|
29. ledna : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 29. ledna : Poslední šance pro přezrálé banány? Upečte z nich lahodnou buchtu 6. prosince : Je vám čtyřicet a už řešíte menopauzu? Co je příčinou předčasného nástupu, vysvětluje gynekolog |
|
|
Vlaďko, na krtky děda chodil jedině s kladivem... jednou se náhodou trefil, když sbíjel králíkům výběh a od tý doby na ně bral jedině kladivo... 
Jó a skobičák... ten byl děsně praktickej, to byla inovace panečku... klasickej prak mi tahal gumu od tepláků až ke kolenům.
A kuš z dřevěnýho ramínka...
Bomba dětství... fakt, že jo. 
Není tady
A od strejdy jsme měly se setřenkou vyřezaný dřevěný pistole s přidělaným skolíčkem na prádlo a střílelo se gumičkama. Na nich nápis - Zloději, ve dne v noci chodějí. Prostě boží.
Jo a lízali jsme z ruky ještě Vitakolu.
Není tady
My jsme na severu dostávali ve škole svačiny - mlíko v pytlíku 
A vzpomněla jsem si na první magneták - s pěti oranžovými gumovými čudliky.
A naučila jsem se jezdit v první třídě na velkým dámským kole a později táta propašoval z NDR zelenou skládačku. Uf, donedávna jsme jí měli ještě v kůlně - a já se divím, jak jsme na tom mohli jezdit v kopcovité krajině. 
Taky ráda vzpomínám, že jsem šlapala zelí, to bylo pak u babičky ve sklepě a já v neděli dopoledne chodila pro zelí se sklenicí a cestou domů ujídala - mňam.
A taky si pamatuju, jak chlapi co stavěli sídliště měli tu bunku na převlíkání a my jsme se chodili dívat s dětma za jedno okno bunky - tam byl stůl a pod sklem stolu byli fotky s nahatýma ženskýma. Byli jsme z toho tenkrát paf.
Jo a taky jako naše děti jsme se s jinýma dětma navzájem ukazovali. 
Upravil(a) dusička (15. 11. 2011 13:07)
Není tady
Dita.L napsal(a):
javena napsal(a):
Dito, co s tím všichni máte? Děti jsou takové, jak je vychováme, ne?
Já teda nemám pocit, že na mě někdo něco namířil... mý děti nejsou jediný, kdo má práva... já je mám přece taky.
Kdybych vystupovala jakože mají práva jen oni... no, asi bych taky fňukala.. Spousta rodicu take resi nevychovane a drze dite litanim po psychologickych poradnach protoze tu je dite hyperaktivni, tu s nejakym syndromem nebo po nejakem soku a neuvedomuji si, ze by akorat potrebovalo jejich dite poradne na zadek a bylo by razem "vylecene" Nektere si ani neuklidi vlastni pokoj protoze od toho je prece v domacnosti matka a sourozence terorizuji protoze maji syndrom adoptovaneho ditete, syndrom nemilovaneho ditete potvrzene psychiatrem a tudiz je kazdy lituje a nikdo proti tomu nezasahne atd. Dnesni doba to tak chce, protoze je proste ted v tuto chvili desne moderni pevne objeti, bio potraviny a trapeni novorozenych deti posazovanim na nocnik snad jeste v porodnici, uz ve skolkach "museji" mit vsechny mozne hracky jinak jsou rodice souzeni, na zakladni skole kdyz nemaji ukol nebo se nenaucili rekne se, ze je to vina rodicu protoze se dostatecne nestaraji a na stredni skole se jim "musi" nakupovat znackove obleceni jinak reknou, ze jim rodice ublizuji. Nevnimam to jako vliv vychovy jenotlivce ale spis to vnimam jako beh dnesni doby, proste je to takove.
