|
6. prosince : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 6. prosince : Objevte kouzlo brambor po římsku. Jednoduchý recept, když vás tlačí čas i finance! 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
lupina montana napsal(a):
Duši, tak to jsme s mamkou stejně starý.
Já prožívala 68 hrozně...strašně. Teda, jednak proto, že táta jezdíval docela pravidelně do kapitalistický ciziny a barvitě vyprávěl, konče každý druhý vyprávění větou "komunisti zasraný"
Takže my jsme ten rok prožívali nějak dramatičtějc, pravděpodobně v naději, že bude větší sranda. Taky jsem ze čtvrtiny Ruska, takže o to hůř.
Navíc jsem koncem srpna odjela na chmel (že mně naši pustili, se dodnes divím) a tam jsme s klukama ruskejma na tancích taky zažili věci.
Pro naši rodinu to byla strašná frustrace - a pro generaci našich už druhá, od Mnichova. Zrada. Takhle to cítil tehdy kdekdo....a ta frustrace se pak změnila v naprostou malomyslnost.
K tomu uzavření v sedmdesátých, jak píšeš, Bramborko, došlo asi logicky - lidi už nevěřili ničemu "venku" ať už to venku bylo cokoliv - a začli si budovat vlastní, vnitřní světy. Do těch už se tehdy tolik nezasahovalo, jako v letech padesátých - vlastně to nikoho "shora" moc nezajímalo. Jim už šlo jen o teplý pelechy, ne o revoluční ideje a nadšení.
Ono to bylo svým způsobem osvobozující - ale až tak od let osmdesátých, kdy jsme se v tom naučili chodit.
Ja som mala rok... ale môj otec uveril v "socializmus s ľudskou tvárou" a púšťaval si hubu na špacír... A po invázii okupačných vojsk prišiel o prácu a niekoľko rokov sme žili len z maminho platu. 
Potom mohol občas niečo, tajne, načierno... Trvalo niekoľko rokov, kým ho znovu riadne zamestnali. Jj, zlatý socík. 
Není tady
Selima napsal(a):
Mne chýba taká tá mrazená ovocná dreň v kockách...
a hašlerky a lekorky.
Jáj, to som mala vedieť! Mrazenú dreň nie - ale hašlerky a lekorky by som ti doviezla! 
Mliečny bar bol ozaj lepší,ako mekáč - a kútik detskej radosti, ten už tiež nejestvuje, ak sa nemýlim.
Není tady
A viete, čo je blbé? Že pre dnešnú mládež je už aj ten dnešný sviatok, 17. november, niečo ako Druhá svetová! 
Občas sa ma pýtajú, či to bolo ako naozaj, a či som teda aj ja nejako... a aké to bolo. Bože, ja už som pamätníčka, keď sa to tak vezme... 
Ale tajím to. Zuzana Fialová povedala, že dáma v istom veku by sa nemala priznať k maturite z ruštiny 
a ja sa tým riadim. A štátnicu z marxizmu-leninizmu už vyslovene zatĺkam. 
Upravil(a) Selima (17. 11. 2011 14:45)
Není tady
Kiara napsal(a):
haiel napsal(a):
Moji kamarádi a spolužáci to měli doma podobný a někteří ještě horší. Z našeho baráku jsme byli doma bitý všichni, kdo byl na dvoře, tak slyšel řev z oken bytů, protože jsme měli společný dvůr. A tak se vědělo, kdo zas co vymastil, přinesl poznámku nebo přišel pozdě dom. Dospěláky jsme museli zdravit a poslouchat a neodmlouvat, takže jsme všecko odkejvali a pak si tajně žili po svým.
Jj, haiel
I když se bavím se svými vrstevníky nebo s lidmi o něco málo staršími, výchovu s pravidelným používáním tělesných trestů měli doma všichni
Moja matka, učiteľka, tiež na men zlomila tú varechu na vyváranie - podotýkam, že kvôli škaredému písmu... Inak som nijako nevyvádzala, až do neskoršej puberty som bola neskutočne poslušné decko, tak nejako od prirodzenia. Až dnes, pri neteri (a jej vnučke) dysgrafičke a dyslektičke, uznáva, že možno to nebola vtedy len moja vina... mmch, dys- som asi dodnes, je to asi vidno aj na mojich príspevkoch tu.
