Oznámení

19. dubna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení!

19. dubna : Obyčejný citrón a jeho netradiční využití beze zbytku. V kuchyni i v domácnosti je skvělý pomocník!

19. dubna : Rodičovství podle zvěrokruhu: Štíři jsou přísní, Panny umí ustoupit.

#51 25. 11. 2011 20:03

Revliba
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 5. 3. 2011
Příspěvky: 1374

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

majkafa napsal(a):

Xsara jsem taky beran beranovič. A maminka mě hodně bila. Vím, že si dovedeš představit, co jsem dělala. Taky jsem utíkala z domova. Do lesa. Seděla na stromě a plakala. Že jsem cizí... Když mi bylo 20, maminka mi badmintonovou pálkou zlomila ruku, protože jsem přišla domů AŽ v půl 11, hráli jsme venku badminton... Byla jsem studentkou VŠ.
Své děti jsem nebila. A přesto z nich vyrostli prima lidé. Nebo možná právě proto. Ne s psychickými problémy, jaké jsem měla v důsledku takové výchovy já.

Jestlis odpustila mamince,tak to je prima,teď ještě sobě a bude... a už nebudeš muset mít ministrem!!par

Není tady

 

#52 25. 11. 2011 22:04

kalupinka
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 28. 4. 2006
Příspěvky: 1366

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Kerrin,
vztahy dětí a rodičů bývají problémové. Najít společnou řeč někdy trvá i léta. Vám se chtělo poslouchat rodiče a vždycky ihned dělat, co se od Vás chtělo? Dítě dost dobře v deseti letech nepochopí to, co víme my dospělí až po x letých zkušenostech: že totiž ty povinnosti, do nichž se nám nechce, stejně musíme udělat a čím dřív tak bude, tím dřív je máme z krku. Asi taky neběžíte domů ve svatém nadšení, jak si parádně zažehlíte tu kupu prádla, co na Vás zírá už dva týdny z přetékajícího koše. A že si nedáte si kafe dřív, než umyjete podlahy v celém bytě. Od Vás chce plnění povinností třeba šéf v práci a Vy je požadujete zase jinou formou od dcery. Zkuste krom mantinelů, příkazů a vysvětlování přenechat dceři úměrně věku a schopnostem její díl odpovědnosti. Neuklidila sis pokoj, jak jsem Ti řekla včera? Škoda. Budeš tam mít binec a stejně to budeš muset udělat zítra. Mohlas to mít za sebou. Tys dostala poznámku za zapomenutý úkol? Hm, chtěla jsem Tě vzít odpoledne pro nový svetr do města, nedá se nic dělat, budeš doma, abys měla na přípravu víc času. Asi to nestíháš. Ty sis nepřipravila věci na sebe večer? Aha. Já letím do práce a nemám čas Ti teď ráno pomoct. Vezmi si na sebe třeba tepláky, já spěchám. Tys chtěla k babičce? Zapomněla jsem Ti říct, že mi povídala o tvém drzém chování a dneska s Tvojí obvyklou návštěvou nepočítá. Kerrin, dokud se budete chovat ve stylu - jsem matka, zodpovídám za Tebe, dělám co můžu, Ty mě jen rozčiluješ svými postoji a neposlušností - moc daleko se spolu nedostanete. Jste první na ráně, prarodiče a otec jsou opodál, vše se sveze prvně po Vás, když bude problém kdekoli. Vy jste ta, co každodenně odvede největší díl práce ve výchově. Zkuste pro dceru dělat méně tak, aby ji to motivovalo k větším výkonům. Ne stylem - ode dneška na Tebe kašlu, dělej si sama, jak myslíš, ale nedělejte za ní její věci! Je jejím zájmem mít úkoly hotové a oblečení připravené. A ona musí nést důsledky, pokud to tak nebude. Neplýtvejte energií zbytečně. Naopak: Pokud se dáte obě do úklidu svého pokoje a ona se ani nehne, klidně řekněte, no já mám hotovo, já jdu na ten film co jsme si řekly, že se budem koukat, já si dám zmrzlinu, co jsme si řekly, že si k němu dáme...no, Tobě to asi bude trvat déle, jdi po úklidu hned spát, dobrou noc. Klid, důslednost. Žádná křeč. Nerozumí-li každodennímu domlouvání, snad ji trkne, až bude po škole za zapomenutý úkol a až se její spolužáci podiví nad tím, jak dorazila oblečená do vyučování. nenajde-li svoje kalhoty, a jde v teplákách. Drsné, ale třeba to zabere...

