|
19.září : Vážení uživatelé, vkládat zde odkazy na různé e-shopy a stránky je přísně zakázáno, je to porušení Pravidel. Takové příspěvky budou smazány. Děkujeme za pochopení! 19.září : Zapomeňte na nudné podzimní barvy. Tyhle nečekané kombinace ovládnou podzim 2026: Kvůli novým trendům nemusíte měnit celý šatník. 19.září: Dědictví, o které nestojíte: křečové žíly: Podle současné genetiky je jejich vznik složitější. |
|
|
helena napsal(a):
Jak praví klasik - "Já nosím v nitru svém své elegance květ…" http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif
Heleno, prosím tě, co je to za klasika? Tak inspirativní pravděpodobně muž, a já taková ignorantka!
Není tady
Technická - proč ho nosí v nitru? 
Taky bych chtěla vědět, mio, co to přesně je - ty tradiční hodnoty. Ze které tradice jsou. A pak proč právě z té a ne z jiné. 
Upravil(a) majkafa (11. 11. 2011 19:23)
majkafa napsal(a):
Technická - proč ho nosí v nitru?
To je jedna z věcí, které se dozvím - doufám, až vyzvím, o koho se jedná.
Jinak, nějaký anglický šlechtic prý řekl, když přišel na nějakou slavnost, že se jde domů převléci, protože je příliš elegantní. Tento muž třeba, při podobné příležitosti, uschoval dočasně květ své elegance v nitru, aby nebyl nepřiměřený. 
Není tady
Já nosím v nitru svém elegance květ a jen praví prátelé dokáží na něj pohledět - to je Cyrano z Bergeracu (ve Vrchlického překladu) doufám, teda, že cituji přesně. Tam je to ve smyslu - narozdíl od toho, co vidíte zvenku, vevnitř jsem krasavec...
Není tady
Ronja napsal(a):
Já nosím v nitru svém elegance květ a jen praví prátelé dokáží na něj pohledět - to je Cyrano z Bergeracu (ve Vrchlického překladu) doufám, teda, že cituji přesně. Tam je to ve smyslu - narozdíl od toho, co vidíte zvenku, vevnitř jsem krasavec...
A joo, Cyrano. Takhle celé je to moc hezké. A pravdivé.
Ronja napsal(a):
Já nosím v nitru svém elegance květ a jen praví prátelé dokáží na něj pohledět - to je Cyrano z Bergeracu (ve Vrchlického překladu) doufám, teda, že cituji přesně. Tam je to ve smyslu - narozdíl od toho, co vidíte zvenku, vevnitř jsem krasavec...
Ronjo, dík!
I ignorant se dozví 
Není tady
Bramborko nejsi ignorant, já jen byla na střední do Cyrana zamilovaná
A něco mi v hlavě utkvělo...jinak běžně taky necituju klasiky z patra, jedině snad Cimrmana 
Není tady
majkafa napsal(a):
Taky bych chtěla vědět, mio, co to přesně je - ty tradiční hodnoty. Ze které tradice jsou. A pak proč právě z té a ne z jiné.
Zrovna ty se ptáš, co jsou ty tradiční hodnoty? Tak třeba to, že když dva zplodí spolu potomky, měli by se o ně taky oba postarat. Co tebe položilo na lopatky? To, že tvůj muž na tohle zapomněl, protože šel za „hlasem svého srdce“ a dodnes se k svým dětem nehlásí…
A tos byla zdaleka ještě ten lepší případ, protože děti jsi měla už docela velké a zřejmě ti na ně aspoň přispíval.
Co tady čte občas člověk za hrůzy, to mě hlava nebere….nejenže se chlap vykašle na rodinu, děti, nebo na těhotnou partnerku, ještě je obere o co může, pomalu vytáhne děcku peřinu zpod hlavy, aby ji mohl natřepat milence, korunu alimentů od něj nikdo nevidí a ještě se potutelně směje, jak na ně vyzrál, případně ještě vyhrožuje……a když se podaří zodpovědný tatínek, zase se zamiluje maminka a tatínka odkopne, protože ona přece konečně potkala tu „pravou velkou lásku“ a na to má přece právo, ne? Vždycky se dělo leccos, ale ne v takové míře jak dnes.
Ono i když šel chlap občas třeba do toho bordelu, jak tady horlila Salima, přesto většinou aspoň zabezpečil rodinu….nikdy na to ženská nebyla sama tak, jak dnes (s výjimkou válečných let).
