést následky.
A nebo taky ne a zjitění bude mít pro ni mnohem horí následky....a toho se třeba Ametyst právě bojí.
Není tady
Asi máte pravdu, e je lepí to vytáhnout ven, ale kdyby to bylo tak jasné, a já věděla, e se něco stalo a co přesně, tak to udělám. Takhle jsou to jen útrky a navíc, jestli patří mně, to nevím. A jak to poznat, netuím. Jak to vytáhnout ven, taky nevím.
Není čeho se chytit, trápí mě jen některé noční můry, způsobené setkáním s cizím traumatem.
Abych nepsala pořád tak nejasně, napíu o co jde.
Po přečtení knihy "Spratek" a jedné scény o bezprostředních následcích zneuití dítěte tam, se mi odkudsi začaly vynořovat divné bolestivé a nechutné "vzpomínky". Nejsem si jistá odkud jsou. Moná jen můj strach a fantazie, moná to vůbec nebyla pravda. To je vechno. Moná jsem jen citlivá na cizí bolest a nic se mi nestalo, jen to proívám straně osobně.
Toto kdy řeknu v terapii (a asi stejně řeknu, protoe se tím zabývám, říkám tam ve čím se zabývám), terapeut mě nechá o tom mluvit, asociovat. Ani on nerozlií co je moje fantazie a co se skutečně stalo. To "vím" jen já. Můeme pracovat jen s tím, co vylo ven a co mi to dělá teď. A u je to "pravda", nebo ne. Moná i to bude dobré.
Pandorro,
vím, e mám na vechno své "ale", jen se bojím a nevím jak na to. Mám dojem, e bolesti bylo u dost, ale zdá se, e vdy můe být hůře.
Upravil(a) Ametyst (29. 12. 2011 5:54)
Není tady
Ametyst napsal(a):
Asi máte pravdu, e je lepí to vytáhnout ven, ale kdyby to bylo tak jasné, a já věděla, e se něco stalo a co přesně, tak to udělám. Takhle jsou to jen útrky a navíc, jestli patří mně, to nevím. A jak to poznat, netuím. Jak to vytáhnout ven, taky nevím.
Není čeho se chytit, trápí mě jen některé noční můry, způsobené setkáním s cizím traumatem.
Abych nepsala pořád tak nejasně, napíu o co jde.
Po přečtení knihy "Spratek" a jedné scény o bezprostředních následcích zneuití dítěte tam, se mi odkudsi začaly vynořovat divné bolestivé a nechutné "vzpomínky". Nejsem si jistá odkud jsou. Moná jen můj strach a fantazie, moná to vůbec nebyla pravda. To je vechno. Moná jsem jen citlivá na cizí bolest a nic se mi nestalo, jen to proívám straně osobně.
Toto kdy řeknu v terapii (a asi stejně řeknu, protoe se tím zabývám, říkám tam ve čím se zabývám), terapeut mě nechá o tom mluvit, asociovat. Ani on nerozlií co je moje fantazie a co se skutečně stalo. To "vím" jen já. Můeme pracovat jen s tím, co vylo ven a co mi to dělá teď. A u je to "pravda", nebo ne. Moná i to bude dobré.
Pandorro,
vím, e mám na vechno své "ale", jen se bojím a nevím jak na to. Mám dojem, e bolesti bylo u dost, ale zdá se, e vdy můe být hůře.
já myslím, e vůbec není důleité , jestii se ti to stalo nebo jsi sis to "přivlastnila". Důleité je to, e tě to oslovuje. Proto je jistě důvod, proč se tím zabývat.
Není tady
Nech sa to berie odkiažkožvek, momentálne to trápi TEBA - a to má určite svoj význam a má cenu dopátra sa, prečo to tak je, a rozplies to. Mylsím, e najhoria je táto nejasná neistota, strach a asi aj boles - akákožvek istota je lepia, lebo sa je čoho chyti a s čím pracova.
Není tady
Jj, asi máte pravdu. Je fuk, jestli se to stalo nebo ne, důleité je, e to téma mě oslovuje...a ádá si pozornost.
Není tady
Ametyst napsal(a):
Pandorro,
vím, e mám na vechno své "ale", jen se bojím a nevím jak na to. Mám dojem, e bolesti bylo u dost, ale zdá se, e vdy můe být hůře.
e se bojí, to je přirozené. Nicméně podle mne u není přirozené, e před svým strachem, i kdy jsi v terapii, stále utíká a snaí se vyhnout bolestným okamikům. Tohle je nermální na ZAČÁTKU terapie, kdy neví, do čeho jde a nezná svého terapeuta, nedůvěřuje mu.
Rozkrývání starých traumat NEmusí být vdy bolestivé, pokud si uvědomí, e se dívá do MINULOSTI, kterou u NEMUSÍ ít a právě proto se do ní vrací. Abys rozpustila staré strachy a nevláčela je pořád s sebou.
Moje zkuenost, a to i moje OSOBNÍ zkuenost, je taková, e čím víc na tom pracuji, tím MÉNĚ a hlavně KRATÍ dobu to bolí.