Není tady

 

#53 26. 11. 2011 7:34

eremuruss
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 6. 3. 2007
Příspěvky: 12206

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Ja treba sve matce i kdyz je po smrti ,jeji chovani ke me neodpustila,Casto jsem byla bita,hlavne kvuli znamkam ve skole.Vecne me ponizovala a ja si tu menecennost nesu cely zivot.....


Za jednu minutu člověk pozná, zda se mu někdo líbí, za hodinu pozná, zda by jej dokázal mít rád či milovat, za jeden den zjistí, jestli by s tou osobou dokázal strávit celý život...ale poté trvá celý život než na tu osobu zapomene.

Není tady

 

#54 26. 11. 2011 7:53

majkafa
Host

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

eremuruss napsal(a):

Ja treba sve matce i kdyz je po smrti ,jeji chovani ke me neodpustila,Casto jsem byla bita,hlavne kvuli znamkam ve skole.Vecne me ponizovala a ja si tu menecennost nesu cely zivot.....

U dospělé ženy a v našem věku už je to jen výmluva, že si méněcennost neseme celý život kvůli naší mamince nebo kvůlli komu/čemukoliv jinému. Protože už dávno je to jenom na nás, jak se se svými handicapy vypořádáme.

 

#55 26. 11. 2011 7:57

aprill
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: kousek od Romči
Registrovaný: 2. 2. 2006
Příspěvky: 15647

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

majkafa napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ja treba sve matce i kdyz je po smrti ,jeji chovani ke me neodpustila,Casto jsem byla bita,hlavne kvuli znamkam ve skole.Vecne me ponizovala a ja si tu menecennost nesu cely zivot.....

U dospělé ženy a v našem věku už je to jen výmluva, že si méněcennost neseme celý život kvůli naší mamince nebo kvůlli komu/čemukoliv jinému. Protože už dávno je to jenom na nás, jak se se svými handicapy vypořádáme.

myslím si, že nemᚠpravdu, bohužel jsou věci, které si neseme celý život kapitulation

Není tady

 

#56 26. 11. 2011 8:05

majkafa
Host

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Ale jak se k nim postavíme a vypořádáme s nimi, je na nás. Můžeme to udělat. A měli bychom odpouštět. Kvůli nám samotným. Jestli je co odpouštět.

Upravil(a) majkafa (26. 11. 2011 8:18)

 

#57 26. 11. 2011 8:15

dusička
♥♥♥♥♥♥♥
Místo: DC
Registrovaný: 14. 6. 2006
Příspěvky: 24389

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Erem - zkus si říct, že si to právě Ty, kdo sis je vybral jako své rodiče. stolt
Erem - jak píše Majkafa, už si dospělá ženská, vím,že ty zážitky v Tobě zůstávaj, ale už to bylo. PRoč se s nima stále zaobírat, jak Ti bylo ubližováno. S tím už stejně nic neuděláš.


Každý den je jen jednou za život

Není tady

 

#58 26. 11. 2011 8:30

Frigo
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 12610

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Kerin, holka se s toho dostane a bude fajn, uvidíš. Já bych to vůbec nehrotila... nechala bych to volně běžet. Akorát bych jí dávala najevo, jak jí mám ráda. Neudělá úkol - je to její průser..  Má nějaký koníček ? Nebo chodí jen ze školy domů, tedy jednu povinnosti nahradí další povinností, kterou tys ji poručila dělat ?
Taky jsem kolem 10ti let měla s dcerou docela těžkosti, vydrželo to docela dlouho a dneska je to bezva holka, na střední je  mezi nejlepšími, začala se sama učit... žbrblá sice, ale učí se, aniž by ji do toho někdo tlačil.. nařizoval jí to. Facku jsem jí dala pouze jednou, už ani pořádně nevím, proč to bylo, ale ta promáčklá lednice mi to připomíná.  Hodně si s ní povídám, velmi vyjímečně jí řeknu, že nemám čas.  Asi jsem nikdo moc nenařizovala nezakazovala.. ale oběma dětem jsem "bednila", že je to jejich život a ž je to na nich, jak to budou mít.  Když mi požádá o pomoc, tak pomůžu, ale nevnucuji se.