No zas „moralizuju“…..vždyť si o tom klidně mysli svoje…. já ti to neberu….asi si to my „moderní“ ženy zasloužíme…
Není tady
Ano, mio. I já se ptám. Neboť já jsem se "položila na lopatky" sama. To byla moje blbost a mé chyby. Bylo na mně, jak to ustojím. A já jsem to nezvládla. A ani já nejsem bez viny, že můj BM ode mě odešel.
Kdybych byla tenkrát moudřejší, jako jsem (doufám) teď, možná se to vůbec nemuselo stát.
Neodpovědělas na mou otázku.
Jsou "tradiční hodnoty" třeba ty z časů lovcůa a sběračů? Když žil člověk v tlupě? Nebo ty popsané ve Starém zákoně? Nebo muslimské? Nebo které vlastně? Kdo určil, které jsou zrovna ty "správné"? A co to přesně je - ty správné tradiční hodnoty? Hm.
Být sám, jak píšeš, není otázka toho, kolik je vedle mě momentálně lidí. Zřejmě máš na mysli osamělost. Protože samota nebolí. Osamělost ano.
I v davu, i s partnerem... může být člověk osamělý.
I bez partnera nemusí být člověk nutně osamělý.
Tuhle jsem jela na pracovní cestu s jedním manažerem, který má dvě malé děti. Poslouchala jsem ho, jak je nešťastný, protože jeho paní si přeje, aby byl doma s ní a dětmi víc, častěji. A on v tomto zaměstnání a této funkci nemůže. Chtěl by vydělávat, aby rodina nestrádala, když je paní na mateřské, aby si zajistili bydlení... A když přijede domů dříve, stejně dostane vynadáno, že ale včera přijel pozdě a předevčírem taky. A nemá doma laskavé zázemí a harmonii.
Tolik jsem mu rozuměla.
A tolik jsem rozuměla jeho paní. Která se na rodičovské "dovolené" cítí osamělá a je vzteklá, unavená, naštvaná a když manžel přijede domů dříve, je uvnitř ráda, ale už překročila ten bod, kdy se dovedla radovat z tady a teď a dívá se do minulosti a budoucnosti, že dneska sice přijel brzy ale včera ne a zítra taky nepřijde.
A tak si vzájemně ubližují a odcizují se, i když by si tolik chtěli být blízko. Protože to už jinak neumí a ani jeden z nich nezmění sebe, protože si myslí, že on je ten, co to dělá dobře a změnit svůj postoj by měl ten druhý.
A tak paní svého muže od sebe nevědomky odhání a on utíká a raději nepřijede domů brzy nikdy, protože o to pak déle poslouchá výčitky, když se snaží někdy přijet dřív, jak je to jenom možné.
Hluboce s nimi soucítím. Zpětně vidím, jak to bylo u nás. Zpětně vidím, co jsem měla dělat jinak, co jsem dělala špatně. Jak jsem ho od sebe vyháněla, až jsem ho nakonec vyhnala...
Víš co, předešlé generace nebyly o nic moudřejší ani lepší a bez chyb, než my přesto se asi dokázaly nějak líp podřídit společnému cíli a to dětem. To, na co jsi ty došla svým několikaletým sebezpytem a zaplatila rozpadem rodiny, věděla každá hloupá selka. Že totiž když má chlap doma neschopnou fňuknu, hysterku nebo panovačnou semetriku, tak se tomu domovu brzo začne obloukem vyhýbat…..kdo z nás se rád stýká s nepříjemnýma lidma? Není pak divu, že ho lehko dostane jiná, která má trochu víc fištrónu a umí líp používat ženské zbraně...
Já jsem se brzo naučila řešit si svoje špatné nálady sama a neotravovat s tím chlapa, protože on má zrovna tak ty svoje a z těch mých byl akorát nešťastný a bezradný….i když postupem času už ty špatné nálady (s výjimkou PMS) snad ani nemám…
Ta tvoje paní „manažerová“ je bohužel poměrně typická žena dnešní doby.....nejradši aby chlap nosil domů pěkné peníze a ještě k tomu pucoval dětem pr......….rozmazlenost, neschopnost zabavit se sama….
Na ten rozbor „tradičních hodnot“ se už vykašli…..prostě zatím žijeme v době, kdy se děti vychovávají v rodinách, proto bychom si to měli udělat tak, aby to bylo pro nás co nejpříjemnější a ne si vzájemně dělat ze života peklo….
