Budou ti chybet, kdyz se s nima "rozejdes"?
Rikas, ze pritel te podporuje a chape...
Na druhe strane - "rozchod" zrejme to, co ti vadi nejvic = pomluvy a jejich "radost z tveho nestesti" neukonci, to si snad uvedomujes...

Maniko, já dost dobře nerozumím Tvé větě: "Bohužel kvůli své flegmatické povaze jsem dlouhou dobu absolutně neřešila přítelovu rodinu.... U společenství pokrevně spřízněných osob, kde fungují několik desetiletí zaběhnutá pravidla a specifické mezilidské vztahy toho - bohužel - moc k řešení není. Buďto přistoupíš na jejich pravidla a oni Tě "vezmou mezi sebe", nebo na jejich pravidla nepřistoupíš a zůstaneš "mimo rodinu" Což si myslím, že v Tvém případě není žádná škoda, protože do rodiny, kde panují pletichy, závist a pomluvy by se neměl chtít dostat člověk, který na tohle nemá povahu

Je dobře, že jsi v té rodině našla přítelovu sestru, která je jiná, nežli ti ostatní a dokázala Ti v těžkých chvílích podat pomocnou ruku. Zbytkem se nezabývej, stejně je nepředěláš a pokud to cítíš tak, že pro Tebe bude lepší, abys s nimi přerušila veškeré styky, tak to udělej - na to máš plné právo. Osobně si myslím, že jsi v té rodině natolik dlouho, že by nikoho nezabilo, kdyby Ti projevil v těžkých chvílích upřímnou účast a to, že nikdo patřičně nereagoval, považuji jednak za hrubost a neomalenost, druhak ti tím rodina dala najevo, že Tě nepokládá za svoji součást, že do jejich rodiny nepatříš a proto není důvod se s Tebou zabývat, protože jsi pro ně "cizí".

Tak se k nim chovej taky jako k cizím a budeš mít pokoj !!!

Maniko, to je mi líto ... ale příbuzné si bohužel člověk nevybírá Buď ráda, že je alespoň přítelova sestra na Tebe hodná a na ten zbytek rodiny se vykašli. Nepátrej po tom, proč jsou a jací jsou, protože dospělé lidi bohužel nepředěláš.

Já vím, že Tě to mrzí, ale ne vždycky se bohužel v životě setkáš s lidmi, kteří se k Tobě budou chovat slušně a budou Tě mít rádi. O to víc zamrzí, když je to rodina Tvého životního partnera a ještě horší je, když se "krása" jejich charakteru projeví v krizové, vypjaté situaci Všechno zlé je ale pro něco dobré - alespoň víš, že od nich do budoucna nemůžeš nic pozitivního očekávat a podle toho se můžeš zařídit.

Já bych se v budoucnu omezila pouze na stručný a zdvořilý pozdrav, když bych je potkala a víc nic, přerušila bych s nimi veškeré styky Není Tvojí povinností se s nimi stýkat a když se k Tobě neuměli zachovat v těžké situaci alespoň trochu lidsky, je Tvůj postoj zcela pochopitelný

xx

Upravil(a) Manika (4. 12. 2011 9:23)

kdybych nebyla tak hloupá a řešila povahy těch lidí už dřív, tak by mně teď svým hulvátstvím tolik neublížili, mohla jsem to čekat
Neříkej, že za osm let jsi je nepoznala. Že se celou tu dobu přetvařovali, aby se jako "hulváti" mohli projevit až teď.

když se stane neštěstí tak do člověka který je nešťastný ještě kopat... vadí mně, že mají z mého neštěstí potěšení
Vždyť na druhou stranu říkáš - "že se na mě za celou dobu nikdo ani nezeptal, před ním se schválně tomuto tématu vyhýbají, prostě žádný zájem" - kde je jaké kopání, kde vidíš potěšení? Oni ti něco takového řekli do očí? Pamatuj, že všechno ostatní, co se k tobě donese, jsou pouze zprostředkované informace, které jsou vždycky poznamenány pohldedem toho, kdo ti je donáší.

i ona ve mě má oporu a tak to má přeci v rodině být
Ne - tak si TY myslíš, že je to správně. Jiné rodiny to můžou mít úplně jinak.

xx

Upravil(a) Manika (4. 12. 2011 9:24)

Na přání autorky vlákno uzavírám.