Je tedy taky pravda, ze je mnoho deti, ktere takove nejsou ale moc jich neznam. No jen jsem chtela napsat, ze v drivejsich dobach to takove nebylo a bylo to jine, sympatictejsi, deti si dospelych jinak vazili a i kdyz tech par facek obcas dostaly, tak zili v milujicim prostredi. A dobre to vedeli. Psychology nepotrebovali a byli, pripada mi, stastnejsi, nez jsou dneska.
Dito - 
Ty si myslíš, že dítě když zlobí, tak pomůže vejřez?
Ano říká se, že se má ohýbat proutek od dětství, ale to přeci neznamená řezat. Já jsem třeba proti fyzickým trestům - protože na děti působí hlavně pochvala a motivace.
Neřeknu dát jednu na zadek, když ubližuje druhýmu to jo, ale za to, že něco provedl.
Tatka mě nikdy neuhodil, řekl, že holky bít nebude a mamka v dětství vůbec ne, až v pubertě běhala za mnou s vařečkou (kterou jsem jí zlomila) s hadicí (vyhodila jsem jí z okna) ale já měla bouřlivou pubertu a ted bych si za svoje chování nafackovala. ALe co už, vyrostla jsem z toho. Byl to můj vývin.
Nesnášela jsem ve družinářku, když jsme byli v jídelně, ona na nás spěchala a pak utírala stoly smradlavým hadrem a kdo se loudal, utřela mu tím hadrem pusu 
Dito - píšeš blbosti,
dneska naopak se vrací ke kojení, k tomu, že na nočník nespěchat.
To dělali naše matky v éře socialismu - tolik propagovaná umělá výživa atd.
Jo, a vážení dospělých? Já jsem si třeba v pubertě o nich myslela, jak jsou nemožní a blbí. A vím, že si to o mě někdy myslí i moje děti.
Dnešní generace není o nic horší než ta naše. Už i zä nás nám nadávali, jak jsme zkažený a bla bla bla.
Upravil(a) dusička (15. 11. 2011 13:18)
Není tady
na nočník nespěchat - tak to mě osobně dost vytáčí. Když diskutují maminky na netu, že je děťátku pět a ještě se počůrává a druhá ji ujištuje, že je čas. No kde to jsme? Jeden syn chodil bez plín ve dne v jednom roce a druhý asi v roce a půl. V noci to trvalo dýl. Ale já bych je nechala načůrat si do bot a do tepláků, jako to dělávali nám a našim dětem, a všichni by rychle pochopili.
Ale to je olejíček v plenách a sladký spánek a pak máme děti podělané pomalu ještě ve škole.
O dospělých jsme si mysleli, že jsou blbí ale nedávali jsme jim to najevo, pokud vím. Nedovolila jsem si starší osobě odporovat. Naše děcka taky nežalovala, když jim někdo v buse, ve škole, venku poprávu vynadal. Byli rádi, že je to vyřízené a nebude se řešit doma.
Prostě děcka jsou jiný, my jsme jiný, než byli naši a babičky - ty už snad ani nejsou. Která babička je dneska doma?
Není tady
Tak s tím olejíčkem v plenách a sladkým spánkem to nemá chybu:D,leč mnoho pravdy natom bude,páč v počuraných bavlněných plenách to muselo být mnohem víc ee:/
Nehledě na budoucí potenciál mužských spermií vhodných k rozmnožení.
Je pochopitelné,že tady naprosta většina z vás vzpomíná na své dětství jaké na něco božského - jeto typické pro lidskou paměť,že si časem vše velmi idealizuje a špatné se zapomíná rychle.
taky si nemůžu stěžovat na dětství mezi paneláky,na hry na četníky a zloděje apod.,nicméně si ale taky vzpomínám na kolikrát šílené dětské starosti,kdy dítě není schopno to vůbec posoudit s nadhledem a co je pro dospělé prkotina,z toho jsem měla kolikrát těžkou hlavu - známky,nějaké ty nevinné lumpárny.A na tohle seteda taky tedy pamatuju a právě proto už bych nechtěla,ať se moje dětství opakuje.A taky proto,že jako dítě jsem toho dost musela - turistika,lyže a přitom jsem ták moc nechtěla;dnes řeknu ne a hotovo.
