Oznámení

19. dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

19. dubna : Obyčejný citrón a jeho netradiční využití beze zbytku. V kuchyni i v domácnosti je skvělý pomocník!

19. dubna : Rodičovství podle zvěrokruhu: Štíři jsou přísní, Panny umí ustoupit.

#76 29. 11. 2011 12:38

PetrHl
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 1. 12. 2006
Příspěvky: 3175

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Taky si myslim že v 10 letech by si holka už měla oblečení do školy vybírat sama, měla by už mít svůj vkus, maximálně jí zkontrolovat jestli je oblečená vhodně v zhledem k ročnímu období.

Dost možná malá o tatínka nyní tak trochu bojuje když on má v domácnosti 15letou dceru přítelky

Upravil(a) PetrHl (29. 11. 2011 12:41)

Není tady

 

#77 29. 11. 2011 12:55

javena
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 8. 2008
Příspěvky: 4274

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

No já to s tím oblečením pochopila tak, že když si to nepřipraví večer, tak ráno prudí, protože je rozespalá... a nic nechce, tohle triko je hrozný, tohle divný a tohle už vůbec... to jí škrtí u krku... wink To se nedivím, že chce kerin, aby měla věci nachystané, protože to je jen kousek k tomu, aby se člověk zhádal už ráno. wink A to ani nemusí člověk určovat, co si maj vzít. My máme komodu plnou nenositelnejch hadrů, když nemá kočička náladu. tongue
Já jsem ráno už v rachotě, čili dobrý. Když mám dovču a jsem u toho.... no zlatá rachota. big_smile
Původně jsem to pochopila, že si musí věci připravit hned, jak přijde ze školy. To se mi zdálo přehnané, večer to chápu. Pokud jsou ráno spolu.
Moje holka tahá nejoblíbenější džíny... už jí čuměj kotníky, ale ty nový jsou děsný )nevim, proč jsem tuto informaci neslyšela už v obchodě při koupi wink)... tak to mi stačí i odpoledne jí vidět a jdou na mě mrákoty. Jako chápu, že ty nový nemaj tak oužasnou díru na stehně... ale si vždycky vzpomenu na Holubovou - nemusí každej vědět, jak na tom jsme... lol
A rada ohledně táty - každej jsme nějakej a táta to má holt tak, že tě má strašně rád, ale věnuje se ti, jen když má čas. Neuděláme s tím nic, musíme to tak brát, i když nás to může mrzet. Kdyby byl s námi - a když byl - fungovalo to stejně.
A co se týká tatínkovi přítelkyně... na tohle téma bych mohla napsat knihu. big_smile Nejlíp vaří... tohle ví... tahle bylinka je na kašel - věděla jsi to?, takhle to dělá teta... teta umí... Kdybych si to měla brát. wink Ale víš co, už jen to, že tohle doma řeknou je pro mě indikátor toho, že mám k tomu dobrej přístup. Kamarádky syn nikdy doma neříkal, co u táty a tety... děti toho spoustu vycítí. Ale na druhou stranu zas nevím, jestli u táty a tety nebásněj o tom, jak jsme jeli na výlet, jak jsem byla s nima pouštět draka... jak jsme budovali v děckým pokojíku... jak jsem šikovná... to by mě mrzelo, kdyby si někde - a je fuk na který straně - musely dávat pozor na pusu.
Já tenkrát a pak i několikrát musela dětem vysvětlit, že máme s tátou jiný přístup k životu a proto nemůžeme být spolu. A když jsou u něj, a si to užijou na plný kule. Je mi fuk, že tam nemají povinnosti. Doma i s těma povinostma máme bez táty pohodu a u něj jí maj taky. Dohromady to nešlo, takže jsme na tý situaci vlastně všichni vydělali. A to je hlavní. smile

Není tady

 

#78 29. 11. 2011 12:59

Arcanum
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Na druhem brehu a tady
Registrovaný: 24. 5. 2011
Příspěvky: 3279

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Ja osobne jsem to pochopila tak, ze si dcerka prave veci ma-musi podle maminky pripravovat sama vecer (protoze rano s tim ma problem) a ne ze ji je Kerrin pripravuje.
Mozna ze se ji v tom pripravovani Kerrin vrta az rano a nebo tehdy kdyz holka nema veci nachystany od vecera a rano nevi co na sebe hodit. big_smile
To jsou nam to zapletky. big_smile


  Kde sidli strach ,tam neni misto pro soucit,
protoze strach je postaveny na nelasce a odporu.
Nemame strach kdyz nekoho a neco milujeme,
mame strach pouze kdyz nemilujeme.   