Není tady
Jóóó, mražená dřeň v kostkách ... ty barevné, plastové kostky vypadaly jako zvětšenina kostek od "Clověče, nezlob se" a měly na každé ze šesti stran vyražená i kolečka od jedné do šesti a bílý deklík nahoře Tak tuhle cukrovinku jsem taky nesměla, protože matka tvrdila, že mražené výrobky způsobují nachlazení a bolest v krku nicméně já si vždycky nějak poradila, abych se k mražené dřeni dostala 
MMCH ty prázdné kostky si někteří frajeři potom dávali dozadu na auto, tuším, že nad výfuk na tažnou kouli.
A pamatujete se na Ovonky?!? Ne Ovocit, Ovonky - tekuté ovoce, prodávali to v takových malých skleněných lahvích: broskvovou, meruňkovou a jahodovou, jak si tak matně vzpomínám.
A pamatujete na lidovou tvořivost v letech šedesátých až sedmdesátých?!? Kdo měl ruce, tak pletl, háčkoval nebo šil: buď oděvy, nebo různé zhůvěřilosti do interiéru. Kvalitní oděvy nebyly, všichni chodili v jednom, nebylo výjimkou potkat v létě deset ženských ve stejných šatech, akorát ve žluté, modré nebo zelené variantě Na mě jako na dítě matka ustavičně pletla, šila nebo háčkovala a pokud si pamatuju, dělal to každý, kdo to uměl.
K té lidové tvořivosti mi utkvěly v paměti různé "ozdoby" do bytu, třeba háčkované hračky z chemlonu - matka kamarádky měla doma háčkovaného chemlonového pudlíka. To se vzala prázdná láhev od pěny do koupele AVELA, protože měla kónický tvar, celá se obháčkovala krátkými sloupky odzdola až nahoru a to bylo tělíčko psa. Pak se udělaly chemlonové bambule jako uši a obličej , přišily se černé knoflíky - to byly oči - a jedna chemlonová bambule dozadu - to byl ocásek. Když mi bylo 12-13, přišla do módy drhaná krajka - macramé, to byly zase nejrůznější tašky, kabelky, závěsy na zdi a závěsy na květináče. A pak se pamatuji ještě na TAPIKO, ale to už jsme hodně v osmdesátých létech ...
Není tady
My sme si do tých kociek dávali zmraziť džús a dúfali sme, že budeme mať novú dreň... 
Není tady
Jo tak na kostku si taky pamatuju
A chemlon - háčkovali se z toho i domácí papuče.
Já jsem se naučila plést v šestý třídě, s mamkou jsme čučeli na tv a pletly u toho obě dvě. Tenkrát nás třeba háčkovaný tričko z dvojtý sněhurky vyšlo na dvacku a byly jsme in.
Drhali jsme ve škole v přírodě závěs na květináč.
JO a v 82 byla modní rubikova kostka.
Není tady
MOja babička sa poznala s jednou takou šikovnou pani, takže som skoro celé detstov chodila v pleteno-háčkovaných originál modeloch 
. A babička háčkovala, rôzne dečky a tak. 
Boli hlavne z umelých priadzí, čo ma nerajcovalo. A druhá stará mama, ktorá nás celé detstvo obštrikúvala, ma nútila yvšívať, ale aspoň to boli - niektoré - pekné veci. Pliesť som sa naučila sama a chvíľu ma to aj bavilo, ale mám pomerne malú rodinu a koľko už hrubých vlnených svetrov potrebuje jedna osoba? Čoskoro som nemala odber.
Není tady
Tak to já pletla třeba půl roku jeden svetr. To byla moda - třeba od rukávu k rukávu, s netopýříma rukávama a nic hrubýho, pěkně na trojkách a vyplejtat. čím složitější vzory, tím lepší. Ale střihy jsme si dělali podomácky, na arch papíru míru, pěkně dvacet oček na zkoušku a počítat. Návody z praktický ženy nebyly moc extra a k použití. 