Motto ženy :  :-)  :-)
Všichni si myslí, že největším snem každé ženy je mít dokonalého muže...
Zbláznili jste se..?!     Největším snem ženy je žrát a nepřibrat!  :-)

Není tady

 

#59 26. 11. 2011 9:11

holcina
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 30. 10. 2009
Příspěvky: 4292

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Taky bych to zatím nechala být, trvala si na svém a jak tu pár lidí řeklo, přenechala bych jí část zodpovědnosti za svý věci. Já se synem bojovala co se školy týkalo v páté třídě. Ale párkrát jsem ho v tom nechala vymáchat, nenachystal sis věci a dostal poznámku? Tvůj problém, nezapneš PC. Nenapsal sis úkol? Tvůj problém. Opravdu to byl boj, učitelka mě volala do školy co se děje. Té jsem řekla, a má trpělivost, že potřebuju aby se začal starat sám. A šlo to. Kamarádka kontrolovala každé ráno batoh i osmákovi, to už mě vůbec nezajímalo co v tom batohu má, už to uměl. Trošku zodpovědnosti předat na dítě a třeba to bude fungovat

Není tady

 

#60 27. 11. 2011 17:03

Káča
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Morava
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 2802

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Jsem jedináček...a protože můj táta (voják z povolání) říkal, že to nesmí být poznat, měla jsem tzv.tvrdší výchovu. Pamatuji si, jak jsem lezla před mámou pod postel a máma s vařechou za mnou:-). Dnes máme spolu úžasný vztah, tenkrát jsem ji i (stydím se) nenáviděla. Byli holt přísní a je to jen dobře, vůbec si nedovedu představit, že bych si dovolila odporovat.
Svého syna (teď 26)jsem valila hlava nehlava, myslím, že byly chvíle, kdy mě taky nenáviděl, ale bohužel si nemohl dělat, co chtěl. Když odcházel bydlet ke své přítelkyni, řekl mi, že mě má moc rád, že budu pro něj vždy na 1.místě a že ví, že jsem to s ním neměla lehké a za to mi patří omluva. Tak to je pak taková slast... :-). Mám ale doma ještě dcerku (8let) a už s hrůzou čekám, co z toho vznikne. Ale už vím, co jsem dělala za chyby a snad to bude dobrý. Je třeba hodně komunikovat, ptát se, být součástí...ale s jasnýma pravidlama.

Není tady

 

#61 27. 11. 2011 17:04

Káča
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Morava
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 2802

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Vím, že známá měla podobný problém jako tady a psycholog jí řekl, že dcera strádá, že je sama. Koupila jí štěně a holka se jí úplně proměnila před očima.

Není tady

 

#62 27. 11. 2011 17:08

Káča
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Morava
Registrovaný: 9. 1. 2006
Příspěvky: 2802

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Ještě chci napsat, že syn na mě taky zkoušel, že se odstěhuje k tátovi, tak jsem řekla, že pokud si myslí, že se bude mít lépe, prosím. Šel a vydržel tam rok (a to jen proto, že musel vydržet do konce roku ve škole v jiném městě), poté se stěhoval zpátky. Ony si ty děti myslí, že ten veget co mají u táty na víkend, by byl  kdyby tam bydlely stále. Omyl, taky nastanou problémy a dodržování povinností.