Není tady

 

#79 29. 11. 2011 13:04

Jessika
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 30. 10. 2007
Příspěvky: 4571

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Kerrin, myslím, že je třeba mluvit, mluvit, mluvit. A lísat se.
Třeba i pro sebe, budeš před holkou za tichého blázna (teda spíš hlasitého), ale povídej si… a když nechceš mluvit jen tak, mluv na vašeho pejska.
A veselým přístupem taky nic nezkazíš - hele , třeba holčina přijde ze školy, mrskne taškou do předsíně, zapráskne za sebou dveře svého pokojíku a ticho… Ty tam za chvilku nakoukneš a vidíš nafučenej kyselej ksichtík, řekneš "Co se stalo?" A nafučnej ksichtík utrousí "Ale nic…“
A ty: "Jak nic, proč se tak tváříš?" A ksichtík "Já se netvářím… „ A ty "Tak když se nic nestalo, tak si jdi napsat úkoly“… v tu ránu uvidíš nafučenej ksichtík na n-tou smile
Lepší reakce je " a jejda, jsme zase načuřený, podívej se pejsku náš, jak to má ta holka se mnou těžký, no nic, my jí uděláme něco dobrého k papů a pak spolu napíšeme úkoly, ty to určitě zvládneš líp než já, to víš, já stará máma nablblá… Ale tuto řeč musíš směřovat na psa, nikoli na dceru. Taky je dobrý kanárek nebo morče…
A pak, nezapomeň jí objímat a líbat. Takové mámino přitulení nevynahradí sebemladší, sebekrásnější a sebenovější tátova přítelkyně nikdy!

Upravil(a) Jessika (29. 11. 2011 13:05)


Člověk je moudrý, ale lidstvo je hloupé...

Není tady

 

#80 29. 11. 2011 13:57

Kerrin
♥♥♥♥---
Registrovaný: 17. 12. 2007
Příspěvky: 436

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

helena napsal(a):


Možná bys jí to "neměla ráda" mohla zkusit vysvětlit právě na takově laxnosti - žes ho ráda měla, stejně jako ho má ráda dcerka, ale on měl pořád míň času a jiný zájmy... třeba by to takhle aspoň trochu pochopila.
[b]Někdo psal proč má mít nachystané oblečení večer? ....protože ráno s tím má problém a dlouho jí to trvá.Pak jsou vzteky, že toto nechce na sebe a tohle. proto musím trvat na tom, aby si věci nachystala sama večer.

Že se na to nevykašleš... no fakt. Co znamená "toto nechce na sebe"? Že jí určuješ a vybírᚠoblečení na zejtra? Co kdybys jí nechala volnou ruku, aby nebyla přesvědčená (jak už to tak puberáci dovedou), že jí kecᚠúplně do všeho?

Vše jsem vysvětlila, pak mi sama řekla , že to ví, že si vzpomíná , jak pořád tatka někam musel jet, jednou tam a pak zase tam. Oblečení si vybírá sama, jen opravdu ráno v tom má  pak chaos a najednou si uvědomí, že tohle na sebe nechce a chce něco jiného a nebo chce jít jen tak na lehko (třeba když ,mrzne). S tím oblečením, nechala jsem jít a odpoledne mrzla, takže ví sama jaké to je.

Jessika: to je pravda, tomuto typu hovoru se vyhýbám, protože vím, že je hned nabubřelá, pokud bych talto začala rozhovor, když přijde ze školy

Není tady

 

#81 29. 11. 2011 13:58

javena
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 8. 2008
Příspěvky: 4274

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Jessiko, u mý holky platí jediný - nechat vybublat a pak dát najevo, že i když to má teď hormonově těžký, tak ji stejně miluju. wink Dokud má hubu nataženou... je fuk co dělám. Vždycky je to blbě. Protože v tu chvíli jsem blbá - a mluvim na psa, sousedku nebo do kastrolu... ona podvědomě ví, že se chová jako pako... ale nemůže s tím dělat nic. To je jako těhu, šestinedělí nebo přechod... tak to beru. Ale dá to zabrat...
No, to je za mě... já měla stejnou pubertu. wink Přešlo to mě, přejde to i jí... A nemá to jen směrem ke mě... nějak to z ní tryská a je kde je... čili je otázkou, kdy se projeví i u tatínka. Tam se zatím drží, to je fakt. smile

Není tady

 

#82 29. 11. 2011 14:01

Kerrin
♥♥♥♥---
Registrovaný: 17. 12. 2007
Příspěvky: 436

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

No já to s tím oblečením pochopila tak, že když si to nepřipraví večer, tak ráno prudí, protože je rozespalá... a nic nechce, tohle triko je hrozný, tohle divný a tohle už vůbec... to jí škrtí u krku...  To se nedivím, že chce kerin, aby měla věci nachystané, protože to je jen kousek k tomu, aby se člověk zhádal už ráno.

