Vachu napsal(a):

Snad už se lidi přestanou týrat smutněním po Václavu Havlovi ... a konečně si dopřejí radost vánoc...
Krásné a požehnané vánoce vám všem!

Nechci mluvit za Vachu, ale asi to chápu...
Naši oba kluci (25 a 34) včera říkali "já jsem měl Havla moc rád, ale po tomhle týdnu ho už nemůžu..."
To jen asi my "starší" chápeme, že média prostě musí mlátit slámu, dokud je sebemenší naděje, že vypadne zrno.
Pane Havle, tak nám to odpusťte a vy mladý - mějte trochu trpělivost.
Ono to šílení pomine a zvítězí pravda a láska
Hezké Vánoce všem, Jess.

Upravil(a) Jessika (25. 12. 2011 8:05)

Slova Václava Havla v roce 1989       (slova člověka s vysokým morálním kreditem, který pravdu vždy kladl na jedno z prvních míst důležitosti)

»Komunisté vás budou strašit nezaměstnaností, není to pravda, ničeho se nebojte. Dvacet let tvrdila oficiální propaganda, že jsem nepřítelem socialismu, že chci v naší zemi obnovit kapitalismus, že jsem ve službách imperialismu, od něhož přijímám tučné výslužky, že chci být majitelem různých podniků… Byly to všechno lži, jak se záhy přesvědčíte, protože tu brzy začnou vycházet knihy, z nichž bude zřejmé, kdo jsem a co si myslím. Slibuji vám, že funkci prezidenta vezmu na jedno funkční období, ale pak bych se chtěl věnovat práci dramatika. Také vám slibuji na svou čest, pokud se za mého volebního období nezlepší životní úroveň v ČSFR, sám odstoupím z funkce.

Posuďte sami zda tento jeho projev něco taky nedokazuje.

Daphné napsal(a):

Inspirovalo mě k zamyšlení, proč dáváš stejný příspěvek na jiná vlákna. Tenhle už jsi dal na pavlač, přece, dokonce dvakrát, vzpomeň si.....co dělá problém tobě?

Jiřík se naučil novou funkci ... CTRL+C / CRTL+V

Tohle letos vyhrálo World press foto.....připadá mi to vysoce symbolický, zvláště, když já vnímám ženu jako srdce a muže jako rozum - to do páru.

PPavlaa napsal(a):

hezký ..

a mě to přijde hodně depresivní

Depresivní, Aprill? To mně zaujalo - tušíš proč?
Mně to přišlo trochu strašidelný a současně dojemný. Ona vypadá jako Smrť a on jako někdo, kdo se rád uchyluje do její náruče.....

Ona má burku a muslim , který normálně ženou pohrdá a neuznává ji jako rovnocennou ,se s důvěrou uchyluje do její náruče a nechává rozhodování na ni
Žena? Podle mě spíš matka... mater dolorosa... a její náruč, do který se (téměř) všichni toužíme vrátit, když je nám nejhůř.

Jo, taky se to myslím jmenuje Pieta
To taky... ale já tam vidím rozdíl. Tahle Pieta

už je smířená s tím, co se stalo. Kdežto ta černá, i když jí není vidět do obličeje, mluví gestem i tělem... a konejší, utišuje - "pššš, synku, bude líp".

Ten snímek má své jméno. Prosím, kdo jsem dal tu fotku, můžeš sem dát i název?
Dík.

Aha, už to mám, je to fotka

Vítěz World Press Photo už byl vyhlášen! Hlavní cenu prestižní soutěže vyhrál snímek z nepokojů v Jemenu, jehož autorem je španělský novinář Samuel Aranda pracující pro americký list The New York Times.

Na vítězné fotografii z loňského října žena zahalená do černého roucha, s nímž kontrastují bílé chirurgické rukavice na jejích rukou, drží v náručí zraněného příbuzného před provizorní nemocnicí zřízenou v mešitě v jemenském hlavním městě Saná.


Když tady čtu ty domněnky k té fotce... Mi nedalo.

Upravil(a) majkafa (13. 2. 2012 13:56)

lupina montana napsal(a):

Depresivní, Aprill? To mně zaujalo - tušíš proč?
Mně to přišlo trochu strašidelný a současně dojemný. Ona vypadá jako Smrť a on jako někdo, kdo se rád uchyluje do její náruče.....

Hm. zraněný muslim - no, nějak mi přijdou podivné tyto dedukce. Nemám ráda dohady, když je jasné, jaká je to fotka a ty to lupi, víš, když jsi ji sem dala.

2x

Upravil(a) helena (13. 2. 2012 14:22)

majkafa napsal(a):

lupina montana napsal(a):

To máš pravdu - akorát, že ten Michelangelo mi přijde, že to není matka mrtvýho,ale jeho žena. Což ovšem na pietnosti asi nic nemění.....

To je přeciž Panna Marie a Ježíš.

Správně
Michelangelo je ovšem vysochal tedy tyhlety konkrétně, abych předešla upřesňování.
A jaký domněnky, jaký dedukce? MAjko, tohle je umění. To má nějak citově zasáhnout diváka, a o tom zasažení, o tom byla řeč.
KAŽDÝ normální autor ví, že v každém jednom diváku (posluchači) může jeho dílo vyvolat vlastní aociace, emoce, vzpomínky......pan Aranda zajisté taky, nemusíš mu tady dělat advocata diaboli.
Ale - nemáš ráda dohady (nad uměním), řekals nám to - dobrý.
Nepočítáš doufám s tím, že by se někdo kvůlivá tomu chyt za nos a propříště se raději nezabýval svými pocity nad uměleckým dílem, že ne?
(Jo, koukám, že trochu parafrázuju Helenu )

lupina montana napsal(a):

Depresivní, Aprill? To mně zaujalo - tušíš proč?
Mně to přišlo trochu strašidelný a současně dojemný. Ona vypadá jako Smrť a on jako někdo, kdo se rád uchyluje do její náruče.....

vadí mi ty její špinavé rukavice, brrrrrrrr
a vidím jak mu láme vaz, křup