Není tady

 

#63 27. 11. 2011 19:57

javena
♥♥♥♥♥♥-
Registrovaný: 27. 8. 2008
Příspěvky: 4274

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Kerrin, mý holce je 11. Jsem rozvedená a jejího otce jsem vyrazila ze společnýho života já. Než dojdu z práce, jsou děti doma nějakou dobu sami a sami i vstávají a vypravují se do školy... Dost podobný... wink
Takže - holka byla vždy zlatíčko, dobře se učí, vše měla vždy připravený - pomůcky do školy, oblečení... no, než přišla puberta. Dneska, když nakouknu do školního batohu mám tmu před očima a holka načuřenou hubu. nechápu, jak se jí tolik krámů do batohu vůbec vejde a její výraz nabubřelý kušny má souvislost s tím, že musí vyndat alespoň zmuchlaný papíry a věci typu - ulomená tužka, rozlomené pravítko... ostatní brání vlastním tělem, páč jsou potřeba. wink
Co s tím? Nic. Žádný řvaní, žádný facky... když si nepřipraví věci na sebe večer (tedy nechápu, proč si tvá dcera musí připravit věci když přijde ze školy), tak je musí vyhrabat ráno... když neudělají svý povinnosti, tak je udělám já - ale oni si musejí udělat sami sváču a večeři... když neudělají - no, já hlad mít nebudu. wink Nebo je udělají oni místo oblíbených Simpsonů nebo počítače...
Otázka je, jestli má holčina čas na pohodu lahodu. Já taky přijdu z práce a dám si kafe nebo čaj... ne, že se hned honím. Aby přišly děti domů a jely jak fretky, to zas ne. Školu si připravují taky až večer. Mají mimoškolní aktivity a taky potřebují ten pocit, že si můžou lehnout k telce a mít klid.
Víš, taky jim táta chybí... to ale neznamená, že se mnou budou kejvat, jak jim blikne... wink Taky na ně nechci řvát, proč... zapoměls vynést smetí - překročeno na prahu bytu, když jdou na trénink... nevadí, skočíš s ním, až dojdeš domů. wink Už nezapomínají. tongue
A rada? Neber jí její svobodu a chraň si tu svojí. Už je velká. Alespoň si to teď myslí... wink

Není tady

 

#64 28. 11. 2011 11:15

PetrHl
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 1. 12. 2006
Příspěvky: 3175

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Modroočka napsal(a):

sahleb napsal(a):

Bety napsal(a):


ona to chápe velice dobře - může si tohle všechno totiž dovolit.... skoro si myslím, že namísto vysvětlování by to spravilo pár facek a zákaz oblíbených činností... a důsledně

Blbost. Dite evidentne nevi co samo se sebou. Pokud ji matka zacne fackovat, tak ji ztrati navzdy. To dite se v necem ztraci. MOzna je to vliv rozvodu.

Sahleb, dítě moc dobře ví a mazaně umí využívat situaci ve svůj prospěch. Nepodceňuj děti. Já s tím mám hodně bohatý zkušenosti a myslím, že pár facek je na místě. Já vím, u vás ve Švýcarech se děti nebijí, jo, u nás v Česku se sem tam pár facek dá. Já je dostala a měly větší účinek, než hodinový debaty o ničem a bez výsledku. A jsem rodičům za těch pár facek vděčná.
Děti jsou potvůrky mazaný a zkouší to na rodiče, spoléhají na to, že rodiče povolí, protože citové vydírání na rodiče často platí. Zažila jsem to na vlastní kůži.

Modroočko, na mě zase facky a výprasky naplatily - jen jsem se víc zabejčil protože jsem cítil že jsem byl nespravedlivě potrestán. Daleko víc pomohlo se mnou diskutovat a "zničit" mě argumenty - musel jsem uznat že má matka pravdu

Není tady

 

#65 28. 11. 2011 11:30

PetrHl
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 1. 12. 2006
Příspěvky: 3175

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Kerin, jak se to říká? Dítě je šastné když je šastný jeho milující rodič?
Nikde jsem na vlákně nečetl jak je to s tebou, jestli žiješ sama s dcerou, nebo s někým,
jestli je tvůj osobní život spokojený nebo jestli jsi nešastná. Tipl bych si to druhé.
Dítě to sakra moc umí vycítit a samozřejmě že může dát přednost rodiči který je sám ale v pohodě, před rodičem který má plný barák lidí ale každý tam je vlastně osamocen.
Sám něco takového právě musím řešit a přemýšlim proč chce dcera na stálo ke mně i když jsem sám a pryč od mámy která má doma přítele + další dítě navíc je tam daleko lépúe zabezpečena než bude u mě. Zamysli se nad tím. Nechci se tě dotknout, ale dost možná jí doma chybí ta spokojenost a pohoda.
PS: a taky vyjadřovat se negativně o druhém rodiči může škodit vztahu ty a dcera. V jejích očích je táta asi Bůh, dost možná i proto, že o Tobě před ní mluví hezky