Jak to napsala Javena, takhle jsem to myslela.

Není tady

 

#83 29. 11. 2011 16:13

PavlaH
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: MB
Registrovaný: 9. 4. 2006
Příspěvky: 5296

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Kerrin, ty se bráníš myšlence, že je potřeba k ní přistupovat jako k menšímu dítěti?  Ale ve svém popisu řešení to přece děláš?! Výpomoc s paní učitelkou a úkoly v tvé přítomnosti, to je přesně ono. Takhle je to myšleno. A je dobře, že to funguje. Přijde ti myšlenkově starší? A je taková a nebo bys ji takovou ráda měla? Nenavážím se do tebe, jen přemýšlím.
Na druhou stranu tvoje chystání oblečka na druhý den chápu. Ty tanečky u holek bývají sem tam děsivé  smile a mít rituál chystání oblečení večer není vůbec nic špatného.

ALe jak už tady padlo, je třeba, abys osvětlila dceři svůj vztah k BM. ta holka v tom má hokej. Tátu vidí v pohodě, ty jsi možná (?) utahanější. Je třeba aby věděla, že s ním prostě nemůžeš žít, ale že ona ho jako tátu neztrácí. Může mít ten pocit. MOžná se ptá, proč to všecko je. A trocha chování a tulení - děti chováme abychom vychovali wink že. Vzpomínám si že i v šestnácti jsem se ráda přitulila, když mě máma nechala a já zrovna nebojovala proti celýmu světu včetně nemožných rodičů. Budu ti držet palce. Je vidět, že ti na tvých vztazích záleží a přemýšlíš o nich.


Život je nejkrásnější odpověď na všechny otázky.

Není tady

 

#84 29. 11. 2011 20:36

Kerrin
♥♥♥♥---
Registrovaný: 17. 12. 2007
Příspěvky: 436

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Ahojky,
Pavla: přijde mi myšlenkově straší, ale rozhodně nechci, aby přicházela o dětství.Je to ještě dítě.
Co se týče vztahu s BM tak jsem to osvětlovala několikrát, sama mi řekla, že to ví, chápe. Někdy pak v tom amoku vykřikla, že jistě jsem ho něměla ráda...
Je to složité, snad se tím správně spolu prohrabeme a dojdeme k pěkným vztahům, ztratit ji nechci.
Každá rada, názor co sem přispíváte, jsem za to ráda.Jistě si z toho beru vždy něco.Každý má jiné zkušenosti.
Díky

Není tady

 

#85 30. 11. 2011 7:06

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

S tím oblečením, nechala jsem jít a odpoledne mrzla
A dobře´s udělala http://fora.babinet.cz/img/smilies/smile.png
Vždycky je lepší, když dítko dojde k názoru "jsem blbá, měla jsem si vzít svetr" (i když ho samozřejmě nahlas nevysloví http://fora.babinet.cz/img/smilies/wink.png), než aby si stěžovala kámoškám, jak je ta matka nemožná, když jí zatrhla to nový letní triko v prosinci...
Někdy pak v tom amoku vykřikla, že jistě jsem ho něměla ráda...
To je něco jako obrana... proti tomu, že táta - ten báječnej, skvělej táta - už s ní není doma. Když je tak skvělej, přece by svoji holčičku jen tak nevopustil... za tím něco musí bejt... A ty jsi nejblíž jako "vhodnej důvod".


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#86 30. 11. 2011 7:59

Kerrin
♥♥♥♥---
Registrovaný: 17. 12. 2007
Příspěvky: 436

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Ano Kelčo, pak když ,mrzla, tak neřekla ani slovo, že je blbá, jen byla hodně nabubřelá, že jí byla kosa

Není tady

 

#87 15. 5. 2012 23:39

Kerrin
♥♥♥♥---
Registrovaný: 17. 12. 2007
Příspěvky: 436

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Zdravím všechny,

tak jsem tady zase....situace....nic moc, ji ak bych sem nepsala, ale zase čím více rad, náúpadů,tak se z toho dá těžit.

