Ani nevím, proč jsem se na tento film přihlásila. Již název napovídal, že nepůjde o žádnou předvánoční limonádu. Vzpomínám na letmý pohled na knihu stejného názvu někde v knihkupectví. Utíkala jsem pryč. Jak někdo může nenávidět ženy? A navíc o tom psát? Tvář se mi křiví nesouhlasem. Vlastně jak vůbec někdo může nenávidět někoho jiného? Teď asi zním jako malé nevinné dítko bez zkušeností, ale jim navzdory, se ptám stále stejně. Nesnáším tato věčně omílaná dospělácká témata.

Zpět k avizovanému snímku. Titul "Muži, kteří nenávidí ženy" si mě něčím přitáhnul a takřka bezmyšlenkovitě jsem se na projekci přihlásila. V inkriminovaný den jsem zaspala. Měla jsem z toho divný pocit,  cítila jsem vnitřní nejistotu ohledně svého rozhodnutí. Zvítězil smysl pro povinnost a splnění daného slova. Počítají s Tebou, neřeš to, prostě tam musíš jít, důrazně mě upozornil můj vnitřní hlas. S ním se člověk nedohaduje, tudíž jsem se bleskurychle dala dohromady a s prázdným žaludkem jsem vyrazila za "Muži, kteří nenávidí ženy". Cestou jsem byla ve zvláštním napětí.

Kino narvané k prasknutí, každý z přizvaných obdržel knihu stejného názvu. Sedám si vedle staršího muže, který si rád povídá. Je evidentní, že z titulu také neskáče radostí. Naše společenské tlachání přerušil začátek snímku, očekávaného s velkým napětím.

Totální smršť. Už jenom začátek thrilleru mě doslova přikoval do sedačky kina. Fascinující hudba, která nikomu nedovolí aby odešel. Kamera, střih...Nikdo nemá šanci, všichni konsternovaně zírají a čekají, co dalšího filmové plátno přinese.

Více o filmu zde: http://www.babinet.cz/clanek-9391-filmo … -zeny.html