Není tady
Ja som robila z Vereny a Sandry... 
u nás ich predávlai a toľko osm po nemecky vedela... Vo Verene boli krásne obrázkové vzory 
... ale babička mi potom pomáhala vylepšovať výsledky. 
Není tady
Verena a Sandra jsou fajn. Já si pak kupovala i Sabrinu, ale to až po revoluci.
Není tady
Kiara napsal(a):
nebylo výjimkou potkat v létě deset ženských ve stejných šatech, akorát ve žluté, modré nebo zelené variantě
Nejhorší to bylo, když přišly do Domu módy nějaký luxusnější kousky, kterých ale přišlo vagon a chodilo v tom půl Prahy 
Nejvíc si pamatuju úúúžasnej maxikabát s velkým kožešinovým límcem - takový jakože tkaný proužky to mělo. Když jsem viděla první, zařekla jsem se, že si najdu brigádu, nebo vyloupím tátovi tajnou skrýš - když jsem viděla desátej, přešlo mě to
A co jsem se našila a napletla taky - a přitom mně to nebaví! Jenže, co bych neudělala, když jsem měla dvě holčičky, že.....pamatuju si, že jsem jim šila ještě v nějakým 91-2, když jely s tatíčkem do Itálie - takový krásný šortky, že byly tázány, kde že v tý Itálii jim to tatínek stihnul koupit
Není tady
My jsme byli s našima naposledy od ROH v Rostoku u moře. Našily jsme si tenkrát sukni se sedlem abysme v NDR v létě v roce 89 nedělaly ostutu. My tam byly za frajerky - Němky nechoděj hezky oblečený.
A přitom v NDR byli v obchodě krásný kousky za pár marek, ale nesmělo se převážet.
A ty stejný věci - snad skoro všichni sousedi měli stejný obyvák jako naši, a tapety co jsme tenkrát měli jsem viděla v televizi v nějakým starým komunistickým filmu.
Není tady
dusička napsal(a):
Verena a Sandra jsou fajn. Já si pak kupovala i Sabrinu, ale to až po revoluci.
Mne to možno niekto nosil z Rakúska - ale možno to občas bol odostať kúpiť, alebo som si to vozila z Maďarska, tam mali aj kazety Doors, Queen, Locomotiv Gt a samú dobrú muzičku.
Není tady
Já si pamatuju, jak mamka chemlon strčila myslím do versatilky, nahřálo se to nad kahánkem a přilepilo na látku. Dělaly se z toho zakové šílené obrázky na zeď ebo polštářky. Hrozně to smrdělo. A taky jsme motaly korálky z papíru a z toho jsme měli v kuchyni závěs, heč!
Není tady
chemlonový obrázek nám visel na záchodě šílenost. bráchův kamarád vozil z NDR Bravo - to bylo něco, seděli jsme nad tím se slovníkem a louskali oc tam píšou o naših oblíbených skupinách, bomba
Není tady
To ja jsem zboznovala DUm potravin na Vaclavaku a Dum mody. To byla nadhera. Jednou jsem se mamince v Dome mody ztratila, u bot. Myslim, ze jsem brecela. A pak me nasli.
Kdyz jsme byli vetsi, chodili jsme do kina Alfa na Vaclavak. To bylo nadherny kino a taky krasny bylo Kotva. Vzdy jsem z navstevy uplne vysinuta, silene jsem se tesila a pak se slo nekdy do mlecneho baru nahore na Vaclavaku. Ale do toho pod kinem , bylo to v prvnim patre. Nevim jak se to jmenovalo,meli uzasnou bananovou zmrzlinu.
Taky jsme s rodicema chodili v nedeli do restauraci v centru Prahy. Treba do Kavarny Slavia nebo na prochazky podle Vltavy az do zoologicke zahrady a na zamek Troja.