Byla jsem s dcerou nejprve v pedagogicko-psycholog. poradně (unor). Závěr byl v tom, že dcera těžce nese odchod svého táty od rodiny a i současně jeho novou rodinu (kde je ještě 14 dcera přítelkyne)a vybíjí si zlost na mě.Nejednotná výchova (což vím, ale je mi to asi k ničemu, když se ex manžel k tomu nestaví s vážným přístupem).
Dále jsme byli i u dětského psychiatra a bylo to jen potvrzeno a dohoda na další kontrole.Máme sjednanou terapii u klinického psychologa na doporučení PPP to ale čekáme až do června.
Problém mám ten, že jsem neštastná z chování mé dcerky ke mě, že je oštěklá, na vše má svou odpověd,at se zeptám na cokoliv.... v zápalu vzteku dokáže říct cokoliv a slova si nevybírá....nejhorší je, že nevidím radost ze života sama i řekne, že má "hnusnej život", že má nejraději tátu, tátu. Pak když je jakoby po boji, tak řekne, že mi to řekla jen ze vzteku, že to tak nemyslela.
Navíc se i občas poškozuje...(zase jen když je v tom svém vzteku)...škrábání do obličeje, mlátá hlavou do zdi, kouše polštář.

třeba poslední scena vznikla tak, že bylo před pul 10 , čas kdy chodí spát.... řekla jsem jí, že pujdeme spat a malá, že si chce něco dočíst, chvilku jsem jí nechala,ale zase, tak má reakce byla, že jsem se tedy sebrala sama a šla jsem do ložnice k sobě, ale v tom byl strašný výbuch, že jsem hrozná, kam jdu no a dál ani nemluvě.Nechtěla jsem zase dělat obecenstvo, ale dcera se nedala a rozpoutala hádku, začala za mnou chodit a předemnou se vztekat (zbytečně), ale je k nezastavení.prostě toto není normální, hledám stále co je kde špatně,už jsem v koncích.
Pedagogicko psychol poradna moc nepomohla. Jednak neměli čas, at tam chodíme na konzultace, tak jsme se musely objednat ke klinickému psychologovi , ale jak jsem psala tak čekat ještě měsíc.
Ex manžel se ptal dcery proč to dělá, sama přiznala, že ho nemá doma a že kdyby tady byl, nedělala by to. Jenže nejsme ani první ani poslední, to ví, ale jak dál?
Když nereaguji.....špatně, když to rozeberem a bavíme se o tom, tak dcera chápe, uzná, ale pak změna žádná.Prostě na sebemenší podnět reaguje nepřiměřeně, podrážděne, vztekle......je mi ze všeho strašně smutno.
Kdysi pro mne bylo těžké se vyrovnat s rozchodem, ale jak ta malá , jak jí mám pomoci, aby pochopila situaci.....nevím jak dál...

pozn...ex manžel mi ted začne říkat,že se s dcerou  ńebaví, že jsem to měla řešit dávno, že to mám dělat asi jinak....sám nikdy neviděl to co se děje, on je sám v pohodě, klídek...jen se stavit, pujčit, vrátit.¨Děkuji za rady a tipy, píšu tak na přeskáčku, ale snad se v tom vyznáte.

Není tady

 

#88 15. 5. 2012 23:42

Kerrin
♥♥♥♥---
Registrovaný: 17. 12. 2007
Příspěvky: 436

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

mimochodem....oba dva jak ex tak i já osobně jsem dcerce několikrát osvětlila nᚠvztah, že o tatínka nepřichází, jen že se rozhodl sám žít jinde.

Není tady

 

#89 16. 5. 2012 17:32

PavlaH
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: MB
Registrovaný: 9. 4. 2006
Příspěvky: 5296

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Kerrin, dlouho se to kazilo, tak nečekej, že se to rychle spraví. nespraví. Všechno má svůj čas. Pokud je to u tvé dcer takový problém, zkus pro příští rok okouknout sportovní, dramatický nebo výtvarný kroužek, keramiku. Ačkoli se to nezdá, tyto typy kroužků, pokud nejsou orientovány na výkon a jcou kvalitně vedeny, mají velký terapeutický vliv na dítě.