Upravil(a) PetrHl (28. 11. 2011 11:41)

Není tady

 

#66 28. 11. 2011 12:01

Arcanum
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Na druhem brehu a tady
Registrovaný: 24. 5. 2011
Příspěvky: 3279

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

PetrHl napsal(a):

Kerin, jak se to říká? Dítě je šastné když je šastný jeho milující rodič?
Nikde jsem na vlákně nečetl jak je to s tebou, jestli žiješ sama s dcerou, nebo s někým,
jestli je tvůj osobní život spokojený nebo jestli jsi nešastná. Tipl bych si to druhé.

Ano Peto,dite je stastne kdyz je stastny jeho milujici rodic.
Pod to se podepisuju. wink

Dite svych chovanim odrazi- znazornuje rodicum nejake jejich vlastni chybne postoje.

Rekla bych ze dcerce maminka leze na nervy (pak zakonite dcerka mamince a tak pored do kola),vznikaji pak boje a trenice.


  Kde sidli strach ,tam neni misto pro soucit,
protoze strach je postaveny na nelasce a odporu.
Nemame strach kdyz nekoho a neco milujeme,
mame strach pouze kdyz nemilujeme.   

Není tady

 

#67 28. 11. 2011 12:18

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

proč chce dcera na stálo ke mně i když jsem sám
Možná právě proto. Přítel + nový dítě znamenají a)míň máminýho času, b) víc práce, c) víc nucený samostatnosti, d) asi i špetku žárlivosti a "odstrčenosti" a e) pocit, že u tebe nebude tolik "muset".


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 

#68 28. 11. 2011 13:02

legitim
♥♥-----
Registrovaný: 28. 3. 2011
Příspěvky: 30

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Javeno, stolt

Sama deti nemam, ale tenhle pristup se mi zda nejmene skodlivy..pro obe strany wink

Není tady

 

#69 28. 11. 2011 14:22

PetrHl
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 1. 12. 2006
Příspěvky: 3175

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

helena napsal(a):

proč chce dcera na stálo ke mně i když jsem sám
Možná právě proto. Přítel + nový dítě znamenají a)míň máminýho času, b) víc práce, c) víc nucený samostatnosti, d) asi i špetku žárlivosti a "odstrčenosti" a e) pocit, že u tebe nebude tolik "muset".

úplně mimo Helčo smile už jen proto že u mě bude muset daleko víc - nejen kvuli vzdálenosti do školy. Nejspíš to má souvislost např s tím, že když ji opustil kluk tak ubrečená volala mě do práce místo toho aby se šla vyplakat šla o patro níž za mámou.
Vztahy rodičů a dětí bývají někdy složité i v úplných rodinách, natož v rozvedených.
S Javeny přístupem naprosto souhlasím - i dítě jako dospělý potřebuje povinnosti i svobodu

Upravil(a) PetrHl (28. 11. 2011 14:25)

Není tady

 

#70 28. 11. 2011 14:33

Bystřinka
♥------
Registrovaný: 27. 5. 2007
Příspěvky: 23

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

aprill napsal(a):

majkafa napsal(a):

eremuruss napsal(a):

Ja treba sve matce i kdyz je po smrti ,jeji chovani ke me neodpustila,Casto jsem byla bita,hlavne kvuli znamkam ve skole.Vecne me ponizovala a ja si tu menecennost nesu cely zivot.....

U dospělé ženy a v našem věku už je to jen výmluva, že si méněcennost neseme celý život kvůli naší mamince nebo kvůlli komu/čemukoliv jinému. Protože už dávno je to jenom na nás, jak se se svými handicapy vypořádáme.

myslím si, že nemᚠpravdu, bohužel jsou věci, které si neseme celý život kapitulation

Ano neseme a taky jsme dospělí jak psala majkafa a už se nemůžeme vymlouvat na minulost. Nikoho v dospělosti nezajímá, že nám bylo v dětství ukřivděno. To je nᚠboj, život.