Není tady
Mio, to není tak jednoznačné s tou minulostí. Můj děda a babička se nerozvedli. Ani maminka a tatínek. Ale že by maminku a následně maminka a tatínek mě vychovali ve zdravého sebevědomého člověka, to ani náhodou. Řekla bych, že je lepší mít třeba rodiče rozvedené, ale takové, co děti vychovávají správně. Než mít rodiče nerozvedené, kteří v dětech vytvářejí mindráky, nízké sebevědomí, ponižují je a bijí.
Nemyslím si, že předešlé generace se dokázaly lépe podřídit společnému cíli - dětem. Možná počtu dětí a tomu, že je budou mít, ano. Ale jejich výchově ne. Samozřejmě, našli se i tací, co poslali do života zdravě sebevědomé děti. Ale myslím si, že jich byla menšina.
Myslíš, že kdyby se tvoji rodiče rozvedli, stali by se z nich rázem jiní lidé, s jinými vlastnostmi, s lepšími předpoklady k výchově dětí?
Jistě, vždycky byli lidi takoví i makoví, ale nemyslím, že dnes je míň týraných, zneužívaných dětí či jakkoliv jinak postižených dětí...
Není tady
mia napsal(a):
Myslíš, že kdyby se tvoji rodiče rozvedli, stali by se z nich rázem jiní lidé, s jinými vlastnostmi, s lepšími předpoklady k výchově dětí?
Jistě, vždycky byli lidi takoví i makoví, ale nemyslím, že dnes je míň týraných, zneužívaných dětí či jakkoliv jinak postižených dětí...
Ne, nestli. To jsem taky nikde nepsala. Rážem určitě ne. Ale třeba časem, když by se na sebe pravdivě podívali a rozhodli se měnit. Jako každý z nás. A k tomu nemusí být nutně manželství.
Mio, obávám se, že je to hlavně věc informovanosti - dříve se to prostě neřešilo, jestli je dítě týrané, nebo není. A jak se cítí, to už vůbec. Ještě v mojí generaci to nejenže nikoho nezajímalo, ale dítě nemělo vpodstatě nárok na nějaké "líbí/nelíbí". To byla vzpoura naší generace.
Právě jsem si vygůglila, že listina dětských práv je stará jako Internet a sametová revoluce - tak si to vem.....
Souhlasím s Majkou v tom, že pokud je rodič ve vztahu nešťasten a nevidí východisko, může z toho b ýt jenom ještě nešťastnější, což určitě nepřispěje k dobré atmosféře.
Už Fromm někdy v šedesátých letech pronesl památnou větu, že jediná skutečná revoluce, která proběhla v těch stoletích, revolucemi narvaných, byla revoluce žen a dětí 
Není tady

majkafa napsal(a):
Mio, to není tak jednoznačné s tou minulostí. Můj děda a babička se nerozvedli. Ani maminka a tatínek. Ale že by maminku a následně maminka a tatínek mě vychovali ve zdravého sebevědomého člověka, to ani náhodou. Řekla bych, že je lepší mít třeba rodiče rozvedené, ale takové, co děti vychovávají správně. Než mít rodiče nerozvedené, kteří v dětech vytvářejí mindráky, nízké sebevědomí, ponižují je a bijí.
Nemyslím si, že předešlé generace se dokázaly lépe podřídit společnému cíli - dětem. Možná počtu dětí a tomu, že je budou mít, ano. Ale jejich výchově ne. Samozřejmě, našli se i tací, co poslali do života zdravě sebevědomé děti. Ale myslím si, že jich byla menšina.
Dříve byli lidé schopni více snášet příkoří. ale uměli si i více odpouštět. Říkávalo se, že základ je rodina...ale kde je ta správná míra, co máme snášet a co ne, to je jenom v nás. Přesto bych si dovolil tvrdit, že v prvé řadě by se mělo brát ohled na děti. Možná právě na Tebe brali Tvoje rodiče ohled..
Není tady
Já můžu mluvit pouze za to "dříve", které jsem zažila - a v něm se ohled na děti moc nebral všeobecně. Respektive bral na děti, ne na jejich potřeby. Počítalo se, že děti potřebují oba rodiče, ne to, co děti potřebují doopravdy.
Nicméně to nepovažuju za nějakou křivdu, aby bylo jasno. Byla to prostě vývojová etapa. Ke všemu se musí dojít...
Není tady
Mandragora napsal(a):
Možná právě na Tebe brali Tvoje rodiče ohled..
Troufám si zodpovědně říct, že má maminka brala vždy ohled především sama na sebe. Brala a bere. A nahlas to říká a stále tak koná, i když je nám dětem mezi 40 a 50.