Taky nechci nic vracet.
Není tady
Líbí se mi, že se spousta dnešních maminek vrací k látkovým plenám, používají šátky a mají jiný vztah ke svým dětem. Přirozený. Samozřejmě ne všechny a pořád je asi víc těch s papírovýma plenama, i když nevím proč se jim říká papírové, když je to spíš umělá hmota. Moc jim fandím
Není tady
Tak je jasné, že si pamatujeme to hezké. Taky jsem měla třeba nervy z toho, že nemám úkol, jdeme na plavání a jsem tlustá, neumím skočit šipku, co když v noci zhasne plamínek na sporáku a všichni umřeme, ale to je normální. To mají asi všechny děti stejně. Starosti, který přejdou. Dnes řeknu, nejdu plavat, jsem jako vorvań, a je to vyřízené. Ale jinak dětství prostě bylo fajn.
Není tady
Vlaďko a co říct, jsem sice jak "vorvaň" (co je komu do toho), ale jdu plavat, jdu si to užít...
Není tady
Vlaďka napsal(a):
Tak je jasné, že si pamatujeme to hezké. Taky jsem měla třeba nervy z toho, že nemám úkol, jdeme na plavání a jsem tlustá, neumím skočit šipku, co když v noci zhasne plamínek na sporáku a všichni umřeme, ale to je normální. To mají asi všechny děti stejně. Starosti, který přejdou. Dnes řeknu, nejdu plavat, jsem jako vorvań, a je to vyřízené. Ale jinak dětství prostě bylo fajn.
Tak plavání a tělocvik vůbec patřily u mě k jedněm z mála předmětů,na které jsem se vyloženě těšila;a do plavání jsem chodila už jako předškolák a vzpomínám si,že jsme už dokonce začali i skákat z 3m prkna.Naštěstí jsem vyrůstala ve velkoměstě, a tak 50ka bazén byl pro mě něčím samozřejmým na rozdíl od jiných dětí z malých měst-to jsem ale pak až s údivem všechno zjistila,když jsem se byla nucena taky do podobné tramtárie,už jako vdaná naštěstí,přestěhovat.Ale bazén tu je,byť jen 25ka.
A plamínek n sporáku či kde jsme naštěstí v paneláku vůbec nemuseli řešit a hlídat:D.
Naproti tomu tady koukám,jak tu vrstevnice píší,nebo dokonce o pár let mladší holky,jak na vesnici se pralo v řece.Jezdili jsme samozřejmě taky k příbuzným do úplně zapadlých vísek či ke známým,ale všude měli teda pračku a už jsem se nikdy nesetkala s tím,abych viděla takhle někoho zcela běžně prát u řeky "gangy".
Není tady
No, to byla trochu nasázka, už nejsem, shodila jsem 10 kg, ale je fakt, že jako dospělý má člověk možnost volby. Jako dítě prostě musí poslouchat. To byl asi smysl toho, co jsem napsala.
Není tady
Já jsem uměla plavat odmalička, mám Zlatého delfína na 200m , ale nebylo to prostě mezi tolika děckama pro mě to pravé ořechové.
Pračku taky tety měly - ve společné prádelně. Záchod a špajz přes chodbu a s tím prádlem prostě k řece. Taky ta řeka vypadala jinak. I když je fakt, že dnes tam už syn zase chodí na ryby.
Taky se mi u nich podařilo spadnout do šachty na chodbě, kde byly všechny ty uzávěry, obrovský kola a páky na uzávěr vody a bůhví čeho všecho a pak po kom ty moje děti jsou.
Není tady
Vlaďka napsal(a):
No, to byla trochu nasázka, už nejsem, shodila jsem 10 kg, ale je fakt, že jako dospělý má člověk možnost volby.
Ano, přesně tak,dítě je vlastně loutkou v rukách dospělých a proto vl.dětství už nikdy více.Jsem radši zodpovědná sama za sebe no a ještě furt za své děti.