Není tady

 

#71 29. 11. 2011 11:03

Jessika
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Praha
Registrovaný: 30. 10. 2007
Příspěvky: 4571

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Tak jsem to poctivě přečetla, ale kde je Kerrin?


Člověk je moudrý, ale lidstvo je hloupé...

Není tady

 

#72 29. 11. 2011 11:14

Arcanum
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Na druhem brehu a tady
Registrovaný: 24. 5. 2011
Příspěvky: 3279

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Taky si rikam ze je to "s Kerin" ,o Kerin,bez Kerin.


  Kde sidli strach ,tam neni misto pro soucit,
protoze strach je postaveny na nelasce a odporu.
Nemame strach kdyz nekoho a neco milujeme,
mame strach pouze kdyz nemilujeme.   

Není tady

 

#73 29. 11. 2011 11:18

Kerrin
♥♥♥♥---
Registrovaný: 17. 12. 2007
Příspěvky: 436

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Děkuji Vám všem za Vaše názory , rady, příspěvky. Musím si je všechny důkladně pročíst a reagovat postupně.

Souhlasím s Dušičkou, Javenou, Káčou, Helenou, Pandorrou.

K tomu jak jsem na tom já, jsem sama, s nikým nežiji. Necítím se již nijak nešastná, upřímně po těch letech to ze mne vše opadlo a ulevilo se z trablu  s ex, kdy odcházel a ja ho  x vzala zpet. Psala jsem kdysi na vlakno nevera.  Věstí problémy nastaly až ted, kdy ex si našel další přítelkyni a leta co bydlel s matkou se odstěhoval, tak malá dochází k němu, kde je ještě její dcera, cca 15 let.Naše holčina má svého tátu moc ráda, je jí líto, že není u nás a vím, že jí chybí. Musí to pochopit. Myslí si právě, že jsem tatínka neměla nikdy ráda, to jsou prostě pro mne novinky co mi rekla po těch letech, myslela jsem si , že to moc nekoume, ale leží jí to v hlavince. Samozřejmně je tam i odraz toho, že jí tatínek dává na jevo jak je ted spokojený, štastný a jakou má pohodu, jak je jeho přítekyne užasná, jak se na dceru strašně těší atd.
Dcera je štastná za každý telefonní hovor s ním, volá mu denně, píše. Zlom nastal až ted od prázdnin,kdy se za ní stavuje méně často a méně si ji bere, spíše vůbec.Dcera je tedy vděčná a strašně stastná , kdy tam muže být a jet.Nebráním jí v tom.
Na začátku školy, jsem se chtěla s ex dohodnout na dnech a pravidelnosti, kdy by si chtěl v týdnu jezdit  pro dceru. Sděli mi , že žádná pravidelnost, nic takovýho nebude a že když se mu to bude hodit zavolá.Nechala jsem ho být, když nechtěl, tak již si dceru v týdnu vůbec nebere, skončilo to, že ona mu jen volá. O tech víkendech je to tak jak někdo psal, že je bez povinností,pomáhání,  čehokoliv.
Ve škole se malinko zhoršila, ale tam problém s chováním není. Dohodla jsem se s paní učitelkou, že zkontroluje zda má zapsané ukoly a poznámky v deníčku (když dcera přišla domu nevěděla co má dělat, nezapsané ukoly, co mají na kdy mít), tak v tom paní učitelka vypomohla.
Jinak ještě myšlením mi přijde na 14 let, opravdu se mi zdá, že využívá mých slabin, a těch všech co jí mají rádi (prarodiče). Snaží se s ní všichni opatrně, ale vím, že to není dobře. Ano přiznávám, že taky dostala párkrát na zadek,ale nic si z toho nedělá, jí to je jedno a na no to neplatí. )V afektu se nic řešit nedá a tak když  "řve" nechám ji a odcházím třeba se psem  ven, s tím, že se na ni dívat nebudu.
Zatím to funguje tak, že nemusí tedy dělat ukoly než přijdu z práce, ale společně jsme se dohodly na 6 hodinu pravidelně. Někdo psal proč má mít nachystané oblečení večer? ....protože ráno s tím má problém a dlouho jí to trvá.Pak jsou vzteky, že toto nechce na sebe a tohle. proto musím trvat na tom, aby si věci nachystala sama večer. Nejsem z těch , co se k ní chovají jako k 5 letému dítěti, vím , že je už skoro 10 setiletá a dost věcí umí zvládnout sama ....jen musí chtít.