Ale vlastně máš pravdu. I když možná nechca, brala na nás ohled. Musely bychom zůstat asi s ní. Kdoví, co by z nás bylo, možná by psychika nešla už ani v dospělosti napravit. Díkybohu za tatínka. Zamrazilo mě, když jsem si představila, že by tam nebyl. 
Upravil(a) majkafa (12. 11. 2011 15:20)

Nechtěl jsem se Tě dotknout Majkafínko citově!!!
Někdy však musíme projít něčím, abychom určité věci pochopili a napravili chyby našich rodičů. Nejhorší je, když se chyby opakují a my se z nich nepoučíme. Naše babička říkávala, "vše je tak, jak má být i to zlo je k něčemu dobré".
Není tady

mia napsal(a):
helena napsal(a):
A co má dělat? Má myslet - od toho má mozek
Anatomicky zcela jistě http://fora.babinet.cz/img/smilies/big_smile.png, jinak by těžko mohla konat, jak koná... ale funkce myšlení jsou momentálně delegovány jinam http://fora.babinet.cz/img/smilies/vissla.gif
pokud má člověk sám "rozjednáno" jinde, pak je tolerantnější
OK - ale pak jdou ty ostatní "aspekty" do 3,14čiproto to Axi řeší tak, jak to řeší....s elegancí jemu vlastní....
Ty fakt VIEŠ, ako to Axi rieši? Alebo sa len domnievaš z toho, čo si tu dosadzuješ... z jeho písmeniek...?
Není tady

mia napsal(a):
majkafa napsal(a):
Taky bych chtěla vědět, mio, co to přesně je - ty tradiční hodnoty. Ze které tradice jsou. A pak proč právě z té a ne z jiné.
Zrovna ty se ptáš, co jsou ty tradiční hodnoty? Tak třeba to, že když dva zplodí spolu potomky, měli by se o ně taky oba postarat. Co tebe položilo na lopatky? To, že tvůj muž na tohle zapomněl, protože šel za „hlasem svého srdce“ a dodnes se k svým dětem nehlásí…
A tos byla zdaleka ještě ten lepší případ, protože děti jsi měla už docela velké a zřejmě ti na ně aspoň přispíval.
Co tady čte občas člověk za hrůzy, to mě hlava nebere….nejenže se chlap vykašle na rodinu, děti, nebo na těhotnou partnerku, ještě je obere o co může, pomalu vytáhne děcku peřinu zpod hlavy, aby ji mohl natřepat milence, korunu alimentů od něj nikdo nevidí a ještě se potutelně směje, jak na ně vyzrál, případně ještě vyhrožuje……a když se podaří zodpovědný tatínek, zase se zamiluje maminka a tatínka odkopne, protože ona přece konečně potkala tu „pravou velkou lásku“ a na to má přece právo, ne? Vždycky se dělo leccos, ale ne v takové míře jak dnes.
Ono i když šel chlap občas třeba do toho bordelu, jak tady horlila Salima, přesto většinou aspoň zabezpečil rodinu….nikdy na to ženská nebyla sama tak, jak dnes (s výjimkou válečných let).
No zas „moralizuju“…..vždyť si o tom klidně mysli svoje…. já ti to neberu….asi si to my „moderní“ ženy zasloužíme…
Hm, zaujal ma ten myšlienkový premet... na tomto vlákne, ktoré je o samých bezdetných... a zrazu hups! Tradičná morálka, deti... ČIE DETI? Kde sú tu aké deti? Ja síce chápem, že každý si do každého vlákna dosadí TO SVOJE, ale predsa len, malo by to asi byť otál-potál...
Není tady

Mandragora napsal(a):
majkafa napsal(a):
Mio, to není tak jednoznačné s tou minulostí. Můj děda a babička se nerozvedli. Ani maminka a tatínek. Ale že by maminku a následně maminka a tatínek mě vychovali ve zdravého sebevědomého člověka, to ani náhodou. Řekla bych, že je lepší mít třeba rodiče rozvedené, ale takové, co děti vychovávají správně. Než mít rodiče nerozvedené, kteří v dětech vytvářejí mindráky, nízké sebevědomí, ponižují je a bijí.