Počkej na psychologa. Určitě vám pomůže, ale počítej s během na delší tra.


Život je nejkrásnější odpověď na všechny otázky.

Není tady

 

#90 24. 5. 2012 12:10

REŇAS
Host

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Kerrin napsal(a):

Zdravím všechny,

tak jsem tady zase....situace....nic moc, ji ak bych sem nepsala, ale zase čím více rad, náúpadů,tak se z toho dá těžit.

Byla jsem s dcerou nejprve v pedagogicko-psycholog. poradně (unor). Závěr byl v tom, že dcera těžce nese odchod svého táty od rodiny a i současně jeho novou rodinu (kde je ještě 14 dcera přítelkyne)a vybíjí si zlost na mě.Nejednotná výchova (což vím, ale je mi to asi k ničemu, když se ex manžel k tomu nestaví s vážným přístupem).
Dále jsme byli i u dětského psychiatra a bylo to jen potvrzeno a dohoda na další kontrole.Máme sjednanou terapii u klinického psychologa na doporučení PPP to ale čekáme až do června.
Problém mám ten, že jsem neštastná z chování mé dcerky ke mě, že je oštěklá, na vše má svou odpověd,at se zeptám na cokoliv.... v zápalu vzteku dokáže říct cokoliv a slova si nevybírá....nejhorší je, že nevidím radost ze života sama i řekne, že má "hnusnej život", že má nejraději tátu, tátu. Pak když je jakoby po boji, tak řekne, že mi to řekla jen ze vzteku, že to tak nemyslela.
Navíc se i občas poškozuje...(zase jen když je v tom svém vzteku)...škrábání do obličeje, mlátá hlavou do zdi, kouše polštář.

třeba poslední scena vznikla tak, že bylo před pul 10 , čas kdy chodí spát.... řekla jsem jí, že pujdeme spat a malá, že si chce něco dočíst, chvilku jsem jí nechala,ale zase, tak má reakce byla, že jsem se tedy sebrala sama a šla jsem do ložnice k sobě, ale v tom byl strašný výbuch, že jsem hrozná, kam jdu no a dál ani nemluvě.Nechtěla jsem zase dělat obecenstvo, ale dcera se nedala a rozpoutala hádku, začala za mnou chodit a předemnou se vztekat (zbytečně), ale je k nezastavení.prostě toto není normální, hledám stále co je kde špatně,už jsem v koncích.
Pedagogicko psychol poradna moc nepomohla. Jednak neměli čas, at tam chodíme na konzultace, tak jsme se musely objednat ke klinickému psychologovi , ale jak jsem psala tak čekat ještě měsíc.
Ex manžel se ptal dcery proč to dělá, sama přiznala, že ho nemá doma a že kdyby tady byl, nedělala by to. Jenže nejsme ani první ani poslední, to ví, ale jak dál?
Když nereaguji.....špatně, když to rozeberem a bavíme se o tom, tak dcera chápe, uzná, ale pak změna žádná.Prostě na sebemenší podnět reaguje nepřiměřeně, podrážděne, vztekle......je mi ze všeho strašně smutno.
Kdysi pro mne bylo těžké se vyrovnat s rozchodem, ale jak ta malá , jak jí mám pomoci, aby pochopila situaci.....nevím jak dál...

pozn...ex manžel mi ted začne říkat,že se s dcerou  ńebaví, že jsem to měla řešit dávno, že to mám dělat asi jinak....sám nikdy neviděl to co se děje, on je sám v pohodě, klídek...jen se stavit, pujčit, vrátit.¨Děkuji za rady a tipy, píšu tak na přeskáčku, ale snad se v tom vyznáte.