Když jsem byla dítě i mlaďoch dlouho po 20tce,tak jsem si myslela,že ti starší dospělí jsou fakt chytří a tak,prostě jsem k nim měla jakýsi respekt (např.vůči tchánům a tak).Nyní v období stř.věku už jsem dávno zjistila,že jsem si tenkrát namlouvala pěknou blbost,no věk mi byl tenkrát omluvou.
Taky ta řeka vypadala jinak. I když je fakt, že dnes tam už syn zase chodí na ryby. - takže to někteří dotáhly ještě dál,než když tam tetky praly "jen" prádlo.Fuj,takový humáč ještě navíc jíst.Ale co,na něco se umřít musí a sardinky od Fukušimi či z oblasti havárií tankeru taky asi nebudou tím pravým ořechovým,žejo.
Upravil(a) Jaku (15. 11. 2011 14:56)
Není tady
Jaku napsal(a):
Vlaďka napsal(a):
Tak je jasné, že si pamatujeme to hezké. Taky jsem měla třeba nervy z toho, že nemám úkol, jdeme na plavání a jsem tlustá, neumím skočit šipku, co když v noci zhasne plamínek na sporáku a všichni umřeme, ale to je normální. To mají asi všechny děti stejně. Starosti, který přejdou. Dnes řeknu, nejdu plavat, jsem jako vorvań, a je to vyřízené. Ale jinak dětství prostě bylo fajn.
Tak plavání a tělocvik vůbec patřily u mě k jedněm z mála předmětů,na které jsem se vyloženě těšila;a do plavání jsem chodila už jako předškolák a vzpomínám si,že jsme už dokonce začali i skákat z 3m prkna.Naštěstí jsem vyrůstala ve velkoměstě, a tak 50ka bazén byl pro mě něčím samozřejmým na rozdíl od jiných dětí z malých měst-to jsem ale pak až s údivem všechno zjistila,když jsem se byla nucena taky do podobné tramtárie,už jako vdaná naštěstí,přestěhovat.Ale bazén tu je,byť jen 25ka.
A plamínek n sporáku či kde jsme naštěstí v paneláku vůbec nemuseli řešit a hlídat:D.
Naproti tomu tady koukám,jak tu vrstevnice píší,nebo dokonce o pár let mladší holky,jak na vesnici se pralo v řece.Jezdili jsme samozřejmě taky k příbuzným do úplně zapadlých vísek či ke známým,ale všude měli teda pračku a už jsem se nikdy nesetkala s tím,abych viděla takhle někoho zcela běžně prát u řeky "gangy".
trošku děvčata ujely ve svých vzpomínkách 
Není tady
Možná Vlaďčiny tety máchaly v řece. My jsme měli na chalupě takovou tu starou pračku s ždímačkou, takže jsme v ní (pokud ne na valše) vypraly (všimly/i jste si, jak se mi tu mění i/y v příčestích - to proto, že dbám na shodu i se skutečností ), pak vymáchaly v potoce a pak zase dovyždímaly ve stroji.
Není tady
Protože je to o generaci šouplý, berušky......
Sedumdesátý léta prostě nebyly šedesátý - a padesátý už vůbec.
Ad pračka: cca v letech 54-60 byla pračka jako taková poměrně vzácností (upozorňuju, že nejsem původem z pr.elákovic, ale ze Střešovic) a šikovní tatínci to vyráběli na koleně. Bedna, někdo sletoval vanu. šroub kdovíodkud se do toho namontoval. Řvalo to jako kráva, ale pralo. Akorát to tak nějak semtam probíjelo 
My jsme ale byli nóbl rodina - ještě ze třicátých let jsme měli poděděnou ždímačku
Takže praní v řece klidně být mohlo.....
Jo a prádlo se neházelo so špíny jen proto, že "nevonělo", ale když bylo samej flek
Pamatuju, jak si spřátelená rodina ob ulici přídila automatku ze Švédska tuším - měli tam přízeň. Rok zhruba 67. BYla to atrakce pro celou čtvrť, chodili jsme tam, jak na televizi
Jo, v týhle samodomo pračce mmch prala tchýně ještě v roce 76 
- než jsem se k nim přivdala a nacpala tam automatku.
Není tady
Pořád jsem hledala Klepadlo od Ostravaka - konečně ho mám!
http://zena.centrum.cz/deti/zajimavosti … ?id=704969
Není tady
K tomu vitacitu: vitacit už byl sofistikovanej - my jsme olizovali něco, co honem nevím, jak se jmenovalo - byly to takový dvě malý tvrdý kostičky, červená a žlutá. Děsně to pěnilo (předchůdec šumáků a právě vitacitů) jenže se z toho odřel jazyk až do krvava
Není tady
Ti-ki se to jmenovalo,ty tvrdé kostičky,já si ale pamatuju dvpubarevná barevná kolečka,kostičky už byly jednobarevné,ovšem stejně drsné,možná,že mi ty dvoubarevné kostičky vypadly z paměti....
Není tady
lupina montana napsal(a):
K tomu vitacitu: vitacit už byl sofistikovanej - my jsme olizovali něco, co honem nevím, jak se jmenovalo - byly to takový dvě malý tvrdý kostičky, červená a žlutá. Děsně to pěnilo (předchůdec šumáků a právě vitacitů) jenže se z toho odřel jazyk až do krvava
Hele Lupino, ze vzpominek jsem na mekko. To byla "mejdlicka" ! Byl to docela hnus, ale nic jinyho moc nebylo.
Ja vzpominam v dobrem. Byla jsem u babicky, dost ostre vychovavana. V detstvi klidne 2-4 km pesky se a pak zpet. Zadny zmrzliny, limonady nebo sladkosti. Ani v lete . Studena koupel na osvezeni a zkouseni ze skolni latky. Pomahani v domacnosti.
Dodnes se kvuli tomu rvu pod tlakem misou-zmrzlinou. mam deficit.
Pozdeji v Praze vzpominam na kino v nedeli za 1Kcs! Babka tam prodavala eskyma rovnou z krabice. To byl zaaaazitek. Neuveritelny, jak jsem se vzdycky tesila. Taky na nadrazi se obcas prodavala ruzova limca. Ja nevim jak vy, ja jsem ji zboznovala. Ale bylo to hrozne zridka. Opet za 1 Kcs. No a pak zuzu nebo karamelky, treba ty kavove....
JInak vzpominam na navstevy pamatek kostelu a babickou. Male vylety do okoli.....a hlavne taky ty pohadky v nedeli po obede. To byl vzdycky fantasticky zazitek. A Hajaja, ten by me uspal vzdycky.
Na druhe strane se mi dela dodneska, kdyz slysim takove ty komunisticke znelky a tv.
Není tady
holcina napsal(a):
Líbí se mi, že se spousta dnešních maminek vrací k látkovým plenám, používají šátky a mají jiný vztah ke svým dětem. Přirozený. Samozřejmě ne všechny a pořád je asi víc těch s papírovýma plenama, i když nevím proč se jim říká papírové, když je to spíš umělá hmota. Moc jim fandím
No tak ja bych se k tem latkovym nevracela. Musi se silene dlouho prat, veset, schnout....zehlit skladat...nikdy. To je nejaky vztah k diteti kdyz vyvarim pleny?
Není tady
ajka50 napsal(a):
Ti-ki se to jmenovalo,ty tvrdé kostičky,já si ale pamatuju dvpubarevná barevná kolečka,kostičky už byly jednobarevné,ovšem stejně drsné,možná,že mi ty dvoubarevné kostičky vypadly z paměti....
Dík, dvě kostičky pamatuju, kolečka nepamatuju.
Sahleb, to nebyla mejdlíčka. Mejdlíčka byla žlutá, růžová a možná ještě jiná, nepěnila a měla opravdu mejdlový šmak.
To Ti-ki bylo určeno k "tvorbě" limonád, čili pěnilo a rozpouštělo se ve vodě (jako šumáky a vitacity).
Sahleb, není-li vztah k životnímu prostředí zároveň vztahem k dítěti, pak není.
Není tady
Kiara napsal(a):
Revliba napsal(a):
aprill napsal(a):
šmankote, já jsem tak ráda, že nemám takové prazážitky jako někteří
Cha cha..jsi mě rozesmála..všechno je relativní,za pár let budeš v prazážitcích ani nemrkneš..
Já jsem Husákovo dítě a pamatuju si Salko v tubě...mňáám a taky Jesenku...taky jsem hrozně toužila po papírový bundě,kterou měli jenom v Tůzu a naši mi jí nikdy nekoupili..Jj, a pak dělali Pikao, to bylo zahuštěné slazené kakao
A pamatujete na ty dětské (nejenom) béžové, přízové punčocháče, pletené stylem hladce-obrace a na bílé tričko a modré trenýrky na tělocvik a na jarmilky k nim
Tak koukám, že se ze mě stal taky zasloužilej pamětník
Pamatuji si na turecky med ktery prodavali za 20 haleru ten mensi a vetsi tvrdsi za 40 haleru.To byla pochoutka,ale bylo to v 70 letech.
Není tady
Jo, Ti-ki, dík! 
Mejdlíčka mi přišly hnufný teda už tenkrát 
Copak znělky......nejvíc jsem nenáviděla ranní rozcvičku Tydydydý.....mpampampa dý! Dobré jitro,v ážení přátelé, neulejvejte se, já vás vidím.......
A taky blumblom...blublom
nedělní chvilku poézie
To ale bylo pozdějc, když my jsme si pořídili první televizor zn. Aleš (1958, nebo 9) tak jsme směli koukat jen na nějakej předchůdce večerníčka se Štěpánkou Haničincovou - dej jí pámbu věčnou slávu. Pamatuju si z toho ale jen takovej kolotoč z hraček - už tehdy mi přišel divnej. A nic mě tenkrát nezaujalo, v tý televizi.
Mně se ale původně, když jsem zakládala tohle vlákno, jednalo o něco jinýho - ale však se k tomu dopracujem.
Není tady
sahleb napsal(a):
holcina napsal(a):
Líbí se mi, že se spousta dnešních maminek vrací k látkovým plenám, používají šátky a mají jiný vztah ke svým dětem. Přirozený. Samozřejmě ne všechny a pořád je asi víc těch s papírovýma plenama, i když nevím proč se jim říká papírové, když je to spíš umělá hmota. Moc jim fandím
No tak ja bych se k tem latkovym nevracela. Musi se silene dlouho prat, veset, schnout....zehlit skladat...nikdy. To je nejaky vztah k diteti kdyz vyvarim pleny?
A ještě k těm plenám. Na staršího kluka jsem měla látkovky, na mladšího kluka a na holku jednorázovky. KLuci se naučili ze dne naden týden před druhým rokem. A když bych dala plíny - je jedno jakkýkoliv - čůrali by do nich. Jak se říkalo, do dvou let to není ostuda (nepočítám přes noc) a v pěti letech jsem tedy ještě neslyšela, že by měl někdo plíny.
Ale ted se zase vrací doma látkovek - ale maj jiný materiál, tak je to o něčem jiným než dřív.
Já měla spíš na mysli, že dřív naše maminy dávali dítka na nočník v pěti měsících, když ještě dítě neumělo samo sedět (rozumný mamky jako moje to neřešily )
A nevzpomínáte na to, jak byly ty dřevěný stolečky ze židličkou - rozkládací a v tom byla díra na nočník - takže když dítě jedlo, mělo holý zádek
Upravil(a) dusička (15. 11. 2011 18:04)
Není tady
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz
Turistické, populárně – naučné, dětské a zábavné e-knihy. Stáhněte si zdarma e-knihy Jiřího Gleta. Můžete si vytvořit vlastní knihovničku e-knih na svých mobilech a tabletech.