Nemyslím si, že předešlé generace se dokázaly lépe podřídit společnému cíli - dětem. Možná počtu dětí a tomu, že je budou mít, ano. Ale jejich výchově ne. Samozřejmě, našli se i tací, co poslali do života zdravě sebevědomé děti. Ale myslím si, že jich byla menšina.Dříve byli lidé schopni více snášet příkoří. ale uměli si i více odpouštět. Říkávalo se, že základ je rodina...ale kde je ta správná míra, co máme snášet a co ne, to je jenom v nás. Přesto bych si dovolil tvrdit, že v prvé řadě by se mělo brát ohled na děti. Možná právě na Tebe brali Tvoje rodiče ohled..
Mama môjho bývalého brala "ohľad na deti" a ešte viac na Boha a "čo by ľudia povedali". A v rámci tradičných hodôt a v mene ich zachovania prežila celý život s ožranom, ktorý prepil aj to, čo nezarobil, deti boli povestné svojou chudobou, otec bol dlho násilnícky (kým ho raz synovia nepremohli a nezbili
) a bývalý mame vyčítal až prakticky do otcovej smrti, že sa s ním nerozviedla, a tým im prirpavila strašné detstvo, na ktoré sa usilovali zabudnúť.
Toľko k zachovaniou tradičných hodnôt a "braniu ohľadov na deti".
Není tady

Selima napsal(a):
Mama môjho bývalého brala "ohľad na deti" a ešte viac na Boha a "čo by ľudia povedali". A v rámci tradičných hodôt a v mene ich zachovania prežila celý život s ožranom, ktorý prepil aj to, čo nezarobil, deti boli povestné svojou chudobou, otec bol dlho násilnícky (kým ho raz synovia nepremohli a nezbili
![]()
) a bývalý mame vyčítal až prakticky do otcovej smrti, že sa s ním nerozviedla, a tým im prirpavila strašné detstvo, na ktoré sa usilovali zabudnúť.
Toľko k zachovaniou tradičných hodnôt a "braniu ohľadov na deti".
Selimko, předpokládám, že se děj tohoto smutného příběhu odehrával za hluboké totality.
Když se tenkrát manželé rozvedli, rozvodem jejich martýrium zdaleka nekončilo: pronájmy bytů neexistovaly a rozvedení manželé museli čekat, až jednomu z nich - zpravidla manželovi - bude přidělen náhradní byt, což mohlo trvat třeba pět-deset let
Takže manželka, která se rozvedla s opilcem a nemohla jít bydlet třeba k rodičům na venkov byla odsouzena žít s takovým dárečkem ve společné domácnosti ještě několik let po rozvodu, protože prostě byty nebyly 
Není tady
předešlé generace nebyly o nic moudřejší ani lepší a bez chyb, než my přesto se asi dokázaly nějak líp podřídit společnému cíli a to dětem
Zas budu za cynickou mrchu
- ale tím "společným cílem" byl v první řadě majetek. "Každá hloupá selka" totiž věděla, že dělit statek se nemá... a (pokud nebyl majetek její), chovala se tak, aby z výnosů ona, potažmo děti, taky něco měly a proto se jednak chovala "jako řádná manželka", druhak byla ochotná leccos spolknout.
Krom toho poměrně dlouho nebyly děti brány jako děti, ale jako pracovní síla. Žádný extra mazlení se s nima, žádná velká péče... mrňata měli na starost ti starší, ale jen do té doby, než byli "práce schopní", úmrtí mimina se nebralo jako velká tragédie, spíš stylem "Pán Bůh dal, Pán Bůh vzal"... až cca po první válce se začlo propagovat "vše pro dítě" - a to ještě spíš ve městech.
Není tady
Njn, já jsem vyrostlá a zrozená za socialismu a tudíž ušteřená majetkoprávních vazeb - a přesto jsem opravdu kolem dokola neměla pocit, že by platilo "blaho dětí nade vše".....tedy, z pohledu těch dětí.
Byli jsme supervzpurná generace už jen proto, že jsme začínali tušit, že naše potřeby by případně mohly být i legitimní.
Kiara má do jisté míry pravdu s tím dělením rodin - ono to ovšem platilo i pro generační dělení.
Nicméně, rozvod byl ještě za mého prckovatovství divnej.....nezvyklej, nebyly s tím zkušenosti a tlak rodičů našich rodičů byl "nerozvádět, co by tomu řekli lidi".
Udělejme spíše anketu lidí, narozených cca mezi lety 50-65 (dejme tomu) jaké měli dětství 
Není tady

lupi, měla jsi na mysli ročníky narození 1950-1965 nebo lidi, kterým je dnes padesát až pětašedesát
?!? Já dneska nějak nechápu ... 
Není tady