....pokračovat budu dále až vás dočtu

Upravil(a) Kerrin (29. 11. 2011 11:20)

Není tady

 

#74 29. 11. 2011 12:03

Arcanum
♥♥♥♥♥♥-
Místo: Na druhem brehu a tady
Registrovaný: 24. 5. 2011
Příspěvky: 3279

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Kerrin napsal(a):

....proto musím trvat na tom, aby si věci nachystala sama večer. Nejsem z těch , co se k ní chovají jako k 5 letému dítěti, vím , že je už skoro 10 setiletá a dost věcí umí zvládnout sama ....jen musí chtít.

Ty musis trvat na tom aby si veci nachystala sama?
Dcerka musi chtit? (protoze takhle by to melo byt podle Tvych predstav.....aha)

Jestli ji prave to Tve -muset- neleze na nervy. Prilisne tlaceni-museni prinasi jeji odezvu.
+ Tve slabiny ktere podvedome citi a na ne reaguje (to je prirozena vec)
Az nastolis zmenu v sobe,zmeni se i reakce Tve dcery.   


Kerrin napsal(a):

Snaží se s ní všichni opatrně, ale vím, že to není dobře. Ano přiznávám, že taky dostala párkrát na zadek,ale nic si z toho nedělá, jí to je jedno a na no to neplatí. )V afektu se nic řešit nedá a tak když  "řve" nechám ji a odcházím třeba se psem  ven, s tím, že se na ni dívat nebudu.

Bodejd by si z toho neco delala kdyzpodvedome vnima Tve slabiny.
Nakonec ani Tvuj krik a Tve boje s ni nic nezmuzou,protoze se bude k Tobe chovat tak jak podvedome vnima.
Ano,v afektu a afektem se neda nic resit. Takze bych si na Tvem miste posvitila na ten svuj aby Ti to pak Tva dcera nemusela ukazovat svym krikem apd.


  Kde sidli strach ,tam neni misto pro soucit,
protoze strach je postaveny na nelasce a odporu.
Nemame strach kdyz nekoho a neco milujeme,
mame strach pouze kdyz nemilujeme.   

Není tady

 

#75 29. 11. 2011 12:25

helena
♥♥♥♥♥♥♥
Registrovaný: 12. 1. 2006
Příspěvky: 31213

Re: Vztah matka-dcera 10 let---jak dál?

Myslí si právě, že jsem tatínka neměla nikdy ráda... žádná pravidelnost, nic takovýho nebude a že když se mu to bude hodit zavolá...již si dceru v týdnu vůbec nebere, skončilo to, že ona mu jen volá.
Možná bys jí to "neměla ráda" mohla zkusit vysvětlit právě na takově laxnosti - žes ho ráda měla, stejně jako ho má ráda dcerka, ale on měl pořád míň času a jiný zájmy... třeba by to takhle aspoň trochu pochopila.
Někdo psal proč má mít nachystané oblečení večer? ....protože ráno s tím má problém a dlouho jí to trvá.Pak jsou vzteky, že toto nechce na sebe a tohle. proto musím trvat na tom, aby si věci nachystala sama večer.
Že se na to nevykašleš... no fakt. Co znamená "toto nechce na sebe"? Že jí určuješ a vybírᚠoblečení na zejtra? Co kdybys jí nechala volnou ruku, aby nebyla přesvědčená (jak už to tak puberáci dovedou), že jí kecᚠúplně do všeho?


http://img1.wapster.pl/logosrv.aspx?id=2134840
Láska je to, čemu dovolujeme, aby nám ubližovalo.
chtěl bych jak ponorka lehnout až na dno a přestat vysílat volací znak...

Není tady

 
NÁŠ TIP:

Zápatí

Powered by PunBB 1.2.24c
© Copyright 2002–2008 Rickard Andersson
Content © Copyright 2000–2016 SAMI spol. s r.o.
Ochrana osobních údajů