Upravil(a) sahleb (17. 11. 2011 19:28)
Není tady
Na jednom úžasným chemlonovým koberečku jezdí moje čuba v autě 
Sahleb, hele:
http://www.youtube.com/watch?v=h9O7eTqB7iE
Není tady
Opravny punčoch 
Uteklé očičko spravili, stávala se tam fronta...protože punčochy se "sháněly" a tenké punčocháče.....ó, to byl nedostatkový luxus. Pěkně podvazkový pás a punčochy, v zimě omrzlá stehna (protože druhou alternativou byly jégrovky). A ty punčochy byly "švé" a šev se musel hlídat.
Není tady
Jj - a když pásu upad knoflíček, strčil se tam pětník
Není tady
Pjetnik... juuu 
Ja nemela cas cist, ale dobre, pridam "taky to SVE"...
Kdyz jsem byla decko, neumela jsem posoudit, jestli to detstvi mam stastne, ci nikoliv...
Kdyz jsem byla schopna to posoudit, rozdelila jsem sve detstvi na "prijemne" a ... hm, no proste nejak "negativni" (chvile)...
To, co bylo KRASNE, jsem se snazila i ja zprostredkovat svym detem: zajmove krouzky, spolecne pobyty v rekreac. zarizenich (=skolky a skoly v prirode, pozdeji /v dospelosti/ rekreace v zahranici a tak pod.)...
Co bylo smutne, jsem chtela vygenerovat (aby se tomu vyhnuly . . . nepritomnost rodicu doma, to JA VZDY citila jako "silne minus" - a proto jsem vetsinou, coby mama deti predskolniho a ranne skolniho veku,.. doma byla, kdyz ony se domu vracely... a "cosik potrebovaly"...), a co bylo krasne, mi SILNE UTKVELO v pameti...
Jsem se zas "nostalgicky agresivne" rozhodila...
Upravil(a) ViktorkaM (19. 11. 2011 10:04)
Není tady
Modroočka napsal(a):
Tak já jsem byla děcko až v letech sedmdesátých. Jaký to dětství bylo? Suprový, my jsme lítali po venku, negepěli jsme doma, jako gepí děcka doma dnes. Jezdili jsme na kole, dělali jsme bunkry, chodili v zimě sáňkovat, celej rok jsme měli co dělat. Žádná nuda. Vždycky když jsme jeli k doktorovi, dostali jsme nějakou hračku, maličkost, ale dostali. S dětstvím mám dodnes spojenou vůni v malé prodejně obuvi, tehdy se boty ještě dělali všechny z kůže a ne z umělé hmoty. Krásně to tam vonělo, na to nemůžu zapomenout, pak na malou cukrárnu, kde měli na stropě obrovský ventilátor, mně tehdy přišel jako vrtule z letadla
Jo a bicí hodiny u prababičky v seknici, kde se spalo, spala jsem uprostřed a ty hodiny každou hodinu bily, prababička mi vyprávěla pohádku o dvanácti měsíčkách, čítávala mi z časopisu Rodina Káju Maříka. Druhá prababička umřela, když mi bylo pět let, ale pamatuju si ji, jak prala v trokách na dvoře prádlo.
A moje babička, moje zlatá babička. Dětství bylo to nejkrásnější, co jsem kdy prožila. Škoda, že se to nedá vrátit, aspoň na chviličku, abych se viděla se svýma babičkama, milovala jsem je.
Není tady
Modroočko....jé, mám to podobné
přišla jsem ze školy, prásk s aktovkou.....brusle a celé odpoledne na kluzišti
na kole....lyže....taky jsme pekli brambory na poli.....chodili na "pajtl"...
moc hezké
Není tady
Mela jsem to take tak, cely dny venku,hrali jsme si s panenkama venku,sili na ne oblecky....je zajimave,ze,kdyz dneska deti litaji venku,tak z nich udelaji lidi deti ulice,to za meho detstvi by jsme museli byt vsichni deti ulice.
Není tady
Jo, to je fakt. Všichni byli venku s klíčama na krku a nikdo to neřešil.
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