Prostě jaký si to udělá, takový to má. Pokud chce trpět, bude trpět. Pokud do toho půjde s tím, e a to udělá, výrazně se ti uleví, tak se ti uleví
Není tady
Já mám pocit, e strach člověk nikdy úplně neztratí. K něčemu nám přece slouí, jinak by tu nebyl. Samozřejmě e ho nakonec překonám a půjdu do toho. jen musím mít kolem toho vdycky plno keců.
Terapeutovi plně důvěřuji, máme hezký vztah, tam problém není. Jen prostě ten strach na začátku vdycky je a bude. U mě je to docela normální, tedy. Pro mě by bylo nenormální a trochu i naivní, kdybych se s nadením vrhala do temnot své due.
Asi potřebuji předtím chvíliu přelapávat a ujistit se, e dělám dobře. Hold mám k dokonalosti jetě daleko.
Není tady
To není o dokonalosti, to je o tom, e ty to tak prostě má.
Pokud to o sobe ví a umí s tím pracovat, není to nic proti ničemu.
Jen si dej pozor, bys tak zbytečně nestresovala svoje okolí...
e trochu toho strachu v ivotě potřebujeme, tak o tom ádná. Pokud je pro nás naím NÁSTROJEM a není naím PÁNEM, pak je to OK
Není tady
Ametyst napsal(a):
Mně se vybavuje něco, co jsem snad zapomněla, a nevím, jestli tomu mám věřit, nebo je to výplod mé fantazie a představivosti.
Nechce se mi věřit, e by to tak dlouho spalo (přes 30let), a začalo to lézt ven a teď. I kdy jisté známky byly i předtím, nedaly se s tím jednoznačně spojovat, resp. ani by mě to nenapadlo.
Ahoj Ametyst, mám s tím osobní zkuenost. Událost se stala v mých cca 3-4 letech. Asi od 16 jsem začala mít divné pocity, postupné vybavování "čehosi", velký zmatek. A v 18 jsem to byla schopná formulovat, ale kdyby mi okolí nepotvrdilo, e se to fakt stalo, dosud bych si nebyla jistá. Spí bych si myslela, e to byl výplod snu nebo fantazie, sama bych si to nevěřila.
Není tady
Ametyst napsal(a):
Jessika napsal(a):
Pokud má na mysli problém se sexuálním zenuíváním, tak bych doporučila cokoliv , co ti ten záitek vytáhne a nechá ránu zahojit. Takové věci by se neměly nechat zhnisat...
Metod a terapii je spousta.V terapii já jsem, mohla bych to otevřít, ale nemám vlastně materiál. Co vlastně bych terapeutovi měla říct. e se mi "vybavují" nějaké detaily? e trpím nějakým denním sněním? e mám pocit, e se mi teď vybavují věci z dětství? Asi by se divil, e jsem si na to vzpomněla a teď, kdy mi to připomněla jiná záleitost.
Ví, jde mi vlstně o to, e je tu jetě monost, e jsem ten příběh třeba jen někde slyela nebo četla a nevědomě si ho vzala za svůj, ztotonila se s ním. To se stává. Znám moc takových případů. Větinouo nic nejde. Já mezi tím nedokáu rozliit.
Jestli je to moje vzpomínka, nebo implantovaná třeba z TV...
Ale to ví, e nedivil! Řekla bych mu vechno, včetně těch pochyb, jestli se mi to jen nezdá. Za sebe ti radím - ven s tím. Hlásí se to o pozornost = zaslouí to pozornost. Třeba je to klíč k tvým problémům. Třeba aspoň kousek klíče. (Můj záitek měl charakter sex. zneuití v nejblií rodině, kdybych to nedostala ven, nemohla bych dál ít.)
Není tady
Koniklec, a to ako, e sa ti to potvrdilo? Akoe v rodine o tom vedeli a vetci sa tvárili, e OK, e nič nestalo????
Není tady
Seli - řekla jsem to mámě, ta se zeptala dotyčného a ten to přiznal.
Ké by se mi to vybavilo později, abych to mohla řeit s nějakým terapeutem a bez konfrontace s rodinou.
Upravil(a) koniklec (29. 12. 2011 22:56)
Není tady
Kristepane... no to je teda situácia...
Není tady
Dost blbá.
Upravil(a) koniklec (30. 12. 2011 0:58)
Není tady
.
Upravil(a) koniklec (30. 12. 2011 0:57)
Není tady
.
Upravil(a) koniklec (30. 12. 2011 0:58)
Není tady
Omlouvám se za ten binec, kousl se mi net a je to tu 4x.
Upravil(a) koniklec (30. 12. 2011 0:59)
Není tady
Já myslím, Ametyst, e a má vytěsnění proitého nebo přečteného, něco tam je, okolo čeho krouí a co tě tíí. A asi u přichází čas do toho dloubnout ...... Tomu svému terapeutovi to řekni normálně, jakkoli. Myslím, e na to čeká .
Není tady
koniklec napsal(a):
Seli - řekla jsem to mámě, ta se zeptala dotyčného a ten to přiznal.
Ké by se mi to vybavilo později, abych to mohla řeit s nějakým terapeutem a bez konfrontace s rodinou.
Jsi nesmírně statečná. A teď u to řeí s terapeutem?
Není tady