Kerrin,tohle jsem si myslela,to,že dítě ví,že se takové věci dějí,neznamená,že je s tím smířeno a vyrovnáno. Tvá dcerka v tom hodně tápe,je můj dojem. Víš Kerrin,já jsem teď zvažovala,zda mám vůbec reagovat,protože tady na Babi se ta diskuze potom většinou semele na debatu o přispěvateli. Je dobře,že jste zašli do poradny,ono totiž x nás Ti tady poradí a napíše jeho osvědčené výchovné metody,můžeš si z toho něco vzít,ale nejlepší bude,když si tu svou cestu k dceři najdeš sama. V poradně nebudou řešit nikoho jiného,jak to dělají druzí,ale jen Vás konkrétně a to je dobře. Troufnu si říct,že Ti rozumím,jak je tohle období pro Tebe těžké. Víš v některých okamžicích,které jsi popsala mi Tvá dcerka připomíná mou. To možná i v něčem jiným. Já teda mám dvě děti  a s manželem,ale žijeme spolu. V něčem jsou mé děti stejné,ale naopak v něčem rozdílné a tak to asi má být. Se synem(15) je to jednodušší,s dcerou(11) složitější,syn je citlivý,ale ona je zas extrémně citlivá na některé jiné věci a podněty,zároveň by se právě tak jako Tvá dcera mohla často zdát jako malý rebelant. Není vždy jednoduché s ní vyjít.  Ale ještě  jsem k tomu chtěla  něco napsat,některé tady psaly o těch výchovných fackách apod... Na tohle bych chtěla napsat,to,že dítě,které se navenek může jevit jako malý rebelant a manipulátor,může být ve skutečnosti extrémně citlivé dítě,které má třeba problémy samo se sebou,může se cítit nejisté,mít pocity o kterých nám ani není známo apod. a v tomto případě si já osobně nemyslím,že facka je nejlepší řešení.. Situace se může změnit naopak ještě ve větší stres.. To poškozování taky svědčí o tom,že asi stres nezvládá úplně dobře a takto reaguje,ale nevím,jen si myslím,nejsem odborník.. U nás se také pár věcí projevilo a proto si to myslím. Jsou situace,kdy se člověk,už neudrží a ruka mu ujede a stejně nedojde k rozřešení. Ono to co platí na jedno dítě nemusí platit na druhé. Tak to je asi vše,co jsem chtěla napsat. Držím pěsti Kerrin,a to vše zvládnete a a je zas lépe! pussa

 

#91 30. 5. 2012 18:04

Ela007
♥------
Registrovaný: 18. 1. 2012
Příspěvky: 10

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Kerrin napsal(a):

Zdravím všechny,

tak jsem tady zase....situace....nic moc, ji ak bych sem nepsala, ale zase čím více rad, náúpadů,tak se z toho dá těžit...

Kerrin, chtěla jsem napsat už dříve, ale asi bys mi nevěřila. Takže, vykašli se prosím na všechny ty tzv. odborníky z různých poraden. To neznamená, že bys to neměla zkoušet, jen nespoléhej, že dojde k nějakému zázraku. Já si tím taky prošla a škoda mluvit. Mi dokonce v podobné situaci jako jsi ty dělal psycholog nemravné návrhy a pak byl na mě nechutně sprostý, když jsem ho vyděšeně a "taktně" odmítla. Nakonec -  dověděla ses od těch odborníků něco, co sama nevíš???
Věř, že pomoc musíš najít v sobě. Prostě dcera je jaká je, ty jsi jaká jsi. Obě máte svůj život, kdoví jak dlouhý, tak to neprošvihněte. To, jak se dcera chová, je její vizitkou a zodpovědnost za svůj život má ona, ona už i v těch deseti letech buduje svoji budoucnost, tzn. nedělá nic kvůli tobě, ale jen a jen kvůli sobě, tomu musí moc dobře rozumět. Vidí v tobě slabost, tak to zkouší, de facto trénuje pro další život.
Hlavu vzhůru, spočti si počet dnů do jejích wink osmnáctých narozenin a odpočítávej, veřejně, třeba je to právě ten druh "krutosti", který ten malý tyran pochopí.

A tady jsem ti vykopírovala něco o rodičovských povinnostech:
Rodičovská zodpovědnost je souhrn práv a povinností:
- při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj,
- při zastupování nezletilého dítěte,
- při správě jeho jmění.

Takže nezapomínej na své wink povinnosti určené zákonem a tyrana nechej, a se vzteká bez obecenstva.
A pokud to nepomůže, každý den jsi blíže k jejím osmnáctinám a big_smile svému Osvobození.

A ještě několik dalších vykopírovaných řádek:
Kam se ztrácejí princezny?
Kde najednou je vaše doposud pilná a snaživá holčička, která vás plně respektovala? Podle psychologů přešlo vaše dítě z vývojové fáze snaživé píle do stadia hledání identity. Nejdříve hledá své místo ve společnosti – rodiče jsou najednou pamětníky druhohor, vzorem je parta. Tam chce vyniknout.

Hlavu vzhůru & keep smiling.

Upravil(a) Ela007 (30. 5. 2012 18:05)

Není tady

 
NÁŠ TIP:

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů